Cloud je dnes základ internetu – běží na něm aplikace, weby i služby, které používáš každý den. Přesto spousta lidí pořád přesně neví, co si pod tím pojmem představit. V tomhle článku si jednoduše vysvětlíme, co je cloud computing, jak funguje, kde se používá v praxi a proč se bez něj dnes neobejdeš – ať už chceš pracovat v IT, nebo jen rozumět tomu, co se děje „na pozadí“.
Co si představit pod cloudem
Cloud (nebo cloud computing) je způsob, jak ukládat data a používat aplikace přes internet místo toho, aby běžely přímo na tvém zařízení.
👉 Jinými slovy: místo vlastního serveru nebo disku využíváš vzdálené servery, které spravuje někdo jiný (např. Google, Amazon nebo Microsoft).
Například když:
- ukládáš soubory na Google Drive,
- sleduješ Netflix,
- posíláš e-maily přes Gmail
- nebo používáš Slack v práci.
️ℹ️ Cloud je globální síť vzdálených serverů, které ukládají a zpracovávají data pro zařízení a počítače. Jde o rozsáhlé online úložiště, kde lidé i firmy ukládají svoje soubory a aplikace. Ty jsou přístupné odkudkoli s připojením k internetu. Cloud také nabízí služby, jako je výpočetní výkon, databáze, sítě a SW aplikace.
Počítač už není jen „hlavní mozek“. Je to spíš terminál, který komunikuje s výkonnými servery v cloudu. Možná si to ještě líp představíš na jednoduché vizuální analogii na obrázku níž. ⤵️
„Většina digitálních služeb, které dnes běžně používáš, stojí na cloudu. Streamování, e-mail, sdílené dokumenty, AI chatboti. Cloud v praxi znamená, že aplikace neběží na tvém počítači ani na serveru ve firmě – běží někde v datovém centru, ke kterému se připojuješ přes internet.
Pro uživatele to znamená pohodlný přístup odkudkoliv. Pro firmy to znamená, že nemusí kupovat a spravovat vlastní hardware, ale platí za to, co skutečně využijí.“
– Jakub Málek, front-end developer v ENGETU
💡 Cloud zásadně změnil způsob, jak dnes fungujeme – v práci i v běžném životě. Díky němu máme snadný přístup k informacím a službám prakticky odkudkoliv, ať už jde o osobní využití, firmy, vzdělávání nebo třeba státní správu.
Jak cloud funguje
Za cloudem stojí datová centra – obrovské haly plné serverů.
Když něco uděláš (otevřeš aplikaci, nahraješ soubor nebo třeba odešleš formulář), ve skutečnosti posíláš požadavek na vzdálený server.
Ten:
- požadavek zpracuje
- pošle ti zpět výsledek
A to celé proběhne během pár milisekund.
💡 Velcí poskytovatelé mají datacentra rozmístěná strategicky po celém světě, aby minimalizovali zpoždění (latenci). Proto se ti weby načítají tak rychle – data k tobě často putují z nejbližší možné lokace.
👉 Tenhle princip ale neřeší jen globální giganti jako AWS nebo Google. Například česká společnost CDN77 provozuje vlastní globální síť serverů (CDN), která doručuje obsah uživatelům z nejbližší dostupné lokace – ne z druhé strany planety.
👉 A právě lokalita dat hraje pro firmy čím dál větší roli. Podle průzkumu z roku 2024 až 6 z 10 firem požaduje, aby data byla uložená v datových centrech na území České republiky nebo alespoň v rámci EU.
Kde cloud „bydlí“? Mrkni se na mapu
Cloud není žádná mlha někde ve vzduchu. ☁️ Jsou to reálná datacentra po celém světě.
🌍 Celosvětově jich existuje odhadem téměř 10 000:
- od menších serveroven (ne všechny firmy je navíc zveřejňují)
- až po obří datacentra technologických gigantů jako je Amazon, Google, Microsoft (kterých je odhadem kolem tisícovky).
Přehled najdeš tady: https://www.datacentermap.com/
Zkus si:
- stáhnout data o datacentrech (např. z Data Center Map),
- analyzovat jejich rozmístění,
👉 Skvělý projekt po Datové Akademii – ukážeš práci s daty i pochopení kontextu. Další nápady na projekty do IT portfolia případně najdeš v tomhle článku.
Typy cloudů: veřejný, privátní a hybridní
1. Veřejný cloud (public cloud)
Nejběžnější varianta, kde infrastrukturu sdílí více uživatelů
Příklady:
- AWS (Amazon Web Services),
- Microsoft Azure,
- Google Cloud.
👉 Ideální pro většinu projektů, startupů i firem.
2. Privátní cloud (private cloud)
Cloud pouze pro jednu firmu. Často se pojí s větší kontrolou nad daty a zároveň vyššími náklady.
👉 Používají ho např. banky nebo korporace.
3. Hybridní cloud
Kombinace obou přístupů, kdy citlivá data zůstávají „u tebe“, zatímco zbytek běží ve veřejném cloudu.
A neměli bychom zapomenout ani na další typy při dělené cloudů: osobní a komerční.
Typy služeb v cloudu (SaaS, IaaS, PaaS)
Tahle zkratková trojice se často objevuje v inzerátech i na pohovorech. Co si pod těmito typy cloudových služeb představit? 👇
SaaS (Software as a Service)
Většina lidí používá SaaS, aniž by si uvědomovala, že používá cloud. Jde o hotovou aplikaci. Nemusíš si ji instalovat ani spravovat žádný software, stačí se jen přihlásit do svého účtu a začít službu využívat.
Jak se připravit na svůj první pohovor v IT? 💼 Omrkni tipy od naší kariérní poradkyně Lenky v tomhle článku.
Příklady:
- Google Workspace (Gmail, Drive, Docs),
- Microsoft 365 (Word, Excel, Teams),
- Salesforce,
- Dropbox,
- Zoom
- a další.
IaaS (Infrastructure as a Service)
Pronajímáš si infrastrukturu – např. virtuální servery, úložiště nebo sítě. IaaS se hodí pro organizace, které chtějí přesunout své fyzické servery do cloudu, ušetřit na hardwaru, ale zároveň si chtějí ponechat kontrolu nad jejich správou.
Příklady:
- AWS EC2,
- Oracle Cloud Infrastructure (OCI),
- Microsoft Azure Virtual Machines,
- Google Compute Engine,
- IBM Cloud Infrastructure
- a další.
PaaS (Platform as a Service)
PaaS poskytuje kompletní prostředí připravené pro vývojáře. To zahrnuje nástroje pro vývoj, testování a nasazování aplikací bez nutnosti správy infrastruktury.
Například:
- Google App Engine
- Microsoft Azure App Service
- Heroku
- AWS Elastic Beanstalk
- Red Hat OpenShift
- a další.
Výhody cloudu
- Nemusíš řešit hardware
Žádné servery, žádná údržba.
- Škálování během minut
Potřebuješ víc výkonu? Máš ho hned.
- Platíš jen za to, co využiješ
Žádné velké investice dopředu.
- Práce odkudkoliv
Stačí internet.
Nevýhody cloudu
- Závislost na internetu
Bez připojení = problém.
- Data nejsou fyzicky u tebe
Musíš věřit poskytovateli.
- Může to být drahé
Špatně nastavený cloud může stát víc, než čekáš.
Bezpečnost cloudu: mýty vs. realita
Hodně lidí si myslí, že cloud je méně bezpečný, ale realita je často opačná. 🤷♀️
Renomovaní poskytovatelé (Microsoft Azure, AWS, Google Cloud) mají mnohem vyšší standardy, certifikace a ochranné mechanismy proti DDoS útokům než většina soukromých firem.
Investují obrovské prostředky do:
- šifrování dat,
- vícefaktorového ověřování,
- nepřetržitého monitoringu.
Ale pořád platí základní principy kyberbezpečnosti:
- důvěrnost,
- integrita,
- dostupnost.
Ukazuje se, že většina úniků dat v cloudu není způsobena hacknutím poskytovatele, ale chybou uživatele – nesprávným nastavením a konfigurací, slabými hesly nebo phishingem.
👉 To znamená, že cloud tě neochrání, pokud máš slabé heslo nebo špatně nastavené přístupy.
💡 Pokud chceš víc proniknout do základů bezpečnosti, mrkni i na náš článek: Co je VPN a jak funguje?
Konkrétní využití cloudu v praxi
Spousta lidí si pod „cloudem“ představí úložiště. Ale to je jen zlomek toho, k čemu se doopravdy využívá.
Používá se taky pro:
- databáze,
- AI a machine learning,
- firemní nástroje,
- zálohování.
💡 Reálný příklad:
„Když startup spustí appku s back-endem v cloudu, jako uživatel to neřešíš – prostě funguje. Cloud sám o sobě ale není zárukou rychlosti ani spolehlivosti. Jeho skutečnou silou je flexibilita: když přijde desetkrát víc lidí, infrastruktura se okamžitě přizpůsobí, bez nutnosti řešit nákup nových serverů.“
– Jakub Málek, front-end developer v ENGETU
Proč některé firmy nechtějí cloud
Cloud je dnes jedna z možností, jak řešit infrastrukturu. Ale ne vždy je to nejlepší řešení z mnoha důvodů:
- bezpečnost a regulace (banky, stát),
- náklady (u velkých systémů může být cloud dražší),
- legacy systémy (staré aplikace),
- kontrola (chtějí mít vše „u sebe“).
A protože ne každá firma dnes běží čistě v cloudu, jaké má další možnosti? 🤓
- Alternativou je tzv. on-premise řešení, kdy firma provozuje vlastní servery.
- Případně využívá colocation (vlastní servery v cizím datacentru).
- U menších projektů se někdy stále používá i klasický webhosting, který má sdílené servery, ale omezené možnosti, takže je méně flexibilní.
- Často se setkáš i s hybridním přístupem, kdy část systémů běží v cloudu a část zůstává „u firmy“.
👉 Volba závisí na bezpečnosti, nákladech i typu aplikací.
A když už se firma pro přechod na cloud rozhodne, většinou to není ze dne na den.
U menších projektů může jít o hodiny nebo dny, ale u větších firem to často trvá týdny až měsíce – někdy i roky. Firmy proto většinou volí postupný přechod a kombinují cloud s původní infrastrukturou.
„Migrace do cloudu neznamená přesunout všechno najednou. Někdy stačí začít u zálohy dat nebo úložiště. U složitějších projektů jde o přesun aplikací, databází, celé infrastruktury – a taky bezpečnosti a testování.
Ale technická část je paradoxně ta snazší. Nejtěžší bývá změna toho, jak firma funguje uvnitř.“
– Jakub Málek, front-end developer v ENGETU
Největší cloudoví poskytovatelé
Cloudový trh dnes ovládá několik velkých hráčů, kteří drží většinu trhu.
Víš, že…? 😮
AWS (Amazon Web Services) původně vzniklo jako interní řešení Amazonu, který potřeboval efektivně spravovat vlastní infrastrukturu. Až později začal tyto služby nabízet (pronajímat) i ostatním firmám. 👉 Dnes je AWS jedním z největších cloudových providerů na světě – a zároveň klíčový zdroj zisku Amazonu. Vydělává Amazonu milardy dolarů ročně a často překonává i jeho e-commerce segment.
Cloud v číslech – jak velký je cloudový byznys
Cloud patří mezi nejrychleji rostoucí odvětví v IT. 💰 Firmy do cloudu investují obrovské částky, protože jim umožňuje škálovat, inovovat a rychle reagovat na změny.
👉 Podle dostupných statistik:
- Až 89 % firem využívá multi-cloud strategii (= kombinace více cloudových poskytovatelů).
- Přibližně 80 % organizací kombinuje cloud s vlastní infrastrukturou (= hybridní cloud).
- Kolem 60 % firemních dat běží v cloudu.
- Více než 85 % firem má „cloud-first“ přístup. To znamená, že nové projekty rovnou běží na cloudu.
- Až 94 % firem uvádí zlepšení bezpečnosti po přechodu na cloud.
- V roce 2025 má globální trh s cloudem hodnotu přes 900 miliard dolarů.
- Do roku 2030 se očekává růst na více než 1 bilion dolarů.
📊 Zdroje: SoftJourn, Statista, Gartner
Cloud a IT kariéra: proč to řešit
Důležité je si uvědomit, že cloud není o jednom nástroji. ➡️ Nejde o to umět Azure. Jde o to, jak funguje moderní infrastruktura.
Cloud dnes potkáš téměř všude:
- ve vývoji,
- v datech,
- v DevOps,
- v AI…
👉 Nemusíš ho umět do hloubky. Ale když rozumíš základům, máš velkou výhodu u pohovorů.
„Cloud je dnes přirozenou součástí vývoje, práce s daty i infrastruktury. Proto se vyplatí rozumět jeho základům bez ohledu na to, jakým směrem se v IT vydáš.
Znalost cloudu je podobná jako znalost GitHubu nebo nástrojů typu Trello či Asana. Nemusíš být expert, ale když víš, k čemu slouží a jak se používá, máš náskok před ostatními kandidáty.“
– Lenka Skalická, Talent Acquisition Consultant v CGI & kariérní poradkyně ENGETA
– co je cloud a jak funguje,
– k čemu se používá v praxi (web, aplikace, data…),
– rozdíl mezi SaaS/PaaS/IaaS,
– jaké existují služby (AWS, Microsoft Azure, Google Cloud…),
– základy bezpečnosti.
Jaké existují cloudové pozice (a kolik si vyděláš)
Cloud specialista není jediná možnost. Ve skutečnosti je cloud součástí spousty moderních IT pozic.
Tady jsou ty nejčastější:
🧑💻 Cloud Engineer / Cloud Specialist
Typická role. Navrhuje a spravuje cloudovou infrastrukturu, konkrétně:
- navrhuje a spravuje cloudovou infrastrukturu (AWS, Azure, Google Cloud),
- řeší bezpečnost a přístupová práva,
- automatizuje procesy (např. pomocí Terraformu),
- pracuje s kontejnery (Docker, Kubernetes),
- pomáhá firmám přesouvat systémy do cloudu.
👉 Cloud specialista patří mezi nadprůměrně placené pozice a výdělky se běžně pohybují přibližně mezi 55 000 až 215 000 Kč měsíčně (v závislosti na zkušenostech, technologii a senioritě). Podle serveru platy.cz se průměrná odměna pohybuje mezi 62 000 Kč a 139 000 Kč.
⚙️ DevOps Engineer
Propojuje vývoj a provoz. DevOps inženýr:
- nasazuje aplikace do cloudu,
- automatizuje procesy (CI/CD),
- pracuje s Dockerem, Kubernetes.
📊 Data Engineer / Data Analyst
Pracuje s daty v cloudu a řeší:
- databáze, datové sklady,
- nástroje jako BigQuery, Snowflake,
- analýza a vizualizace dat.
🤖 AI / ML Engineer
Staví AI řešení nad cloudem:
- využívá cloud pro trénování modelů,
- pracuje s velkými daty.
🔐 Cloud Security Specialist
Zaměřuje se na bezpečnost. Běžně:
- nastavuje přístupy a oprávnění,
- řeší ochranu dat a monitoring,
🏗️ Cloud Architect
Navrhuje celou cloudovou architekturu:
- rozhoduje, jak budou systémy fungovat,
- jde o seniorní roli s velkou odpovědností.
Shrnutí
Cloud:
- používáš každý den,
- je základ moderního IT
- a nevznikne bez něj dnes téměř žádná aplikace.
👉 Pokud míříš do IT, je to jedna z věcí, ve které je fajn se zorientovat.
Nevíš, kde začít? Mrkni na naše kurzy, kde si osvojíš základy programování, dat nebo práce s technologiemi v praxi.
OMRKNOUT KURZY„Cloud se bude dál vyvíjet hlavně směrem k většímu propojení s umělou inteligencí a automatizací – to už se děje, není to sci-fi. Aplikace budou chytřejší a většina z nich poběží právě v cloudu, protože tam mají přístup k výpočetnímu výkonu, který lokálně jen tak nedostaneš.
Zajímavější směr je edge computing – tedy zpracování dat blíž uživateli, ne v datovém centru na druhém konci světa. To znamená rychlejší odezvu a méně závislosti na připojení.
Kvantové výpočty se v tomhle kontextu taky zmiňují a výrazně by mohly posunout možnosti práce s daty. Ale tam jsme stále hodně daleko od něčeho, co by běžná firma reálně použila – zatím je to spíš výzkum než produkt.“
– Jakub Málek, front-end developer v ENGETU
👉 Pokud tě zajímá, kam se technologie posouvají dál, přečti si náš článek o AI agentech: AI agenti: co umí „nejvyšší liga“ umělé inteligence. Případně mrkni na článek o AI automatizacích a proč na ně narazíš čím dál častěji.
Díky za přečtení! ☺️
