Serverless (bezserverová) architektura: Co to je, jak vznikla a proč jí (ne)věřit

Serverless architektura se v posledních letech skloňuje skoro všude. Jedni ji milují, druzí nad ní kroutí hlavou – a spousta lidí si pořád není jistá, co si pod tím vlastně představit. Serverless v každém případě není jen technologie, ale hlavně změna způsobu přemýšlení o vývoji aplikací. Pojďme si ji rozebrat tak, aby ti dávala smysl i bez let praxe v DevOps. 👇

Co je serverless architektura

Serverless architektura je způsob, jak stavět aplikace v cloudu, aniž by bylo nutné řešit servery, jejich provoz nebo škálování. To všechno za tebe řeší cloud provider (poskytovatel) – typicky AWS, Google Cloud nebo Microsoft Azure. 

Neznamená to ale, že servery zmizely. Pořád existují, jen jsou schované „pod kapotou“. Ty s nimi nepřicházíš do kontaktu a místo toho pracuješ s menšími částmi kódu (funkcemi), které se spouští jen ve chvíli, kdy je to potřeba. Jakmile dokončí svou práci, zase zmizí.  

👉 Nepíšeš aplikaci, která běží neustále. Píšeš logiku, která reaguje na události.  

Jinými slovy: Nemáš jeden server, který běží pořád. Místo toho máš spoustu malých programů, které se spouští až ve chvíli, kdy je potřeba.  

Serverless navíc funguje spíš jako „lepidlo“ – tedy vrstva, které propojuje různé cloudové služby. Nejčastěji pracuje s: 

• API → komunikace s webem nebo appkou  

• databází → ukládání dat  

• storage → soubory (obrázky, videa)  

• messagingem → reakce na události (eventy)  

• autentizací → přihlášení uživatelů  

• externími API / AI → napojení na další služby  

👉 Nemáš jeden back-end, ale ekosystém služeb, které spolu komunikují. 

Serverless computing vs. serverless architektura 

Tyhle dva pojmy sice znějí podobně, ale není to úplně totéž. 👇  

• Serverless computing = nástroj 
  Konkrétní způsob, jak se spouští kód (např. AWS Lambda, Azure Functions) 

• Serverless architektura = způsob, jak aplikaci navrhneš 
  Širší koncept – jak postavíš celou aplikaci (funkce + služby + eventy)  

Proč serverless vůbec vznikl: evoluce cloudu 

Serverless se bere jako další přirozený krok ve vývoji cloudu, ne jako revoluce. A co bude dál? Kdo ví – možná se jednou dostaneme do bodu, kdy AI zadáš nápad a ona ti vrátí URL, kde poběží tvoje aplikace. 👀🤭 

Pojďme krátce mrknout na historii a vývoj cloudu. ⬇️ 

• Dřív bylo potřeba řešit fyzické servery. Instalace, konfigurace, údržba.  

• Pak přišla virtualizace a cloud (IaaS) – najednou existovaly servery „na kliknutí“, což byl velký posun, ale pořád bylo potřeba řešit jejich provoz. 

• Pak přišly platformy (PaaS), které část práce zjednodušily.  

• A serverless? Jde ještě dál. Říká totiž: „Infrastrukturu vůbec neřeš. Soustřeď se jen na to, co má aplikace dělat.“ 

👉 Serverless je tedy spíš o posunutí odpovědnosti z vývojáře na cloud providera než úplně nová technologie. 

Kdo serverless nejvíc tlačí 

Bezserverová architektura není žádná novinka. Serverless se do mainstreamu dostal hlavně díky Amazonu, který přišel s AWS Lambda už v roce 2014. To byl moment, kdy se tenhle přístup začal masově používat. 

Dnes ho tlačí hlavně: 

• AWS – Amazon Web Services (Lambda)  

• Google Cloud (Cloud Functions, Cloud Run)  

• Microsoft Azure (Azure Functions)  

V posledních letech se přidávají i hráči jako Cloudflare nebo Vercel, kteří serverless posouvají blíž k front-end vývojářům. 

 
Jak serverless funguje v praxi 

Představ si jednoduchý e-shop. 🛒 Uživatel odešle objednávku a tím spustí první akci. Jedna funkce objednávku uloží, další zpracuje platbu a jiná odešle potvrzovací e-mail. 

Každý krok má vlastní úkol a spustí se jen ve chvíli, kdy je potřeba. 

👉 Tomuhle se říká event-driven přístup – aplikace nereaguje proto, že „běží a čeká“, ale proto, že nastala konkrétní událost. 

Co je na serverless opravdu jiné  

1) Neexistuje „běžící server“ 

Aplikace neběží neustále. Prostředí pro spuštění kódu vzniká až při požadavku a po zpracování zase zanikne. Někdy se můžeš setkat taky s označením on-demand execution. 

U klasické aplikace server běží pořád a čeká na requesty.  

2) Platíš za běh kódu, ne za server 

U serverless platíš hlavně za čas, kdy se kód opravdu vykonává, ne za existenci serveru. 

U klasického serveru platíš i ve chvíli, kdy aplikaci nikdo nepoužívá.  

3) Jednotlivé části jsou malé a izolované 

Každá funkce řeší jen jednu konkrétní věc. Každý krok je samostatný a spouští se jen ve chvíli, kdy je potřeba.  

Například u zmíněného e-shopu: 

• jedna funkce uloží objednávku,  

• jiná řeší platbu,  

• další pošle e-mail.  

Díky tomu se jednotlivé části dají snáz upravovat, testovat, nahradit nebo škálovat. 

💡 Co všechno obnáší vývoj appky? 

4) Celý systém je víc rozdělený (distribuovaný) 

Aplikace už není jeden celek, ale skládá se z více částí, které spolu komunikují. To přináší větší flexibilitu a škálovatelnost, ale zároveň i větší komplexitu, protože musíš řešit, jak spolu jednotlivé části „mluví“. 

👉 Serverless není „jednodušší back-end“. Je to jiný typ architektury. 

Ne nadarmo se říká, že nejtěžší serverless není technologie, ale změna mindsetu. 🧠 Musíš přestat přemýšlet v aplikacích a začít přemýšlet v událostech. 

Výhody serverless architektury 

✅ Výhody 

• Neřešíš infrastrukturu 
  Nemusíš řešit servery, jejich konfiguraci ani údržbu.  

• Automatické škálování 
  Aplikace se sama přizpůsobí zátěži.  

• Platíš jen za to, co využiješ 
  Žádné náklady na „čekající“ server.  

• Rychlejší vývoj 
  Můžeš se soustředit čistě na business logiku.  

• Dobrá dostupnost 
  Cloud provider řeší výpadky za tebe.  

Nevýhody serverless architektury 

❌ Nevýhody 

• Cold start 
  První spuštění funkce může být pomalejší (typicky stovky ms až sekundy).  

• Vendor lock-in 
  Silná závislost na konkrétním cloudu (= jednom providerovi).  

• Složitější debugging 
  Nemáš jeden server, kam se připojíš, ale hodně malých částí.  

• Ne pro každý use case 
  Např. dlouhé výpočty nebo konstantní zátěž.  

• Vyšší architektonická komplexita 
  Jakmile aplikace roste, roste i složitost. 

Realita z praxe  

Serverless často působí jako „bez starostí“. A do velké míry to platí, protože nemusíš řešit servery ani jejich provoz. Ale úplně bez infrastruktury to není.  

Jakmile ale aplikace začne růst, zjistíš, že: 

• řešíš komunikaci mezi jednotlivými částmi,  

• ladíš chyby napříč více službami,  

• pracuješ s distribuovaným systémem.  

👉 Z toho plyne, že serverless ti ubere práci s infrastrukturou, ale přidá práci s architekturou. 

Kdy serverless použít (a kdy radši ne) 

Serverless dává smysl, když: 

• stavíš MVP nebo startup, 

• má aplikace nepravidelný provoz, 

• aplikace většinu času „nic nedělá“, 

• nechceš řešit infrastrukturu,  

• potřebuješ rychle iterovat a škálovat.  

A pro co se naopak nehodí: 

• dlouhé výpočty (např. AI trénování),  

• konstantní vysokou zátěž 

• nebo aplikaci citlivou na latenci. 

Serverless frameworky: jak si práci ještě víc zjednodušit 

Pokud se serverless teprve seznamuješ, pro začátek frameworky klidně ignoruj. Nejdůležitější je pochopit principy, nástroje přijdou na řadu až později. 

Ovšem pokud začneš dělat větší serverless projekt, narazíš i na tzv. frameworky. 

Pomáhají ti: 

• nasazovat aplikace,   

• spravovat infrastrukturu   

• verzovat změny.   

Mezi nejznámější patří: 

• Serverless Framework,   

• AWS SAM,   

• Terraform (IaC).    

Serverless v číslech: jak moc se opravdu používá? 

Data ukazují, že využití serverless ve firmách dlouhodobě roste. 📊 

• 📈 Více než 70 % zákazníků Datadogu na AWS používá nebo plánuje pužívat serverless 
  (Zdroj: Datadog State of Serverless Report 2023)  

• ⚙️ AWS Lambda používá už 65 % zákazníků platformy Datadog 
   → jde o jednu z nejrychleji rostoucích cloudových služeb  

• 🚀 Trh se serverless technologiemi roste tempem ~15–25 % ročně 
  (Zdroje: MarketsandMarkets, Gartner)  

• 💰 Serverless může snížit náklady až o 30–50 % 
  → hlavně u aplikací s nepravidelným provozem  

• ⚡ Podle odhadů cloud providerů může být vývoj až o 40 % rychlejší 
  → díky menší nutnosti řešit infrastrukturu 

Kde se s tím setkáš v práci 

Se serverless se dnes běžně potkáš na různých pozicích a čím dál víc i u juniorních rolí. Např.: 

• Back-end vývoj,  

• cloud / DevOps,  

• datové a AI projekty.  

Kam serverless směřuje 

Právě tady se serverless často potkává s AI agenty a moderní automatizací . 

Serverless totiž dnes není jen o funkcích. Postupně se stává součástí širšího trendu – vývoj jde směrem k vyšší abstrakci a menší nutnosti řešit „technické detaily pod kapotou“. Tedy k tomu, aby nebylo infrastrukturu řešit vůbec. 

Vidíme to třeba u: 

• back-endu jako služby (Firebase),  

• edge computingu (Cloudflare Workers),  

• nebo integrace s AI a automatizací.  

Alternativy k serverless: zasazení do širšího kontextu 

Možná si říkáš, že serverless přece není jediný způsob, jak dnes aplikace fungují. A máš pravdu. 😁🤓  

Ve světě moderního vývoje se často mluví o různých přístupech – od klasického monolitu přes microservices a kontejnery až po cloudové modely jako IaaS. A často se to všechno míchá dohromady. Každý z těchto pojmů řeší něco jiného. 

Koncept	Co řeší
Monolit	Jedna velká aplikace
Microservices	Rozdělení aplikace na části
Kontejnery	Jak aplikaci zabalit a spustit
Serverless	Jak aplikaci provozovat bez řešení infrastruktury
IaaS	Jak provozovat a spravovat servery v cloudu

1️⃣ Jak do toho zapadají kontejnery? 

Kontejner si můžeš představit jako „balíček“, ve kterém je všechno, co aplikace potřebuje ke spuštění. Nejen samotný kód, ale i knihovny a prostředí. 

Díky tomu máš jistotu, že aplikace poběží stejně: 

• na tvém počítači, 

• na serveru 

• i v cloudu. 

ℹ️ Kontejnery nejsou architektura, ale nástroj. Pomáhají ti spustit aplikaci (nebo microservice) kdekoliv stejně. 

👉 Nejčastěji se setkáš s nástroji jako Docker nebo Kubernetes. 

„Kontejnery ti dají kontrolu, zatímco u serverless kontrolu neřešíš. Jenže ten rozdíl mezi nimi je spíš iluze – většina serverless platforem totiž na kontejnerech přímo stojí. Jen tě od nich odděluje vrstva abstrakce, která vypadá jako pohodlí a většinou se tak i chová.“

– Jakub Málek, Software Engineer v ENGETU 

2️⃣ A co microservices? 

Teď ještě jeden dílek skládačky. 🧩 

Microservices nejsou technologie, ale způsob, jak aplikaci rozdělit. Místo jedné velké aplikace máš víc menších částí, z nichž každá řeší konkrétní problém. 

 A když to teď spojíme dohromady, začne to zapadat: 

• microservices → říkají, jak aplikaci rozdělit na menší části,  

• kontejnery → pomáhají ty části spustit + máš prostředí pod kontrolou,  

• serverless → řeší, jak jednotlivé části provozovat bez starostí a neřešit architekturu. 

„Každá firma si poskládá vlastní kombinaci a pojmenovává to po svém. To v praxi někdy vytváří trochu chaos. Výsledkem je, že pak můžeš mít pocit, že všechno nějak souvisí se vším – a většinou to tak je. 😄 “ 

– Jakub Málek, Software Engineer v ENGETU 

Další pojmy, na které můžeš narazit 

Tady je rychlé vysvětlení těch nejčastějších: 

• Event-driven architektura 
  Aplikace reaguje na události (např. kliknutí, upload souboru).  

• FaaS (Function as a Service) 
  Serverless funkce – třeba AWS Lambda.  

• BaaS (Backend as a Service) 
  Hotové služby jako databáze nebo autentizace.  

• Kubernetes 
  Nástroj na správu kontejnerů ve větším měřítku.  

• Infrastructure as Code (IaC) 
  Infrastrukturu definuješ jako kód (např. Terraform). Místo klikání zapisuješ konfiguraci. 

• Cold start 
  Zpoždění při prvním spuštění funkce (protože se musí „nastartovat“ prostředí).  

• Stateless aplikace 
  Funkce si nepamatuje předchozí stav, každé spuštění je „od nuly“.  

• Orchestrace 
  Řízení toho, jak spolu jednotlivé funkce komunikují. Např. AWS Step Functions.  

• API gateway  
  Vstupní bod pro komunikaci s aplikací. Přijímá požadavky a spouští funkce. 

• Event bus / messaging (queue)  
  Mechanismus, který propojuje jednotlivé části systému pomocí událostí. Např. SQS, Pub/Sub 

• Observability (logy, monitoring)  
  Sledování toho, co se v aplikaci děje. Klíčové pro debugging v serverless. 

Serverless a AI: proč to dnes jde ruku v ruce 

Serverless se dnes hodně potkává s moderní AI, protože: 

• AI systémy často reagují na události (např. dotaz uživatele),  

• potřebují škálovat podle zátěže 

• a běží nepravidelně.  

👉 Přesně to, na co je serverless ideální.  

Například AI agent může: 

• přijmout požadavek,  

• spustit funkci,  

• zavolat API,  

• vrátit odpověď.  

Shrnutí 

Serverless architektura není žádná magie (byť má kolem sebe spoustu vtípků, které ukazují, že je pro spoustu lidí pořád trochu „neuchopitelná“ 😅) ani univerzální řešení pro všechny use-casy.  

Je to přirozený krok ve vývoji cloudu, který ti umožní soustředit se víc na kód a méně na infrastrukturu.  

Na druhou stranu přináší nové výzvy – hlavně v tom, jak aplikaci navrhneš z pohledu architektury. 

TIP: Pokud chceš serverless pochopit, nezačínej nástroji. Začni mindsetem – přemýšlej, co se má stát, když nastane nějaká událost.  Nepokládej si otázku: „Jak běží moje aplikace?“ Ale spíš: 👉 „Co se má stát, když nastane nějaká událost?“  Tohle je základ tzv. event-driven architektury, na které serverless stojí.

Nevíš, kde začít? Mrkni na naše kurzy, kde si osvojíš základy programování, dat nebo práce s technologiemi v praxi.  

OMRKNOUT KURZY