Programuju, 1. díl: Jak a proč začít s programováním

Pokud přemýšlíš, jak začít programovat, možná řešíš spoustu otázek najednou. Je programování vůbec pro mě? Musím umět matematiku? Mám začít Pythonem, JavaScriptem, nebo něčím jiným? Má cenu učit se programovat, když dnes kód zvládne napsat AI? A jak dlouho potrvá, než budu umět něco použitelného? Technická gramotnost se přitom v dnešním světě stává téměř povinnou položkou každého životopisu. Přinášíme ti proto seriál Programuju. V sérii článků ti ukážeme, co potřebuješ vědět, pokud uvažuješ o kariéře v IT.

Kamkoliv se podíváš, tam je dnes nějaká technologie. Chytré telefony, počítače, samoobslužné pokladny, alarmy, kávovary, semafory, samořidící auta i tenhle web. Každou funkci, slovo, obrázek, rozložení – všechno musel někdo naprogramovat. 

Znalost programování je v dnešní době něco, co využiješ v nepřeberném množství profesí. A nejde jen o vývoj jako takový. Základy programování se hodí téměř všude:  

• datové analýze,  
• automatizaci,  
• marketingu,  
• HR, 
• financích, 
• obchodu 
• nebo třeba výrobě. 

O čem je programování

Co se za programováním vlastně skrývá? Někdo si programování představuje téměř až mysticky, ale ve skutečnosti je hlavně o logice a trpělivosti. 

Je to svět, kde:

• místo cihel stavíš software, 
• místo papíru a pera používáš kód, který počítači říká, co máš dělat (od jednoduchých úloh, jako je zobrazení textu na obrazovce, až po složité operace, jako je zpracování velkých objemů dat nebo řízení robotů),
• a místo nápadů na papíře tvoříš fungující aplikace. 

S každým řádkem kódu dáváš život novým nápadům – tvoříš aplikace, weby, hry… Zkrátka všechno, co tě napadne. 

Programování se navíc s nástupem generativní AI mění. Nástroje jako ChatGPT  nebo GitHub Copilot dokážou pomoct s generováním kódu, hledáním chyb nebo vysvětlením složitějších konceptů. O to důležitější ale je, jestli rozumíš tomu, co kód dělá, umíš rozložit problém na menší části a definovat problém nebo dokážeš poznat, když je řešení špatně. 

A co je na tom nejlepší? Programování tě naučí přemýšlet logicky a řešit problémy kreativním způsobem. Je to jako skládačka, kde na konci každý kousek zapadne přesně tam, kam má. A jako bonus ti pod rukama vznikají super softwarové aplikace a systémy.

Tak proč se do toho nepustit a nezjistit, co všechno dokážeš? 🚀

„I kdyby programování nakonec nebylo hlavní náplní vaší práce, dá vám to strašně moc v tom, jak přemýšlíte o problémech v běžném životě. Naučí vás to analytickému přístupu, systematičnosti a trpělivosti – od dekompozice složitých úkolů na menší kroky a schopnosti vnímat širší kontext přes předvídatelnost nečekaných situací až po efektivitu a schopnost brát chyby jednoduše jako užitečnou informaci, a ne selhání.“ 

– Natálie Kalčicová, absolventka Python Akademie & R&D Software Test Engineer v BTL Medical & Healthcare Technologies 

IT mě láká. Ale kde a jak začít?

Ze všech stran slyšíš, že IT je super obor, a tak ti určitě vrtá hlavou:

• Proč programovat?
• Jak začít s programováním?
• Není už moc pozdě?
• Jaký má být první krok?
• Je to vůbec pro mě?
• Jakým směrem jít? A který programovací jazyk si vybrat?
• Kam až se můžu vypracovat?
• A má vůbec cenu učit se programovat v době AI? (🤖 Spoiler: Stoprocentně to smysl má! 😎 Proč? O tom jsme se detailně rozepsali v tomhle článku.) 

Nádech, výdech – víme přesně, jak se teď cítíš. Snad každý ajťák byl na začátku ve stejné situaci jako ty a zjišťoval, jak se naučit programovat. My ti na to odpovíme právě v tomhle článku.

Proč programovat? Technologie dál mění pracovní trh 

Protože schopnost rozumět technologiím a ovládat je patří mezi klíčové dovednosti dneška i budoucnosti.  

Neznamená to ale, že každý musí být programátor. Schopnost pracovat s technologiemi, automatizovat úkoly nebo alespoň rozumět principům softwaru využiješ v čím dál větším množství profesí. 

Podle Future of Jobs Report 2025 od WEF se do roku 2030 promění nebo zastará 39 % současných dovedností pracovníků. Mezi nejrychleji rostoucí dovednosti řadí AI a big data, sítě a kyberbezpečnost a technologickou gramotnost. A vývoj softwaru a aplikací se podle statistiky drží na špici nejrychleji rostoucích pozic. 

Má cenu učit se programovat v době AI? 

Krátká odpověď: ano. AI programování neruší, ale mění způsob, jakým programujeme. 

AI programování neruší, jen přebírá rutinu. Vygenerovat kód zvládne během pár sekund, ale navrhnout bezpečnou a funkční architekturu? Na to je pořád potřeba člověk, který rozumí souvislostem. Nahradí lidi, kteří kód jen bezmyšlenkovitě kopírují. O to cennější jsou dnes vývojáři, kteří rozumí souvislostem i architektuře, dokážou AI efektivně řídit a nesou odpovědnost za výsledek. 

Vývoj jednoduše nezastavíme. Ale můžeme mu jít naproti. 👉 Pokud tedy nemůžeš změnit směr, kterým se svět ubírá, posuň sebe: staň se tím, kdo tyto stroje a AI modely řídí, navrhuje a propojuje s reálným světem. 

Pro ty, kteří uvažují nad kariérou v IT, to představuje obrovskou příležitost. Poptávka se sice proměnila, ale po lidech, kteří dokážou analyticky myslet, rozumí technologiím a umí efektivně pracovat s AI nástroji, je dnes stále hlad.  

Zároveň ale není fér tvrdit, že stačí absolvovat kurz a první práce v IT přijde sama. Juniorní trh je vysoce konkurenční a firmy čím dál víc zajímá, co opravdu umíš – například tvoje projekty, praktické znalosti, schopnost učit se nebo komunikovat v týmu. Kurz ti může dát pevný základ a vedení, ale na něm je potřeba dál stavět. 

🚪 Dveře pro motivované nováčky jsou zkrátka pořád otevřené. Získat potřebný přesah a dovednosti můžeš i ty. Kvalitní IT kurzy tě dnes nenaučí jen „kódovat“, ale především „programátorsky“ myslet – a nespočet našich absolventů, kteří už v IT práci našli a dál se posouvají, je toho důkazem. 🙂 

Náš vývojář Martin v tom měl jasno hned: „Proč jsem začal programovat? Chtěl jsem si zjednodušit práci, která spočívala v opakování rutinních kroků za obrazovkou počítače. Pracoval jsem v nadnárodní firmě a mým úkolem bylo zaznamenávat a zpracovávat informace v Excelu. Byl jsem na začátku své kariéry, ale jedno jsem věděl naprosto přesně. Když budu takto pokračovat ještě několik let, nic nového se nenaučím a práce mě semele. Pracoval jsem s velkým množstvím dat. A kdybych je měl zpracovávat ručně, musel bych v kanceláři přespávat nebo se do ní přestěhovat. Bylo toho nad hlavu.“ 

Jak začít programovat?

Máš spoustu možností, jak začít s programováním. Každý má jiné možnosti (časové i finanční) a vyhovuje mu odlišný přístup. 

Rozdíl je i v tom, jestli máš od počátku jasno, jakým směrem tě to táhne a jaký programovací jazyk se chceš naučit. Pokud nemáš tušení ani po přečtení spoustu článků a videí, zkrátka začni. Jakkoliv. Nikde přece není vytesané do kamene, že to bude tvoje cílová stanice. Navíc nemusíš mít strach, že učivo jinde nevyužiješ – v IT se obory často překrývají a kontext se ti bude hodit vždycky.

Z čeho můžeš vybírat?

IT obor je široký pojem a programování – třeba v Pythonu, Javě a dalších jazycích – je jen špička ledovce. Navíc ne každý touží po tom stát se programátorem.  

V IT světě najdeš spoustu dalších zajímavých oblastí, které můžeš prozkoumat.

• Baví tě kreativita a vizuální stránka věcí? 🖥️ Front-end ti otevře dveře do světa designu a interaktivních webů. 
• Nebo máš smysl pro detail a baví tě hledat chyby? 🕵️‍♂️  Pak je pro tebe testing to pravé – budeš odhalovat a ladit bugy! 
• A co kybernetická bezpečnost? 🛡️ Pomůžeš chránit data a zajistit, že se hackeři nedostanou tam, kam nemají.
• Fascinuje tě budoucnost a nové technologie? Můžeš se ponořit do světa AI, naučit se pracovat s jazykovými modely, automatizacemi nebo AI agenty. Nebo třeba zkoumat nekonečné možnosti cloudových služeb. 🌩️ 
• Tíhneš k datům? Baví tě v nich hledat souvislosti a vizualizovat je? Dej šanci datové analýze.

A to zdaleka není všechno! V IT si najdeš to svoje, ať už tě táhne jakýmkoliv směrem! 🌐🚀

„Programování mě naučilo přemýšlet o problémech úplně jinak a hlavně mi dalo do ruky nástroj, jak si zjednodušit práci i běžný život. Napsal jsem si třeba bota, který za mě hlídá a upozorňuje mě na odstávky elektřiny, ale to hlavní je, že teď rozumím vývojářům a umím s nimi mluvit jejich jazykem – což je i pro manažery, projekťáky nebo vedoucí nákupu naprosto klíčové. Dokážu si zautomatizovat otravnou rutinu a lépe řídit technické úkoly. Naučit se programovat pro mě nebylo o okamžité změně kariéry, ale o tom získat náskok v myšlení, zvýšit svoji hodnotu na trhu a mít v kapse záložní plán.“ 

– Ondřej Knopp, absolvent ENGETA & vedoucí nákupu 

Jak se naučit programovat? 🤔

Jakmile máš jasno, jakým směrem se chceš vydat, prozkoumej svoje časové i finanční možnosti. 

• Zpočátku stačí klidně 15 min denně. Důležitější než jeden několikahodinový maraton je z dlouhodobého pohledu pravidelnost. (Víc tipů, jak se vzdělávat, se dozvíš v tomhle článku. 😍)
• Na internetu se dá najít spousta užitečných zdrojů zdarma pro samostudium (e-knihy, videa, tutoriály, kurzy, diskuzní fóra, oficiální dokumentace apod.).
• Jakmile si osvojíš základní principy a pojmy, začni s jednoduchými projekty. Třeba s chytrým kalkulátorem nebo jednoduchou webovkou.
• Postupně laťku navyšuj, snaž se porozumět syntaxi programovacího jazyka a nauč se číst v kódu.
• Nauč se pracovat s Gitem a GitHubem. Nemusíš hned znát všechny příkazy, ale verzovací systém patří k základní výbavě moderního vývoje. 
• Zapoj AI. Ne jako stroj na hotové domácí úkoly, ale jako pomocníka, který ti vysvětlí koncept, pomůže najít chybu nebo vytvoří úlohu k procvičení. 
• Trpělivost a pravidelné studium. Když tyhle dvě zásady dodržíš, brzy uvidíš první pokroky.
• Pokud se po cestě ocitneš v bludném kruhu nebo uvítáš podporu zkušených mentorů a jasnou strukturu, zvaž placený IT kurz. Prezenční, online, kombinovaný. Zkrátka ten, který ti nejvíc sedne. 
• Kvalitní kurz bude mít pozitivní hodnocení od absolventů, bude orientovaný na praxi, dočkáš se podpory během celého studia, připraví tě na vypracování komplexního projektu a zakončíš ho certifikátem. 
• Najdi si parťáky na diskuzních fórech, skupinách na sociálních sítích nebo v rámci kurzu. Sdílejte know-how, tipy a triky. Díky vzájemné podpoře se posunete rychleji. Zvážit můžeš i mentora.
• Experimentuj a bav se. Zkoušej nové věci – seznam se s novými nástroji a technologiemi, získej kontext a doplň si portfolio o zajímavé projekty (třeba open-source).
• Získej praxi na reálných projektech. Skvělým způsobem je třeba účast na hackatonech, získání stáže nebo první práce v IT oboru. 
• A hlavně: programuj. Sledováním desítek hodin videí můžeš snadno získat pocit, že látce rozumíš, ale skutečný posun často přijde až ve chvíli, kdy před tebou stojí prázdný editor a musíš problém vyřešit sám. 

Jak to mají naši absolventi? Někdy začnou samostudiem a následně se přihlásí do kurzu. Jindy vlastní snahy ihned přeskočí a do kurzu se přihlásí okamžitě bez jakýchkoliv předchozích znalostí.

Zkušenost s programováním absolventa Martina

„Programování v ideálním případě vyřeší problém. A je pro každého, kdo problémy řeší rád. Já jsem netoužil po kariéře, nadprůměrném platu nebo benefitech. Naučil jsem se programovat, abych si usnadnil tehdejší práci a ušetřil čas. To byla moje cesta do IT,“ říká Martin. A jak tedy začal?

„V mém okolí nebyl nikdo, kdo by měl tušení, jak se automatizuje. A tak jsem se do toho pustil sám. Začal jsem s programováním ve Visual Basic for Applications (VBA), jazyce, ve kterém se píšou makra v programech Microsoft Office, v mém případě Excel.“

To ty ale nemusíš. Pokud se chceš naučit programovat a nechceš na to být sám/sama, využij dostupné kurzy programování, které tě efektivně naučí, co potřebuješ.

Není už moc pozdě začít s programováním?

„Už na to nemám věk, není mi 18.“

Ze zkušeností od našich absolventů víme, že na start kariéry v IT není pozdě nikdy.

„Programování není balet ani profesionální hokej – začít s ním můžeš v 18, 35 i po padesátce. Víc než věk nebo diplom z Matfyzu hraje roli tvoje motivace, chuť učit se a řešit problémy.  

A že máš za sebou kariéru v úplně jiném odvětví? Tyhle zkušenosti můžou být tvojí obrovskou výhodou. Zkrátka přinášíš přesah, který osmnáctiletý nováček z logiky věci mít nemůže.“ 

– Marián Hurta, founder ENGETA a Nuomy 

Podobných přesvědčení si v hlavě možná nosíš ještě víc. Schválně, jestlipak se poznáváš v následujících tvrzeních?

• Na studium programování potřebuju být dobrý/á v matematice.
• Bez vysoké školy zaměřené na IT se neobejdu.
• Už na to nemám věk, není mi 18.
• Pracuju v úplně jiném oboru, do IT nemám šanci se dostat.
• Nechci sedět celé noci za počítačem s kapucí na hlavě.
• Nikdy mě nebavily ani počítačové hry, co může být zábavného na tomhle?

Ani jeden z těchto bodů automaticky neznamená, že programování není pro tebe. Nepotřebuješ technickou vysokou školu, nemusíš začít v osmnácti a pro většinu běžného vývoje nepotřebuješ ani pokročilou matematiku.  

Jak dlouho to potrvá a kolik času tomu dát?  

Všechno závisí na tvém tempu učení, možnostech i vysněné pozici.  

Pokud učení dáš 4–8 hodin denně, za půl roku se klidně můžeš ucházet o juniorní IT pozici. Poklidnější tempo studia po večerech a víkendech ti zabere klidně i 2 roky a víc. 

A co firmy u juniorů hledají nejvíc? 🔥 Chuť se rozvíjet, motivaci a hmatatelné výsledky – pořádné portfolio projektů z kurzů či hackathonů.  

V ENGETU se kurzům programování věnujeme už spoustu let a dobře víme, že se správnou motivací, vytrvalostí, chutí se učit nové věci a hlavně správným vedením se naučíš programovat raz dva. 

Jaké předpoklady musím mít, když chci začít programovat?

Naučit se programovat může opravdu skoro každý. A to bez ohledu na současnou práci, dosažené vzdělání nebo věk. Jaké předpoklady by ti ale pro práci v IT přeci jen neměly chybět?

• Mít schopnost logicky uvažovat.
• Ochota a kapacita učit se nové věci.
• Zvídavost a chuť řešit problémy.  
• Vnímat programování jako koníček, nejen jako nástroj k lepší částce na výplatní pásce.
• Angličtina. Bez ní to půjde hůř, jelikož potřebuješ pasivně rozumět dokumentaci nebo konverzaci na fórech. K tomu ti ale budou stačit základy. Pro lepší uplatnění je ovšem nutná i aktivní angličtina, protože kolegové či zákazníci jsou často ze zahraničí. Už samotný pohovor může být v angličtině.
• Soft skills jako umění komunikovat, vystupovat nebo přijmout feedback ti dokážou výrazně pomoct získat dobrou pozici. I na juniorních pozicích se na soft skills bere ohled stejnou měrou, jako na samotné programování. Firmy totiž chtějí vědět, že se umíš učit a efektivně komunikovat s okolím. (World Economic Forum řadí mezi klíčové dovednosti analytické a kreativní myšlení, flexibilitu, zvídavost a celoživotní učení.)
• Tvoje zkušenosti mimo IT můžou být výhodou. Například pokud pracuješ ve financích, IT firmy s klienty z finančnictví si budou tvých zkušeností v tomto oboru velmi cenit.
• Schopnost pracovat s AI. Ne slepě kopírovat její odpovědi, ale umět jí zadat problém, posoudit výsledek a ověřit, jestli navržené řešení skutečně funguje. 

Je programování vůbec pro mě?

Martin si kladl úplně stejnou otázku: „Když člověk přemýšlí o kariéře, podobným otázkám se nevyhne. Ani u mě to nebylo jinak. Nemám diplom z technické výšky ani kamaráda z branže, který by můj start v IT usnadnil. Stroje mě nikdy moc nefascinovaly a nezajímalo mě, jak fungují. Měl jsem ale problém: rutinní a nezáživný job. A ten problém se stupňoval.

Přidali mi kupu práce s daty. Našel jsem řešení: programování. Člověk tráví v práci minimálně třetinu života a chce dobrou výplatu, pocit smysluplnosti a spokojenost. Já jsem spokojený nebyl. Díky tomu ale vím, že programování může práci zrychlit a vylepšit. Každý člověk chce vést snadnější život a kde jinde začít než u práce?“ 

Nemusíš být hned Mark Zuckerberg či James Gosling. Každý programátor má svoji vlastní cestu. Jak už jsme zmínili – někoho to táhne více do datové analýzy, někoho do tvorby webů či aplikací a někdo se spíše uvidí v roli product ownera či scrum mastera, které vyžadují pokročilé interpersonální komunikační dovednosti.

A někdo nakonec zjistí, že nechce být programátor vůbec – ale programování využije k automatizaci vlastní práce, analýze dat nebo efektivnější práci s AI. I to je naprosto validní důvod, proč se základy naučit. 👍 

Třešnička na závěr: Být ajťákem se opravdu vyplatí

IT pořád patří mezi nadprůměrně placené obory. Neznamená to, že jako junior dostaneš od prvního dne pohádkovou částku – i když tvůj nástupní plat bude stále vyšší, než je v Česku běžný průměr. Během pár let praxe se ale tvá odměna může vyšplhat na opravdu slušnou odměnu. 💰 

Aktuální data Českého statistického úřadu ale ukazují, že odměňování v ICT zůstává výrazně nad českým průměrem. Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů dosáhla v roce 2025 téměř 100 000 Kč, tedy přibližně dvojnásobku průměrné mzdy v Česku. U vývojářů softwaru byla ještě vyšší. Pozor ale: jde o průměr napříč zkušenostmi, regiony i firmami, ne o nástupní plat juniora. 

Teď už zhruba víš, proč je výhodné naučit se programovat a začít v IT. Pokud jsme tě zaujali a chceš se o programování dozvědět víc, mrkni na další díl našeho seriálu Programuju, 2. díl: Jaký programovací jazyk si vybrat. Zazní v něm například, proč je Python ideální technologií pro úplné začátečníky nebo jaké další jazyky by tě měly zajímat.

Stále váháš? Podívej se na další materiály!

Víme, že není úplně jednoduché pustit se do změny kariéry nebo studiua úplně nových a dosud nepoznaných technologií. Proto jsme lidem jako ty věnovali samostatnou stránku Jak začít v IT! Najdeš na ní videa k jednotlivým technologiím, odkaz na náš YouTube kanál a další materiály.

Případně omrkni naše články z HR série, kterou tvoříme s recruiterkami a dozvíš se v nich odpovědi na následující otázky: 

• Jaké trendy a nejžádanější technologie teď vládnou IT a jak trh mění AI 
• Jaké existují entry-level pozice a co na nich firmy od juniorů očekávají 
• Jak na životopis a přípravu na pohovor 
• Kde hledat první práci v oboru 
• Jak firmy reagují na vzestup AI 
• Jak postavit tech portfolio, které ti otevře dveře do IT 
• Průvodce nováčka: Jak mám začít v IT?

Začít s programováním nemusí být tak těžké, jak se na první pohled zdá. Klíčové je udělat první krok, zvolit si směr, který tě láká, a nebát se chyb. Každý kód, který napíšeš, tě posune blíž ke tvé budoucí kariéře v IT (nebo usnadní tvoji současnou práci). 🚀

Naši absolventi to už dokázali a teď je řada na tobě! 💪

V navazujícím díle seriálu Programuju se dozvíš, jaký programovací jazyk pro tebe bude nejlepší.

Přejít na další díl seriálu