Od děrných štítků po AI: Krátká historie programování v 10 minutách 

Víš, že první „program“ vznikl o celé století dřív, než svět spatřil první elektronický počítač? Od té doby jsme si prošli děrnými štítky, miliony řádků COBOLu, které pořád denně hýbou biliony dolarů, až po AI, která ti dnes napsanou funkci nabídne dřív, než ji stihneš domyslet. Jak se z přepojování kabelů stala konverzace se strojem? Pojď se s námi podívat, jak se programování za necelých 200 let proměnilo! 

Co je vlastně programování? 

Programování je v jádru jednoduchá věc: je to způsob, jak počítači (nebo jakémukoliv stroji) přesně říct, co má dělat, krok po kroku. Jestli si o něm chceš zjistit víc, mrkni na náš článek o tom, co programování vlastně je a jak s ním začít. 📚   

My se tady zaměříme na něco jiného – na to, jak se tenhle „jazyk pro stroje“ za dvě století vyvíjel. Byla to klikatá cesta plná slepých uliček, geniálních nápadů o pár desítek let předběhnutých dobou a jazyků, které měly umřít, ale nezemřely. Tak jdeme na to!  

1. Než začaly děrné štítky: Počítání staré jako lidstvo  

Kořeny toho, čemu dnes říkáme „informatika“, totiž nesahají do 19. století, ale klidně tisíce let zpátky. Už pravěké komunity zaznamenávaly cykly vrypy do kostí či jeskynních zdí, Stonehenge sloužil jako monumentální kalendář… 

Proč to zmiňujeme? Protože jde o stejný princip, který přivedl Adu Lovelace k prvnímu algoritmu: potřebu zapsat posloupnost kroků, která vede k předvídatelnému výsledku. Programování totiž nezačalo s čipy – počítače jsou (zatím) jen nejnovější nástroj, kterým tuhle odvěkou myšlenku realizujeme. 😉 

2. Éra průkopníků (1800–1940): Programátorka bez počítače 

Když se řekne „první programátor/ka“, většině lidi naskočí Ada Lovelace, anglická matematička a dcera básníka Lorda Byrona. 

V roce 1843 publikovala poznámky k algoritmu pro výpočet Bernoulliho čísel, který měl běžet na Analytical Engine – mechanickém stroji navrženém Charlesem Babbagem. Tenhle stroj se ale nikdy nepodařilo postavit. 👉 Lovelace tak napsala funkční program pro počítač, který fyzicky neexistoval – a to o víc než sto let dřív, než vznikly první elektronické počítače.  

Lovelace jako jedna z prvních tušila, že počítače by jednou mohly dělat víc než jen matematiku – třeba skládat hudbu. Umělou inteligenci v dnešním slova smyslu ale nepředpověděla, i když se to o ní často traduje. 

Mezikrok: Než vznikl počítač, jak ho známe dnes

Lovelace popsala algoritmus, ale ještě chybělo něco zásadního – definovat, co počítač vůbec je a co dokáže. 👨🏻‍💻 Na tom zapracovala až další generace: 

• Alan Turing formuloval teoretický základ výpočetní techniky (tzv. Turingův stroj). 
• Konrad Zuse v Německu stavěl jedny z prvních programovatelných počítačů (Z3). 
• John Eckert a John Mauchly stáli za ENIACem – jedním z prvních plně elektronických počítačů. Zaplnil celou místnost o rozměrech 9×15 metrů. 
• John von Neumann navrhl architekturu, podle které si počítač uvnitř ukládá a vykonává instrukce (tzv. fetch-execute cyklus). Tento princip funguje v drtivé většině procesorů dodnes. 

3. Strojový kód (1940–1950): Programování jako fyzická dřina 

V 50. letech programátoři nepoužívali monitory ani dnešní klávesnice. Programy se psaly přímo ve strojovém (binárním) kódu – tedy v posloupnostech jedniček a nul. Takový kód se následně ražením zaznamenával na děrné štítky nebo pásky, kde každá dírka představovala elektrický signál pro procesor. 

Žádné srozumitelné proměnné, žádná slova IF nebo FOR. Programátoři museli před sebou mít papírové tabulky instrukcí a vědět, že například kód 10110000 znamená „ulož číslo do paměti A“. 

Součástí práce byla i náročná manuální práce – nastavení spínalo přepínáním fyzických páček na ovládacím panelu nebo ručním zapojováním stohů kabelů do rozvodných desek (tzv. patch panelů).  

A když v kódu vznikla chyba? 🤪 Programátor musel vzít papír, krok po kroku procházet jednotlivé bity a fyzicky měřit napětí v elektronkách či relé. 

Mimochodem – právě z téhle doby pochází výraz bug (chyba). Traduje se, že legendární průkopnice Grace Hopperová, o které bude ještě řeč, jednou v relé počítače Harvard Mark II skutečně našla můru a zapsala si do deníku, že stroj „debuggovala“.  

„Mezi ENIACem a prvním stolním počítačem uplynulo cca 30 let. Klíčem k revoluci byla miniaturizace. Zatímco ENIAC potřeboval 18 000 elektronek a topil jako obří kamna, vynález tranzistoru a křemíkových čipů všechno změnil.    

Dnes má tvůj chytrý telefon v kapse podstatně vyšší výpočetní výkon než počítače, které v roce 1969 řídily přistání na Měsíci. A právě díky obřímu výkonu dnešních čipů už nemusíme šetřit každým bajtem a můžeme programovat v jazycích, které připomínají běžnou angličtinu.“

– Robert Mondřík, BI Consultant & lektor ENGETA

4. Assembler (1950–1960): První krok k lidštější řeči 

Dovedeš si představit všechno diktovat jen pomocí tajných číselných kódů? Přesně tak frustrující bylo programování ve strojovém kódu. A pak přišel Assembler – první překladač a udělal tak z programování o kus příjemnější práci. 😙  

Co přinesl? Místo toho, aby vývojáři psali jen nekonečné řady jedniček a nul (10110000), mohli začít používat krátké anglické zkratky (tzv. mnemotechnické zkratky):  

• MOV (z anglického move) = přesuň hodnotu do paměti  
• ADD (z anglického add) = přičti číslo  
• SUB (z anglického subtract) = odečti číslo  

Jasně, pořád to bylo těsně u hardwaru – každá instrukce odpovídala konkrétnímu příkazu procesoru – ale aspoň se dal kód číst bez toho, aniž by člověku přivodil migrénu. 🧠  

Srovnání zápisu jednoho úkolu napříč érami: 

1. Strojový kód (50. léta): 10110000 00000101 (spleť jedniček a nul, ze které třeští hlava) 
2. Assembler (50.–60. léta): ADD A, 5 (zkratka: přičti k paměti A číslo 5 – pořád diktuješ procesoru každý mikrokrok, ale už čitelnými slovy) 
3. Dnes (např. Python): vysledek = vek + 5 (přirozený matematicko-anglický zápis, počítač za tebe udělá tisíce drobných operací sám) 

5. Vysokoúrovňové jazyky (1950–1980): Programování jako řešení problémů 

I když byl Assembler obrovský skok dopředu, vývojáři stále museli přemýšlet jako procesory. Přechod k programovacím jazykům, jaké známe dnes, trval roky a vyžadoval odvahu postavit se tehdejšímu skeptickému IT světu.   

V roce 1951 přišla matematička a námořní důstojnice Grace Hopperová s revoluční myšlenkou: „Co kdybychom psali kód v angličtině a počítač si ho sám přeložil do jedniček a nul?“ 

Kolegové jí říkali, že je to nesmysl – počítače přece rozumí jen číslům a nemohou chápat lidská slova. Hopperová se nenechala odradit a vyvinula vůbec první kompilátor (A-0). Tím zažehla zlatou éru vyšších programovacích jazyků: 

Jazyk	Rok	Kdo za ním stál	K čemu sloužil
FORTRAN	1957	John Backus (IBM)	První rozšířený vyšší jazyk pro vědecké a inženýrské výpočty.
LISP	1958	John McCarthy (MIT)	Práce s logikou a symbolickými daty. Položil základy pro výzkum AI.
COBOL	1959	Výbor CODASYL (G. Hopper)	Vytvořen na objednávku US armády a byznysu. Měl být čitelný i pro manažery.
BASIC	1964	J. Kemeny & T. Kurtz	Vznikl z touhy zpřístupnit programování studentům mimo matematické obory. První jazyk pro domácí počítače.

Poprvé v historii se tak programátoři mohli soustředit na reálný problém a logiku výpočtu.  

Tohle byly 3 hlavní důvody pro vznik programovacích jazyků:  

• Čitelnost: Srozumitelné příkazy (if, print) místo nepřehledných nul a jedniček.  
• Produktivita: Jeden řádek kódu nahradí stovky ručně psaných instrukcí.  
• Přenositelnost: Fungují jako univerzální most – program není nutné psát pro každý procesor znovu. 

💬 Proč nemáme jen jeden univerzální jazyk? 

Žádný univerzální jazyk neexistuje, protože každý řeší jiný typ úkolů. Je to jako nářadí v dílně – na zatloukání hřebíků vezmeš kladivo, na šrouby šroubovák. 🤷‍♀️ 

COBOL: Jazyk, který měl dávno umřít (ale pořád žije) 

COBOL vznikl v roce 1959 jako jazyk pro byznys. A přestože ho dnes většina nováčků v IT nikdy nepotká…  

• Firmy po celém světě dnes provozují přes 220 miliard řádků aktivního COBOL kódu.  
• Přes 95 % transakcí u bankomatů a zhruba 80 % transakcí u platebních terminálů prochází v nějaké fázi přes COBOL.  
• Odhaduje se, že COBOL systémy denně zpracují kolem 3 bilionů dolarů. 

„Proč se to nenahradí něčím modernějším? Protože přepsat desítky let starý, kriticky důležitý bankovní systém je extrémně drahé a rizikové – radši se tyhle systémy postupně obalují moderními API a rozhraními, než aby se stavěly znovu od nuly.   

I dnes je tak po COBOL vývojářích překvapivě vysoká poptávka – původní generace programátorů totiž pomalu odchází do zaslouženého důchodu, ale bankovní svět se bez jejich kódu zatím stále neobejde.“

– Robert Mondřík, BI Consultant & lektor ENGETA

Vedlejší linka: Operační systémy a příběh grafického rozhraní 

Zatímco se vyvíjely programovací jazyky, na pozadí probíhala druhá revoluce – vznikalo něco, bez čeho bychom dnes nemohli otevřít prohlížeč ani spustit hru: operační systémy (OS) a grafické uživatelské rozhraní (GUI).  

Ani ty nikdo „nevymyslel“ hotové: první systémy jako Multics nebo Unix vznikaly metodou pokus-omyl, vedle nich CP/M, ze kterého se později (přes DOS) vyvinul Windows. Nebudeme zbytečně zacházet do velkých detailů…   

Zajímavé ale je, že jazyky a operační systémy šly dlouho ruku v ruce – Dennis Ritchie a Ken Thompson vytvořili prakticky současně jazyk C i systém Unix. Dodnes na základech C funguje drtivá většina moderních operačních systémů (Windows, Linux, macOS).  

A ještě je tu jedna věc. Myšlenka okenního rozhraní, jak ho známe dnes (myš, ikony, okna), se objevila už v roce 1973 ve výzkumném centru Xerox PARC. (Samotná myš však vznikla už v roce 1964, kdy ji Douglas Engelbart sestrojil jako dřevěnou krabičku se dvěma kolečky, která díky kabelu připomínala myš. 🐭) Trvalo ale dalších 10–15 let, než se technologie dostala do běžně dostupných počítačů.  

Když ho v roce 1979 viděl Steve Jobs, pochopil, že takhle vypadá budoucnost. V roce 1984 ho přivedl na trh v počítači Macintosh a o rok později reagoval Microsoft s Windows 1.0. 

6. Objektové programování a webová revoluce (1980–1990) 

V 80. letech přichází C++ (Bjarne Stroustrup) jako rozšíření jazyka C o objektově orientované programování (OOP) – kód se najednou neskládá jen z příkazů za sebou, ale z „objektů“, které v sobě nesou data i chování.   

V 90. letech na to navazuje Java od Jamese Goslinga, která si díky heslu „napiš jednou, spusť kdekoliv“ získala obrovskou popularitu díky platformové nezávislosti.   

Principy OOP (zapouzdření, dědičnost, polymorfismus) se pak objevují i v dalších jazycích – včetně Pythonu nebo JavaScriptu, o kterých ještě bude řeč.  

7. Éra internetu a scriptování (1990–2010) 

S nástupem internetu v polovině 90. let se vše změnilo. Programy už neběžely na jednom izolovaném stroji. Kód musel umět komunikovat přes síť a obsloužit tisíce uživatelů naráz. 

S masivním nástupem internetu v polovině 90. let tak vznikla poptávka po úplně novém typu jazyků a nástrojů:  

• JavaScript (1995, Brendan Eich) – umožnil weby, které nejsou jen statické stránky, ale interaktivní aplikace přímo v prohlížeči.  
• PHP a Ruby (1995) – jazyky pro rychlou tvorbu dynamických webů na straně serveru.  
• Python (1991, Guido van Rossum) – jednoduchá syntaxe, obrovská knihovna, univerzální použití. V téhle době ještě nikdo netuší, jakou roli Python o 30 let později sehraje v AI a datové vědě.  

Nástup frameworků: Proč už nikdo nepíše kód od nuly? 

S tím, jak weby a systémy bobtnaly, narazili vývojáři na nový problém: psát pořád dokola přihlašovací formuláře, databázová propojení a řešit bezpečnost byla strašná otrava.  

Proto přišly na scénu frameworky – jako například:  

• React pro front-end,   
• Django pro Python   
• nebo Spring pro Javu. 

Místo stavění na zelené louce dostaneš do ruky hotovou stavebnici. Nemusíš znovu vynalézat kolo, jednoduše vezmeš prověřené díly a novou aplikaci poskládáš nesrovnatelně rychleji.  

8. Cloud, mobily a AI asistenti (2010–dnes) 

Po roce 2007 s nástupem smartphonů vznikla potřeba pro nové mobilní jazyky: 

• Swift (Apple, 2014),  
• Kotlin (Android, 2011)  
• a TypeScript (2012), který vnesl řád do divokého světa JavaScriptu. 

A kde všechny ty mobilní aplikace ukládají data? V cloudu (AWS, Azure, Google Cloud). Místo toho, aby firmy kupovaly hučící servery do sklepů, začaly si pronajímat obří výpočetní výkon na dálku. Programování se tak posunulo od tvorby jednoho „programu pro PC“ ke stavění globálních mikroslužeb a jazykům jako Go nebo Rust, které zvládají extrémní nápor uživatelů.  

A pak přišel další obří skok: umělá inteligence. Nástroje jako GitHub Copilot nebo Claude navrhují kód přímo v editoru, vysvětlují chyby a píšou automatické testy. 

Jak se proměnilo přemýšlení v IT 

Éra	Dominantní jazyky	Jak se nad kódem přemýšlelo?	Co přesně dělal programátor?
Pionýrská (19. stol. – 40. léta)	Děrné štítky, strojový kód	„Říkej procesoru vše natvrdo.“	Přepínal spínače, děroval štítky, psal nuly a jedničky
Sálové počítače (50. – 70. léta)	Fortran, COBOL, C	„Piš přesný recept krok za krokem.“	Psal strukturované funkce a logické postupy na papír a štítky
Osobní PC a internet (80. léta – 2010)	Java, Python, C++, JS	„Modeluj reálný svět kolem sebe.“	Stavěl systémy, propojoval objekty a skládal aplikace z frameworků
Cloud a mobil (2010 – 2022)	TypeScript, Kotlin, Swift, Go	„Stav nezávislé kostky v oblacích.“	Řešil distribuovanou architekturu, škálování a bezpečnost
AI a low-code (dnes)	AI asistenti, Python, TS	„Popiš co chceš, stroj navrhne jak.“	Funguje jako architekt: zadává instrukce AI, reviduje kód a řeší logiku

„Kam programování směřuje? Z vývojářů se stávají architekti. Díky low-code a AI dnes za odpoledne postavíš to, co dřív celému týmu trvalo měsíce. Ale čím méně času trávíme psaním samotného kódu, tím důležitější je vědět, jak systémy fungují pod kapotou, abychom dokázali zkrotit komplexitu, kterou za nás stroj vygeneruje.“

– Robert Mondřík, BI Consultant & lektor ENGETA

Od bílých plášťů po učení z gauče: IT už není pro vyvolené  

Programování dřív bývalo akademickou disciplínou pro hrstku vyvolených. Dnes je všechno jinak: 

• Žádný diplom netřeba: Obrovské množství vývojářů, testerů a datových analytiků (včetně našich absolventů 😍) jsou samouci. Začali sami – odpoledne po práci, sledováním tutoriálů nebo online kurzů. 
• AI jako osobní tutor: Když se zasekneš, nemusíš prohledávat stohy papírových manuálů. AI ti vysvětlí chybu v kódu během sekundy. 

Co se učit v roce 2026?  

Je v podstatě jedno, s jakým programovacím jazykem začneš. Programování je ve své podstatě jen řada logicky poskládaných konceptů, které fungují všude stejně – ať už píšeš v Pythonu nebo v C++. A jakmile se naučíš přemýšlet v těchto principech, dokážeš číst obecný tok programu téměř kdekoliv.  

Pro zaměstnavatele pak není rozhodující, kolik příkazů znáš zpaměti, ale fakt, že dokážeš vzít problém a postavit funkční řešení. 

Kdybychom ale měli přece jen vypíchnout pár jazyků, se kterými nešlápneš vedle, jsou to: 

1. Python – dlouhodobě nejpřístupnější vstupní brána do programování a zároveň jazyk číslo jedna pro AI, data a automatizaci. Často se doporučuje jako #1 pro začátečníky. Proč se dozvíš v tomhle článku.   

2. Java – stabilní držák pro velké firemní systémy, Android vývoj, back-end a stabilní kariéru. Víc o Javě se dozvíš tady. 

3. JavaScript/TypeScript – pokud tě táhne web a vývoj uživatelského rozhraní. Počítej ale s tím, že pro větší přesah a soběstačnost se ti časem vyplatí přibrat k front-endu i základy back-endu.

A jedna dovednost navíc, která se v roce 2026 rychle stává standardem: umět efektivně pracovat s AI nástroji při psaní kódu. Nenahrazují totiž potřebu rozumět základům – jen mění to, jak rychle se k výsledku dostaneš.   

„Programovací jazyky přicházejí a odcházejí a psaní syntaxe za nás čím dál víc přebírá AI.  

Ale to podstatné, co dělá dobrého programátora, se za téměř 200 let nezměnilo: je to schopnost přemýšlet v krocích a nebát se věcí, kterým zatím nerozumíš. Učení konkrétního jazyka je jen vstupní brána – to hlavní, co si odneseš, je stav mysli, který nezastará s žádnou novou technologií.“

– Marián Hurta, CEO ENGETA & zakladatel Nuomy

Pokud pořád nevíš, kde přesně začít, přečti si článek Jaký programovací jazyk si vybrat – detailně tam rozebíráme a radíme, podle čeho se rozhodovat. Nebo mrkni na náš rozcestník „Jak začít v IT“! ☺️ 

Omrkni naše kurzy programování a digitálních dovedností