Stav IT trhu práce 2024: Jak zaujmout jako juniorní uchazeč a jaké trendy a výzvy očekávat
Vše, co tě zajímá o aktuálním stavu IT trhu práce.
Přečti si nejaktuálnější pohled na stav IT trhu práce očima Nikoly Úterské – recruiterky v Infosys BPM. Čím jako juniorní uchazeč bez rozsáhlé praxe zaujmeš náboráře a kde práci hledat? Jaké trendy a výzvy můžeš očekávat v oblasti IT? Platí pořád, že se mají ajťáci tak dobře, jak se povídá? A jak umělá inteligence ovlivní práci programátorů?
| Nikola má za sebou téměř 10 let praxe v HR. Aktuálně pracuje jako Senior Talent Acquisition Lead v Infosys BPM a specializuje se na nábor pracovníků z oblasti service desk, security a financí. Její záběr je ovšem mnohem širší – mimo jiné čerpá i ze zkušeností z personálních agentur Hofmann Personal nebo Randstad HR Solutions. |
Niki, prozradíš nám, jaký je aktuální stav na trhu práce v oblasti IT? 😊
Poptávka po IT odbornících stále trvá. Na 1 pracovníka čekají v průměru 3 zaměstnavatelé.
Ovšem je potřeba říct, že největší boom IT trh práce zažíval v období covidu, kdy se vše přehouplo do online světa. Tehdy poptávka po ajťácích vystřelila strmě nahoru.
Za poslední rok spousta IT firem nábor pozastavilo, protože se snaží šetřit. Na druhou stranu hromada jiných firem stihla reagovat na změnu byznysu a začala nově vzniklé pozice obsazovat.
Mění se taky přístup firem k práci na home office. Zatímco během pandemie byl 100% remote režim zcela běžný, nyní se firmy (i díky novému zákoníku práce) snaží dostat zaměstnance zpět do kanceláří.
Jaké dovednosti a technologie jsou v současné době nejžádanější?
Oblíbenost a použití programovacích jazyků se v čase neustále mění. Firmy často požadují základ – dobrou znalost kódu a analytické myšlení. Jako skvělý starter pack mi přijde například kombinace = znalost Pythonu + dovednosti z oblasti datové analýzy + využívání AI ve svůj prospěch.
Z oblasti měkkých dovedností – zvlášť u juniorů – jsou pro zaměstnavatele důležité komunikační dovednosti a flexibilita. Snadno se může stát, že se zákazníkovy potřeby v čase změní a zaměstnanec se bude muset přeorientovat na novou technologii. V očích zaměstnavatele má ochota učit se nové technologie obrovskou hodnotu.
Po jakých pozicích můžeme očekávat zvýšenou poptávku v budoucnu?
Jednoznačně poroste poptávka po AI expertech. Dále po pracovnících z oblasti bezpečnosti, softwarového vývoje, datové analýzy a big data.
75 % společností chce v příštích 4 letech zavést big data, cloud computing a umělou inteligenci, takže není divu, že tyto technologie budou mít i nadále významný dopad na trh práce.
Když už jsme nakousli umělou inteligenci… Jak firmy reagují na vzestup AI? 🤖
Menší startupy obecně s AI pracují daleko více než obří korporáty, které může typicky limitovat třeba mateřská společnost sídlící v zahraničí. Promýšlejí tak každý krok, protože se bojí o únik citlivých dat.
Řekla bych, že v naprosté většině firem v mezinárodním měřítku už nikdo nevytváří jednoduché tabulky a kódy – automatizaci operations pozic a rutinních úkolů všichni berou jako samozřejmost. Bez pečlivé kontroly v podobě lidského faktoru se však klíčové věci neobejdou.
Podle průzkumu SPČR z května 2024 mají české firmy ve využívání umělé inteligence stále mezery – až polovina z nich s AI nepracuje vůbec, zbytek ji často nevyužívá strategicky.
Zastavme se teď na chvíli u náborového procesu. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi náborem juniorů a seniorů?
Nábor juniorů se zaměřuje především na měkké dovednosti. Firmy si všímají, jak kandidáti přemýšlejí, jakou mají motivaci, do jaké míry jsou flexibilní a jestli mají základní znalosti z IT, na kterých mohou dál stavět. Výběrko je kratší (zpravidla má dvě kola – základní s HR pracovníkem a druhé s vedoucím, případně manažerem technického týmu), někdy může obsahovat krátký test nebo úkol.
U mediorních a seniorních uchazečů náborový proces už není založený jen na teorii. Zkoumá se, na čem člověk pracoval a na jaké úrovni ovládá dané technologie. Většinou zahrnuje i praktickou část (např. vypracování případové studie). Díky tomu může mít o kolo navíc, ale není to pravidlem. Senioři jsou navíc v pozici, kdy si mohou vyjednávat podmínky a kromě mzdy často přihlížejí třeba k work-life balance a dalším nefinančním aspektům.
Jaké dovednosti považuješ za nezbytné pro kandidáta na juniorní pozice v IT?
Pokud je to pozice, při které kandidát nebude figurovat jako samostatná jednotka, pak bych rozhodně ze soft-skills zmínila týmovou práci, proaktivnost, komunikativnost. I když na kontě nemá letité zkušenosti a neumí vše, musí být otevřený si doplnit chybějící znalosti.
Důležitá je taky osobní angažovanost – sledování novinek, diskuzních fór nebo účast na meetupech či kurzech (bezplatné kurzy nabízí např. LinkedIn). Zkrátka být proaktivní a projevit zájem o IT obor, což mu při hledání práce může pomoct se získáním plusových bodů.
Když kandidát neprošel studiem informatiky na střední ani vysoké škole, chtějí firmy vidět absolvované IT kurzy. Právě kurzy jsou často jediné pojítko s IT světem a důvod, proč náboráři dají kandidátovi šanci. Stejně důležité je ovšem studium IT kurzů na pohovoru prodat.
Jaké jsou první kroky, které by měl člověk po dokončení IT kurzu nebo samostudia udělat, aby našel první práci v oboru?
V první řadě by měl mít jasno v tom, jakým směrem se chce vydat. Láká ho vývoj softwaru, front-end nebo třeba bezpečnost? Doporučuju si sepsat:
- silné stránky – v čem jsem dobrý, co mi během kurzu šlo,
- co mě baví – ať už z pohledu technologií nebo oboru,
- co je pro mě důležité – zvládnu denně dojíždět do kanclu? chci pracovat pro velkou/malou firmu?
| TIP: Tápeš, jaký programovací jazyk si vybrat? V rozhodování ti pomůže tento článek. 💪 |
Druhý krok: prozkoumat nabídky práce. Pokud mě baví React, ale žádnou takovou pozici nikde neobsazují, nezbývá mi nic jiného než hledat nejbližší alternativu.
Třetí krok: sepsat životopis (ideálně ve dvou jazykových verzích – české a anglické), aby bylo na první dobrou zjevné, co hledám. Jinými slovy dát do popředí to hlavní a snažit se napasovat zkušenosti z předchozích pozic a oborů na aktuální inzerát. V IT oboru je profil na LinkedInu must have – určitě se vyplatí si s ním vyhrát, rozhodit sítě, napojit se na seniornější lidi a sledovat lidi s podobnými zájmy. Člověk nikdy neví, kdy mu daný kontakt přijde vhod.
Jaké jsou typické entry-level pozice vhodné pro lidi s minimálními nebo nulovými zkušenostmi?
Typickou vstupní pozicí je klasická IT podpora – help desk. Pokud je člověk šikovný, může se vypracovat až na technickou pozici. Z dalších jsou to:
- testing – manuální tester (přezdívaný klikač),
- vývoj SW – juniorní vývojář (= developer),
- datová analytika – juniorní datový analytik
- apod.
Taky je důležité si uvědomit, že čím větší firma je, tím větší možnosti růstu kandidátovi umožní.
Super příležitostí k proniknutí do IT světa jsou i stáže. Protože nejsou vždy placené, doporučila bych je hlavně studentům.
Jaké jsou tvé osvědčené tipy pro přípravu na pohovor?
Pokud se hlásíte na více pozic, osvěžte si před pohovorem inzerát, na který jste reagovali i to, čím se firma zabývá. Zní to jako banalita, ale někdy se pozice uchazečům pletou. I z toho důvodu se pak nedokáží dobře prodat – neví, na co přesně reagují.
Když dojde na ověření znalostí různých technologií, rozhodně se nevyplatí lhát nebo mlžit, protože pravda dřív či později vyjde najevo. Mnohem lepší je zaujmout postoj: „danou technologii znám pouze teoreticky, ale ráda se ji naučím“.
Taky je dobré připravit si otázky, které při pohovoru položíte. Máte nejasnosti v náplni práce? Zajímají vás, jaké nefinanční benefity firma nabízí? Chcete se dozvědět víc o používané technologii? Nebo o klíčových zákaznících? Jakoukoliv otázku položíte, projevíte tím zájem.
A kde vůbec práci hledat?
Seniorní programátory nezřídka osloví headhunter přímo na LinkedInu. Tato profesní síť inzeruje pozice určené hlavně pro mediorní a seniorní pracovníky.
U juniorů pořád dobře fungují portály typu jobs.cz nebo profesia.cz. Zatímco startupjobs.cz kombinuje nabídky pro všechny úrovně – od juniorních až po seniorní pracovníky.
Kromě toho určitě doporučuju jít hledání práci aktivně naproti – účastnit se hackatonů, meetupů a jakýchkoliv akcí určených k networkingu, po kterých si budete budovat síť na LinkedInu. Někdy se vyplatí jít s kůží na trh a vytvořit LinkedIn post (kde popíšete, co máte za sebou a jakou práci hledáte) nebo se spojit s headhunterem, aby vám dal vědět, pokud narazí na zajímavou pracovní nabídku.
Máš nějaké tipy, jak se vyznat v džungli IT pozic a číst v inzerátech?
Je běžné, že má 1 pozice 10 různých označení. Firmy se tím chtějí odlišit. To se ostatně netýká jen IT, vezměme si například prodavače. Asistent prodeje nebo Sales Assistant možná zní o něco atraktivněji, ale náplň práce zůstává identická.
Takže co s tím? Máte víc možností:
- Poproste o pomoc ChatGPT vypsáním synonym k dané pozici, abyste si snáz dokázali představit a odhadnout, co pozice obnáší.
- Prozkoumejte technologie společně s požadavky v inzerátu a čtěte mezi řádky.
- Nechte se překvapit a detaily si vyjasněte až při komunikaci s HR oddělením.
V jakém rozmezí se pohybují odměny různých IT pozic v rámci ČR? Jak postupovat při vyčíslení očekávané mzdy?
Mzdy v IT se odvíjí od:
- lokality (rozdíly mezi jednotlivými regiony se dnes stírají, Praha má oproti Brnu a Ostravě cca o 10–15 vyšší finanční ohodnocení),
- IT pozice (SW vývojáři jsou v nejvyšší platové třídě),
- úrovně znalosti angličtiny,
- vzdělání,
- zkušeností,
- typu společnosti (start-up, velká firma, malá firma, státní správa, nadnárodní společnost apod.),
- oboru podnikání
- a formy spolupráce (HPP/IČO).
Člověk bez zkušeností jen s dokončeným IT kurzem nebo studiem na VŠ může čekat nástupní mzdu v rozmezí 30 000 až 45 000 Kč. Ale opravdu záleží – šikovný VŠ student, který začne pracovat při studiu, může klidně pobírat i 60 000 Kč.
Mzda seniorních ajťáků může vyšplhat klidně až na 120 000 Kč. Manažeři a leadeři si přijdou klidně i na 150 000 Kč a manažeři datacentech až na 200 000 Kč. Rozdíly napříč pozicemi jsou opravdu výrazné.
Určitě se doporučuju mrknout na různé nabídky práce a průměrné platy, aby měl člověk lepší představu, kde se mzdy pohybují.
| TIP: Mrkni se na aktuální srovnání finančního ohodnocení napříč jednotlivými IT obory. 💸 |
Může si juniorní člověk dovolit vyjednávat?
Osobně si myslím, že pokud se chce člověk do IT oboru dostat – tzn. má nulové zkušenosti a cestu si teprve vyšlapává, měl by mít reálná očekávání a spíš než si diktovat podmínky, snažit se zpočátku mzdě přizpůsobit (samozřejmě za předpokladu, že pokrývá jeho minimální životní náklady).
Zpočátku se vyplatí být víc flexibilní a spíš než si diktovat podmínky, je lepší dočasně slevit z nároků (samozřejmě za předpokladu, že mzda pokrývý minimální životní náklady uchazeče). Neznamená to, že na startovní pozici zůstane celý život a bude pobírat stejné peníze. Naopak.
Juniorní zájemci mzdová očekávání častokrát přestřelí – například požadují 55 000 Kč. Firma si zvolí hranici 45 000 Kč, a tak ho náboráři z procesu rovnou vyškrtnou. Mnohem lepší strategií je uvést finanční rozpětí. Případně dodat, že mzda není stěžejním faktorem.
Pokud tak kandidát dočasně přijme pozici s nižší odměnou, ale zato se skvělou firemní kulturou, kde si prohloubí znalosti na reálných projektech, za rok může pobírat klidně 60 000 Kč.
Každý někde začíná. Důležité je, co z toho člověk vytěží. Může se naučit spoustu nových věcí nebo třeba zjistit, že ho baví něco úplně jiného. A i to je krok správným směrem. 👍
Flexibilita se vyplatí i u chození do kanceláře. Jako junior se nejvíc naučíte, když budete koukat pod ruce zkušenějším kolegům. A časem, až budete fungovat samostatně, můžete návštěvy kanceláře omezit, nebo úplně vynechat.
Jak podle tebe ovlivní programátory umělá inteligence? Nebudou mít ajťáci co žrát?
Umělá inteligence i generativní umělá inteligence v minulém roce získaly spíš opačnou mediální pozornost, když internet zaplavily titulky o ztrátách pracovních míst. Hlásaly, že v následujících letech by u téměř 20 % pracovníků mohlo být přes 50 % úkolů nahrazeno a automatizováno umělou inteligencí.
Přitom pracovní pozice v oborech AI se staly jednou z nejlepších možností pro růst kariéry. Podle World Economic Forum’s Future of Jobs Report se očekává, že se specialisté na umělou inteligenci a strojové učení stanou do roku 2027 celosvětově nejrychleji rostoucími profesemi a do 3 let zaplní na trhu více než milion nových pozic.
Osobně si myslím, že celoplošné rozšíření a používání AI bude ještě několik let trvat. Předpovídám, že se sníží počet juniorních pozic, vývoj se zúží např. na 5 medior a 5 senior developerů, kteří budou AI chytře využívat.
I proto je žádoucí, aby všichni ajťáci sledovali aktuální dění a reagovali na technologické novinky, aby jim neujel vlak. Inovace nikdy nespí. Ostatně to neplatí jen pro IT obory.
Sháňka bude i po security pozicích, jejichž zvýšená poptávka jde ruku v ruce s počtem kybernetických hrozeb. Pokud se IT firmy něčeho bojí, je to právě ztráta či únik dat.
__________________
A to pro dnešek vše! 😊 V navazujícím článku z HR série si posvítíme na další krok – jak napsat životopis pro IT pozice a vyvarovat se tak nejčastějším chybám, kterých se absolventi ENGETO kurzů dopouští.
