Jak naprogramovat aplikaci
Jak z nuly vytvořit vlastní aplikaci? Máme pro tebe checklist těch nejdůležitějších kroků.
Jak docílit toho, aby tvoje aplikace neskončila v zapomnění na Google Play nebo App Storu, aniž by ji kdokoliv používal? Máme pro tebe checklist těch nejdůležitějších kroků, bez kterých se vývoj žádné aplikace neobejde.
Proč se vůbec do vývoje appky pouštět?
Firmy jako Uber, Netflix, Spotify nebo Airbnb kompletně změnily svět. A spousta dalších ještě bezpochyby změní.
Čas, který trávíme v mobilních aplikacích, se neustále zvyšuje. A to i na úkor webových stránek. Tak schválně – podle Priori Data:
🌍 Chytré telefony používá celosvětově přes 4,8 miliardy lidí, tablety 1,5 miliardy.
⏳ Průměrně na telefonu trávíme 4 hodiny denně, z toho 90 % v aplikacích.
📲 Z obchodů s aplikacemi uživatelé denně stahují přes 700 milionů mobilních aplikací.
Takže má to smysl? Rozhodně ano, ale…
Co promyslet, než se do tvorby aplikace vrhneš?
Pokud máš otevřené IDE, vybraný programovací jazyk a už chceš začít psát novou aplikaci (od které očekáváš, že neskončí v šuplíku jako třeba cvičná kalkulačka)? Dostáváš bludišťáka za snahu, ale to vývojové prostředí zatím klidně zavři.
Dobrý projekt začíná ještě před tím, než vůbec napíšeš první řádek kódu. Ať už plánuješ udělat vlastní aplikaci, informační systém nebo webovou stránku, musíš nejprve projít několika základními kroky.
1. Průzkum trhu: Jak si ověřit nápad
Než začneš psát kód, potřebuješ zjistit, jestli už něco podobného existuje. K proklepnutí konkurence ti pomůže třeba Google Trends, kde můžeš sledovat, co lidi na internetu vyhledávají. Najdi podobné aplikace a sepiš si jejich silné a slabé stránky. Zjisti, proč je uživatelé používají a co by šlo udělat líp. Musíš vědět, co na trhu chybí a o co budou mít lidi zájem – to je přesně to, čemu se vyplatí věnovat čas.
I takový malý průzkum trhu a uživatelský výzkum ti celý projekt hodně usnadní a pomůže ti:
- zjistit, jestli o tvůj nápad někdo stojí,
- definovat cílovou skupinu.
💡 Praktický tip: udělej si krátký průzkum mezi svými známými nebo na sociálních sítích. Můžeš třeba vytvořit Google Forms a ptát se lidí na jejich potřeby, co by jim v aplikaci přišlo užitečné nebo co by chtěli vylepšit na stávajících řešeních. Nemusíš investovat hodiny do velkých analýz, stačí jednoduchý dotazník.
Jak to chodí v praxi? Ve firmách se používají profesionální nástroje pro průzkum trhu a uživatelský výzkum, jako jsou SurveyMonkey nebo Hotjar. Větší projekty často začínají měsícem či dvěma důkladného průzkumu a konzultací s odborníky. Startupy mohou investovat tisíce dolarů jen do ověření nápadu, než se pustí do vývoje. Proč? Vydat aplikaci bez těchto kroků je totiž riskantní a může znamenat spoustu vyhozených peněz z okna.
2. Návrh produktu: Od nápadu k prototypu
Při tvorbě aplikace je důležité nejen to, jak funguje, ale také jak vypadá a jak se v ní uživatelé pohybují. UI (User Interface) design se zaměřuje na vzhled aplikace – barvy, tlačítka, ikony – zatímco UX (User Experience) řeší, jak snadno se aplikace používá a jak logicky jsou jednotlivé funkce rozmístěny. Správně navržené UX/UI je klíčové pro úspěch aplikace, protože rozhoduje o tom, zda uživatelé zůstanou nebo aplikaci opustí.
Návrh produktu začíná jednoduchými skicami toho, jak by aplikace měla vypadat. Můžeš si začít hrát s nástroji jako Figma nebo Adobe XD, které ti pomůžou navrhnout prototyp aplikace. Nezapomeň na to, že prototyp nemusí být hned dokonalý – jeho smyslem je získat představu o rozložení funkcí a designu.
💡 Praktický tip: zkus vytvořit jednoduchý drátový model aplikace (wireframe) ve Figmě. Navrhni hlavní obrazovku s pár tlačítky a nech své přátele testovat, jestli intuitivně ví, co mají dělat. Tím rychle zjistíš, co funguje a co ne.
Prototyp můžeš zkusit otestovat na lidech z okolí – tzv. A/B testování ti pomůže porovnat dvě varianty designu nebo funkcí a zjistit, která verze funguje lépe. Vytvoř dvě verze obrazovky a sleduj, jak na ně uživatelé reagují. K testování můžeš využít i nástroje jako UserTesting.
Jak to chodí v praxi? Profesionální návrh produktu v podnicích zahrnuje týmy designérů, UX výzkumníků (kteří se věnují detailní analýze uživatelského chování) a produktových manažerů. Probíhá mnoho kol testování prototypů, iterací designu a optimalizace, aby aplikace maximálně vyhovovala cílové skupině. Firmy také využívají pokročilé nástroje jako InVision, Sketch nebo Adobe XD k tvorbě pokročilých prototypů a testovacích verzí aplikací. Celý proces návrhu a testování může trvat týdny až měsíce, přičemž firmy investují tisíce dolarů do uživatelského testování a iterací.
3. Výběr technologie: Jak vybrat správné nástroje
Každá technologie má své výhody a nevýhody. Neexistuje univerzálně platná odpověď na otázku, která technologie nebo framework je nejlepší. Každý projekt je specifický a vyžaduje něco jiného.
V jazyce C se můžeš snažit jak chceš, ale okouzlující GUI snadno nevytvoříš. Stejně tak se jako začátečník budeš zbytečně trápit s paralelním programováním v Pythonu.
Pokud vyvíjíš webovou aplikaci, můžeš sáhnout po Reactu nebo Vue.js na front-end a Node.js nebo Pythonu na backend. U mobilních aplikací je dobré se rozhodnout, jestli budeš používat native vývoj (např. Swift pro iOS nebo Kotlin pro Android) nebo sáhneš po cross-platform řešeních jako React Native.
Jaké jazyky jsou tedy vhodné pro jednotlivé typy aplikací?
- Databázové aplikace: C++, C#, SQL, Java, JavaScript, PHP, Python
- Desktopové aplikace: C++, C#, HTML5, Java, Objective C, Python, Swift
- Hacking: C, C++, Java, JavaScript, PHP, Python, SQL
- Hry: C++, C#, HTML5, Java, JavaScript, Lua, Papyrus
- Mobilní aplikace: C++, C#, Java, JavaScript, Kotlin, Python, Swift
- Počítačové sítě: Bash, C, Go, Perl, Python, Ruby, Tcl
- Umělá inteligence: C/C++, Haskell, Java, Julia, Lisp, Python, R
- Webové aplikace: Go, HTML&CSS, Java, JavaScript, PHP, Python, Ruby
Jakmile si specifikuješ svůj projekt, vyber si takový jazyk, který ti nejvíc pomůže. Někdy se taky hodí použít víc než jeden. Projdi si dokumentaci jednotlivých jazyků, podívej se na dostupné knihovny a frameworky a zvol si tu technologii, která ti práci co nejvíc zjednoduší a zefektivní.
💡 Praktický tip: pokud jsi začátečník, začni s technologiemi, které mají silnou komunitu a dobré dokumentace – například Python na backend a React na front-end. Na internetu najdeš spoustu řešení a v krajním případě můžeš s radou oslovit zkušenější vývojáře.
Jak to chodí v praxi? Ve firmách výběr technologie závisí na potřebách projektu, škálovatelnosti a dlouhodobé údržbě. Tento proces často zahrnuje technické konzultanty a technologické týmy, které zkoumají výhody a nevýhody každé platformy. Vývojáři v týmech spolupracují s DevOps odborníky na výběru cloudových řešení jako AWS, Azure nebo Google Cloud, což může trvat několik týdnů.
A co IDE – vývojové prostředí?
Svoji aplikaci můžeš programovat v jakémkoliv textovém editoru. Ale to určitě není moc jednoduchý a efektivní způsob. Výběr správného vývojového prostředí je téměř tak důležitý jako výběr jazyka. Každé z nich se totiž zaměřuje na konkrétní programovací jazyk nebo dokonce skupinu jazyků.
Většina taky obsahuje editor zdrojového kódu, kompilátor, interpret, debugger a případně i vizuální návrh GUI. Přece se nebudeš snažit nakreslit mistrovské dílo v Malování, když můžeš použít Photoshop.
Příklady vývojových prostředí pro nejčastěji používané jazyky:
- C/C++: Atom, CLion, Code::Blocks, NetBeans, Vim, Visual Studio
- C#: C#Pad, MonoDevelop, Rider, Visual Studio Code
- HTML: Atom, Notepad++, Sublime text, Visual Studio Code
- Java: Eclipse, IntelliJ IDEA, NetBeans
- JavaScript: Atom, Sublime text, Visual Studio Code, WebStorm
- Objective C: Atom, Eclipse, NetBeans, Sublime text, Visual Studio Code
- PHP: Eclipse, NetBeans, Nodepad++, PHPStorm, ZendStudio
- Python: PyCharm, PyDev, Sublime text, Visual Studio Code, Vim
- SQL: DataGrip, MySQL Workbench, Oracle SQL Developer, SQLite Studio
Prostředí vyber hlavně podle svých potřeb, rychlosti, možnosti debuggování a jednoduchosti použití knihoven a různých balíčků. Taky si v něm napiš nějaký kód, ať zjistíš, jestli ti vyhovuje. Některé IDE jsou volně dostupné, za jiné musíš zaplatit.
4. Programování: Jak to všechno naplánovat
Obecné rady o samotném programování se rozdávají těžko. Každý jazyk, prostředí i projekt jsou prostě jiné. Máme pro tebe však dvě důležitá doporučení, která platí vždy: verzování a psaní dokumentace jsou základ.
Když se ti něco najednou pokazí, tak je záloha jednoduše k nezaplacení. A nekomentovaný kód se stane takovým osobním peklem jak pro tebe, když se k němu vrátíš po delší době, tak i pro někoho cizího, kdo má s tvým kódem pracovat nebo na něj třeba navázat.
Vývoj softwaru se dnes dělá pomocí populárních agilních metodik jako je Scrum nebo Kanban. Výhody agilních metodik zahrnují především:
- rychlou reakci na změny,
- rychlé dodání
- a dobrý přehled o tom, na čem se zrovna pracuje.
V praxi to znamená, že práci rozdělíš do menších celků, tzv. sprintů. Sprinty jsou krátké časové úseky (dlouhé obvykle 1–2 týdny), kdy vývojáři pracují na konkrétních úkolech. Každý sprint končí vyhodnocením, co se povedlo a co ne, aby se tým mohl zlepšovat.
Při agilním přístupu se setkáš také s pojmy jako:
MVP (Minimum Viable Product) – nejjednodušší verze aplikace s minimálními funkcemi, která umožňuje aplikaci fungovat. O MVP bude ještě řeč v závěru článku.
Release – verze aplikace. Pro MVP budeš potřebovat několik releasů. Nepůjde vždycky o hotovou aplikaci, ale o malý díl do skládačky. Vždy by však měl být funkční a zkontrolovatelný.
Roadmapa – plán práce a rozvržením termínů vydání jednotlivých releasů.
Backlog – seznam funkcí aplikace, které se teprve budou vyvíjet a tvořit. Některé z nich mohou být jasně definované, jiné zatím jen ve fázi nápadu.
Ne vždy je však agilní přístup tím nejvhodnějším. Nehodí se třeba, když máš do posledního detailu vymezenou přesnou specifikaci, appka dává smysl jen jako celek apod.
💡 Praktický tip: nauč se pracovat s nástroji pro verzování kódu, jako je Git. Můžeš začít používat GitHub pro spravování verzí svého projektu. Je to nezbytné, pokud pracuješ v týmu, protože ti to umožní bezpečně uchovávat a sdílet kód, a zároveň se vrátit k předchozím verzím, pokud uděláš chybu.
Jak to chodí v praxi? Ve velkých týmech je programování řízeno projektovými manažery, vedoucími vývoje a technickými leadery. Větší projekty mohou trvat měsíce, nebo dokonce roky, a zahrnují desítky vývojářů, kteří pracují paralelně. Nástroje jako Jira nebo Trello jsou běžně využívány k řízení projektů a sledování postupu.
5. Testování: Jak zajistit, aby aplikace fungovala
Testování je zásadní součástí vývoje aplikace. Můžeš použít automatizované testy, které ti pomohou zjistit, jestli všechny funkce fungují správně, nebo manuální testování, při kterém aplikaci testují reální uživatelé. Unit testing je vhodný pro automatizaci – testuje jednotlivé části kódu, zatímco UX testování se zaměřuje na to, jak uživatelé pracují s aplikací.
Testování se liší podle typu aplikace (webová, desktopová, mobilní) a metod testování (black box, white box, grey box).
Pro automatizované testování jsou nejvhodnější tyto jazyky:
- Python: knihovny Selenium a Appium, frameworky PyUnit a Pytest, vhodný pro začátečníky
- Java: framework JUnit a Selenium WebDriver, vhodný pro webové produkty
- JavaScript: frameworky Jest, Mocha, Jasmine, Nightwatch JS, vhodný pro testování prohlížeče
- C#: frameworky NUnit, MSTest, xUnit.Net, .NET, vhodný pro aplikace založené na platformách Android, Windows aj iOS
- Ruby: frameworky Capybara, RSpec, Test::Unit, zaměřený na jednoduchost a produktivitu
- PHP: frameworky Laravel Dusk, Codeception, PHPUnit, BeHat, vhodný pro začátečníky
- Smash Test: využívá NodeJS, cca 10-krát rychlejší jako jiné, čitelný pro člověka, vhodný pro začátečníky
💡 Praktický tip: nauč se základy Selenium pro automatizované testy nebo začni používat nástroj Jest pro testování v JavaScriptu. Testování s reálnými uživateli můžeš udělat tak, že pozveš pár známých a necháš je s aplikací pracovat, zatímco budeš sledovat, jak se chovají a kde narazí na problémy.
Jak to chodí v praxi? V profesionálním vývoji je testování komplexní proces zahrnující manuální i automatizované testování, stresové testy a UX testování s cílovými skupinami. Velké týmy QA (Quality Assurance) testerů pracují vedle vývojářů a používají pokročilé nástroje jako Selenium, JUnit nebo Postman pro automatizaci testů. Celý proces může trvat týdny až měsíce.
6. Nasazení: Jak dostat aplikaci k uživatelům
Když je aplikace hotová, přichází dlouho očekávaný moment – nasazení do produkčního prostředí. V praxi se často používají nástroje pro automatizaci nasazení jako Jenkins, GitLab CI, Ansible nebo CircleCI pro automatizované nasazení. Tento proces zajišťuje, že aplikace bude spuštěna bez chyb a plynule předána uživatelům
Když nasadíš aplikaci, je potřeba ji průběžně aktualizovat a monitorovat její výkon a sbírat zpětnou vazbu od uživatelů. Monitoringové nástroje jako Prometheus nebo Grafana ti pomůžou sledovat, jestli aplikace funguje správně a nedochází k výpadkům.
💡 Praktický tip: Pokud pracuješ na menším projektu, vyzkoušej nasazení na platformách jako Heroku (pro back-endové aplikace) nebo Netlify (pro front-end). Tyto služby jsou zdarma a umožní ti rychlé nasazení menší aplikace. Stačí propojit svůj GitHub repozitář a můžeš sledovat, jak aplikace funguje naživo.
Jak to chodí v praxi? U velkých projektů je nasazení obvykle složitý proces, který zahrnuje několik kroků. Pracují na něm týmy DevOps specialistů, kteří používají složité CI/CD pipeline systémy pro zajištění bezproblémového nasazení. Součástí procesu bývá rolling deployment (postupné nasazování nových verzí aplikace), load balancing (rozložení zátěže mezi servery) a monitorování pomocí nástrojů jako Prometheus a Grafana.
Firmy často postupují podle rollout plánu, kdy nová verze aplikace není nasazena všem uživatelům najednou, ale postupně, aby bylo možné sledovat její chování v reálném provozu. Například ve velkých firmách, jako je Facebook, může nasazení nových funkcí trvat několik dní, než se kompletně nasadí do celého prostředí. Důležitou roli v tom hraje rollback mechanismus – možnost rychle vrátit zpět nasazení v případě, že něco selže.
Co vše obnáší nasazení:
- CI/CD (Continuous Integration/Continuous Deployment): Umožňuje automatizaci celého procesu nasazení, od vývoje až po produkci.
- Staging Environment: Místo, kde se aplikace testuje před nasazením do produkce. Tady probíhá finální kontrola a ověřování funkčnosti.
- Rollout plán: Postupné uvolňování nové verze aplikace, aby se zajistilo, že nedojde k přetížení serverů nebo pádům aplikace.
- Monitoring: Používání nástrojů jako New Relic nebo Datadog pro sledování výkonu aplikace po nasazení.
7: Marketing a PR: Dej o své appce vědět světu
Nasazení aplikace není konec, ale teprve začátek. Potřebuješ udělat maximum, aby se o tvé aplikaci dozvědělo co nejvíce lidí. Svět aplikací je dnes vysoce konkurenční – nespoléhej se na to, že si aplikace sama najde cestu k uživatelům. Musíte mít jednak strategii její propagace a taky dostatečný rozpočet na marketing.
V kontextu marketingu a PR j zásadní mít funkční landing page, která zajímavým, trefným a srozumitelným způsobem představí aplikaci návštěvníkům a vyvolá v nich zájem. Komunikace prostřednictvím newsletteru je dobrým způsobem, jak s lidmi komunikovat ještě před oficiálním začátkem spuštění appky a informovat je o tom, co se aktuálně děje a co se chystá.
V menších projektech můžeš začít tím, že budeš sdílet svou aplikaci na sociálních sítích, technologických fórech, nebo se můžeš spojit s influencery, blogery a recenzenty, kteří aplikaci vyzkouší a exkluzivně o ní napíší jako první.
Ve větších firmách existují celé marketingové a PR týmy, které pracují na propagaci aplikace. Kromě budování vlastního unikátního obsahu (blogové články, videa apod.) používají také:
- placenou reklamu na Google Ads, Facebooku nebo Instagramu,
- optimalizují obsah pro vyhledávače (SEO),
- pořádají tiskové konference – ideální způsob je oslovit média nabídkou rozhovoru či s vydáním tiskové zprávy – zmapujte silní příběh, kde nastíníte, jakým způsobem aplikace usnadní či změní život jejím uživatelům, případně co vás k vytvoření aplikace vedlo,
- spolupracují s médii – dalším krokem jsou placené články, které při výběru vhodného média zvýší návštěvnost vašeho webu a zapracují na rozšíření povědomí o značce.
Nepodceňuj ani viditelnost v obchodech s aplikacemi (App Store a Google Play). Je tvoje aplikace dostatečně atraktivní? Při psaní popisu aplikace mysli na principy SEO a nezapomeň přiložit atraktivní a informativní screenshoty přímo z aplikace.
8: Feedback a aktualizace po vydání aplikace
Nasazením aplikace to nekončí. Po spuštění musíš sbírat zpětnou vazbu od uživatelů a podle toho aplikaci upravovat. Nástroje jako Google Analytics ti umožní sledovat, jak se uživatelé pohybují v aplikaci, jaké funkce používají nejvíce a kde naopak narážejí na problémy. Na základě těchto dat budeš aplikaci dále vylepšovat.
Ve velkých firmách se aktualizace aplikací plánují pravidelně, často ve formě sprintů, kde se průběžně přidávají nové funkce, opravují chyby a zlepšuje výkon aplikace. Zpětná vazba od uživatelů může přicházet i skrze recenze na app storech a tyto recenze mají vliv na popularitu a hodnocení aplikace.
9: Logging a monitoring: Jak mít aplikaci pod kontrolou
Logging a monitoring jsou zásadní procesy, které ti pomůžou mít přehled o tom, co se v aplikaci děje. Začít s nimi dává smysl až ve chvíli, kdy je tvůj projekt spuštěný a nasazený v ostrém provozu. Pomocí logů snadno zjistíš, jestli všechno funguje a běží, jak má.
Bez správně nastaveného logování a monitoringu aplikace připomíná „černou skříňku“ – dovnitř nevidíš, a tím pádem netušíš, co se v ní děje. To může vést ke zbytečným komplikacím, kdy chyby odhalíš pozdě a jejich oprava ti zabere daleko víc času.
💡 Praktický tip: Nastav si logování na klíčových místech aplikace (například při komunikaci s databází nebo při zpracování uživatelských dat) a sleduj výkonnostní ukazatele pomocí nástrojů jako Prometheus nebo Grafana. Logy a metriky (např. počet požadavků, chybové hlášky, doba odezvy apod.) ti včas ukážou, kde se může něco rozbít, a ty to opravíš dřív, než si toho uživatelé všimnou.
S kvalitním loggingem a monitoringem budeš mít vždy přehled, co se v aplikaci děje, a zvládneš rychle reagovat na problémy. Jinými slovy – zachrání ti to krk, když se něco pokazí. ⛑️
Shrnutí technické přípravy
Technická příprava při vydání a naprogramování nové aplikace zahrnuje několik důležitých kroků:
- Nastavení infrastruktury: Výběr a konfigurace serverů nebo cloudových služeb (např. AWS, Google Cloud) pro běh aplikace.
- CI/CD pipeline: Automatizace testování a nasazení pomocí nástrojů jako Jenkins nebo GitLab CI, což zajišťuje, že nové verze jsou bezpečně nasazovány.
- Zabezpečení: Implementace zabezpečení jako šifrování dat, ochrana API a uživatelských přístupů.
- Staging a testování: Testování aplikace v prostředí, které simuluje reálné nasazení, a oprava nalezených chyb.
- Monitoring a škálování: Zajištění nástrojů na sledování výkonu aplikace (Prometheus, Grafana) a škálování serverů podle potřeby.
- Zálohování a rollback plány: Zajištění záloh a plánů pro návrat k předchozí verzi aplikace v případě problému.
Proč se vyplatí začít s MVP?
Při vývoji aplikace se často začíná s MVP (Minimum Viable Product), což je nejjednodušší verze aplikace s minimálními funkcemi, které potřebuješ k tomu, aby mohla začít fungovat.
MVP ti umožní:
- rychle vydat produkt,
- otestovat ho na uživatelích
- a sbírat zpětnou vazbu.
Teprve na základě této zpětné vazby můžeš aplikaci postupně vylepšovat. Tento přístup ti ušetří čas i peníze a zároveň ověří zájem o produkt.
💡 Praktický tip: Začni s MVP, které má pouze klíčové funkce, například v aplikaci pro správu úkolů můžeš spustit jen funkce přidání, úpravy a mazání úkolů, a na základě zpětné vazby postupně přidávat další vylepšení, jako jsou notifikace nebo sdílení mezi uživateli.
Dropbox je jedním z nejlepších příkladů úspěšného MVP (Minimum Viable Product). Když zakladatel Drew Houston přišel s nápadem na Dropbox, nebyl si jistý, zda o něj bude zájem. Místo toho, aby vyvinul plně funkční aplikaci, vytvořil jednoduché demo video, které demonstrovalo hlavní funkce aplikace, jako je synchronizace souborů mezi zařízeními.
Díky tomuto videu se během jediné noci zvýšil počet lidí na čekací listině z 5 000 na 75 000. Tato strategie mu umožnila ověřit si zájem o produkt bez nutnosti masivního vývoje. Video MVP fungovalo jako nástroj, který demonstroval hodnotu aplikace, aniž by uživatelé museli produkt přímo vyzkoušet. Jakmile Dropbox získal dostatek zpětné vazby, Houston a jeho tým začali aplikaci plnohodnotně rozvíjet a přidávat další funkce.
Jak dlouho to potrvá?
Nasazení aplikace a její uvedení na trh je složitý proces, který zahrnuje technickou přípravu, marketing a průběžné zlepšování na základě zpětné vazby. Tabulka uvádí orientační doby vývoje aplikace. Zjistíš, že i jednoduchá appka je pořádná makačka.
| Jednoduchá aplikace | Středně komplexní aplikace | Komplexní aplikace |
| ⌛️ 1–3 měsíce | ⌛️ 6–10 měsíců | ⌛️ 10 měsíců a déle |
| jednoduchý design | design na míru | obsahuje i pokročilé animace |
| bez integrace služeb třetích stran | s integrací služeb třetích stran | umí zpracovat multimediální obsah |
| žádné pokročilé funkce | pokročilejší funkce – např. platby v aplikaci, chat apod. | úprava prostředí na základě machine learningu |
| žádné zpracování dat | s daty lze dál efektivněji pracovat pomocí backendové struktury | umožňuje podrobnou správu skrze pokročilý backend |
A teď do práce!
Teď už ti nezbývá nic jiného než začít pracovat na vlastním projektu. Pokud si chceš osvěžit nějaký programovací jazyk nebo se naučit nový, přihlas se do některé z našich Akademií. A my ti držíme palce!
