IT trh 2026: Komplexní průvodce pro juniory, kteří teď vstupují do oboru 

Studuješ právě IT, přemýšlíš o změně kariéry nebo už krátce v oboru pracuješ? Tohle je článek přesně pro tebe. Nebudeme ti tady kreslit růžové obrázky ani tě zbytečně strašit. Jen ti řekneme, jak to na trhu vypadá – s čísly, daty, citacemi od lidí z oboru a praktickými tipy, co s tím.

Ano – vstupovat do IT (nebo jiného oboru) je teď jiné a bezpochyby náročnější než před deseti lety. Pracovní trh se změnil, ale rozhodně ne pouze vlivem AI. Neznamená to, že je konec hry, ani že je programování mrtvé. Ale je určitě fajn vědět, že to může být těžší a na co se připravit. 🎯 

Proč píšeme tenhle článek? A proč nepanikařit? 

Na internetu to někdy vypadá, že se IT trh hroutí a tech talenty už nikdo nehledá. ☠️ Objevují se titulky jako: 

📰 „Hlad po ajťácích skončil. Rychlokurzy nestačí a začátečníky skoro nikdo nechce“  
📰 „IT přestává být oborem pro samouky. Vysokoškolské vzdělání je důležitější než kdy dřív“
📰 „IT zůstává zlatým dolem jen pro někoho. Mít ruce, nohy a umět programovat už je málo“
📰  „Juniorních rolí ubývá, na vině je umělá inteligence“ 

A víš co? Část z toho je pravda. Ale jen část. 

Problém je, že podobné články často nabízejí zkreslený obraz reality. Vyberou pár negativních příkladů, vytáhnou dramatické citace a naservírují ti strach. Přitom celá pravda je mnohem komplexnější – a hlavně míň děsivá. A ono to někdy v těch článcích je i napsané, ale to už je v placené části, kam se mnoho lidí nedostane a z titulku si odnesou to „nejhorší“.  

A to, co vidíme dnes, není kolaps IT trhu, ale návrat k „normálu“. 

„I když juniorních pozic ubylo, IT trh začátečníkům dveře nezavřel. Firmy je stále najímají – a budou, protože seniory si mohou vychovat jen z juniorů.

Nicméně pokud rekvalifikant očekává, že po tříměsíčním kurzu dostane 100 tisíc měsíčně hned na startu, není to vina IT – ale očekávání, která nikdy nebyla realistická. 

Atraktivita IT spočívá především v potenciálu růstu – a ne v nástupním platu, kdy člověk teprve sbírá potřebné zkušenosti.“  

– Lenka Skalická, Talent Acquisition Consultant v CGI & kariérní poradkyně ENGETA 

Místo clickbaitových titulků se ti v tomhle článku pokusíme naservírovat fakta. Tak, jak to v ENGETU děláme od začátku. Žádné sliby, kolik si vyděláš, jak rychle si najdeš práci nebo jak to bude snadný. To jsme nikdy nebyli my. 

Nicméně! Možná zjistíš, že pravda je někde uprostřed. 😊 Tak na to pojďme mrknout detailněji. 👇 

Jak to tedy je? 

Je fér říct jednu věc hned na začátku: ano, část práce v IT umělá inteligence opravdu nahradí. Především rutinní, mechanické úkoly a role, kde jde hlavně o slepé kopírování a generování kódu bez porozumění hlubšímu kontextu… 

To ale neznamená, že by mizelo inženýrství jako takové. Naopak. Čím víc rutiny převezme AI, tím víc poroste hodnota lidí, kteří rozumí souvislostem, přemýšlí systémově a nesou odpovědnost za rozhodnutí.

Ve skutečnosti hlad po ajťácích neskončil – jen se přesunul. Co se změnilo? Struktura poptávky, ne její existence. Některé specializace teď dokonce rostou víc než kdykoliv jindy. A oblasti jako data, DevOps, bezpečnost, cloud nebo AI/ML jedou naplno. 

Zavírají firmy IT nováčkům dveře? Ne tak úplně. Je pravda, že nábor se po pandemickém boomu utlumil a firmy jsou opatrnější. Ale organizace, které dnes sázejí jen na zkušené vývojáře „v kombinaci s AI“ a přestanou vychovávat juniory, si tím do budoucna zadělávají na problém. Seniorní lidi totiž není kde brát, pokud je nikdo systematicky nepřipravuje.

Je taky fér dodat, že roky 2020–2022 byly atypické. Pandemická digitalizace a levný kapitál způsobily obrovský boom. A to, co vidíme dnes, není kolaps IT trhu.  

Trh se měnil už před rozmachem umělé inteligence a s jejím příchodem se změnila očekávání. Firmy kladou větší důraz na adaptabilitu a celkově k náboru přistupují opatrněji a udržitelněji. Ale poptávka po kvalitních lidech trvá. A trvat bude. 

Mimochodem – kolikrát tě za poslední roky někdo strašil tím, že přichází konec vývojářů? 🤔 Podle Statisty počet vývojářů neustále roste – a od masivního rozšíření ChatGPT dokonce víc než předtím. Jen se mění nároky na kvalitu. To je celé.

AI vývojářům práci nebere, jen zesiluje to, co už v nich je. Kód dnes zvládne napsat téměř každý. Rozdíl dělají zkušenosti – přemýšlení o důsledcích, okrajích a selháních systému. AI zkrátka není náhrada za know-how, ale užitečný parťák. 

Junioři nejsou ohrožený druh, ale kvalita se počítá víc než kdy předtím. 

Programování nemizí, jen se mění. A co můžeš udělat proto, aby v tobě zaměstnavatelé viděli hodnotu? 

• Získat solidní základy ve vybrané technologii,
• dál se vzdělávat a stavět vlastní projekty do portfolia,
• naučit se pracovat s AI (ne se jí bát), 
• na pohovoru ukázat motivaci a zájem o obor,
• a rozvíjet soft skills (např. kritické myšlení, komunikační dovednosti) a další.  

„Lidé, kteří dnes v náboru opravdu vyniknou, jsou ti, kteří přinášejí širší a vyváženou sadu dovedností – ne ti, kteří spoléhají jen na to, co se naučili v kurzech.“ 

– Will Markow, zakladatel a CEO ve FourOne Insights & stratég a myšlenkový leader v oblasti budoucnosti práce

Doba i trh se mění rychleji než kdy dřív. A ti, kdo se adaptují, budou vždy o krok napřed. 😎 

Všichni, kdo s AI denně pracují a znají její možnosti i limity, vědí, že AI zdaleka není připravena nahradit nás. Alespoň zatím.

Co říkají aktuální průzkumy a statistiky

Fakta:
✅ Ano, je tu míň juniorních pozic než v letech 2020 – 2022. Ale junioři se dál nabírají. 

Podle zakladatele portálu StartupJobs, Filipa Mischika, bylo před 3 lety pro juniory vhodných 57 % nabídek na IT pozice, v roce 2025 je to 38 %. Podobný trend přitom Mikschik vidí také v odvětví marketingu a obchodu. (Zdroj: StartupJobs) 

Nicméně porovnávat současný stav s pandemickým extrémem jednoduše nedává smysl. 

Než se junior zaučí, je pro firmu obvykle prvních 3–6 měsíců ztrátovou položkou, takže v době nejisté ekonomiky firmy každou investici pečlivě zvažují.  

Přestat nabírat juniory je krátkozraké a firmám by způsobilo mnohem vážnější problém v budoucnu – medioři a senioři se někde musí vychovat. A co se stane, když teď firma přestane nabírat juniory? Bude za pár let platit seniorům enormní částky nebo bude odkázaná na externí konzultanty, což z dlouhodobého hlediska není udržitelné.   

Poptávka po kvalitních lidech v IT pořád je a bude, ale slovo kvalitních je klíčové. 

✅ Ano, konkurence narostla.  

Na poptávku po specialistech IS/IT se v roce 2025 hlásí průměrně 11 lidí na jednu pozici. V roce 2022, kdy byla poptávka po těchto lidech na vrcholu, to bylo méně než 5 reakcí na pozici. (Zdroj: Magazín Alma Career červen 2025).

Až 58 % životopisů bez odpovědi není selhání jednotlivce (průzkum Workify) – je to signál, že systém náboru má své limity.

„Zájemce o IT se snažíme dlouhodobě a otevřeně edukovat o tom, co vstup do oboru opravdu obnáší, aby věděli, do čeho jdou, a mohli se sami rozhodnout, jestli je to pro ně správná cesta. Začít v IT od nuly je bezesporu náročné a je to spíš maraton než sprint – ale možné to je, pokud s tím člověk počítá a nevzdá to. 

Proto zdůrazňujeme, že nestačí spoléhat jen na jeden kurz. Důležitá je dlouhodobá práce na sobě: kontinuální vzdělávání, vlastní projekty v portfoliu, zájem o obor, zapojení do komunity (meetupy, hackathony), ale i práce na soft skills, CV a sebeprezentaci. Právě tahle kombinace dělá v praxi největší rozdíl.“    

– Lenka Skalická, Talent Acquisition Consultant v CGI & kariérní poradkyně ENGETA 

✅ Ano, firmy mají vyšší, resp. přesněji řečeno jiné nároky na juniory. Mění se požadavky na jejich vstupní dovednosti a způsob rozvoje.

Už nejde jen o technické dovednosti. Mnohem důležitější je schopnost se rychle učit a adaptovat na nové projekty a technologie, prokázat skutečný zájem, naučit se efektivně pracovat s AI nebo přemýšlet byznysově a v kontextu. 

✅ AI není hlavní viník.  

Propouštění a pozastavení náboru IT pracovníků má často jiné důvody – zhoršující se ekonomika, šetření, tlak investorů…  

Ovšem AI se nabízí jako pohodlné vysvětlení: zvyšuje hodnotu investic a zní líp než „udělali jsme chybu v prognózách“ nebo „přijali jsme nadbytek lidí a promarnili miliony“. 🙃

AI v tom hraje roli, ale spíš jako urychlovač trendů. Dává firmám „alibi“ pro škrty a umožňuje přerozdělit práci, protože část rutiny opravdu mizí. 

Pro časopis Euro uvádí zakladatel portálu StartupJobs:

„Je důležité říct, že pokles nabídek juniorních pozic nemusí být nutně způsoben pouze nástupem umělé inteligence. V posledních letech obecně sledujeme, že firmy kladou větší důraz na efektivitu a výkon, profesionalizují se a častěji hledají zkušené pracovníky, kteří mohou rychle dodat výsledky. Umělá inteligence do tohoto trendu jistě vstupuje a část poptávky po juniorech nahrazuje, ale je spíše jedním z více faktorů než jediným hybatelem změny.“ 

– Filip Mischik, zakladatel a CEO portálu StartupJobs

A tohle jsou taky fakta, která ti málokdo řekne:
✅ Bureau of Labor Statistics očekává vznik 317 700 nových IT pracovních míst ročně do roku 2034.
✅ Téměř 4 z 5 zaměstnavatelů po celém světě podle průzkumu ManpowerGroup (2023) uvádějí, že mají potíže najít kvalifikované pracovníky.   
✅ Až 96 % absolventů IT fakult (FIS VŠE, FIT VUT) najde práci do 3 měsíců od dokončení studia. 77 % z nich najde uplatnění v praxi už během studia. (Zdroj: Deník N)
✅ Podle zprávy LinkedIn AI Labor Market Tracker nábor inženýrů umělé inteligence meziročně vzrostl o 25 %, přičemž nabídky pracovních míst v oblasti umělé inteligence tvoří téměř 7 % všech technických pracovních nabídek na LinkedInu. 

Takže ne – IT není mrtvé. Ani pro juniory.

„V mém případě rok a půl samostudia a následné shánění práce, která mi dala od začátku 40k měsíčně a po chvíli 70k+, mi pořád připadá jako zlatý věk v IT. 

Až nastane skutečný úpadek ajťáků, protože je nahradí AI, tak už AI bude schopná nahradit i kohokoliv jiného, protože to zdaleka není jen o psaní přesně definovaných úryvků kódu… Jenže to si spousta lidí, často ani ve vedení technologických firem, neuvědomuje.“   

– Uživatelka na Redditu (CZ) 

Dvě tváře jednoho trhu: Seniorům se daří, junioři to mají těžší

Když se podíváš na trh detailněji, uvidíš dvě reality najednou: 

1. Seniorní a specializované role – nízká nezaměstnanost, firmy si stěžují, že mají problém sehnat odborníky a „není koho brát“ 
2. Entry-level role – mnoho kandidátů, méně pozic, větší selekce 

Na českém trhu se to projevuje takhle: 

• 58 % životopisů nedostane žádnou odpověď.
  Simulace společnosti Workify ukázala, že z 1000 zaslaných CV do 1000 firem zůstalo přes polovinu z nich bez jakékoliv reakce – i v případech, kdy kandidáti přesně seděli na požadavky inzerátu. Někdy není chyba v tobě, ale v systému, který naráží na limity.
• Juniorských inzerátů je méně.
  Euro podle dat ze StartupJobs hlásí, že podíl juniorních IT pozic na jejich portálu klesl během tří let zhruba z 57 % na 38 %.

Hlavní hybatelé změn na IT trhu

Když si na Googlu zadáš „IT job market 2025“, narazíš na hodně protikladných zpráv. 

Jeden den čteš o masivních propouštěních v Microsoftu dalších tech gigantech, další den se dozvíš, že na trhu vznikne přes 300 000 nových IT pozic ročně jen mezi lety 2024 a 2034. 

Takže co z toho je pravda? 😮 Oboje. 

IT trh v roce 2025 prochází restrukturalizací, ne zánikem. A tady je klíčová věc: změny se netýkají všech pozic stejně. 

Pojďme se na to mrknout detailněji. 👇

1) Propouštění ≠ AI nahrazuje lidi 

Mnoho firem dnes propouštění odůvodňuje přechodem k AI, a byť to může být částečně pravda, umělá inteligence zdaleka není hlavním důvodem.  

Ve skutečnosti jde často o: 

• zpomalení investic a zpřísnění financování, 
• tlak na efektivitu ze strany investorů, 
• strategické škrty,  
• vysoké úrokové sazby, 
• ekonomická nejistota, 
• slučování týmů  
• nebo jednoduše návrat k realističtějším rozpočtům a strategiím po pandemickém boomu.  

👉 AI se podle mnoha odborníků stala pohodlným vysvětlením pro propouštění, ale není rozhodně jedinou nebo hlavní příčinou. 

Ačkoli se všude tvrdí, že AI bere lidem práci, v praxi se to téměř neděje. Umělá inteligence nahrazuje spíš konkrétní úkoly než celé pozice. A i v činnostech, kde vyniká a které vykonává rychle, dělá chyby. Lidský dohled je pořád nezbytný. 

2) Jaká je situace v Česku napříč firmami z různých odvětví? 

Podle nedávného průzkumu RSM (2024) v ČR, kde AI využívá kolem 40 % firem, podniky uvedly:

• AI zatím nikoho nenahradila (88 %),  
• nastala částečná náhrada úvazku (4 %), 
• umělá inteligence převzala roli nějakého pracovníka naplno (1 %). (Zdroj: Novinky.cz: Masivní propouštění se nekoná, AI zatím lidskou práci v českých firmách nenahrazuje)

„Vidíme, že firmy nešetří na lidech, ale na čase. AI odlehčuje zaměstnancům a umožňuje jim soustředit se na to, co má větší byznysovou hodnotu.“ 

– Monika Marečková, řídící partnerka RSM

A náhrada lidí umělou inteligencí je možnost, kterou sice do budoucna připouští, ale zatím ve hře ve velkém měřítku není. 

Ve Spojených Státech Amerických je skloňovaná i daňová legislativa: 

„AI dostala vinu za masivní propouštění v tech sektoru. Ale je tu jiný viník – daňový zákon z roku 2018. Když se v roce 2022 změnily podmínky pro odpočty na výzkum a vývoj, platy a software, už nepřinášely stejné daňové výhody. 

A to přišlo přesně v momentě, kdy se zpřísnilo financování a vyšly úrokové sazby. Vlna propouštění začala růst. AI možná sehrála roli a možná se stane hlavním faktorem v budoucnu – ale daňová politika připravila půdu dávno předtím.“  

– David Hauser, podnikatel s exity za 250M+ dolarů 

Po celá léta § 174 daňového zákoníku USA umožňoval společnostem odečíst výdaje na R&D (výzkum a vývoj) hned v roce vzniku. Tech giganti proto agresivně investovali – najímání inženýrů, cloudová infrastruktura a experimenty byly spojeny s daňovými úlevami. ⚠️ Zákon TCJA to změnil – odpočty společnosti se musely rozprostřít do 5–15 let. Následovala vlna propouštění, zvlášť výrazná byla v roce 2023. Meta zrušila 25 % míst, Microsoft tisíce pozic v inženýrství a startupy, které neměly dostatek finančních rezerv, výrazně snížily počty zaměstnanců.

3) Demografie, peníze a korekce po boomu 

Jak už jsme si řekli, AI je v médiích často jednoduchý „viník“ všech problémů na trhu práce. Data ale ukazují komplexnější obrázek: 

4) Benchmark s extrémem 

Tady je klíčová věc, kterou málokdo říká: Rok 2022 nebyl normál. Byl to extrém. 🎢

Pandemie zcela proměnila trh. Všichni si mysleli, že vybudují obří digitální infrastrukturu. Nastal největší nábor v IT historii. A my aktuální stav pořád srovnáváme s tímhle boomem. 

„Na začátku roku 2022 byl nábor v oblasti technologií stále nadměrný kvůli náhlému přechodu na práci na dálku způsobenému COVIDem.  

Poptávka se nyní mnohem více blíží normálu před pandemií. Navíc nezaměstnanost v technologickém sektoru neklesla – klesl pouze počet volných pracovních míst. Zaměstnanost v technologickém sektoru neustále roste.“   

– Will Markow, zakladatel a CEO ve FourOne Insights & stratég a myšlenkový leader v oblasti budoucnosti práce

Možná firmy zkrátka přijali víc lidí, než kolik potřebovali, nebo aktuálně potřebují. A teď jde o korekci.

V roce 2022 a zejména na přelomu 2022/2023 vidíme několik špiček, kdy bylo propuštěno desítky tisíc lidí za měsíc – to odpovídá velkým vlnám „tech layoffs“ po covidovém boomu.

Postupně v průběhu 2023 a 2024 intenzita propouštění klesá: počet firem i propuštěných zaměstnanců sice dál kolísá, ale špičky jsou nižší a méně časté. (Zdroj: Layoffs)

5) Strukturální změny

Další zásadní faktor, o kterém se moc nemluví: demografické a makroekonomické trendy. 

Pokles narození dětí, stárnutí populace a další. 📊 Tohle všechno vytváří rozdíl mezi nabídkou a poptávkou pracovních sil. 

Poprvé v nedávné historii máme přebytek vysokoškolsky vzdělaných lidí a deficit u řemeslných a technických profesí. 

„Je lehké říct, že VŠ absolventi mají problém sehnat práci a že za pokles juniorních pozic může AI. Ale to ignoruje masivní nadměrné najímání po COVIDu, ekonomickou nejistotu a strukturální změny. AI firmám dává příležitost škrtat náklady s narativem automatizace – aniž by ztratily politický kapitál. 

Jsem přesvědčený, že se tento trend časem otočí. Věřím, že nová generace chytrých a zvědavých absolventů má obrovský potenciál. Nejsou zatížení desítkami let dnes už nerelevantních znalostí.“ 

– Beau Blinder, AI Product Manager 

A dodává, že čerství absolventi jsou vždy zranitelnější než lidé, kteří jsou ve své kariéře dále. Momentálně podle Blindera nejsme v recesi, ale panuje velká ekonomická nejistota, která brzdí nábor nových zaměstnanců. 

„Má na to vliv AI? Možná? Ale to je zcela nejasné. I ta oxfordská zpráva, kterou všichni citují, pouze říká: ‚Ano, možná k tomu AI přispívá‘.“ 

6) Obětní beránek jménem AI 

V nejistých časech lidé hledají jednoduché odpovědi. A AI je skvělý obětní beránek. 🐏 

„Mnoho lidí ve vedení firem reálně nerozumí možnostem ani limitům AI. Přesto o umělé inteligenci mluví velmi sebevědomě, což způsobuje, že v informačním vakuu kolem nových technologií vzniká tlak ‚držet krok s konkurencí‘. Výsledkem jsou unáhlená rozhodnutí, drahé nákupy nástrojů a strategie typu ‚AI-first‘, aniž by bylo jasné, proč a k čemu.“ 

– Will Markow, zakladatel a CEO ve FourOne Insights & stratég a myšlenkový leader v oblasti budoucnosti práce

Jak už jsme si řekli, doopravdy jde o kombinaci faktorů: 

• Makroekonomická nejistota 
• Rostoucí úrokové sazby a inflace 
• Geopolitické napětí (např. invaze Ruska na Ukrajinu) 
• Návrat k realistickým rozpočtům 
• Demografické změny 
• A ano, i automatizace některých úkolů 

Podle Willa Markowa existuje příliš mnoho možných vysvětlení poklesu entry-level pozic, abychom mohli okamžitě vinit AI. 🔍

„Většina poklesu náboru juniorů proběhla v polovině roku 2022, tedy PŘED tím, než ChatGPT vzal svět útokem.“

– Will Markow, zakladatel a CEO ve FourOne Insights & stratég a myšlenkový leader v oblasti budoucnosti práce

Budoucnost IT a programování v éře AI

Studie místo dojmů: AI má limity 

• Výzkumy produktivity ukazují, že AI pomáhá hlavně u greenfield projektů (= projektů, kde se začíná od nuly, tzv. na zelené louce) s nízkou komplexitou. U složitých, integrovaných systémů nebo legacy kódů může vývojáře naopak zpomalit a posunout tak v některých případech produktivitu až do záporných čísel. Důvody zpomalení? Delší doba potřebná k zadání promptu, halucinace, manuální opravy, refaktoring…
• Experiment Carnegie Mellon University s fiktivní „AI firmou“, do které nasadili AI agenty, ukázal, že agenti zvládli v průměru splnit jen 10–25 % úkolů.
• Výzkum LLMs Get Lost In Multi-Turn Conversation z května 2025) od společnosti Microsoft a Salesforce (= přední světová cloudová CRM platforma) ukázal, že u složitějších zákaznických konverzací, tzv. multi-turn conversations (tedy takových, kde zákazník řeší více než jedno téma) klesá přesnost modelů o téměř 40 %. A pokud na trhu existuje firma, která si přeje, aby AI automatizace doopravdy fungovaly, pak je to právě Salesforce. 😉

Limity umělé inteligence používané při vývoji potvrzují i data z reálného firemního prostředí. Studie společnosti Apiiro analyzovala pomocí vlastního nástroje Deep Code Analysis kód z desítek tisíc repozitářů a práce tisíců vývojářů ve firmách ze žebříčku Fortune 50. Konkrétně sledovala rozdíly mezi týmy, které používají AI coding asistenty, a těmi, které je nepoužívají.

Výsledky ukazují výrazný kontrast:

• týmy s AI asistenty psaly kód až 4× rychleji,
• zároveň ale do produkce dostávaly až 10× více bezpečnostních zranitelností.

Vývojáři používající AI asistenty sice výrazně omezují jednoduché chyby (např. syntaktické nebo triviální logické bugy), zároveň však výrazně častěji produkují hlubší a závažnější problémy – zejména v oblasti oprávnění, bezpečnosti a architektury aplikací.

Ještě výraznější je dopad v čase. Apiiro zaznamenalo, že AI-generovaný kód vedl během několika měsíců k desetinásobnému nárůstu nových bezpečnostních rizik, přičemž v jediném měsíci bylo do kódu zaneseno více než 10 000 nových problémů.

Studie tím potvrzuje, že AI nenahrazuje vývojáře, ale výrazně zvyšuje hodnotu těch, kteří dokážou její výstupy kriticky posoudit. A zároveň vysvětluje, proč firmy i v době AI stále potřebují lidi, kteří kódu opravdu rozumí – ať už jde o juniory, kteří se učí pod dohledem, nebo seniory, kteří nesou odpovědnost za kvalitu a bezpečnost systému.

1) Proč je krátkozraké spoléhat jen na seniory, kteří AI řídí?

AI je bezesporu revoluční technologie, ideální pro jednoduché a opakující se úkoly. Na složitější a nové výzvy však stále potřebujeme zkušené odborníky. 

Takže se nabízí otázka: „Potřebujeme tím pádem víc zkušených lidí, kteří budou AI řídit, a méně juniorů na vstupních pozicích?“ Ne tak docela. 

Tento přístup totiž znamená krátkodobé úspory, jenže dlouhodobě vytváří zásadní problém, a to je nedostatek budoucích talentů.  

„Existují společnosti, které s rozmachem AI sice výslovně neprovedly výrazné snížení počtu zaměstnanců, ale přinejmenším omezily nábor nových zaměstnanců, když vidí, že umělá inteligence ovlivňuje některé vstupní úrovně.

Nicméně pokud firmy přestanou investovat do juniorů a sází na brzký příchod superinteligence, samy se podílí na vytváření deficitu příští generace zkušených odborníků. Přitom konkurenční výhodu nezískají tím, že se spolehnou na stejnou technologii jako všichni ostatní, ale právě tím, že se věnují výchově a rozvoji vlastních talentů.“   

– Erik Wise, zakladatel Skill Foundry, SW architekt & kariérní mentor

Proto přestat nabírat juniory není řešení. Rozvoj lidí je stále klíčem k inovacím a udržení konkurenční výhody v době rychlého technologického vývoje. AI nás nenahradí, dokud nebudeme mít silný lidský základ, který ji dokáže správně využít a posunout dál. 

2) Nabírají vůbec firmy juniory, když ChatGPT a další AI nástroje píšou kód za ně?  

Nabírají. A proč? Protože junior, když ho dobře vedeš, má obrovskou výhodu: učí se, pamatuje si a rozumí kontextu. AI ne. 

AI má sice širší kontext než dřív, ale pořád je to jen krátkodobá paměť. Dáš jí instrukce → vyřeší úkol → a začíná znovu. 

Neumí si sama zorganizovat dlouhodobou znalost firmy, služby nebo produktu, nepamatuje si stará rozhodnutí, nedokáže pochopit nuance týmu, byznysové cíle ani rozlišit, co je pro daný úkol relevantní. A už vůbec nezvládne odhalit kritickou chybu v kódu.

„AI v práci používám jako doplněk, ale vždy si vybírám, jaký nástroj použiju, na co – a hlavně jaká data mu svěřím. Není to kouzelná hůlka. Už několikrát mě sice vytáhla z bryndy, ale taky mě zavedla do slepé uličky. Může ušetřit čas, ale stejně snadno i nějaký ztratit. Důvěřuj, ale prověřuj – to u AI platí dvojnásob.

Kde mi ale většinou opravdu pomáhá, je debugování, rozšiřování obzorů nebo hledání alternativních řešení.“ 

– Peter Jonaštík, Java Developer ve společnosti AIS Servis

3) Dává v dnešní době pořád smysl učit se programovat?

Ve zkratce: ano, dává. 

Dlouze?

AI ti pomůže napsat kód rychleji – ale musíš poznat, jestli je správně.
AI vygeneruje SQL dotaz – ale neví, jestli ti zrovna nesmaže databázi.
AI navrhne architekturu – ale nepočítá, jestli uneseš náklady na provoz.

V ENGETU to vidíme každý den.

Nedávno jeden student využil ChatGPT k psaní kódu pro datový projekt. AI mu napsalo skript za 5 minut. Paráda! Než jsme se podívali dovnitř.

Kód měl logickou chybu, která by v reálné produkci znehodnotila data zákazníků. Kdyby student nerozuměl základům, nikdy by to nepoznal a slepě by kód použil.

AI je skvělý sluha, ale bez technických znalostí může být nebezpečný pán.

V našich kurzech učíme AI, ale ne jako magické tlačítko. Aby fungovala, potřebuje pořád člověka, který ví, co dělá.

Zkrátka: AI ti pomůže rychle exekuovat. Ale když nevíš, co vlastně stavíš, AI ti nepomůže. 

4) Jsou AI agenti řešení, které juniory v IT eliminuje úplně? 

I když se firmy snaží agentům „nalít“ všechno důležité – procesy, dokumentaci, pravidla, know-how týmu – realita je taková, že: 

• udržet všechny informace aktuální je peklo, 
• vybrat z hor informací to opravdu relevantní je ještě větší peklo, 
• a agent stejně často netuší, co je klíčové a proč. 

A hlavně – AI není napojená na všechny firemní informace. A skrz ochranu dat nebo firemního know-how by ani být neměla. 

Ve firmě tohle všechno dává smysl juniorovi mnohem dřív než umělé inteligenci. Šikovný junior „nasává“ kontext přirozeně: poslouchá, ptá se, vidí důsledky, pamatuje si rozhodnutí a chápe souvislosti mezi projekty. 

AI tohle zatím neumí. A proto juniory firmy pořád nabírají – i když novinové titulky tvrdí opak. 

5) Jak se mění práce juniorů při rozvoji a vedení?

Dřív firmy s juniory trávily hodiny nad technickými detaily. Dneska code review udělá nástroj – třeba CodeRabbit, GitHub Copilot, nebo ChatGPT. 

Díky tomu se například dozvíš:

• Tohle je nestandardní. 
• Tady je duplicita. 
• Tenhle pattern není ideální.
• Zvaž jinou strukturu. 

Takže technická úroveň se kontroluje více automaticky, není potřeba do toho zapojovat seniora (nebo aspoň ne v takové míře jako dřív) a junior roste rychleji. 

Co AI nepozná, jsou např. architektonická rozhodnutí. Tam je pořád potřeba senior. 

6) Ale lidi na internetu píšou, že programování je mrtvé… programovat se dneska dá i nulovou znalostí kódu. Nebo ne?

Jasně – dneska si s AI uděláš jednoduchý web nebo prototyp appky. Na tohle znalost kódování opravdu nepotřebuješ a poradíš si jen s AI nástroji. Tomu říkáme vibe coding.  

A zní to dobře, dokud nepotřebuješ něco, co opravdu funguje. 

Protože jakmile má appka fungovat v reálném světě, řešíš: 

• bezpečnost, 
• škálování, 
• chyby v edge-casech, 
• integrace, 
• architekturu, 
• data, 
• dlouhodobou údržbu
• atd. 

A tam „vibe coding“ končí. 

AI ti kód napíše. Ale ty musíš vědět: co je dobře, co špatně a proč. A to se bez programátorských základů nedá zvládnout. 

7) Nahradí AI vývojáře? Spíš oddělí kodéra od inženýra.

„Vývojáři se kvůli AI musejí bát o práci.“ A ano – některých rolí se to skutečně dotkne. Ale rozhodně ne všech.

Umělá inteligence postupně vytlačuje hlavně činnosti, které se pohybují jen na povrchu. Tam, kde jde jen o kopírování kódu bez hlubšího porozumění, slepé přepisování vzorů nebo práci bez odpovědnosti za výsledek, dává automatizace smysl. Tam, kde je práce jen mechanická, AI dává smysl jako náhrada a tyhle pozice budou pod tlakem. 

Jenže skutečné vývojářství je o něčem úplně jiném.

Vývojáři, kteří přemýšlí „inženýrsky“, mají silné technické základy a rozumí tomu, proč se věci dělají určitým způsobem, mají díky AI naopak obrovskou výhodu. Umí problém rozložit na menší části, navrhnout architekturu, zvážit kompromisy a – hlavně – technicky oponovat AI, když navrhne úplný nesmysl.

AI odpovědnost negeneruje. A právě tam se dnes láme rozdíl mezi kodérem a inženýrem.

Ano, řadu jednoduchých aplikací si dnes zvládnou postavit sami marketéři, produktoví manažeři nebo CEO. Ale to jsou často projekty, které by většina vývojářů stejně dělat nechtěla. Na druhé straně se díky AI otevírá prostor pro software, který dřív vůbec nemohl vzniknout – protože byl příliš drahý, složitý nebo časově náročný. A právě tady mají vývojáři pořád své pevné místo.

Budoucnost (nejen) programování

Pokud by AI opravdu nahradila IT pracovníky… nahradí téměř všechny profese. 👀

Kdyby AI dokázala nahradit programátory, kteří pracují s komplexní logikou, byznysem, architekturou a dlouhodobou odpovědností, pak už by dávno nahradila i 90 % ostatních profesí. A to se neděje. 

Spousta pracovních pozic dnes existuje hlavně proto, že se je zatím nevyplatí nahradit softwarem – ne proto, že by to nešlo. Je to podobné jako u robotů ve výrobě: teoreticky zvládnou skoro jakoukoliv manuální činnost, ale dává smysl je vytvořit a nasadit jen tam, kde jedou stroje nonstop a investice se opravdu vrátí. 

Co dalšího je dobré si uvědomit

1) AI zvyšuje hodnotu dobrých lidí – nesnižuje ji 

Až dvě třetiny inzerátů na StartupJobs dnes zmiňují schopnost práce s AI. (Zdroj: Euro)

A jedno je jasné: AI zvýrazňuje rozdíly. 

Šikovnému člověku dá křídla, nahradí mu rutinu a otevře dveře k větším projektům. Ale u lidí, kteří se nechtějí posouvat, jen urychlí to, co by se stalo tak jako tak a rychleji odhalí jejich limity.

2) Googhartův zákon 

Umělá inteligence exceluje v rutinních a méně komplexních úlohách, ale měření jejího použití jako cíle vede k Goodhartovu zákonu: když se metrika stane cílem, přestane být dobrým měřítkem.  

Eric Wise k tomu dodává zajímavý postřeh: 

„Nevidíte v tom tu ironii? Nebudeme obsazovat vstupní pozice, ale budeme najímat AI a měřit, jak moc ji lidi používají – ne, jestli odvádějí lepší práci.“ 

Firmy tlačí developery ke stále nadměrnějšímu využívání AI, což zvyšuje duplikaci kódu, technický dluh a bezpečnostní rizika.  

To pak v praxi způsobuje, že zkušení inženýři čelí vyhoření, protože musí revidovat obrovské množství AI-generovaného kódu. Takový kód často obsahuje chyby, které nezachytí kvůli nedostatečnému porozumění. A jejich role se tak mění z kreativních lídrů a mentorů na „hasiče požárů“, což vede k frustraci. 🔥 

„Generativní AI je bezpochyby impozantní. Ale skutečná hodnota neroste lineárně s očekáváním. U jednoduchých věcí funguje skvěle. S rostoucí komplexitou přínos klesá – a někdy se dokonce obrací proti produktivitě, protože review kódu vyprodukovaného AI je náročnější než napsání kódu od nuly.“  

– Erik Wise, zakladatel Skill Foundry, SW architekt & kariérní mentor

Rozvoj lidí zůstává klíčem k inovacím, zatímco slepé spoléhání na AI ničí kvalitu a motivaci týmu. 

3) Vibe coding a mainstream 

Vibe coding se stává mainstreamem a je dostupný všem – i těm, kteří o kódu neví nic. Dává smysl pro rychlé testy, prototypy a validaci nápadů. Ale… 

„Když spadne Twitter feed, je to nepříjemné. Ale když se rozbije systém elektrárny nebo autonomního vozidla, špatný kód může nadělat hodně škody nebo dokonce i někoho zabít.“ 

– Erik Wise, zakladatel Skill Foundry, SW architekt & kariérní mentor

Žádný chirurg nejde na sál bez plánu. Žádný stavař nelije beton na základě „vibes“ (pocitů). A v technologiích by to nemělo být jiné. 

V praxi začíná narůstat objem stížností od SW inženýrů, kteří si zakládají na kvalitě a jsou sabotovaní managementem, protože nejsou dost agilní nebo „AI-first“. 

4) Programování není totéž co softwarové inženýrství 

Psát kód a navrhovat reálná řešení jsou dvě různé věci. Syntax se časem naučí skoro každý. 

Skutečná hodnota je v návrhu, rozhodování, práci s komplexitou, přemýšlením v kontextu a odpovědnosti za výsledek. A právě to je to, za co se v IT dlouhodobě platí. 🙌 

5) Věčný konflikt: Byznys vs. technologie 

V IT existuje trvalé napětí mezi byznysem a technologiemi. Marketing často něco slíbí, IT to musí doručit – bezpečně, udržitelně a bez průšvihů. A AI tenhle konflikt neřeší, spíš ho umocňuje. 

6) Kontinuální učení: Proč neusnout na vavřínech

Jeden jazyk, jeden framework nebo jeden kurz nestačí. Dovednosti se neustále posouvají – dnes je to AI, cloud nebo data. Zítra to může být něco jiného. 

„Kontinuální učení je náročné, ale je to cena za dlouhodobě udržitelnou a dobře placenou kariéru.“

– Lenka Skalická, Talent Acquisition Consultant v CGI & kariérní poradkyně ENGETA 

7) Holistický skillset: Proč samotný kód nestačí 

Technické dovednosti jsou základ, ale samy o sobě nestačí. Dává smysl přemýšlet ve třech „vrstvách“: 

• Soft skills – kritické myšlení, komunikace, spolupráce. Ty nemizí. 
• Digitální stavební kameny – bez digitálních dovedností to dnes nejde.
• Byznysové dovednosti – pochopení toho, proč něco děláš, jakou to má hodnotu pro firmu, zákazníka nebo stakeholdery neboli zainteresované strany (= vlastníky, akcionáře, zaměstnance, zákazníky, dodavatele, věřitele, místní komunitu, stát atd.). 

Čím dřív si tenhle mindset osvojíš, tím líp se ti bude na trhu práce orientovat. A neplatí to zdaleka jen pro IT obor. 🧠

Kariéra už není „na doživotí“, je to projekt 

Dřív to fungovalo jednoduše. Vystuduješ školu, najdeš si práci, roky děláš to samé a časem přijde povýšení. Dnes už tenhle model moc neplatí. A doba, kdy člověk nastoupil do jedné firmy a po 30 letech dostal zlaté hodinky, je nenávratně pryč. ⌚️

Trh práce se mění rychle. Technologie, automatizace a AI posouvají pravidla hry a to, co bylo cenné včera, může být za pár let běžný standard – nebo úplně zbytečné.

Pavlína Louženská, konzultantka, mentorka & zakladatelka Holek z marketingu, ve svém newsletteru z prosince 2025 o trendech doslova píše: 

„Nevím, proč pořád ještě říkáme lidem v 15, 18 nebo 25, že musí vědět, co budou dělat do konce života. Podle dat Stanfordu změníme kariéru dnes 5–7 krát za život a tohle číslo se do roku 2030 zdvojnásobí. Jen málokdo bude do 2100 (toho roku se někteří studenti, se kterými jsem mluvila, reálně dožijí) dělat jednu jedinou práci.“ 

Dnes je užitečné přemýšlet o kariéře jako o byznysu. A hlavním produktem jsi ty. Ptej se:

• Jak můžu zvyšovat svoji hodnotu?
  To neznamená pracovat víc hodin nebo brát víc úkolů, ale: rozvíjet dovednosti, které nejsou snadno nahraditelné, kombinovat znalosti (např. obor + technologie), chápat souvislosti, ne jen plnit zadání.
• Jaké dovednosti se můžu naučit? 
• Kde bude po mých současných dovednostech poptávka za 3–5 let?
  Nejde jen o trendy technologie. Paradoxně existuje obrovská poptávka i po „neatraktivních“ specializacích – třeba po COBOL vývojářích, protože tihle lidé doslova vymírají. 

Přemýšlet o kariéře jako o byznysu znamená jediné: převzít odpovědnost za svoji hodnotu, rozvoj a budoucnost – místo spoléhání se na to, že „to nějak dopadne“.

Co to pro tebe jako juniora znamená?

Růst vs. propad: Která odvětví táhnou? 

Rostou:

• AI/ML inženýři a specialisté 
• Kybernetická bezpečnost 
• Cloud architekti (AWS, Azure, Google Cloud) 
• Datoví analytici a vědci
• DevOps inženýři 

Která odvětví naopak klesají? Manuální testing bez automatizace, rutinní front-end nahrazuje low-code / no-code – dává smysl být všestrannější a přeorientovat se na full-stack vývoj, IT support, network specialisté a systémoví administrátoři (částečně je nahrazují cloudové služby a automatizace).

(Zdroje: BLS Occupational Outlook 2023-2033, WEF Future of Jobs Report 2025, CompTIA State of the Tech Workforce 2024, AlmaCareer ČR 2025​)

Umělá inteligence spíše transformuje pracovní místa, než aby je rušila. 

Co se změnilo v očekáváních na juniory?

Dřív firmy hledaly lidi, kteří znali konkrétní knihovny, frameworky a speciální nástroje. A bez poctivých základů se pochopitelně junioři neobejdou ani dnes.

Co se ale změnilo, je, že firmy dneska hledají někoho, kdo má vysokou míru adaptability, přizpůsobení a schopnosti se rychle cokoliv naučit. 

Co to znamená? Chtějí přijmout někoho, kdo:

• rychle chápe nové věci, 
• umí přepínat mezi projekty, 
• dokáže chytře využít AI jako partnera, 
• umí si najít informace, 
• rozumí kontextu 
• a přemýšlí nad problémem, nejen nad syntaxí. 

Development není o tom, že znáš nástroj. Je to o tom, že pochopíš kontext. Proč to děláme? Pro koho? Jak to zapadá do systému? 

Lidé, kteří jsou proaktivní, pracovití, iniciativní a prokazují, že jsou připraveni se učit, se na trhu práce neztratí.

Klíčové závěry pro budoucí juniory

„Jedním kurzem, kde člověk získá technické základy, nic nekončí. Naopak. Je potřeba začít makat na vlastních projektech, dál se vzdělávat, naučit se AI využívat jako parťáka tam, kde může usnadnit nebo zrychlit práci (ale nespoléhat jen a pouze na ni), ukázat motivaci a nabídnout u pohovoru něco navíc.“

– Lenka Skalická, Talent Acquisition Consultant v CGI & kariérní poradkyně ENGETA 

1. Mění umělá inteligence způsob práce?
   Stoprocentně. To se ostatně netýká jenom IT oboru.  
2. Hlad po ajťácích neskončil. Juniorních rolí sice ubylo, ale junioři se pořád nabírají. 
   Celkově IT pořád roste, ale jinak než v letech 2020–2022. 
3. Vstupní laťka je pro juniory výš, ale není nedosažitelná.
   Získat práci v IT je bezesporu těžší než před několika lety. Pokud zůstaneš jen u pasivního absolvování kurzů, budeš v davu. Kdo má projekty, umí pracovat s AI a chápe širší kontext, má náskok. 
4. U většiny IT rolí nezáleží na tom, jestli máš VŠ diplom.
   I když u některých specializací je to bezesporů výhoda. Obecně ale platí, že znalosti dnes může člověk čerpat kdekoliv. Hlavní je, jak mu to pálí. A jak naučené know-how dokáže využít v praxi.
5. AI není náhrada za tebe, ale multiplikátor – dobrých i špatných návyků.
   Bez základů tě spíš zpomalí a zmate. S pevnými základy ti umožní posunout se rychleji. Digitální dovednosti jsou základ. AI je akcelerátor. A budoucnost podle nás patří těm, kteří mají obojí.
6. Nahrazuje umělá inteligence pracovníky v IT? Ano i ne.
   Nahrazování pracovníků umělou inteligencí (alespoň zatím) není tak horké. Propouštění a útlum v náboru je kombinací více faktorů (nejistá ekonomická situace, návrat k realističtějším rozpočtům po covidu apod.). Stále však potřebujeme lidi, kteří AI řídí.
7. Část problému je strukturální.
   Demografie, ekonomika, náborové procesy – to nejsou věci, které ovlivníš ty. 58 % zaslaných životopisů bez jakékoliv odpovědi není tvoje chyba. Je to signál, že systém náboru má své limity. 
8. To, co můžeš ovlivnit, jsou tvoje dovednosti, portfolio a způsob, jak se prezentuješ.
   A právě na to má smysl zaměřit energii. 

Kam dál?

Omrkni naše blogové články s praktickými tipy, jak odstartovat kariéru v IT:

• Jak přejít do IT z jiného oboru? Praktický průvodce pro kariérní změnu
• Jak začít s programováním? Tohle potřebuješ vědět jako úplný začátečník
• Má smysl se učit programovat? Jak firmy využívají AI a co to znamená pro tvoji IT kariéru
• Jak napsat životopis pro (nejen juniorní) IT pozice
• Jak se připravit na IT pohovor?
• Kde hledat a jak najít první práci v IT?
• Co dělat, když hledání práce nejde podle plánu?
• Význam měkkých dovedností v IT – bez kterých se neobejdeš?
• Kariéra v datech: Profese, platy, kurzy a jak začít 
• Jak postavit tech portfolio, které ti otevře dveře do světa IT
• Inspirace na projekty pro tvoje portfolio: Tipy pro juniorní vývojáře
• První dny v nové IT práci: Co čekat a jak se z toho nezbláznit 
• Entry-level role, které ti otevřou dveře do IT

V našich kurzech získáš solidní základ

Naše kurzy jsou navržené tak, aby ti poskytly základní přehled v dané technologii a naučili tě využívat umělou inteligenci jako chytrého pomocníka. A dál je to na tobě. 

➡️ Jak na kurz navážeš, jaké projekty si vytvoříš a jak se dokážeš přizpůsobit aktuálním potřebám trhu – tohle tě posune dál než ostatní.

Naši absolventi se shodují, že kurz si v žádném případě nestačí jen odsedět. Cesta od kurzu k získání první práce v IT vyžaduje spoustu dřiny, procvičování, pokusů a omylů. Ale stojí to za to – a my tě na tvojí cestě rádi podpoříme. 😍

Jak studium u nás probíhá?

V ENGETU máš přístup k živým webinářům s lektory a jejich záznamům. Studuješ podle vlastního tempa na naší výukové platformě s interaktivními cvičeními, materiály k samostudiu a AI mentorem. 

Výuka samotná je maximálně praktická a vyučují ji lektoři s komerční praxí, takže nemusíš mít strach, že se budeš učit nudné teorie do šuplíku, které firmy v praxi nechtějí. 

Naopak si z našich komplexních kurzů odneseš vlastní projekt(y) do portfolia, kterými se můžeš pochlubit u pohovoru. A životopis i portfolio si můžeš nechat zkonzultovat v rámci kariérního poradenství. ☺️