Co dělá a co musí umět software tester

Software testing je to typická vstupní oblast pro nováčky v IT. Ať už jde o mobilní aplikaci banky, e-shop nebo hru na konzoli – za vším stojí tým lidí, kteří museli ověřit, že všechno funguje na jedničku. A přesně to dělá software tester. V tomhle průvodci si projdeme všechno, co potřebuješ vědět pro rok 2027: co tester vlastně dělá, co všechno potřebuješ umět, kolik si vyděláš, jak do oboru promluvila umělá inteligence a kam až se můžeš časem vypracovat.

Vývojáři dnes za pomoci AI sypou nový kód v úplně jiném tempu a objemu než dřív. Jenže vyšší tempo automaticky neznamená vyšší kvalitu a kód generovaný AI s sebou často nese skryté chyby. 

A testing? Ten musí držet krok. 🚶 Pomalé ruční proklikávání už nestačí – QA (Quality Assurance) dnes musí zapojit automatizaci a vlastní AI nástroje, aby ohlídalo, že se ven nedostane polovičatý kód. 

Quality Assurance (QA) představuje kompletní systém péče o kvalitu softwaru. Zajišťuje, že výsledný produkt funguje správně, bezpečně a přesně podle zadání ještě předtím, než se dostane k zákazníkům. Testing je pouze jednou částí QA. Testování je praktické hledání chyb, zatímco QA je širší strategie, která zastřešuje celý proces vývoje a prevenci problémů.

„Svět testingu prochází obrovskou proměnou. Automatizace už často není bonus, ale základ, AI mění pravidla hry a testeři dnes sedí přímo u vývojářského stolu. Vstoupit do QA teď znamená začít v oboru, který má čím dál větší technickou hloubku a má v IT světe čím dál větší respekt.“

– Lenka Skalická, kariérní poradkyně ENGETA & IT recruiterka

Co je to vlastně software testing? 

Ve zkratce? Je to kontrola kvality a prevence drahých průšvihů.  

Testování softwaru testing je v dnešní digitální době nepostradatelná součást jakéhokoliv vývojového procesu. 

Úkolem testera je hledat chyby (tzv. bugy), následně zajistit jejich nápravu (ať už samostatně, nebo nahlášením chyby kolegovi nebo příslušnému týmu) a finálně překontrolovat, jestli jsou chyby opravdu fuč.  

To zahrnuje zkoušet různé scénáře, kterými by šel produkt „rozbít“. Možná to zní škodolibě, ale pro firmy je to naprosto klíčové. Je totiž mnohem lepší a pro firmy levnější, když se nevyžádané chování produktu objeví ještě ve výrobě a ne až v okamžiku, kdy ho začnou používat reální uživatelé (= zákazníci).  

 
Ať už totiž jde o web, streamovací služby nebo dlouho očekávanou počítačovou hru, nároky uživatelů se zvyšují s každým technologickým pokrokem. A pokud je takový produkt po zpřístupnění veřejnosti vysoce chybový, klesá spokojenost i důvěra uživatelů a důsledkem toho prodeje. V důsledku tím firma ztrácí na hodnotě. Jednoduše řečeno – všechno špatně.  

Nechce se ti číst? Mrkni na záznam webináře!

Proč je testing ideální vstupní brána do IT? 

„Pokud přemýšlíš o změně oboru a láká tě IT, testing je skvělá vstupní brána. Nečelíš na startu tak vysoké vstupní bariéře jako u čistého vývoje, ale přitom se hned od prvního dne učíš chápat, jak software funguje pod kapotou. U testingu navíc nemusíš vůbec skončit – díky přehledu o celém vývojovém cyklu se z QA pozice můžeš časem posunout prakticky kamkoliv, od automatizace a vývoje přes produktový management až po projektové řízení.

Získat první juniorní roli v QA chce poctivou přípravu a schopnost se zakousnout. Odměnou ti ale bude kariérní růst, který může být rychlý a pestrý.“

– Lenka Skalická, kariérní poradkyně ENGETA & IT recruiterka

Co dělá juniorní software tester? 

Typický den testera je hodně o přemýšlení, komunikaci, týmové práci a základních testovach činnostech: 

• Ranní synchronizace (Daily Standup): Cílem je s týmem zjistit, na čem kdo pracuje, co se dokončilo a co je potřeba otestovat. 
• Analýza dokumentace: Zkoumáš zadání nových funkcí a přemýšlíš: „Jak to co nejlíp otestovat? Jaké hraniční případy mohou nastat?“  
• Příprava a exekuce testů: Píšeš testovací scénáře (krok za krokem) a následně je spouštíš.  
• Hlášení chyb (Bug reporting): Když najdeš chybu, sepíšeš srozumitelný report v nástroji jako Jira (co jsi udělal, co se stalo a co se mělo stát správně) a předáš ji vývojářům. 
• Komunikace: Během dne jsi v kontaktu s vývojáři, analytiky i produktovými manažery. 

Ve zkratce se učíš používat různé testovací nástroje a softwary pod dohledem zkušenějších kolegů. Zapisuješ výsledky testování a pomáháš v přípravě testovacích protokolů a dokumentace. Účastníš se schůzek týmu, kde se učíš od ostatních a reportuješ o svých postupech a výsledcích.  

💡 Obecně se dá říct, že juniorní testeři se soustředí na získávání základních dovedností a vykonávání definovaných testovacích úkolů. Zatímco seniorní testeři přebírají více strategických, vedoucích a technicky náročných úkolů, které vyžadují hlubší znalosti a zkušenosti.

Jak probíhá den testera

Jako tester během dne budeš řešit následující oblasti:

• e-maily a administrativa,
• komunikace s týmem, například s vývojáři,
• schůzku a komunikace s klienty,
• samotné testování – a proč ho dáváme až na poslední místo? Různí se to firma od firmy, ale počítej s tím, že tohle ti zabere tak 30 % času. Kooperace v týmu a komunikace je opravdu velkou součástí denní práce testera. 

A s kým budeš komunikovat? To se liší podle toho, v jaké fázi daný projekt je, ale potkáš se s:

• analytiky zodpovědnými za dokumentaci,
• product ownery odpovědnými za splnění požadavků klienta,
• developery, kteří budou případné defekty opravovat a pomůžou ti s re-testingem,
• dalšími členy týmu, se kterými průběžně budeš řešit, jak se projekt posouvá.

Změnila AI práci testera?  

„Nevytlačí testery umělá inteligence?“  Ne. Ale tester, který umí AI používat, může nahradit toho, který AI nepoužívá. 

„Z trhu mizí pozice založené na rutinním proklikávání stejných scénářů před každým vydáním aplikace – na tu nejméně záživnou část práce už dnes máme nástroje, které ji zvládnou za pár minut.

Konec repetitivního klikání ale neznamená konec manuálního testingu. To, co mizí, je práce s nízkou přidanou hodnotou. Firmy pořád potřebují lidi, co u práce přemýšlí – umí najít, kde je problém, chápou, co potřebuje uživatel i byznys, a dokážou se domluvit s vývojáři. Pokud v testingu používáte hlavu a ne jen myš, práce pro vás bude dost i dál.“

– Marián Hurta, CEO & founder ENGETA

AI je běžným parťákem každého moderního testera a využití nachází hlavně u těchto činností: 

• Generování testovacích dat: Místo ručního vymýšlení 50 různých e-mailů a adres ti AI připraví kompletní testovací data za zlomek času. 
• Pomoc s automatizací: Nástroje jako ChatGPT nebo GitHub Copilot ti pomohou napsat skripty v Pythonu nebo Playwrightu, i když s kódováním teprve začínáš. 
• Self-healing testy: Moderní automatické testy dokážou samy rozpoznat drobnou změnu v designu webu a nezhroutí se při prvním změněném tlačítku. 

AI tě zbaví mechanického klikání. Místo toho můžeš řešit logiku, hledat skryté chyby a hlídat, jestli to celé dává z pohledu uživatele smysl. 

Proč má manuální testování i v době AI stále svoje místo 

Jak už jsme si řekli, i když automatizace a AI hrají prim, existují oblasti, kde je lidská ruka, oko a intuice naprosto nenahraditelná. 

A když se mrkneš na zkušenosti našich absolventů, zjistíš, že čistě manuální a explorativní testování je důležité například tady: 

• Automotive průmysl: Testování integrace a kompatibility zábavních či navigačních systémů (např. Apple CarPlay / Android Auto ve vozech Volkswagen) v reálném provozu – chování řidiče, odezva dotykového displeje a bezpečnostní kontext nelze plně automatizovat. 
• Zdravotnická zařízení a přístroje: Softwarová řešení v nemocnicích nebo na lůžkách, kde jde doslova o život a každý detail musí projít přísnou lidskou kontrolou. 
• UX a emoce uživatele: To, jak se člověk při ovládání aplikace cítí, jestli je rozhraní intuitivní a zda nepůsobí rušivě, žádný skript nezměří. 

„Testování softwaru je skvělou volbou pro ty, kteří rádi prověřují předpoklady a zkoumají, jak se systém chová v reálných podmínkách. To je důležité zejména dnes, kdy lze stále více věcí generovat, automatizovat a zrychlovat pomocí AI. Paradoxně to však význam testerů nesnižuje – pokud vůbec něco, tak to zvedá laťku.

AI sice dokáže pomoci s psaním testovacích scénářů, generováním dat, navrhováním průchodů nebo analýzou výsledků, ale stále tu musí být někdo, kdo posoudí, zda tyto odpovědi dávají smysl, zda pokrývají reálná rizika a zda nevytvářejí falešný pocit bezpečí.

Proto v testování vynikají ti, kteří spojují zvídavost s kritickým myšlením, empatii k uživateli s porozuměním technologiím a komunikační dovednosti s odvahou zpochybňovat předpoklady. Dobrý tester nebo Quality Engineer není jen někdo, kdo hledá chyby. Je to člověk, který týmu pomáhá vidět rozdíl mezi tím, když něco funguje v řízených podmínkách, a tím, čemu se dá skutečně věřit v reálném provozu.“

– Krzysztof Kijas, Senior Tech Lead Quality Engineer & co-CEO, jaktestowac.pl (zdroj)

Firmy testery potřebují

Kromě toho, že mnoho firem má svoje vlastní testerské oddělení, existuje na trhu i spousta společností, které jsou zaměřené výhradně na testing. Takové firmy pak můžou svoje zkušenosti a know-how nabízet jako ucelený servis vývojovým společnostem, které jednoduše nemají kapacitu nebo prostor pro zavedení vlastních test procesů.

Jednou z firem, která má významné testerské oddělení, do kterého navíc hledá šikovné talenty 😉, je třeba KBC. Kromě jiného se soustředí na testování, aplikační podporu a vývoj pro banky a pojišťovny KBC a ČSOB v Belgii, Bulharsku, České republice, Maďarsku a na Slovensku. 

Testing může být specificky zaměřený na designové prvky projektu, na bezpečnostní nebo pouze na funkční prvky vyvíjeného produktu. Může jít o úzkou spolupráci s vývojáři (hledání chyb v kódu) nebo o tzv. end-to-end proces, kdy je produkt testován z pohledu koncového uživatele – od otevření vyvíjeného e-shopu přes výběr produktu až po samotný platební proces.

SW tester a QA tester – jedna a ta samá pozice? 

Software tester a QA (Quality Assurance) tester se často zaměňují, byť je mezi nimi drobný rozdíl, a to hlavně v zaměření a rozsahu odpovědnosti.  

Rozdíly v náplni práce SW testera a QA testera
	SW tester	QA tester
Fokus	Primárně se soustředí na provádění testů softwaru. To zahrnuje nalezení chyb (bugs), testování funkcionalit a ověřování, zda software splňuje stanovené požadavky.	Má širší záběr, který zahrnuje nejen testování, ale celkové zajištění kvality softwarových produktů. Zabývá se procesy, které pomáhají předcházet chybám, nejen je identifikovat.
Úkoly	Obvykle vykonává manuální testy, vytváří a provádí testovací scénáře, používá softwarové nástroje k automatizaci testů a reportuje výsledky svých testů (chyby a problémy) vývojovému týmu. Po opravách prověřuje, zda byly chyby opraveny.	Kromě provádění testů může pracovat na vytváření a udržování dokumentace, sledování soudržnosti procesů, zlepšování pracovních postupů a spolupracovat s různými týmy (například s vývojáři a provozními týmy) ke zlepšení kvality produktu.
Cíl	Cílem je identifikace chyb v softwaru před jeho vydáním, aby se zajistila funkčnost a spolehlivost produktu.	Zajistit, že celkový vývojový proces je efektivní a že konečný produkt splňuje všechny požadavky a očekávání zákazníků v oblasti kvality.

V praxi se role SW testerů a QA testerů často prolínají, obzvlášť v menších týmech nebo firmách. Větší organizace a složitější projekty s větším rozsahem naopak mají jasněji definované rozdíly mezi SW testery a QA testery. 

Jaké jsou testerské pozice? 

Už víš, že existuje drobný rozdíl mezi testerem softwaru a QA testerem. Existují ovšem i další testerské pozice. Najdeš je napříč celým trhem a různými sektory jako je bankovnictví, streaming, vývoj webů či aplikací, herní průmysl a spoustu dalších.  

V testingu narazíš na několik rolí: 

• Manuální tester (někdy se mu říká „klikač“) 
• QA Specialist 
• Test analytik 
• QA inženýr / Test inženýr 
• Automatizační tester zaměřený na psaní a správu automatizovaných testů 
• Test manažer 
• QA architekt 

Každá pozice může mít v různých firmách odlišné specifikace a požadavky. Zatímco na ty první můžeš dosáhnout i s menšími IT znalostmi, u těch posledních jmenovaných se většinou jedná o seniornější pozice. Je s nimi spojená vyšší zodpovědnost za testovací procesy i třeba odpovědnost za vlastní testovací tým přiřazený ke konkrétnímu projektu. Když se ale budeš snažit, určitě se můžeš z řadového testera vypracovat až na manažerskou pozici.  

Manuální tester aplikaci ručně proklikává a hledá chyby (proto se mu přezdívá manuální). Nebo může psát automatizované testy, které aplikaci proklikávají samy (k tomu už ovšem potřebuje přesah do programování, např. znalost programovacího jazyka Python). Využívá k tomu testovací skripty a specializované nástroje. 

💡 IT tester je někdy vnímán jako širší pojmenování pro testery pracující v IT odvětví, kteří se zabývají testováním různých typů IT systémů a infrastruktury, nejen softwaru. To může zahrnovat hardware, síťové komponenty a jiné IT služby.

Kolik si vydělá software tester v roce 2027? 

Testing patří k oborům s velmi atraktivním finančním ohodnocením a rychlým kariérním růstem: 

• Junior tester: 35 000 –  50 000 Kč 
• Medior tester: 50 000 – 70 000 Kč 
• Senior / Automatizační tester / QA Lead: 70 000 – 100 000+ Kč 

👉 V Praze si vyděláš i o 10–20 % víc. Neber to ale jako dogma – určitě je ti jasné, že tohle je nějaký průměr, ale může to být různé. Polepšíš si většinou i při práci na dálku (remote) pro zahraniční či větší české firmy. 

Poměrně velký rozdíl mezi počáteční a horní hranicí celkem přesně ukazuje, jak trh funguje. Junioři s minimálními zkušenostmi startují na spodní hranici, zatímco tester, který rozumí souvislostem, kódování a automatizaci, se rychle posouvá k té horní. Takže během 3–5 let si dokážeš sáhnout už na poměrně zajímavé částky. 

Co všechno musíš umět ?

Požadavky na testery se za poslední roky výrazně posunuly. Manuální testování je skvělý základ pro juniory, ale moderní firmy stále častěji očekávají přesah do automatizace a nových technologií už od startu.  

Hard skills (technické dovednosti): 

• Základy manuálního testování: Návrh testovacích případů (test cases), explorativní testování, psaní bug reportů a dokumentace. To je základní kámen, na kterém staví i automatizace.    
• Testování API: Dnešní aplikace stojí na API rozhraních. Znát REST či GraphQL API a umět pracovat s nástroji jako Postman je pro moderního testera obrovská výhoda. 
• Základy SQL pro práci s databázemi. 
• Angličtina: Alespoň na úrovni B1/B2.  
• Verzování kódu (Git): Základy Gitu – commitování, větvení (branching), pull requesty. Kód tvořený testery totiž žije ve stejném repozitáři jako kód vývojářů. 
• Práce s nástroji: Znalost prostředí jako Jira (správa úkolů a chyb), Postman (testování API) nebo základy Gitu.  
• Práce s AI nástroji (AI-Assisted Testing): Použití AI jako každodenního parťáka při generování testovacích scénářů, analýze chyb, návrzích testů nebo pochopení kódu v nástrojích jako ChatGPT, Gemini nebo Claude. 
• Základy programování a skriptování: Znalost jazyků jako Python, JavaScript nebo Java na funkční úrovni. Nemusíš stavět aplikace, ale potřebuješ umět přečíst kód, napsat testovací skript a chápat, co vývojáři tvoří. 
• Základy automatizace testů: Chápání automatizačních rámců (Playwright, Cypress, Selenium), psaní a údržba automatických testů i schopnost poznat, kdy má automatizace smysl a kdy je lepší testovat ručně. 
• Chápání životního cyklu vývoje softwaru (SDLC): Musíš rozumět tomu, jak se software plánuje, staví, testuje a nasazuje do provozu. 
• Povědomí o CI/CD: Chápání automatizovaných vývojových linek (pipelines) a toho, jak do nich testy zapadají. Čím dál častěji se vyžaduje už u juniorních pozic. 

Abychom tě ale tímhle seznamem zbytečně nevyděsili – nikdo po tobě neočekává, že když teprve začínáš, stane se z tebe po pár měsících seniorní vývojář a automatizér v jednom. 🙌

„U juniora se nečeká, že bude stavět automatizované frameworky na zelené louce nebo psát složité skripty. Očekává se ale, že tuší, jak software vzniká, umí přečíst jednoduchý kód, ví, co je to skript, a dokáže se bez problému domluvit s vývojáři.“

– Marián Hurta, CEO & founder ENGETA

Zkrátka: Očekává se, že junior rozumí celému kontextu, i když v jednotlivých oblastech nejde do hloubky.  

Oblast	Co junior reálně potřebuje	Co naopak nemusí umět
1. Programování	Prakticky: Základy Pythonu/JS (proměnné, podmínky, cykly, funkce). Umět přečíst jednodušší kód a upravit v něm hodnotu.	Nemusí psát složité objekty, architektonické návrhy ani vývojářské algoritmy.
2. Automatizace	Povědomí + základy: Vědět, co je lokátor (XPath/CSS selector), spustit existující test a zkontrolovat, proč spadl.	Nemusí stavět nový testovací framework na zelené louce ani řešit složité integrace.
3. SDLC & Agile	Prakticky: Rozumět tomu, co je Sprint, Ticket/Issue v Jiře, Pull Request a jaký je rozdíl mezi Stagingem a Produkcí.	Nemusí řídit procesy ani navrhovat metodiky vývoje.
4. CI/CD	Povědomí: Rozumět tomu, že vývojář nahraje kód, spustí se automatická pipeline v GitHub Actions/GitLabu, a vědět, kde se podívat na výsledek.	Nemusí tyhle pipeline sám konfigurovat nebo spravovat server.

Soft skills (měkké dovednosti): 

• Analytické myšlení: Logika a analytické myšlení jsou v testingu klíčové. Musíš zvládnout problém rozdělit na menší části, poskládat si celek dohromady a zvládnout vše reportovat.
• Dobrá fantazie: Pokud jsi invenční a hledáš různé způsoby, jak určité věci vyřešit, možná dokážeš vymyslet testy, které ostatní ani nenapadnou. 
• Smysl pro detail a pečlivost: Možná už je ti jasné, že ideální tester je tak trochu puntičkář – detektiv, kterého zajímá každý detail a snaží se objevit možnou skulinu. Všimne si drobné odchylky, chyby v textu, nekonzistentního chování UI nebo divného zpoždění reakce. 
• Komunikace: Psaní bug reportů, podle kterých mohou vývojáři ihned jednat bez zbytečných doplňujících dotazů. Schopnost vysvětlit složité technické věci netechnickým lidem a prosadit kvalitu i tam, kde se na ni spěchá. 
• Zvědavost: Nejlepší testeři jsou upřímně zvědaví na to, jak věci fungují pod kapotou i jak se dají rozbít. Nejenže plní zadání – aktivně zkoumají systém a hledají neočekávané chování. 
• Spolupráce: QA stojí na křižovatce mezi vývojem, produktovým týmem a provozem.
• Adaptabilita: Požadavky se mění, priority skáčou a nástroje se vyvíjejí. Testing vyžaduje neustálé učení a přizpůsobování se. 
• Ochota učit se nové věci: IT se mění neuvěřitelně rychle. Člověk, který má odpor k poznávání nových nástrojů, v testingu a QA (ale obecně IT) dlouho nevydrží. 

Pamatuj, že pro firmy je efektivnější najmout nadšeného člověka, kterému chybí praxe než vyškoleného experta, který nemá zájem o další vývoj v oboru.

Jaké nástroje ovládají dnešní testeři? 

Nástrojů v QA světě existuje hromada. Určitě se nesnaž naučit všechno najednou, to by ve výsledku bylo spíš kontraproduktivní. Pro začátek ti na většinu juniorních testerských/QA pozic bohatě stačí Jira, Postman, základy SQL, Git a jeden automatizační framework (třeba Playwright nebo Cypress). 

Kategorie	Nástroje, které chtějí firmy	Priorita pro začátečníka
Správa testů & bugů	Jira, TestRail, Zephyr	Vysoká (používá se všude)
Testování API	Postman, RestAssured, k6	Vysoká (klíčové pro moderní apps)
Automatizace UI	Playwright, Cypress, Selenium	Vysoká (jádro automatizace)
Verzování kódu	Git, GitHub, GitLab	Vysoká (absolutní základ)
CI/CD pipelines	GitHub Actions, Jenkins, GitLab CI	Střední (čím dál žádanější)
Mobilní testování	Appium, XCUITest, Espresso	Střední (skvělá specializace)
Zátěžové testy	k6, JMeter, Gatling	Střední (pokročilejší role)

Jak se stát software testerem od nuly? 

Zaujalo tě to a myslíš, že by tě práce testera bavila? 

Cesta k získání testerské pozice může pro každého vypadat jinak. Záleží, čemu se chceš věnovat. Ale obecně bychom ti doporučili následující.

1. Osvoj si základy: Zjisti, jak funguje vývoj softwaru, jak se píší testovací scénáře a jaké nástroje se v praxi používají.  
2. Vyzkoušej si praxi: Teorie je fajn, ale firmy chtějí vidět, že umíš najít chybu a napsat pořádný report. 
3. Získej zručnost v AI nástrojích: Nauč se, jak AI využít jako každodenního parťáka při generování testovacích scénářů, analýze chyb, návrhů testů nebo pochopení kódu v nástrojích jako ChatGPT, Gemini nebo Claude. Díky tomu získáš dovednosti, které dnes QA týmy běžně očekávají a využívají v reálných projektech. Není to ale žádná zkratka – AI funguje jako „násobič“. Když vynásobíš nulu deseti, pořád máš nulu. Proto tě v našem kurzu testingu naučíme nejdřív poctivé technické základy a až na nich postavíme tvoji práci s AI. 
4. Připrav si portfolio a CV: Ukaž, co máš za sebou – konkrétní projekty a testování. 

A co vysokoškolský titul? Diplom je v dnešním světě už přežitek. Pokud máš v šuplíku diplom z oboru informatiky, softwarového inženýrství nebo příbuzných technických oborů, bude se ti při získání práce coby software testera samozřejmě hodit. Ale rozhodně to není podmínka. 🙂

Chceš do IT vplout jistě a s podporou lektorů? 

Pokud nechceš ztrácet měsíce tápáním na internetu a skládáním návodů z YouTube, mrkni na naši Testing Akademii. 

Během kurzu navrženého pro začátečníky tě zkušení lektoři z praxe krok za krokem naučí základy manuálního i automatizovaného testování, SQL, Pythonu i práci s AI nástroji. Všechno si vyzkoušíš na reálné testovací aplikaci a získáš zpětnou vazbu na své projekty.  

Kurz ti dá všechnu potřebnou výbavu do startu, ale zbytek už je o tvé vytrvalosti a chuti se posouvat. Pokud na sobě budeš makat dál, tvoje šance na juniorní QA pozici výrazně vzroste. A aby ten přechod do IT proběhl hladce, v kariérním poradenství s tebou vyladíme i přípravu na první pohovor. 

Tak co říkáš? Uvidíme se v kurzu? Budeme se případně těšit a držíme palce! 👍