Domů / Blog / Programování / Proč je dobré umět programovací jazyk Java

Proč je dobré umět programovací jazyk Java

Orientuješ se v základech programování a nevíš, jaký jazyk se naučit? Nebo si chceš rozšířit své IT znalosti o další technologii? Možná je Java právě pro tebe. Jaké jsou její výhody a nevýhody a na co se používá jsme pro tebe shrnuli v tomto článku.

Poslední aktualizace: 31. května 2023, 10 min. čtení

Javu najdeš téměř všude

Java je rozšířený jazyk, který používá velká spousta firem. Používání je zdarma, takže se s ní setkáš nejen ve velkých korporátech, ale i ve středních a menších firmách. Na trhu tak existuje více pozic právě na Javu, než na jiné jazyky. Se znalostí Javy pro tebe bude shánění práce jako programátor snazší. V praxi nejčastěji Javu potkáš při vývoji mobilních aplikací či serverových back-endů.

Další výhodou učení se programovat v Javě je, že na tomto programovacím jazyku stojí i další technologie, které se v praxi hojně používají – například framework Spring, který se často používá k vývoji webových služeb. Jakmile se jednou naučíme tento jazyk, stačí se pak jen doučit danou technologii, která je na Javě závislá. Hned se nám tím otevírají další a další dveře, kde čekají nové pracovní příležitosti.

java companies — *Všechny tyto společnosti využívají Java. Zdroj: CodingNomads*

Výhody a úskalí Javy

Nejprve začneme s výhodami. Pomineme teď základní výhody, které přináší každý programovací jazyk, jako je třeba fakt, že se znalostí jakéhokoli programovacího jazyka můžeme takřka každé zařízení ovládat na úplně jiné úrovni než jen uživatelsky.

Jak už jsme zmínili výše, největší výhodou programovacího jazyka Java je vysoká zaměstnatelnost. Používá se ve velkém množství firem a s poptávkou roste i platové ohodnocení.
Jednou z velkých výhod je, že Java patří ke skupině jazyků, u kterých nemusíš řešit správu paměti. Java si paměť spravuje sama, díky čemuž nám odpadá obrovský zdroj potenciálních problémů.
Další výhodou je pak velká komunita, která za Javou vznikla, protože se jedná o open-source jazyk. Takže je snadné vyhledat pomoc, když narazíš na potíže.
Nezanedbatelnou výhodu je i to, že se jedná o interpretovaný jazyk. Díky tomu můžeš kód napsaný v Javě spustit všude, nehledě na platformu.

Největší úskalí jazyka většinou paradoxně vyplývají právě z jeho výhod. Java není výjimkou. Běží sice všude a programátor se nemusí starat o správu paměti, ale kvůli tomu je pomalejší než jazyky, které jsou cílené na platformu a než ty, u kterých si paměť spravuje programátor sám. Není tedy nejvhodnější pro psaní her či výpočetně náročných operací.

Java má složitější syntax než například Python a proto je pro začátečníka složitější na naučení.
Java má dlouholetou historii. Postupem času tak vzniklo nespočet knihoven, z nichž spousta již nemusí mít podporu. Je tedy třeba znát co nejvíce těchto knihoven a vědět, jaký mají vliv na běh naší aplikace.
Vyznat se ve všech dostupných knihovnách a frameworcích pro Javu je občas oříšek. Někdy tě dost zaměstná i zjišťování, která z knihoven je pro tebe a tvoji aplikaci tou správnou.

Naopak příjemné zase je, že pokud narazíš na problém, tak se málokdy stane, že ho nikdo ještě neřešil a nedal řešení na internet. Komunita je opravdu velká a velmi aktivní. No a pokud se stane, že řešení na internetu nenajdeš, nezoufej. Stačí napsat na některé z programátorských fór. Během chvíle se dočkáš odpovědi.

Jak se Java liší oproti jiným jazykům?

Java se liší ve všem a v ničem. Záleží s čím jazyk porovnáváme a o jakém použití mluvíme. Pojďme si to udělat snažší a konkretizujme si to.

Nejprve se na to můžeme podívat z pohledu firmy, která vybírá vhodný jazyk pro vývoj jejího softwaru. Možností je spousta a tak je tedy nutné stanovit si požadavky. Chceme tedy například, aby naše aplikace byla nezávislá na platformě, byla snadno rozšiřitelná, snadno udržovatelná, levná na provoz a bezpečná.

tabulka1 1 — Nezávislost na platformě nám dají například jazyky Java, Python a C++. Snadnou rozšiřitelnost například Java, C# a Python a udržitelnost nám dá Java a C#. Levný provoz zase například Java a Python. Skvělou bezpečnost C# a C++.

Toto jsou tedy ukázková kritéria. V praxi jich bude rozhodně více a většinou mezi ně patří i dostupnost programátorů na trhu pro jednotlivé platformy.

Dále se na to podívejme z pohledu programátora. Jakmile se naučíme jeden programovací jazyk pořádně, je potom poměrně snadné naučit se nový, protože už dobře známe všechny základní principy programování. Máme na výběr z mnoha celosvětově používaných jazyků. Tak proč bychom se tedy měli zaměřit zrovna na Javu a ne třeba na C#? Opět bychom rádi vypíchli jednu z největších programátorských komunit, která stojí právě za jazykem Java. S takovou komunitou je velmi snadné růst a učit se správně programovat. Poté můžeme plynule a snadno přejít i na jiný jazyk, který tak silnou komunitu a zázemí nemá.

Kolik si Java developer dokáže vydělat?

Pokud se jedná o programátora, který umí skvěle anglicky a nedělá mu problém se kvůli své práci přestěhovat, může si přijít na až neuvěřitelné částky. A to i v České Republice. Ovšem na nadprůměrnou částku se dostane hravě i programátor, jež se rozhodne zůstat tam kde je, ovšem alespoň malá znalost angličtiny je tak či tak samozřejmostí. Z počátku je trochu těžší upevnit si svou kariérní pozici a s ní i peněžní ohodnocení. Tento obor v dnešní době patří k těm, kde člověk spíše platově roste a není moc pravděpodobné, že by se z již upevněné pozice a výše platu propadl dolů. Konkrétní výše platu se Česku samozřejmě liší dle schopností a lokality. Nejlepší je se sám zamyslet, na kolik si svou práci ceníš a na jakou výši peněz se cítíš. Je potřeba myslet i na to, že s rostoucím platem, rostou i požadavky, které na tebe firma bude mít a s tím roste i tvá zodpovědnost.

tabulka2 — *Platy se liší v závislosti na expertíze a lokaci.*

Jak poznám, že se ze mě stává dobrý programátor?

U programování jako takového žádný takový mezník není, nehledě na jazyk. Mezník si můžeš definovat leda na jednotlivé kapitoly či podkapitoly. Například zvládneš-li kapitolu ohledně podmínek do takové míry, že je bez váhání použiješ správně a jsi up-to-date s novými informacemi, můžeš si tuto kapitolu odškrtnout. Takovýchto kapitol je ale nespočet. Navíc jak čas ubíhá, přibývají nová a nová témata, jež je třeba se postupně naučit. Takže celkový proces nikdy nekončí, pokud tedy programátor sám nechce. Na jisté úrovni si jako programátor můžeš rozhodně dovolit zvolnit a jen si udržovat aktuální přehled o novinkách. Kdy nastane tato úroveň, to si ale musíš určit pocitově sám.

Programátorem se člověk bohužel nerodí a abys mohl excelovat v tomto odvětví, potřebuješ trochu pozměnit myšlení. Tím se ti trochu změní i pohled na svět. Není to nic drastického, ale umožní to programátorovi už dopředu určit, jak daný problém vyřešit, bez napsání jediného řádku kódu. A o jakou změnu myšlení se jedná? Na to existuje příhodný vtip, jež to dle mého přesně vystihuje:

Pokud pošlete programátora nakoupit a řeknete mu: “Kup mléko a budou-li mít chleba, tak vem tři.”, přinese vám tři mléka.

java lekce — *Studenti prezenční Java/QE Akademie.*

Programování v jakémkoli jazyku je třeba učit se konzistentně a udržet mysl otevřenou jinému druhu zamyšlení se nad problémy, než ti možná doposud bylo zvykem. Tvoje předpoklady nehrají tak velkou roli. Nejdůležitější je odhodlání, aby se člověk nenechal snadno odradit při prvním selhání. Pokud je odhodlání, tak vše ostatní se dá doučit. Důležité je i opakování a rozšiřování obzorů. Stejně jako při učení se cizího jazyka.

Chci se kouknout na Java Akademii