Programuju, 2. díl: Jaký programovací jazyk si vybrat

V prvním díle seriálu jsme shrnuli informace, které by ti mohly pomoct s rozhodováním, jestli je IT a programování pro tebe. Rozhoduješ se teď, jaký programovací jazyk vybrat a jakým směrem se vydat? Máme pro tebe pár tipů. 😊

Herní vývojář a datový analytik. Prostě dva ajťáci, pomyslíš si. Každý z nich se ale věnuje něčemu jinému. Mají odlišný IT background, používají rozdílný programovací jazyk a každý je machr na něco.

A takhle je to v IT se vším. Neexistuje univerzální kategorie ajťák. Naopak. V IT se můžeš věnovat desítkám unikátních činností, ke kterým potřebuješ nejrůznější znalosti – ať už jde o logické myšlení, soft skills nebo programovací jazyky.

Co si představit pod pojmem „programovací jazyk“

V programování mluvíme o programovacím jazyku jako o nástroji, který používáme ke psaní kódu, počítačových programů, vytváření aplikací nebo webových stránek. Představ si to jako jazyk, kterým můžeš komunikovat s počítačem a říkat mu, co má dělat.

Programovacích jazyků existuje celá řada

Hrubým odhadem existuje několik stovek až tisíců různých programovacích jazyků. Jejich počet se neustále mění v závislosti na vývoji technologií a potřebách jednotlivých odvětví. Vezmi si třeba takový React! Vznikl teprve před pár lety díky programátorům z Facebooku.

Každý z nich má své vlastní specifické využití, pravidla, výhody a nevýhody. Základní principy programování jsou ale podobné napříč všemi jazyky.

Chci programovat, jaký jazyk si mám vybrat?

JavaScript, SQL, HTML/CSS a Python. To jsou aktuálně 4 nejznámější a nejpoužívanější programovací jazyky (Developer Survey 2026). S každým z nich najdeš dobré uplatnění, budeš moct pracovat na zajímavých projektech a vybudovat si kariéru.

Na úplné špičce oproti loňskému průzkumu k velkým rošádám nedošlo – první desítka zůstává téměř stejná, i když SQL předběhlo HTML/CSS a vybojovalo druhé místo. Mezitím Rust upevnil svou pozici a posunul se na 12. příčku nejpoužívanějších jazyků.

Z dalších stojí za zmínku hlavně:

• Java,
• R,
• Shell/Bash,
• C/C++.

Můžeme mrknout i na další čísla. 👉 Stack Overflow 2026 se ptá vývojářů, s čím pracovali, zatímco GitHub řadí jazyky podle aktivity přispěvatelů na své platformě.

Co tě ale bude jako začátečníka v programování zajímat nejvíc? Jak rychle se dokážeš daný jazyk naučit. Ideální je vybrat si jazyk s jednoduchým zápisem a bohatými zdroji na učení jako jsou online tutoriály, diskuzní fóra (StackOverFlow, Reddit apod.) a kurzy.

V tomhle článku ti ukážeme pohled na výběr vhodného programovacího jazyka skrz 3 hlavní aspekty:

• Vhodnost daného jazyka pro začátečníka
• Uplatnitelnost na trhu práce
• Oblíbenost, popularita a používanost u programátorů

Zamysli se i nad tím, co tě motivuje k učení programování a jaký je tvůj vysněný obor, ve kterém najdeš uplatnění. Případně si zkus zjistit víc o firmách, které by tě potenciálně mohly zaměstnat. Je ti některá z nich sympatická svým přístupem, misí nebo hodnotami? Zkus se zamyslet, jestli by se pro tebe ve firmě našlo místo a vymysli společný průnik mezi tím, čím se zabývá, a co můžeš dělat ty.

• Chceš vyvíjet webové aplikace, pracovat s daty, vytvářet mobilní aplikace nebo se zaměřit na umělou inteligenci?
• Láká tě automobilový průmysl, bankovnictví, vývoj softwaru, e-commerce / digitální marketing, energetika nebo třeba výzkum a vývoj?
• Chceš programovat hry?
• Máš silné vizuální cítění?
• Nedá ti spát, když je software pro uživatele komplikovaný?
• Už v dětství tě bavilo rozebírat hardware?
• Tíhneš k manažerské pozici?
• Hledáš práci s enviromentálním přesahem?
• Láká tě práce v mezinárodním kolektivu?

Pokud tě zaujal určitý směr, zjisti, co vše k tomu potřebuješ znát a nauč se základy. Neměj strach, že se naučíš něco, co už nikdy nevyužiješ. I kdyby tvoje specializace nakonec měla být jiná, cokoliv se naučíš, později jako když najdeš!

„Nemusíš se do konce života upsat jednomu jazyku. Dneska se to běžně kombinuje – Python použiješ na data, Go na mikroslužby, TypeScript na front-end… Nejlepší vývojáři volí nástroje podle situace, ne podle toho, k čemu mají citový vztah.“

– Marián Hurta, CEO & founder ENGETA

Pokud zatím vysněnou pozici v IT nemáš, vůbec to nevadí. Je naprosto běžné učit se nové dovednosti, poznávat svět IT a teprve potom se rozhodnout, jakým směrem se vydáš.

V neposlední řadě si ověř, jaká je dostupnost materiálů kolem daného jazyka. Pokud existuje celá řada zdrojů – dokumentace, články, návody, videa na YouTube apod., učení ti půjde o to snáz. A jakmile nasbíráš první zkušenosti, oceníš i rozsáhlou a aktivní komunitu, ve které najdeš odpovědi na tvé otázky od zkušenějších vývojářů.

Pamatuj, že neexistuje „nejlepší“ programovací jazyk a to, který si vybereš, závisí jen na tvých preferencích. 

A na závěr pro tebe máme dobrou zprávu – jakmile ovládneš jeden jazyk, naučit se další pro tebe bude o něco snazší. 🙂

„Nejnáročnější jednoznačně bylo nastartovat logické myšlení. Jinými slovy: jak v daném programovacím jazyce přemýšlet. Jakmile tomu ale člověk přijde na kloub, každý další jazyk je pro něj snazší k pochopení.“

– Pavel Mikeska, absolvent ENGETA & Senior ServiceNow konzultant ve společnosti GuideVision

Popularita a používanost u programátorů

Podívej se na porovnání popularity programovacích jazyků podle Stack Overflow. Je to největší a nejoblíbenější ajťácké fórum a pečlivě mapuje trendy v IT.

Ještě větší kus historie pak ukazuje tenhle graf, který sahá až do roku 2010.

Nejžádanější jazyky v roce 2026

Podle průzkumu Stack Overflow z roku 2026 si JavaScript už dvanáctým rokem v řadě udržel první příčku coby nejpoužívanější programovací jazyk.

První desítka žebříčku je oproti loňsku opravdu téměř neměnná (JavaScript, SQL, HTML/CSS, Python, Bash/Shell, TypeScript, Java, C#, PowerShell, C++).

Oblíbenost mezi programátory

Velmi používaným indikátorem oblíbenosti programovacího jazyka je TIOBE Programming Community index. Je pravidelně aktualizovaný a obsahuje velmi relevantní data, které získává ze stovek zdrojů (vyhledávače, názory seniorních programátorů, kurzy, firmy apod.)

Důležité je říct, že je to indikátor oblíbenosti a nehodnotí kvalitu kódu napsaného v jednotlivých jazycích nebo počet řádků.

Poptávka na trhu práce

Následující graf na základě poptávek demonstruje, které programovací jazyky jsou nejvíc zastoupené v požadavcích inzerátů na pracovní pozice v IT. O první dvě příčky se perou Python a SQL.

„Kromě softwarového inženýrství je SQL také nejčastěji požadovaným jazykem v inzerátech na pozice v oblastech data engineeringu a architektury, datové analýzy a BI nebo zadávání a podpory dat.“

– Andrius Kūkšta, Tech Lead v Oxylabs

Jaké pozice se nejčastěji obsazovaly?

„Python se objevuje napříč tolika různými pracovními pozicemi proto, že se stal jasnou volbou pro automatizaci a práci s daty – nikoli jen pro klasický vývoj softwaru. Ať už působíte v oblastech data science, DevOps, bezpečnosti nebo dokonce v technickém vedení týmů, zaměstnavatelé hledají lidi, kteří dokážou rychle skriptovat, propojovat systémy a dávat datům smysl. A Python je pro to všechno univerzálním nástrojem.“

– Andrius Kūkšta, Tech Lead v Oxylabs

A které oblasti podnikání vedou v počtu inzerovaných IT pozic?

AI jako každodenní parťák, ne náhrada programátora

Umělá inteligence se stala běžným pracovním nástrojem. Z aktuálních dat roku 2026 vyplývá, že přes 70 % vývojářů používá AI asistenty a agenty každý den – a třetina z nich s nimi pracuje dokonce déle než 4 hodiny denně.

Co to znamená pro tebe, pokud s programováním teprve začínáš?

1. Učení je rychlejší a interaktivnější: Nejoblíbenějšími nástroji vývojářů jsou AI agenti a chatboti. Fungují jako „seniorní kolega na příjmu“, který ti vysvětlí chybové hlášky, pomůže s debuggingem (hledáním chyb v kódu) a navrhne způsob řešení.
2. Nejčastější využití v praxi: Vývojáři AI nejvíce používají na generování kódu v oblastech, které už znají (67 %) a na hledání chyb (61 %). AI tedy nenahrazuje člověka, ale šetří mu čas u rutinních úkolů.
3. Proč to bez technických základů nejde: I když AI dokáže napsat spoustu kódu za tebe, konečnou odpovědnost má pořád programátor. Data ukazují, že vývojáři AI pouští primárně k psaní a ladění kódu, ale do produkčních systémů a nasazování ji nepustí. A když potřebuješ posoudit, jestli je vygenerovaný kód bezpečný, dává smysl a funguje, musíš rozumět logice daného jazyka.

Jaké druhy programovacích jazyků existují

Jazyky dělíme na:

1. programovací jazyky, 
2. skriptovací jazyky.

1. Programovací jazyky

Některé jazyky jsou jako univerzální „mluvčí“, kterými se s počítači mluví nejčastěji. To jsou jazyky jako C++ nebo Java. 

Pak jsou tu jazyky, které jsou specializované na určité úkoly nebo oblasti, jako například:

• PHP se používá pro vytváření webových stránek, zatímco JavaScript pro interaktivní webové stránky,
• Swift, který je skvělý pro vytváření aplikací pro Apple produkty,
• Perl se často používá pro práci s textem, 
• SQL se využívá pro práci s daty v databázích,
• jazyk R nebo MATLAB jsou skvělé pro statistickou analýzu dat.

2. Skriptovací jazyky

Poměrně rozšířené jsou i skriptovací jazyky navržené pro psaní skriptů (= jednoduchých programů, které řídí nebo automatizují opakující se úkoly a procesy). 

Mezi příklady skriptovacích jazyků patří Python, JavaScript, Bash, PowerShell, Ruby a Perl.

V čem programovat – od jednoduchého editoru po chytrá IDEs a AI

Jakmile pochopíš pravidla a syntaxi jazyka, potřebuješ místo, kde budeš kód psát a spouštět. K tomu se používají tzv. kódovací editory nebo IDE (Integrated Development Environment) integrovaná vývojová prostředí).

Mezi nejvyhledávanější IDE celosvětově patří VSCode (Visual Studio Code), IntelliJ IDEA, Eclipse, PyCharm, Xcode, Antigravity a mnoho dalších. Tyto nástroje poskytují programátorům prostředí pro psaní, editaci, testování a ladění kódu v různých programovacích jazycích. 

Například ihned po instalaci Pythonu máš k dispozici jednoduchého interaktivního interpreta (příkazovou řádku), ve kterém můžeš psát zkušební příkazy. Při seznamování se s Pythonem a jeho knihovnami je to ideální volba na začátek. Snadno si v něm věci osaháš a pochopíš.

Jakmile ale začneš psát delší skripty, budeš potřebovat pohodlný editor. Zlatým standardem je dnes VS Code nebo pro Python populární PyCharm (případně Jupyter Notebook, pokud tě láká datová analýza). Tyto nástroje ti pomohou s napovídáním syntaxi, zvýrazněním chyb i propojením s AI asistenty.

Dnes se prostředí pro vývoj dělí do tří hlavních kategorií:

1. Lehké a univerzální editory
   • VS Code (Visual Studio Code): Pro začátečníky i profesionály je to častá volba číslo 1. Je zdarma, extrémně rychlý a díky tisícům rozšíření v něm můžeš psát Python, JavaScript, C# i cokoliv jiného.
   • Pro Python se na úplném začátku skvěle hodí i Jupyter Notebook, kde si kód spouštíš po jednotlivých blokách a hned vidíš výsledky (ideální pro datovou analýzu).
2. Pokročilá IDE prostředí
   • Pokud pracuješ na rozsáhlém projektu, oceníš robustní IDE od vývojářského giganta JetBrains – např. PyCharm (pro Python) nebo IntelliJ IDEA (pro Javu). Nabízejí hlubokou analýzu kódu, automatické refaktorování a dnes už i silně integrované AI asistenty.
   • Pro vývoj mobilních aplikací pro Apple se používá Xcode, pro C# a .NET ekosystém zase Visual Studio.
3. AI-First editory
   • Cursor: Jeden z nejpopulárnějších editorů dneška. Vychází ze známého rozhraní VS Code, ale je od základu postavený pro úzkou spolupráci s umělou inteligencí. Umožňuje ti psát kód pomocí přirozeného jazyka, automaticky opravovat chyby přes AI nebo klást dotazy nad celým tvým projektem.

Tip na začátek: Nenech se zahltit výběrem. Pro začátek si nainstaluj VS Code (nebo vyzkoušej třeba Cursor) a začni psát kód. Přejít na specifičtější nástroj můžeš kdykoliv později.

Vhodnost jazyka pro začátečníka

U nás v ENGETU najdeš online kurzy, které ti pomůžou v přípravě na tvoji kariéru v IT. Odučili jsme víc jak 20 000 lidí. A podle našich zkušeností je důležité mít při výběru programovacího jazyka na paměti hlavně přehlednost syntaxe a jednoduchost pochopení.

Každý programovací jazyk má svou vlastní syntaxi (tj. soubor pravidel a struktury, které určují, jak psát kód v daném jazyce). Podívej se, jak bychom napsali větu „Hello World“ v každém z jazyků a technologií, o kterých v článku byla řeč nejčastěji.

Už známe statistická data z různých oblastí a zdrojů. Teď si představíme naši fantastickou pětku detailněji a řekneme si, k čemu se jednotlivé jazyky/technologie používají.

Python – ideální jazyk (nejen) na začátek

Dá se využít pro širokou škálu úkolů – od jednoduchých skriptů až po složité aplikace. Python se používá v rychle rostoucích oblastech jako je například machine learning, analýza dat, testing, umělá inteligence a deep learning. Očekává se, že Python může být do 3–5 let číslo jedna v popularitě programovacích jazyků. Už teď zažívá obrovský nárůst oblíbenosti a v Česku má Python velkou komunitu (Pyvo) hlavně v krajských městech. Navrhl ho Guido van Rossum v roce 1991 jako open source jazyk (dostupný technicky i licenčně). Používá ho například Kiwi.com, Red Hat, IBM, ROI Hunter, Oracle a mnoho dalších. 

Jako začátečník se Python naučíš mnohem rychleji než ostatní tři jazyky. Nemusíš se totiž učit objektově-orientované programování (OOP), což je postrach většiny začínajících programátorů. Python se ti bude hodit hlavně pro napsání krátkých, přehledných a spustitelných skriptů. A jeho znalost využiješ při spoustě každodenních úkolů, což jako nováček oceníš.

Zápis kódu v Pythonu je velmi podobný běžnému psaní. Větu „Hello World“ v něm napíšeš jen pomocí jednoho řádku kódu. Pro porovnání, jak je vidět v tabulce výše, pokud chceš stejnou větu napsat v Javě, musíš znát hned 3 složité koncepty jako jsou třídy, statické metody a balíčky. Protože máme Python opravdu rádi, věnovali jsme mu ještě samostatný článek.

Zaujalo tě to? Omrkni náš kurz Python Akademie, který je určený i pro úplné začátečníky.

JavaScript (a TypeScript)

JavaScript stojí za prakticky každou moderní webovou stránkou. Zabezpečuje, aby byly aplikace interaktivní a jejich obsah se načítal dynamicky. Bez něj (jen s HTML a CSS) by byl web statický – na e-shopu byste si nevyfiltrovali produkty, neotevřeli vyskakovací okno ani nenačetli nové příspěvky bez opětovného načtení celé stránky.

Ekosystém, který vládne trhu

Obrovskou výhodou JavaScriptu je jeho univerzálnost a bohatý ekosystém frameworků a knihoven:

• React, Vue nebo Angular pro tvorbu uživatelských rozhraní (front-end)
• Node.js pro běh na serveru (back-end) – díky tomu můžeš psát celý web i server v jednom jazyce a nemusíš kombinovat více různých technologií (úplně vypustíš např. PHP nebo Ruby)

V moderním vývoji už se málokdy píše v čistém JavaScriptu. Standardem ve firmách se stal TypeScript – nadmnožina JavaScriptu, která přidává tzv. typovou kontrolu. Pomáhá odhalit chyby už během psaní kódu (a s pomocí AI asistentů se v něm píše ještě líp). Pokud se dnes učíš webový vývoj, TypeScript určitě nevynechej.

JavaScript je skvělou volbou pro každého, koho láká webový vývoj a chce hned vidět vizuální výsledky své práce. Přestože má své specifické vlastnosti a neustále se dynamicky vyvíjí, má obrovskou komunitu, nespočet materiálů a na trhu práce po něm v kombinaci s Reactem či TypeScriptem dlouhodobě drží vysoká poptávka. V naší Web Developer Akademii tě TypeScript pochopitelně naučíme – a stejně tak i základy back-endu nebo práci s Cursorem. 🤩

Java

Co se týká karierního uplatnění a platu, Java je jazykem číslo 1. Je stabilní a robustní. V Česku jsou stovky firem, které Javu používají a mezi nejznámější z nich se řadí Oracle, Home Credit, O2, Česká Spořitelna, IBM, T-Mobile, Zebra Technologies, DHL, CGI nebo ICZ. Používá se na komplexní aplikace a to hlavně ve finančním a telekomunikačním sektoru.

Kromě webových či desktopových aplikací se v Javě vyvíjí i Android aplikace. Poptávka po Java vývojářích je obrovská a roste neuvěřitelným tempem. Ale je to taky jazyk, který je poměrně složité se naučit. A tak v kombinaci s velkým množstvím pracovních pozic vzniká nedostatek kvalifikovaných Java vývojářů, kteří jsou pak královsky placeni. Láká tě to? Začít můžeš u nás na kurzu Java Akademie. 😉 

Java je objektově orientovaný jazyk, který vznikl v roce 1995. Se svojí syntaxí se řadí mezi ty složitější a tak občas uslyšíš, že mnoho lidí používajících Python či C# se rozhodlo pro tyto jazyky i proto, že Java měla syntaxi složitější (tzn. kód je „ošklivější“ – méně čitelný a hůř pochopitelný).

Důležitý fakt, který přispívá k velké popularitě Javy u firem, je její nezávislost na platformě. Spustí se díky tzv. JRE (Java Runtime Environment). Jakmile se JRE na dané platformě nachází, je možné Javu spustit. Laicky řečeno, JRE je malý kousek softwaru vytvořený firmou Oracle, který jen nahraješ do prostředí, ve kterém chceš Java spustit. 

Na Javě dnes dokáže fungovat skoro všechno – mobilní telefony, počítače a notebooky používající Linux, macOS i Windows a další elektronická zařízení. Jen pro porovnání, například programovací jazyk Swift vyvinutý společností Apple se používá exkluzivně pouze na zařízeních macOS a iOS.

V ENGETU Javu učíme v Java Akademii, ale pokud s programováním teprve začínáš, doporučujeme ti spíš Python. Nejen na základě našich zkušeností je vysoká šance, že tvoje nadšení a úsilí ztroskotá na snaze začít s tak komplikovaným jazykem. Na druhou stranu – pokud jako první zmákneš Javu, Python si pak do svojí výbavy přihodíš o to snáz. 😗

SQL

SQL (Structured Query Language) je klíčovým jazykem pro práci s daty v IT a je nezbytný ve všech odvětvích, jako je finančnictví, zdravotnictví a e-commerce. 

Díky své jednoduché a relativně intuitivní syntaxi a univerzálnosti je často vyhledávaným jazykem na trhu práce. Kromě toho je nezávislý na platformě, což znamená, že může být používán na různých operačních systémech a platformách.

Znalost SQL je nezbytná nejen pro správu a analýzu dat, ale také pro testování softwaru, kde umožňuje efektivní práci s daty a zajišťuje kvalitu produktu. Práci s daty se dnes ale nevyhneš prakticky v žádné specializaci, takže alespoň základní znalost SQL se ti bude vždycky hodit.

V rámci ENGETO kurzů se můžeš s SQL seznámit v Testing Akademii pro budoucí QA testery. Osvojíš si v ní jak manuální, tak i automatizované testování a připravíme tě na roli juniorního QA testera. Zatímco v Datové Akademii půjdeš víc do hloubky a zaměříš se na strukturu a pochopení dat, efektivní dotazování v SQL a vizualizaci a zpracování v systémech Excel a Power BI. Datoví analytici patří k nejvyhledávanějším talentům na LinkedInu, takže s datovou analýzou rozhodně vedle nešlápneš.

C#

C# je jazyk vyvinutý společností Microsoft v roce 2000. Známé firmy v Česku, které používají C#  jsou například Solarwinds, FNZ, Notino, Deloitte, ARTIN, Siemens, Oriflame či Komerční Banka. Tento jazyk je také velice silný, protože dokáže pohánět komplexní webové či desktopové aplikace.

Používá se nejčastěji na e-shopech, bankovních aplikacích, monitorovacích nástrojích a podobně. Svoje uplatnění si stejně jako Java najde i ve vývoji Android aplikací. Ale jak už jsme naznačili výše, C# je z hlediska syntaxe srozumitelnější jazyk.

C# je, podobně jako Java, využitelný hlavně ve větších firmách, které mají robustní systémy a infrastrukturu. Je velmi stabilní, má množství pracovních příležitostí a velký potenciál držet se v top 5 programovacích jazyků v následujících letech.

Doufáme, že ti tento článek pomohl rozhodnout se, kterým směrem se vydat. Jakýkoli jazyk si ale vybereš, pro všechny platí to stejné – nepřestávej se učit. Programování je nikdy nekončící vzdělávací proces, který tě může pořádně nadchnout a můžeš v něm najít uplatnění na celý život. Tvoje budoucnost v IT začíná právě tady.

Přečíst další díl seriálu