Online kurz Linuxu – od ledna 2027 na 17 týdnů

Linux Akademie

Znalosti Linuxu jsou skvělou vstupenkou do světa IT, a to i pro úplné začátečníky. Otevírají ti cestu třeba k práci juniorního Linux administrátora a zároveň jsou ideálním odrazovým můstkem pro další rozvoj v IT. Naučíš se pracovat s Linuxem, spravovat vlastní virtuální server a řešit běžné technické problémy. Navíc nakoukneš do světa DevOps, cloudu a AI. Všechno prakticky a pod vedením zkušených lektorů.

Zobrazit termíny kurzu
Nejbližší termín 7. prosince

Webinář 1× týdně

Potkáme se online jednou týdně po dobu 3 měsíců, vždy od 18:00 do 21:00. Od ledna 2027 po dobu 4 měsíců.

10–15 hodin studia týdně

Počítej 3 hodiny na webinář + praktické cvičení, projekty a samostudium.

Online výuka s lektorem

Každá lekce má záznam, který si můžeš kdykoliv do uzavření kurzu pustit a být tak flexibilní. Výuka probíhá v češtině.

Přihlas se včas a získej 50% early bird slevu!

Registruj se mezi prvními a získej kurz za půlku. Výhodná cena platí vždy jen omezenou dobu!

Proč právě kurz Linuxu?

S Linuxem se snadno uplatníš

Google, hry, aplikace jako Netflix nebo třeba Facebook fungují díky serverům. A ty běží právě na Linuxu. Stejně jako cloudové služby, které jsou čím dál populárnější. Linux aktuálně zažívá obrovský boom a svoje administrátory potřebuje stále víc firem.  Linux je navíc úplně ideální pro nováčky v IT. V programování potřebuješ kreativitu, v případě Linuxu ti stačí naučit se určité postupy a příkazy. A protože IT nestojí na místě, dostaneš i praktický úvod do DevOps, cloudu, kontejnerů a AI infrastruktury. Ať už tě láká systémová administrace, DevOps, automatizace, správa sítí nebo kyberbezpečnost, znalosti Linuxu ti otevřou dveře hned k několika kariérním směrům.

Kurz Linuxu jako super začátek

Láká tě práce ve firmách jako IBM, AT&T nebo Kiwi.com? I tam se zaměstnali naši absolventi. Jsou z nich specialisté na zabezpečení, škálování infrastruktury, bezpečnost nebo třeba uchování dat.

Linux je vhodný pro začátečníky

Je pro tebe IT svět novinkou? Jsi tu správně!

Linux pro dnešní svět IT

V Akademii nakoukneš do světa DevOps, cloudu i AI a vyzkoušíš si nástroje jako Git, Docker nebo automatizaci s Ansible. Získáš tak širší přehled o moderní IT infrastruktuře a dovednosti, které ti pomůžou držet krok s technologiemi.

Je pro tebe Akademie vhodná?
  • V IT začínáš a chceš získat práci
  • Chybí ti hlubší znalost operačních systémů a potřebuješ si je doplnit
  • Chceš se posunout dál ve stávající práci
  • Láká tě získání certifikace (ENGETO je jediným partnerem The Linux Foundation v Česku)

Průběh Akademie

Začneme úplně od začátku. Bude ti stačit jen notebook, připojení k internetu a chuť zapracovat na svých IT znalostech. ENGETO Akademie je jedním z nejkomplexnějších a nejoblíbenějších kurzů Linuxu v Česku. Počítej proto s tím, že toho pro tebe máme připraveno opravdu hodně.

Výuka probíhá formou live webinářů, které vede zkušený lektor. A každou lekci si můžeš kdykoliv pustit ze záznamu. Získáš taky přístup na výukovou platformu, na které najdeš interaktivní cvičení, projekty a další kurzy. Po celou dobu budeš mít k dispozici vlastní virtuální stroj, na kterém můžeš bezpečně experimentovat, zkoušet příkazy a řešit problémy podobné těm, se kterými se potkávají skuteční administrátoři. Nudit se rozhodně nebudeš!

Všechny důležité informace ti řekneme na první hodině, takže se ničeho neboj. Po celou dobu kurzu budeš mít k dispozici vlastní virtuální stroj, ke kterému se připojíš na dálku, i jeho obraz pro spuštění na svém počítači. Linux tak můžeš procvičovat i mimo výuku. Získáš také 8měsíční přístup do e-learningových materiálů ke kurzu. Dopředu si ale nic studovat nemusíš. 🙂

Od ledna 2027 tě čeká 17 online webinářů s lektorem po 3 hodinách, celkem tedy 51 hodin živé výuky. (Do konce roku 12 lekcí po 3 hodinách, celkem tedy 36 h výuky.) Na každé hodině ti nejdříve ukážeme nový koncept a teorii si pak hned procvičíš v připraveném prostředí – vše online, z pohodlí domova. Novou látku si tak hned osaháš v praxi. Během výuky dostaneš prostor se na cokoli zeptat, lektoři ti rádi se vším poradí. A pokud náhodou live webinář nestihneš, můžeš si lekci znovu pustit ze záznamu.

Všechny nové znalosti a schopnosti budeš trénovat i doma. Počítej, že ti samostudium průměrně zabere několik hodin týdně, pokud si chceš z kurzu odnést maximum. Úkoly na vzdělávacím portále ti zaručí, že budeš kurz zvládat a dobře si osvojíš látku. A pokud budeš během samostudia potřebovat pomoci, stačí napsat na Discord.

V průběhu Akademie si budeš získané znalosti průběžně procvičovat na praktických příkladech. Kromě toho tě na konci kurzu čeká vypracování komplexního závěrečného projektu, kde zužitkuješ vše, co se naučíš. K vypracovanému projektu dostaneš individuální zpětnou vazbu – zjistíš, co ti jde dobře a kde je ještě prostor se zlepšit. Můžeš využít i Live Chat podporu či komunikaci v rámci naší Discord komunity.

V rámci Akademie máš možnost získat certifikát ENGETO Certified Junior Linux Administrator (ECJLA). Podmínkou jeho získání je úspěšné přijetí závěrečného projektu lektory nejpozději 8 měsíců od první lekce. Celkově máš 3 pokusy a o certifikát se žádá online skrze výukový portál. Zadání projektu ti vysvětlí lektoři v průběhu Akademie a pokud o certifikát nestojíš, projekt vypracovávat nemusíš.

Studijní plán – 12 lekcí (prosinec 2026)

1. Úvod do Linuxu a základní příkazy

Zjistíš, co je Linux, proč je důležitý v IT a kde se s ním setkáš v praxi – od serverů přes superpočítače až po chytré telefony.

Seznámíš se s pojmem distribuce (různé „verze“ Linuxu jako Ubuntu, Debian nebo Fedora) a pochopíš rozdíl mezi grafickým prostředím (GUI) a příkazovou řádkou (CLI). Na první pohled může příkazová řádka působit složitě, ale v Linuxu je to mocný nástroj, který ti dává plnou kontrolu nad systémem a v Linuxu se bez ní neobejdeš.

Naučíš se první základní příkazy, díky kterým se začneš v systému orientovat – zjistíš, kde se nacházíš, jak pracovat s adresáři (vyzkoušíš si vytváření, mazání, kopírování a přejmenování) a jak se snadno pohybovat po adresářové struktuře. Poznáš rozdíl mezi absolutní a relativní cestou, což ti umožní rychleji a pohodlněji pracovat se soubory.

Vyzkoušíš si také, jak fungují přepínače a argumenty příkazů (např. ls -l pro detailní výpis nebo ls -la /home pro detailní výpis včetně skrytých souborů v adresáři /home).

Součástí lekce je i práce s nápovědou a manuálem, takže už od začátku budeš vědět, jak si poradit, když narazíš na něco nového nebo si zrovna nebudeš moct vzpomenout na ten správný přepínač.

  • Co je Linux a jaké existují distribuce
  • Rozdíl mezi GUI (grafické prostředí) a CLI (příkazová řádka)
  • Jak zjistit, kde se nacházíš a jak se pohybovat v adresářích (pwd, cd, ls) – základní orientace ve struktuře systému
  • Jak vytvářet a mazat soubory a složky (touch, mkdir, rm, rmdir)
  • Jak soubory přesouvat, přejmenovávat a kopírovat (mv, cp)
  • Jak zobrazit obsah souborů – od rychlého výpisu až po práci s dlouhými soubory (cat, more, less, head, tail)
  • Jak fungují přepínače příkazů (např. ls -l)
  • Jak pracovat s nápovědou a manuál (–help, man, whatis)

2. Práce s daty a úvod do struktury systému

V téhle lekci půjdeme o krok dál – podíváš se na to, jak je Linux uspořádaný uvnitř a jak efektivně pracovat s daty v praxi. Naučíš se hledat soubory, filtrovat data a kontrolovat prostor na disku – tedy věci, které budeš řešit při každodenní práci na serveru nebo při ladění aplikací.

Prozkoumáš nejdůležitější adresáře celého systému. Díky tomu už nebudeš bloudit – budeš vědět, kde hledat nastavení, kde se ukládají logy nebo kde se nachází uživatelská data.

Naučíš se taky řetězit příkazy – tedy posílat výstup jednoho příkazu rovnou jako vstup do jiného. Dokážeš tak řešit složitější úlohy jediným řádkem, bez nutnosti vytvářet zbytečné soubory navíc.

Seznámíš se s utility příkazy – šikovnými pomocníky, které umí rychle vyřešit jednu konkrétní věc. Například zjistit typ souboru (file), which), spočítat řádky (wc) a slova (nl), zobrazit text (echo), stáhnout data z internetu (wget) nebo restartovat systém (reboot) nebo ho vypnout (shutdown). V Linuxu se s nimi setkáš na každém kroku, protože se snadno kombinují a dávají ti do ruky obrovskou flexibilitu.

A teď to nejlepší ze všeho – naučíš se manipulovat s textem pomocí mocných nástrojů: sort pro řazení řádků, grep pro bleskové vyhledávání, uniq pro odstranění duplicit, tr pro převod znaků. Zvládneš echo pro výpis textu, wc pro počítání, diff pro porovnávání souborů nebo nl pro číslování řádků. Tahle sada je absolutně klíčová, protože v Linuxu pracuješ s textem neustále – od konfiguračních souborů přes skripty, až po logy. A až tohle všechno ovládneš, dokážeš skládat příkazy jako puzzle a tvořit řešení, která jsou elegantní, rychlá a efektivní.

Na závěr se podíváš na to, jak Linux pracuje s časem – zobrazíš kalendář (cal), aktuální datum a čas (date) a dozvíš se, co znamená Unix epoch nebo co se stane roku 2038.

Tahle lekce tě vybaví dovednostmi, které využiješ při práci se skripty, logy i při správě systému – zkrátka ve všem, co tě čeká v dalších kapitolách a samozřejmě i v každodenní praxi.

  • Jak funguje adresářová struktura v Linuxu (/)
  • Jak spojovat příkazy dohromady (pipes) a ukládat výstupy (|, tee)
  • Jak používat utility příkazy (echo, wc, nl, file, which, wget)
  • Jak restartovat nebo vypnout systém (shutdown, reboot)
  • Jak třídit a filtrovat text (sort, uniq, grep, tr, diff)
  • Jak hledat soubory a zjistit jejich velikost (locate, find, du, df)
  • Jak pracovat s časem a datem (cal, date, Unix epoch)

3. Základní nástroje Linuxu a přesměrování

V téhle lekci začneš poznávat další praktické nástroje, které se ti budou hodit při každodenní práci s Linuxem. Začneme jednoduššími věcmi, jako je archivace a komprese souborů, což využiješ třeba při zálohování nebo sdílení dat. Ukážeme si také různé kompresní metody (gzip, bzip2, xz) a vysvětlíme, čím se liší a kdy se vyplatí je použít.

Pak se podíváme na textové editory, konkrétně vi nebo novější variantu vim, se kterými dokážeš upravit konfigurační soubory přímo v terminálu.

Dál si vysvětlíme rozdíl mezi terminálem (program – okno, ve kterém píšeš příkazy) a shellem (prostředí, které příkazy vykonává a komunikuje se systémem). Ukážeme si také, že shellů existuje víc – například bash, zsh, csh nebo fish – díky tomu pochopíš, proč se někde používá jiný shell a jaké výhody ti to může přinést v praxi.

Nakonec se dostaneme k důležitému tématu – přesměrování vstupu a výstupu. To ti pomůže pochopit, jak Linux funguje. Výstup programu si uložíš do souboru, nasměruješ ho jinam nebo naopak vezmeš soubor jako vstup do programu. Naučíš se tak řešit i složitější úlohy elegantně a bez zbytečného klikání. Díky tomu se naučíš řešit i složitější úlohy elegantně.

Tyhle principy se ti budou hodit ve všech dalších lekcích i praxi – od práce s procesy až po psaní skriptů a automatizaci.

  • Jak archivovat a komprimovat soubory (tar, zip, unzip)
  • Jak se liší kompresní metody (gzip, bzip2, xz) a kdy je použít
  • Jak upravovat text v terminálu pomocí editoru (vi/vim)
  • Co je shell a proč je klíčový pro práci v Linuxu
  • Jak funguje přesměrování výstupu (>, >>) a vstupu (<)
  • Co jsou streamy (standardní vstup, výstup, chybový výstup) a jak s nimi pracovat

4. Uživatelské účty a skupiny

Linux je systém, kde může pracovat víc lidí najednou – každý má svůj účet, svoje oprávnění a svoje data. Proto je správa uživatelů klíčová nejen pro bezpečnost, ale i pro spolupráci v týmu.

Začneme tím, jak zjistit informace o uživateli (id, who, whoami, users) a kde je Linux uchovává – v souboru /etc/passwd. Ten funguje jako seznam všech účtů v systému.

Pak se seznámíš s rolí superuživatele (root). Představ si, že máš klíče od všech dveří v celé budově – přesně takové pravomoci má root v systému. Dostane se kamkoliv a může změnit cokoliv. Jenže právě proto je s ním potřeba zacházet opatrně: jedna špatná akce může rozbít celý systém. Ukážeme si, jak mezi uživateli přepínat (su) a jak využít příkaz (sudo), když potřebuješ spustit příkaz s vyššími právy, i když nejsi root.

Podíváme se i na práci s hesly a jejich zabezpečením – jak nastavit nové heslo (passwd), zkontrolovat jeho platnost (chage) nebo účet deaktivovat. Nakonec se naučíš spravovat uživatele a skupiny – vytvářet je, měnit nebo mazat (useradd, usermod, groupadd, groupmod atd.).

Tohle všechno je základ, který využiješ nejen na serverech, ale i u běžné správy systému. Díky těmto znalostem zajistíš, že se do systému dostane jen ten, kdo má.

  • Jak zjistit informace o uživateli (id, who, whoami, users)
  • Jak funguje soubor /etc/passwd a co v něm najdeš
  • Kdo je root a proč se s ním musí pracovat opatrně
  • Jak přepínat uživatele (su) a používat sudo pro vyšší oprávnění
  • Jak nastavovat a spravovat hesla (passwd, /etc/shadow, chage)
  • Jak vytvářet, měnit a mazat uživatelské účty (useradd, usermod, userdel)
  • Jak spravovat skupiny (groupadd, groupmod, groupdel, /etc/group)

5. Přístupová práva a pokročilá správa uživatelů

V Linuxu nepracují všichni se stejnými možnostmi – ke každému souboru je přiřazen vlastník a nastavená práva. Díky tomu systém ví, kdo může soubor číst, zapisovat do něj nebo ho spouštět. Správné nastavení práv je klíčové pro bezpečnost i spolehlivý chod aplikací.

Představ si, že máš v kanceláři zamčené šuplíky: někdo má klíče jen k jednomu, někdo ke všem a někdo žádýé. Přístupová práva v Linuxu fungují stejně – přesně určují, kdo má k čemu přístup.

V téhle lekci se naučíš měnit přístupová práva (chmod) – a to buď symbolickou notací (rwx), nebo číselnou notací (např. 755). Ukážeme si i to, jak nastavit výchozí práva nových souborů (umask).

Podíváme se i na speciální přístupová práva (setuid, setgid, sticky bit) a na Access Control List (ACL), který dovoluje ještě detailnější nastavení přístupů.

Na závěr přijde plánování úloh pomocí cron – užitečný nástroj, díky kterému se úlohy spustí automaticky v určený čas (např. záloha databáze každou noc).

Díky těmto znalostem dokážeš správně nastavit práva a plánovat úlohy – tím zajistíš, že data i systém budou chráněné a opakující se úkoly poběží samy.

  • Jak funguje vlastnictví souborů a jak ho měnit (chown, chgrp)
  • Jaká jsou základní práva (r, w, x) a jak se zapisují (symbolicky i číselně)
  • Jak měnit přístupová práva (chmod) a nastavovat výchozí hodnoty (umask)
  • Co jsou speciální přístupová práva (setuid, setgid, sticky bit)
  • Jak používat Access Control List pro detailní správu přístupů (getfacl, setfacl)
  • Jak plánovat úlohy pomocí cron (crontab, /etc/crontab)

6. Procesy a joby

V praxi testera, administrátora nebo vývojáře se často setkáš se situacemi, kdy systém zatěžuje nějaký program, aplikace zamrzne nebo je potřeba zjistit, co se děje „uvnitř“ počítače. Znalosti z téhle lekce ti dají kontrolu nad systémem – nebudeš bezradně koukat, že počítač něco dělá, ale zjistíš, co běží, co brzdí výkon a jak to ukončit nebo pustit chytřeji. To je jedna z nejcennějších dovedností v Linuxu.

Každý spuštěný program běží jako proces – a procesů mohou být stovky i tisíce najednou. Vysvětlíme si, jak procesy fungují, jak je sledovat a jak s nimi pracovat.

Představ si, že počítač je jako rušná kancelář. Každý program je jeden pracovník – někdo má vyšší prioritu (např. databáze), jiný menší (hudební přehrávač). Ty ale můžeš rozhodnout, kdo má dostat přednost, koho zastavit nebo kdo má pracovat na pozadí.

Ukážeme si rozdíl mezi statickým a dynamickým zobrazením procesů (ps, top, htop), co je adresář /proc a jak z něj vyčíst informace o běžících programech. Naučíš se posílat procesům signály (kill, pkill), nastavovat jejich prioritu (nice, renice) a rozpoznat tzv. zombie procesy. Projdeme i nástroje pro sledování využití systémových prostředků – paměti, procesoru nebo zatížení systému.

Na závěr se podíváme na joby (úlohy – procesy, které si shell pamatuje a se kterými můžeš manipulovat). Naučíš se posílat je na pozadí, vracet do popředí nebo je odpojit od terminálu, aby běžely i po odhlášení.

  • Co je proces a jaké má vlastnosti
  • Jak zobrazit procesy staticky a dynamicky (ps, ps aux, top, htop)
  • K čemu slouží adresář /proc a co v něm najdeš
  • Jak fungují signály a jak procesy ukončovat (kill, pkill, killall)
  • Jak měnit prioritu procesů (nice, renice)
  • Co jsou zombie procesy a jak je poznat
  • Jak sledovat systémové prostředky (free, /proc/meminfo, /proc/cpuinfo, w, ulimit)
  • Jak spravovat joby – spouštění na pozadí, návrat do popředí, odpojení (jobs, fg, bg, nohup, disown)

7. Správa balíčků, zařízení a práce s linky a inody

V praxi se bez instalace softwaru a práce se zařízeními neobejdeš – ať už na serveru, nebo na vlastním počítači. Díky znalostem z téhle lekce dokážeš rychle přidat nový program, připojit disk nebo vyřešit problém s daty. Zjistíš také, jak Linux spravuje soubory a proč je dobré rozumět inodům a linkům.

Nejprve se podíváme, jak do Linuxu přidávat a spravovat software. Všechno se řeší přes balíčkovací systém – místo hledání programů na webu stačí napsat příkaz a systém nainstaluje program i všechny potřebné součásti, bez kterých by nemohl fungovat (tzv. závislosti). Je to bezpečné, rychlé a funguje to stejně na serverech i běžných počítačích.

Ukážeme si rozdíl mezi high-level správci balíčků (např. apt, yum, dnf), které používáš pro běžnou instalaci, a low-level správci (např. dpkg, rpm), kteří pracují s jednotlivými balíčky na nižší úrovni. Naučíš se také, co jsou repozitáře – oficiální „sklady“ softwaru pro Linux.

Další část lekce se zaměří na zařízení v Linuxu. Všechno, co k systému připojíš (disk, USB, klávesnici), má svůj záznam v adresáři /dev. Dozvíš se i o tzv. pseudozařízeních – speciálních „virtuálních souborech“ jako /dev/null (funguje jako „odpadkový koš“, kam můžeš poslat data, která už nepotřebuješ) nebo /dev/zero (nekonečný zdroj nul, který se hodí pro testování). Seznámíš se i s příkazem dd, který funguje jako generátor znaků a umožňuje vytvářet testovací soubory nebo pracovat přímo s bloky dat.

Nakonec se podíváme na inody a linky. Inody jsou jako „občanské průkazy“ souborů – nesou informace o souboru (vlastník, práva, čas vytvoření). Naučíš se rozdíl mezi hardlinkem (další jméno pro stejný soubor) a symlinkem (odkaz podobný zástupci ve Windows). To ti pomůže při řešení problémů s místem na disku nebo při správě konfigurací.

  • Jak funguje balíčkovací systém a proč je bezpečný a rychlý
  • Rozdíl mezi high-level (apt, yum, dnf) a low-level (dpkg, rpm) správci balíčků
  • Co jsou repozitáře a jak se z nich instaluje software
  • Jak fungují zařízení v Linuxu a kde je najdeš (/dev)
  • Co jsou pseudozařízení a generátory znaků (/dev/null, /dev/zero, dd)
  • Jak připojovat a odpojovat disky (mount, umount, /etc/fstab)
  • Co jsou inody a proč jsou důležité pro správu souborů
  • Rozdíl mezi hardlinky a symlinky a jak je využít v praxi

8. Boot proces, služby a práce s disky (LVM)

V téhle lekci zjistíš, co se děje od chvíle, kdy zmáčkneš tlačítko „power“ až po plně naběhlý systém. Naučíš se pracovat se službami (services), tedy procesy, které běží na pozadí, a podíváme se i na to, jak se starat o disky a data – od formátování až po moderní správu pomocí LVM.

Začneme u boot procesu, kdy si ukážeme jednotlivé fáze startu systému. Představ si, že start počítače je jako otevírání kanceláře – nejdřív někdo odemkne dveře (BIOS/UEFI), pak se rozsvítí světla a zapne elektřina (načtení jádra systému), a nakonec se připraví pracovní stoly a nástroje, aby se dalo začít pracovat (uživatelské prostředí). Naučíš se, co jsou runlevely a jak dnes jejich roli přebírá systemd. Díky tomu pochopíš, jak Linux startuje a kde hledat příčiny problémů, když systém nenaběhne správně.

Poté se zaměříme na služby. Představ si je jako „neviditelné pomocníky“, kteří běží na pozadí – třeba webový server, databáze nebo plánovač úloh. Naučíš se s nimi pracovat přes systemctl: jak službu spustit, zastavit, restartovat nebo nastavit, aby se spouštěla automaticky při startu systému.

Další část se bude věnovat diskům. Ukážeme si, jak disk naformátovat, zkontrolovat a připojit k systému (mount, umount). Pochopíš, co znamenají zápisy v souboru /etc/fstab a proč ti usnadní práci s připojováním disků.

Nakonec se podíváme na LVM (Logical Volume Management) – chytrý způsob, jak spravovat místo na discích. Díky LVM můžeš disky rozšiřovat, zmenšovat nebo vytvářet logické oddíly bez nutnosti systém složitě přeinstalovávat. To je obrovská výhoda, pokud pracuješ se servery nebo databázemi, které potřebují hodně místa.

  • Jak funguje boot proces Linuxu a jeho fáze
  • Co jsou runlevely a jak je dnes nahrazuje systemd
  • Jak spravovat služby v Linuxu (systemctl – start, stop, restart, enable/disable)
  • Jak formátovat a kontrolovat disky (mkfs, fsck)
  • Jak připojovat a odpojovat disky (mount, umount, /etc/fstab)
  • Co je LVM a k čemu se používá (rozšiřování/zmenšování disků, logické oddíly)
  • Praktické příklady, kdy se ti LVM hodí v praxi (např. práce se servery, databázemi, virtualizací)

9. Sítě (1. část) – základy sítí v Linuxu

Většina aplikací dnes funguje díky síti – bez ní by se nedostala k databázi, API ani k samotným uživatelům. Proto je důležité rozumět tomu, co se v síti děje, a mít jistotu, že umíš zjistit, kde je problém. Často totiž nejde o chybu aplikace, ale právě o síť.

Začneme u základů: vysvětlíme si, co jsou síťová zařízení (routery, switche) a jak propojují počítače. Podíváme se na IP adresy (IPv4 i IPv6), MAC adresy a zjistíme, proč existují různé způsoby zápisu (CIDR). Dozvíš se také, co znamenají pojmy jako localhost (tvůj vlastní počítač), NAT (překlad adres) nebo ARP (mapování adres).

Následně se seznámíš s tím, jak se sítě popisují – modely TCP/IP a ISO-OSI. Díky nim pochopíš, kde může být problém, když se třeba web nenačítá. Ukážeme si také transportní vrstvu: rozdíl mezi TCP (spolehlivé spojení) a UDP (rychlé, ale méně spolehlivé).

Na závěr projdeme běžné aplikační protokoly – HTTP vs. HTTPS (proč je důležité šifrování), DNS (služba, která překládá názvy webů na IP adresy) a DHCP (služba, která automaticky přiděluje zařízením IP adresy).

Díky těmto znalostem nebudeš jen slepě čekat, že síť „nějak pojede“, ale budeš rozumět tomu, co se děje na pozadí.

  • Jak fungují síťová zařízení (router, switch)
  • Co je MAC adresa a k čemu slouží
  • Jak pracují IP adresy (IPv4, IPv6, CIDR)
  • Pojmy localhost, NAT, ARP a jejich význam
  • Co je TCP/IP a ISO-OSI model a k čemu se hodí
  • Rozdíl mezi TCP a UDP a praktické příklady
  • Jak fungují porty a proč jsou důležité
  • Jaké jsou základní protokoly (HTTP/HTTPS, DNS, DHCP)

10. Sítě (2. část) – síťové nástroje v Linuxu

Teorie je základ, ale v praxi potřebuješ hlavně nástroje, se kterými zjistíš, proč aplikace nefunguje. V téhle lekci si je všechny vyzkoušíš a naučíš se je využívat v praxi.

Začneš připojením k serveru – naučíš se používat SSH (bezpečné šifrované spojení), které je dnes standardem. Pro lepší pochopení si ukážeme si i Telnet, který posílá hesla nešifrovaně, a proto se už nepoužívá. Naučíš se pracovat s klíči, které zvyšují bezpečnost i pohodlí při přihlášení.

Pak se podíváme na diagnostiku: jak funguje ICMP a jak díky příkazům ping a traceroute zjistíš, jestli je server dostupný, kudy se k němu data dostávají a kde se spojení ztrácí.

Na závěr se seznámíš s praktickými nástroji pro práci se sítí – příkazem ip pro správu rozhraní, routovací tabulkou, nástroji jako curl (testování API), dig (ověření DNS), netstat nebo nmap (mapování portů a služeb).

Díky těmto dovednostem nebudeš v práci bezradně koukat, když aplikace nenabíhá – dokážeš rychle zjistit, jestli je problém v aplikaci, serveru nebo síti.

  • Jak se bezpečně připojit k serveru pomocí SSH
  • Proč se Telnet nepoužívá a čím ho nahradil SSH
  • Jak fungují klíče pro zabezpečení připojení
  • Co je ICMP a jak používat ping a traceroute
  • Jak spravovat síťová rozhraní příkazem ip
  • Jak číst a spravovat routovací tabulku
  • Jak testovat API a služby (curl, dig, netstat, nmap)

11. Základy práce v shellu

Shell je prostředí, které zajišťuje komunikaci mezi tebou a systémem. I když na první pohled může vypadat „jen“ jako příkazová řádka, ve skutečnosti jde o jeden z nejmocnějších nástrojů v Linuxu. Umožní ti automatizovat rutinní úkoly, psát skripty nebo pracovat efektivněji než v grafickém prostředí.

V téhle lekci se naučíš používat užitečné vychytávky, které ti zpříjemní práci: aliasy (zkratky pro často používané příkazy), expanze (hvězdičky a další zkratky pro práci se soubory), substituce (nahrazení příkazu jeho výsledkem) nebo práci s proměnnými prostředí (to jsou hodnoty, které si shell pamatuje a může je předávat programům, které spouštíš). Ukážeme si také speciální soubory, ve kterých si můžeš shell přizpůsobit podle sebe.

Tyhle znalosti využiješ v každodenní praxi – od rychlejší práce s příkazy, přes ladění konfigurací, až po psaní skriptů, které ti ušetří spoustu času.

  • Co je shell a jaké existují jeho druhy
  • Jak používat aliasy pro zjednodušení příkazů
  • Co je expanze (hvězdička *, složené závorky {} nebo ~)
  • Jak funguje substituce příkazů a aritmetiky
  • Rozdíl mezi jednoduchými a dvojitými uvozovkami, escapování znaků
  • Jak fungují proměnné prostředí a jak je exportovat
  • K čemu slouží soubory .bashrc a .bash_profile
  • Užitečné příkazy pro práci v shellu (bc, yes)

12. Regulární výrazy a představení práce sysadmina

Když se v aplikaci něco pokazí, logy jsou první místo, kam se podíváš. Logy jsou záznamy toho, co systém nebo aplikace dělají – a právě z nich zjistíš, proč něco nefunguje. V téhle lekci se naučíš, jak logy číst, filtrovat a hledat v nich chyby.

Kromě logů se podíváme i na regulární výrazy (regexy). Ty ti umožní vyhledávat složitější vzory v textu – třeba všechny e-maily v souboru, konkrétní IP adresu nebo chybové kódy. Díky tomu dokážeš i v obrovském množství dat okamžitě najít přesně to, co hledáš. Tyhle dovednosti využiješ při práci s logy, konfiguracemi nebo velkými datovými soubory.

Součástí poslední lekce bude i představení práce systémového administrátora (sysadmina). Zjistíš, co všechno tato role obnáší, jak se Linux používá při správě serverů a sítí a proč je znalost Linuxu v IT světě tak ceněná. Dozvíš se, jak vypadá každodenní práce sysadmina a jaké typy úloh můžeš řešit, pokud se vydáš touto cestou.

Předpokladem pro získání certifikátu za úspěšné absolvování Linux Akademie je odevzdání komplexního závěrečného projektu. Máš čas až 8 měsíců od první lekce a celkově máš 3 pokusy. Projektová certifikace je dobrovolná, ale rozhodně ji doporučujeme. Je to další super věc, kterou se můžeš pochlubit třeba u pohovoru na pozici na systémového administrátora. Pokud o certifikát nestojíš, projekt vypracovávat nemusíš.

  • Jak fungují systémové logy a kde je najdeš
  • Jak logy prohlížet a filtrovat (journalctl a další nástroje)
  • Co jsou regulární výrazy a jak je používat v praxi
  • Jak pomocí regexů vyhledávat konkrétní data v textu
  • Co obnáší práce systémového administrátora v reálném světě
  • Tipy, jak pokračovat dál v Linuxu
  • Jak navázat na kurz pomocí projektů a jak získat certifikát
  • Projekt do portfolia: Nastavení částečného LAMP stacku na vlastní VM

Studijní plán – 17 lekcí (od ledna 2027)

1. Kde běží aplikace a AI – úvod do Linuxu

Otevřeš Netflix, firemní aplikaci nebo AI chatbota. Ale co se vlastně děje na pozadí? V první lekci zjistíš, jak fungují servery a datová centra, proč je Linux tak důležitý a jakou roli hraje v době umělé inteligence.

Pak už se pustíš do praxe. Přihlásíš se na vlastní virtuální stroj, seznámíš se s příkazovou řádkou a naučíš se první příkazy pro práci se soubory a adresáři. Žádné složitosti, pěkně od základů.

Co se v této lekci naučíš:

  • Co je server a datové centrum – co v něm najdeš (servery, úložiště, napájení, chlazení)
  • Proč s nástupem AI roste potřeba datových center a výpočetního výkonu
  • Rozdíly mezi vlastním serverem, virtuálním strojem, VPS a cloudem (podrobně v lekci 16)
  • Co je Linux, kde všude běží a jaké existují distribuce (Red Hat vs. Debian)
  • Přihlášení na vlastní virtuální stroj na vm.engeto.com a obraz VM pro lokální spuštění
  • Jaký je rozdíl mezi GUI a příkazovou řádkou
  • Orientace v systému a pohyb v adresářích (pwd, cd, ls) – absolutní vs. relativní cesta
  • Soubory a složky: vytvoření, kopírování, přesun, mazání (touch, mkdir, cp, mv, rm)
  • Přepínače a argumenty příkazů, nápověda (–help, man)

Z lekce odcházíš s:

  • Rozumíš, kde a proč se Linux používá. Zvládneš se přihlásit na svůj virtuální stroj, pohybovat se v adresářích a pracovat se soubory.

2. Struktura systému a hledání dat

Na serveru dochází místo. Co teď? Naučíš se zjistit, které soubory zabírají nejvíc prostoru, kde je najít a jak se vyznat v adresářové struktuře Linuxu.

Ukážeme si také, jak propojovat příkazy, zobrazovat obsah souborů a efektivně hledat potřebné informace. Na praktickém úkolu pak vypátráš největší soubory i poslední změny na serveru.

Co se v této lekci naučíš:

  • Adresářová struktura Linuxu (/) – kde hledat nastavení, logy a uživatelská data
  • Zobrazení obsahu souborů (cat, less, head, tail)
  • Řetězení příkazů (pipes) a ukládání výstupů (|, tee)
  • Užitečné příkazy (echo, wc, which, date, wget)
  • Hledání souborů a zjišťování velikosti (find, locate, du, df)
  • Restart a vypnutí systému (shutdown, reboot)
  • Praktický blok: najdi největší soubory a poslední změny na serveru (find + pipes)

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš najít soubor podle jména, stáří nebo velikosti a zjistit, co zabírá místo na disku.

3. Práce s textem – logy a konfigurace

Aplikace hlásí chybu a v logu o tisících řádků je schovaná jedna důležitá zpráva. Po úpravě konfigurace navíc něco přestalo fungovat a nikdo neví, co se změnilo.

Co se v této lekci naučíš:

  • Jak vyhledávat informace v textu (grep)
  • Řazení řádků (sort) a odstranění duplicit (uniq)
  • Převod znaků (tr) a porovnání souborů (diff)
  • Jak kombinovat nástroje do řetězců příkazů
  • Praktický blok: najdi chybu v logu a porovnej dvě verze konfigurace + první průběžný test (lekce 1–3)

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš vyhledat chybu v logu, spočítat nejčastější záznamy a porovnat dvě verze konfigurace.

4. Úprava konfigurace, přesměrování a záloha

Jedna špatná změna v konfiguraci a aplikace přestane fungovat. Proto je důležité vědět nejen jak soubory upravovat, ale také jak si je předem zazálohovat. Když se změna nepovede, máš se k čemu vrátit.

Co se v této lekci naučíš:

  • Úprava souboru v terminálu (vi/vim – otevřít, upravit, uložit, zavřít)
  • Přesměrování výstupu (>, >>) a vstupu (<)
  • Streamy (standardní vstup, výstup, chybový výstup)
  • Archivace a komprese jedním běžným způsobem (tar + gzip); zip a unzip pro výměnu souborů
  • Terminál vs. shell (v kurzu budeme používat Bash)
  • Praktický blok: záloha adresáře s konfigurací do archivu a její rozbalení

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš upravit konfigurační soubor, uložit výstup příkazu do souboru a vytvořit i rozbalit archiv.

5. Uživatelé, skupiny a sudo

Do firmy nastoupí nový člověk a potřebuje přístup na server. Jiný odchází a jeho účet je potřeba zrušit. Přesně takové situace řeší správci systémů běžně.

Co se v této lekci naučíš:

  • Účty lidí a účty služeb; soubor /etc/passwd
  • Informace o uživateli (id, who, whoami)
  • Root a jeho rizika; su a sudo
  • Správa hesel (passwd, /etc/shadow, chage)
  • Správa účtů (useradd, usermod, userdel)
  • Správa skupin (groupadd, groupmod, groupdel, /etc/group)

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš založit a zrušit účet, nastavit heslo, zařadit účet do skupiny a přidělit mu práva přes sudo. Rozumíš, proč se běžně nepracuje pod rootem.

6. Přístupová práva a automatické úlohy

Představ si sdílenou složku, do které má někdo jen nahlížet, někdo může upravovat soubory a ostatní se k ní vůbec nedostanou. Jak to nastavit správně a bezpečně?

Co se v této lekci naučíš:

  • Vlastnictví souborů (chown, chgrp)
  • Základní práva (r, w, x) – symbolická i číselná notace
  • Změna práv (chmod) a výchozí hodnoty (umask)
  • Speciální práva a ACL přehledově – k čemu jsou a jak je poznáš
  • Plánování úloh pomocí cron (crontab)
  • Praktický blok: sdílená složka pro tým a pravidelná úloha v cronu

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš přečíst a nastavit práva k souboru a složce a naplánovat pravidelnou úlohu. Zorientuješ se ve speciálních právech a ACL.

7. Procesy a prostředky serveru

Server je pomalý nebo se aplikace zasekla. Potřebuješ zjistit, co ho vytěžuje, a bezpečně to ukončit.

Ukážeme si, jak sledovat běžící procesy, kontrolovat využití paměti a procesoru nebo bezpečně ukončovat „zamrznuté“ programy. Naučíš se také pracovat s procesy na pozadí a získáš přehled o jejich prioritách.

Co se v této lekci naučíš:

  • Co jsou procesy, jak fungují a jaké mají vlastnosti
  • Zobrazení procesů (ps aux, top, htop)
  • Signály a ukončování procesů (kill, pkill)
  • Prostředky serveru: paměť, procesor a zátěž (free, uptime)
  • Běh na pozadí (jobs, fg, bg, nohup)
  • Priority a zombie procesy přehledově

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš zjistit, co server vytěžuje, a ukončit zaseknutý proces.

8. Instalace softwaru, aktualizace a odkazy

Potřebuješ na server doinstalovat webový server nebo aktualizovat systém? Neaktualizovaný systém představuje bezpečnostní riziko. V Linuxu na to naštěstí existují nástroje, které ti výrazně usnadní práci.

Co se v této lekci naučíš:

  • Balíčkovací systém, závislosti a repozitáře
  • Prakticky jeden ekosystém (dnf); apt a nízkoúrovňové nástroje (rpm, dpkg) stručně
  • Aktualizace systému a proč jsou důležité pro bezpečnost serveru
  • Zařízení a adresář /dev, /dev/null
  • Symbolické odkazy v praxi; hardlinky a inody stručně

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš nainstalovat, aktualizovat a odebrat software a vytvořit symbolický odkaz.

9. Služby, disky a obnova dat

Po restartu serveru nenaběhl web. Nebo dochází místo a potřebuješ připojit nový disk nebo obnovit data ze zálohy. Co s tím?

Co se v této lekci naučíš:

  • Co se děje při startu serveru – v kostce
  • Disky: formátování a připojení (mkfs, mount, umount, /etc/fstab)
  • LVM – k čemu slouží (ukázka lektora)
  • Obnova dat ze zálohy podle postupu
  • Praktický blok: služba, která nenaběhla; připojení nového disku a obnova dat ze zálohy + druhý průběžný test (lekce 5–9)

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš zkontrolovat a restartovat službu a připojit disk. Vyzkoušíš si obnovu dat ze zálohy podle postupu.

10. Sítě (1. část) – jak se k serveru dostat

Web na serveru běží, ale z internetu se na něj nikdo nedostane. Bez znalosti adres, portů a DNS nepoznáš proč – v podobných situacích potřebuješ rozumět základům počítačových sítí.

Co se v této lekci naučíš:

  • Cesta požadavku z prohlížeče na server
  • Jak fungují IP adresy (IPv4, IPv6), maska a CIDR; veřejná a soukromá adresa, NAT
  • K čemu slouží DNS a DHCP
  • TCP vs. UDP, porty, HTTP/HTTPS
  • Síťová zařízení (router, switch), MAC adresy a ARP stručně
  • Modely TCP/IP a OSI jako mapa: ve které vrstvě hledat problém
  • Kde server stojí: doma nebo ve firmě, pronajatý VPS, spravovaná služba — co to znamená pro síť a dostupnost
  • Praktický blok: subnetting – rozdělení sítě a výpočet rozsahů

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš přečíst IP adresu s maskou a určit rozsah sítě. Rozumíš, jak se požadavek dostane z prohlížeče na server. Získáš základ pro řešení síťových problémů.

11. Sítě (2. část) – připojení a diagnostika

Potřebuješ se bezpečně připojit ke vzdálenému serveru, zpřístupnit na něm službu a ověřit, že je opravdu dostupná?  Teď už budeš vědět, jak na to.

Co se v této lekci naučíš:

  • Bezpečné připojení přes SSH a práce s klíči (a proč se nepoužívá Telnet)
  • Jak ověřovat dostupnost serveru a cestu (ping, traceroute)
  • Síťová rozhraní a routovací tabulka (ip)
  • Otevřené porty a testování služeb (ss, curl, dig)
  • Firewall v kostce: které porty pustit ven a proč
  • Praktický blok: přihlášení SSH klíčem, zpřístupnění webu a ověření dostupnosti zvenku

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš se připojit SSH klíčem a ověřit, jestli je služba dostupná. Vyzkoušíš si zpřístupnění služby do internetu.

12. Shell – pohodlná a opakovatelná práce

Píšeš pořád dokola stejné příkazy a aplikace si bere nastavení z proměnných prostředí? Shell umí usnadnit obojí. Naučíš se přizpůsobíš si prostředí tak, aby se ti v něm pracovalo rychleji a pohodlněji.

Co se v této lekci naučíš:

  • Jak vytvářet a používat aliasy
  • Jak funguje expanze (*, {}, ~)
  • Co je substituce příkazů a k čemu slouží
  • Jak správně používat uvozovky a escapování znaků
  • Proměnné prostředí a příkaz export
  • Soubor .bashrc pro trvalé nastavení aliasů a proměnných

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš si natrvalo nastavit alias a proměnnou prostředí. Rozumíš, jak shell zpracuje příkaz, který napíšeš.

13. Logy a diagnostika – práce sysadmina

„Nefunguje nám aplikace!“ Jedna z nejčastějších situací, se kterými se můžeš při správě serverů setkat. Jenže kde začít hledat chybu a jak postupovat? Osvojíš si systematický postup diagnostiky a zjistíš, kdy dává smysl problém řešit samostatně a kdy přizvat zkušenější kolegy.

Na praktickém scénáři budeš pátrat po příčině nefunkční aplikace. Dostaneš také zadání závěrečného projektu.

Co se v této lekci naučíš:

  • Systémové logy a kde je najít (journalctl a další nástroje)
  • Regulární výrazy v praxi – vyhledávání konkrétních dat v textu a lozích
  • Diagnostický postup: služba → logy → prostředky → síť
  • Kdy problém vyřešíš sám a kdy přizvat zkušenějšího kolegu
  • Práce systémového administrátora v reálném světě
  • Praktický blok: nefunkční aplikace – je problém v aplikaci, na serveru, nebo v síti?
  • Zadání závěrečného projektu (= funkční webová služba na vlastní VM – částečný LAMP stack)

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš projít diagnostický postup u nefunkční služby a dohledat související chybu v logu.

14. Git – historie konfigurací

Někdo upraví konfiguraci a server přestane fungovat. Jenže co přesně se změnilo, kdy a proč? S Gitem je odpověď otázkou jednoho příkazu – můžeš změny sledovat a vracet se k předchozím funkčním verzím.

Co se v této lekci naučíš:

  • Co je DevOps – kultura, automatizace, infrastruktura jako kód
  • Základní příkazy Gitu (init, add, commit, log, diff)
  • Dohledání změny a návrat k předchozí funkční verzi (restore, revert)
  • Větve a merge – běžné workflow
  • Vzdálené repozitáře (GitHub – clone, push, pull), SSH klíče pro GitHub; pull request jako ukázka
  • Praktický blok: repozitář s konfiguracemi z kurzu — změna, dohledání a návrat k předchozí verzi

Z lekce odcházíš s:

  • Zvládneš uložit konfiguraci do Gitu, dohledat změnu a obnovit předchozí verzi. Máš vlastní repozitář na GitHubu jako základ portfolia.

15. Kontejnery – Docker

Jak zajistit, aby aplikace fungovala stejně na notebooku vývojáře i na serveru? Jednou z odpovědí jsou kontejnery. A právě s nimi se v téhle lekci seznámíš.

Co se v této lekci naučíš:

  • Proč kontejnery: rozdíl mezi virtuálním strojem a kontejnerem
  • Image vs. kontejner, Docker Hub
  • Jak používat základní příkazy (run, ps, logs, exec, stop, rm)
  • Jak fungují porty a volumes – kde aplikace uchovává data
  • Docker Compose – hotová aplikace s databází z připraveného souboru
  • Dockerfile – jak se čte a co se v něm dá upravit
  • Praktický blok: spuštění připravené aplikace s databází a ověření, že data přežijí restart

Z lekce odcházíš s:

  • Vyzkoušíš si podle postupu spustit aplikaci s databází v kontejnerech a ověřit, kde má data. Zvládneš základní příkazy pro kontrolu běžících kontejnerů.

16. Cloud, nasazení a automatizace

Firma se rozhoduje, kde její aplikace poběží: na vlastním serveru, na pronajatém VPS, nebo v cloudu? A jak ji tam dostat bez ručního nastavování? Každé řešení má své výhody a v téhle lekci zjistíš, kdy dává smysl které z nich.

Co se v této lekci naučíš:

  • Typy serverů: vlastní (dedikovaný) server, virtuální stroj, VPS, GPU instance, spravovaná služba
  • Typy cloudu: veřejný, soukromý a hybridní; IaaS, PaaS, SaaS
  • Vlastní provoz vs. cloud: větší kontrola znamená i odpovědnost za přístupy, aktualizace a zálohy – kdy co dává smysl
  • Nasazení (deployment): cesta aplikace z repozitáře na server
  • Automatizace s Ansible: připravený playbook, který nainstaluje a spustí webový server
  • CI/CD – co je pipeline a k čemu slouží (ukázka lektora)
  • Kam dál: Kubernetes a monitoring (přehledově)
  • Praktický blok: nasazení webového serveru připraveným playbookem

Z lekce odcházíš s:

  • Zorientuješ se v typech serverů a cloudu a víš, kdy se který hodí. Vyzkoušíš si nasazení webového serveru připraveným playbookem. Rozumíš smyslu CI/CD.

17. AI a infrastruktura, AI v práci admina a kariérní start

Představ si, že firma chce začít využívat AI. Vyplatí se jí hotové API, nebo vlastní model? A jak může AI pomoct tobě při správě serverů? V závěrečné lekci zjistíš, co všechno obnáší provoz AI, jak ji využívat při řešení technických problémů a proč není dobré jejím radám slepě věřit. AI totiž dokáže skvěle poradit, ale taky se sebevědomě splést.

Co se v této lekci naučíš:

  • Co potřebuje AI aplikace: API vs. vlastní model, lokální vs. vzdálený provoz
  • Nároky na hardware: proč AI potřebuje GPU a co to znamená pro datová centra
  • Data a přístupy: kdo za ně odpovídá a co do AI nikdy nevkládat (hesla, klíče, firemní data)
  • AI asistent admina: vysvětlení příkazů a chybových hlášek, analýza logů
  • Ověření před spuštěním: halucinace a odpovědnost, která zůstává na adminovi
  • Přehled nástrojů (Claude, ChatGPT, Copilot, agentní CLI nástroje)
  • Praktický blok: jeden diagnostický scénář s AI asistentem – ověřuješ každý navržený krok
  • Kariéra: na jaké pozice se hlásit, jak vypadá pohovor, portfolio na GitHubu, jak pokračovat dál
  • Certifikace a rozloučení

Z lekce odcházíš s:

  • Zorientuješ se v provozu AI a jeho nárocích na infrastrukturu. Zvládneš ověřit příkaz navržený AI dřív, než ho spustíš. Víš, na jaké pozice se hlásit a jak pokračovat ve vzdělávání.

Cíle kurzu

Získáš pevné základy práce s Linuxovými systémy a přehled o IT infrastruktuře, cloudu a AI.

Naučené nástroje dokážeš efektivně používat v praxi.

Získáš vlastní projekt do portfolia, kterým můžeš zazářit u pohovoru.

Otevřou se ti dveře k pozicím jako Linux administrátor (SysAdmin) nebo k dalšímu rozvoji směrem k DevOps.

Pomůžeme ti i po kurzu

Příprava portfolia a CV

Na konci kurzu můžeš využít 1:1 kariérní konzultaci s recruiterkou Leničkou, která ti pomůže např. vylepšit CV nebo se připravit na pohovor.

Personalizovaná zpětná vazba

Práce na reálných scénářích je to nejvíc, co si můžeš odnést. Dáme ti zpětnou vazbu na projekty, které vytvoříš během kurzu.

Kariérní workshop

Na 4hodinovém workshopu s Jirkou Psotkou zjistíš, jak hledat práci v IT, na co si dát pozor, jak pracovat s LinkedInem, získáš přehled o trhu práce a další.

Pracovní nabídky

Spolupracujeme s firmami, které mají volná pracovní místa a aktivně nás oslovují, abychom dali vědět našim studentům. K nabídkám získáš přístup.

Komunita a akce

Tematické webináře, hackathony, meetupy… Potkejme se na některé z našich offline akcí nebo se zapoj do komunity na Discordu.

Spousta obsahu navíc

Pravidelně sdílíme rady a na blogu, v newsletteru a na sociálních sítích. Poslouchat můžeš taky náš „podcast“ ENGETO Drop!

Lektoři

Vojta Vaculík Test Engineer v Dactyl Group

Vojta 3 roky působil jako IT Specialista v IBM, aktuálně pracuje jako . Je velký nadšenec do Linuxu, ale nikdy nevydrží u jedné distribuce příliš dlouho a rád zkouší nové věci.

Peter Smatana Analyst

Peter se IT věnuje od dětství, profesionálně přes 15 let. Už na střední s nadšením vedl IT kroužky a doučoval kámoše – jasný důkaz, že ho učení fakt baví a nedá mu to spát. Když vypne počítač, největší radost mu dělá trávení času s rodinou.

 

Adam Pavlík Systémový administrátor na Vysoké škole chemicko-technologické

Adam se věnuje praktické výuce správy Linuxových systémů, virtualizace a monitoringu. Do IT vstoupil jako správce, ale postupně zjistil, že ho víc než technické ladění naplňuje předávání znalostí. Má přes 5 let zkušeností, hlavně ze školního prostředí a školení dospělých, a přístup staví na praxi, ne na suché teorii. Největší radost mu dělá každý „Aha!“ moment, když student samostatně objeví řešení nebo pochopí souvislosti. Nemůže vystát odfláknuté věci, ale když vidí snahu, rád pomůže – a výuku občas odlehčí i dobrým vtípkem.

Co na studium s námi říkají studenti

Všechna hodnocení
4.9 (331 hodnocení)

Žádné zkušenosti s Linuxem jsem před kurzem neměl. Lektoři byli vždy ochotni poradit nějaký materiál ke studiu navíc, lekci okořenili i zkušenostmi z praxe. Oceňují praktické úkoly. Z mých zkušenosti ENGETO kurzy doporučuji, vše probíhalo, jak je popsáno na webu: kurz, příprava na pohovor, doporučeni k pohovoru a samotný pohovor. V mém případě jsem si dokonce mohl vybrat ze dvou nabídek práce a nakonec i získat svoji první práci v IT.

Igor Polinskyi

Studoval jsem u ENGETA již dříve Python, nyní mám za sebou Linux Akademii. Jednoznačně tento kurz doporučuji – nadšení a ochotní lektoři, dostatek studijních materiálů na výukovém portálu, důraz na praxi/praktickou znalost, z každé výuky je k dispozici video záznam, který dost pomůže např. s pochopením náročnější látky. Pokud Linuxu čas věnujete a začne vás bavit (tak jako mě), odnesete si s kurzu opravdu hodně.

Jan Karafiát
Všechna hodnocení

Příběhy a reference studentů

David Langr | ENGWTO
Příběh absolventa David, Software developer v engine2 s.r.o. David využil dlouholeté zkušenosti z letectví, přidal znalosti programování a teď pracuje jako Software Developer pro společnost, kde může kombinovat IT i právě znalosti z letectví. Přečíst celý příběh Všechny příběhy
David Langr | ENGWTO
David, Software developer v engine2 s.r.o. 9:33
Marie Fardová | ENGETO
Maruška, Testerka v KBC GS 8:18
Matěj Švéda | ENGETO
Matěj, Back-end Developer v ENGETU 4:50
Radek Zeman | ENGETO
Radek, Python vývojář v Enverus 8:46
Verča, Data Engineer v Komerční bance 6:21
Jakub Boček | ENGETO
Kuba, Datový specialista v České spořitelně 6:18
Erik Nisler | ENGETO
Erik, Java vývojář v CGI 2:55

Spolupracujeme s desítkami top firem

Často kladené otázky

Obecně o kurzu

Je kurz Linux Akademie vhodný i pro úplné začátečníky?

Ano, kurz odstartujeme pěkně od začátku. Nejprve se společně podíváme na to, co to vlastně Linux je a jak se používá. K dispozici budeš mít server na naší infrastruktuře, takže si ani nemusíš instalovat Linux na svůj počítač.

Co když zameškám jednu hodinu? Můžu si ji nahradit?

Žádný problém – naše kurzy probíhají online a webináře nahráváme, takže máš možnost si pustit záznam a látku dostudovat kdykoliv jen budeš chtít.

Součástí tvého studia je i náš online výukový portál, na kterém najdeš obsah všech lekcí, projekty a další úkoly. Pokud budeš potřebovat pomoct, stačí využít náš live chat nebo skupinu na Discordu – reagujeme zpravidla do několika hodin.

Zvládnu studovat Akademii i během práce nebo studia?

Ano, ale počítej s tím, že ti Akademie zabere 10–15 hodin týdně po dobu 12 týdnů (3 hodiny na lekci plus průměrně 12 hodin týdně samostudia). Od ledna bude lekcí 17 (každá má 3 hodiny, takže celkem 51 hodin + samostudium). Samozřejmě tempo učení je velmi individuální, nicméně pokud máš odhodlání a vůli na sobě pracovat, určitě to zvládneš!

Do kdy mám přístup k materiálům na výukovém portále?

Přístup k materiálům máš:

  • 3 měsíce od první lekce 1–3denního intenzivního kurzu (typicky Excel, Úvod do testování softwaru, OOP v Pythonu apod.)
  • 4 měsíce od první lekce měsíčního kurzu (typicky React),
  • 8 měsíců od první lekce 3–4měsíční Akademie,
  • 12 měsíců od první lekce kurzu Datový analytik s Pythonem.

Kariérní podpora a certifikace

Jak můžu získat certifikát ENGETO Certified Junior Linux Administrator (ECJLA)?

V rámci Akademie máš možnost získat certifikát ECJLA. Podmínkou jeho získání je úspěšné přijetí závěrečného projektu lektory nejpozději 8 měsíců od první lekce. Do té doby 3 pokusy a o certifikát se pak žádá online skrze výukový portál.

Zadání projektu ti vysvětlí lektoři v průběhu Akademie a pokud o certifikát nestojíš, projekt vypracovávat nemusíš.

Poskytuje ENGETO i kariérní poradenství?

Jasně, přeci tě v tom nenecháme! Pokud máš opravdu zájem, hotové všechny úkoly a projekty a tvým cílem je získat práci v IT, velice rádi ti pomůžeme. Naši absolventi mají možnost účastnit se:

  • Kariérní konzultace s Lenkou Skalickou: Lenka má velmi bohaté zkušenosti z oblasti náboru talentů do technologických firem, a tak ti dokáže poradit opravdu na míru. Konzultace probíhá online 1:1.
  • Kariérního workshop s Jirkou Psotkou: Obsahově nabušený 4hodinový workshop, v rámci kterého se probírají témata jako přehled dění na trhu práce, inzerce a platy, kde a jak hledat práci, detailní rozbor CV, práce s LinkedInem, jak se připravit na pohovor, (de)motivace, strach/nejistota ze změny a spoustu dalšího. Workshop má omezenou kapacitu lidí, takže se dostane i na tvoje specifické dotazy.

Platba a financování

Můžu uhradit kurz formou splátek?

No jasně! Akademii je možné uhradit na 2 splátky. Při této volbě se celková cena počítá z plné sumy (nezapočítává se žádná sleva). Každá splátka je pak ve výši poloviny ceny Akademie. Postup nákupu kurzu na splátky najdeš níže nebo prostě napiš na info@engeto.com.

Postup je následující:

  • Vlož zvolenou Akademii do košíku.
  • V košíku doplň fakturační údaje.
  • Do poznámky připiš, že máš zájem o nákup na splátky.
  • Jako platební metodu vyber Nákup na fakturu a objednej.

Do 24 hodin na svůj e-mail obdržíš 2 faktury. První fakturu (1. splátku) uhradíš ihned. Splatnost druhé faktury (2. splátka) je 30 dnů od začátku kurzu.

Technické požadavky

Jaké jsou požadavky na technické vybavení?

Hardware: Na naši Akademii stačí mít notebook s pamětí alespoň 2 GB RAM a procesor s jedním jádrem. Pro uživatelský komfort bude ideální mít alespoň 4 GB RAM a procesor s 2 – 4 jádry. Účastníci na kurzu mají notebooky, které slouží víc než 8 let. Bude ti stačit prakticky cokoliv.

Software: Máš Windows, OS X nebo Linux? Jakýkoliv operační systém je v pohodě. Na začátku akademie dostaneš seznam programů, které je vhodné si nainstalovat a se kterými poté budeš pracovat.

O Linuxu

Jaký je rozdíl mezi označením GNU/Linux a Linux?

Linux ve svém nejpřísnějším smyslu označuje pouze jádro, tedy základní část operačního systému.

Naproti tomu GNU/Linux je kompletní operační systém, který zahrnuje toto jádro spolu se všemi nástroji a aplikacemi (např. systémovými knihovnami, kompilátory, textovými editory apod.) potřebnými k jeho plné funkčnosti.

Pro zjednodušení tedy budeme používat kratší označení Linux (i když technicky vzato máme na mysli GNU/Linux).

Jaké jsou operační systémy?

Operační systémů existuje více. Nejběžnější jsou:

  • Windows – operační systém od Microsoftu, populární zejména pro osobní počítače.
  • macOS – operační systém od Apple, který se používá na počítačích Mac.
  • Linux – volně dostupný open-source operační systém a jeho různé distribuce jako Ubuntu, Fedora, Mint.

Co to je Linux?

Linux je operační systém, což je software, který dává počítači život. Funguje jako prostředník mezi hardwarem (klávesnicí, myší, obrazovkou) a softwarem (aplikacemi). Můžeš si ho představit jako mozek počítače, který řídí všechny procesy.

Linux je navíc open-source operační systém, což znamená, že jeho kód je volně dostupný a může být upravován komunitou programátorů po celém světě. Linux je základem mnoha různých operačních systémů, kterým se říká distribuce, jako je například Ubuntu, Fedora, CentOS nebo Debian.

V naší Linux Akademii se podrobně seznámíš s tím, co Linux nabízí, a naučíš se ho používat od základů až po pokročilé úlohy, jako je správa uživatelských účtů a souborového systému.

Co dělá Linux?

Linux spravuje veškeré základní funkce počítače – od správy paměti, řízení procesů až po komunikaci mezi aplikacemi a hardwarem. Umožňuje ti spouštět aplikace, spravovat soubory, připojovat se k internetu a mnoho dalšího. Je oblíbený díky své stabilitě, bezpečnosti a efektivitě.

Víc se o Linuxu dozvíš v tomto článku.

Proč se stát Linux expertem?

S Linuxem se setkáš napříč celým IT světem – ať už jde o servery nebo cloudové služby.

Banky, e-shopy nebo třeba startupy – ti všichni využívají Linux na svých serverech – a někdo se o tyto systémy musí starat. Jako Linux administrátor budeš mít na starost to, aby servery fungovaly hladce a bezpečně. To zahrnuje nejen nastavení a údržbu serverů, ale i opravy chyb, tvorbu a kontrolu záloh, zabezpečení systému a implementaci nových nástrojů.

To však není jediná cesta. Kariérní možnosti, kde můžeš znalosti Linuxu uplatnit, zahrnují řadu juniorních pozic – např. specialistů na různé technologie nebo pozic v oblasti supportu, ze seniorních pozic se může jednat třeba o zkušené DevOps inženýry, kteří se starají o celé infrastruktury. Ostatně právě DevOps inženýři jsou na trhu poměrně nedostatkovým zbožím a pokud se do Linuxu ponoříš naplno, může tohle být tvoje cesta.

Víc se o Linuxu dozvíš v tomto článku.

Kdy byl založen Linux? A jak se jmenuje tvůrce systému Linux?

Linux byl poprvé uveden na svět v roce 1991. Jeho vývoj zahájil tehdy student finské univerzity, Linus Torvalds, který chtěl vytvořit volně dostupný a otevřený operační systém jako alternativu k drahým komerčním systémům.

Kdo vyvíjí Linux?

Linux vyvíjí komunita programátorů z Linux Foundation, která zastřešuje vývoj Linuxu i spousty dalších open-source projektů po celém světě.

U tzv. open-source projektu může kód upravovat a vylepšovat kdokoliv. Jinými slovy každý, kdo má znalosti a chuť, se může zapojit. To umožňuje jeho neustálé zlepšování a aktualizace.

Díky našemu partnerství s Linux Foundation máš možnost v rámci studia Linux Akademie získat oficiální LFCS certifikát.

Kdo používá Linux?

Linux používají lidé a organizace po celém světě, od jednotlivců v domácnostech až po velké korporace nebo vládní instituce.

Je oblíbený mezi programátory, vývojáři a IT profesionály, ale také ho využívají servery, superpočítače a dokonce i některé chytré telefony (například Android je založen na Linuxu).

Zajímá tě o Linuxu víc? Mrkni k nám na blog na článek: Proč začít s Linuxem.

Co je lepší? Linux, nebo Windows?

To záleží na tvých potřebách.

Windows je rozšířenější a podporuje větší množství softwaru a her, což ho činí vhodnějším pro běžné uživatele a hráče.

Linux je zase známý svou stabilitou, bezpečností a flexibilitou, což ho činí ideální volbou pro servery, vývojáře a uživatele, kteří chtějí větší kontrolu nad svým systémem.

Mimochodem – pokud máš doma starý notebook, s Linuxem ti poběží o dost rychleji než s Windows. Samozřejmě za předpokladu, že zvolíš minimalistickou distribuci Linuxu. Takové zařízení se pak bude dát ještě pár let pohodlně používat.

Jaký operační systém je zdarma?

Linux je operační systém, který je zdarma. Existuje mnoho jeho distribucí, které si můžeš stáhnout a používat bezplatně, jako je například Ubuntu, Fedora, nebo Debian.

Kromě Linuxu existují i další operační systémy, které jsou zdarma. Například: FreeBSD, ReactOS, Haiku a další.

Proč je Linux zdarma?

Linux je zdarma díky své open-source povaze. To znamená, že kód je veřejně dostupný a každý ho může používat, upravovat a sdílet. Neexistuje žádná firma, která by za něj účtovala poplatky a prodávala ho (jako je tomu například u Windows nebo maxOS), což ho činí dostupným pro všechny.

Kolik stojí Linux?

Linux je úplně zdarma. Můžeš si ho stáhnout z oficiálních webových stránek příslušné distribuce a používat ho bez jakýchkoliv nákladů.

Proč přejít na Linux?

Domácí uživatelé ocení Linux pro jeho bezpečnost, stabilitu a přizpůsobitelnost. Linux je méně náchylný na viry a malware, což znamená méně starostí o zabezpečení. Navíc je zdarma a nabízí širokou škálu aplikací, které si můžeš přizpůsobit podle svých potřeb.

Programátoři preferují Linux díky jeho mocnému terminálu, široké podpoře vývojových nástrojů a snadné kompatibilitě s serverovými prostředími. Linux poskytuje ideální prostředí pro programování a testování aplikací, zejména pokud pracuješ na serverových projektech.

Firmy mohou na Linuxu ušetřit náklady na software, těžit z jeho vysoké bezpečnosti a stability a přizpůsobit systém svým specifickým potřebám. Linux je také dominantní v serverových a cloudových prostředích, což z něj dělá ideální volbu pro firemní infrastrukturu.

V Linux Akademii se dozvíš, jak Linux efektivně využít v domácím, vývojářském i firemním prostředí, a získáš praktické dovednosti potřebné pro správu tohoto systému.

Jaký Linux pro začátečníka?

Pro začátečníka je nejlepší zvolit Ubuntu nebo Linux Mint. Tyto systémy jsou uživatelsky přívětivé, mají širokou podporu a spoustu zdrojů, které ti pomohou začít.

Jak vyzkoušet Linux?

Nejjednodušší způsob, jak si vyzkoušet Linux bez nutnosti instalace, je použít Live USB nebo Live CD/DVD. Tento postup ti umožní spustit Linux přímo z USB disku nebo CD/DVD bez nutnosti instalace na pevný disk tvého počítače. Stačí stáhnout obraz ISO z oficiální stránky vybrané distribuce, například Ubuntu, a vytvořit bootovací médium pomocí nástroje jako Rufus. Poté restartuješ počítač, nabootuješ z USB nebo CD/DVD a můžeš si Linux vyzkoušet, aniž bys zasahoval do svého stávajícího operačního systému. Tento způsob je ideální, protože si můžeš systém prohlédnout a otestovat, aniž bys cokoliv měnil na svém počítači.

Pokud se ti Linux zalíbí, můžeš ho později nainstalovat na pevný disk. A to tak, že nahradíš svůj stávající operační systém Linuxem (během instalace vybereš možnost „Vymazat disk a nainstalovat Linux“).

V naší Linux Akademii se při výuce připojíš na naše linuxové stroje. Jde o jednu z dalších variant, kdy není nutné nic instalovat. Linux si tak budeš moct vyzkoušet a experimentovat s ním, aniž by došlo k zásahu do hlavního systému tvého počítače. Navíc můžeš systém snadno vypnout a znovu spustit, kdykoliv budeš potřebovat.

Jaký Linux na starý počítač?

Pro starší počítače jsou ideální lehčí distribuce Linuxu, jako je Xubuntu, Lubuntu nebo Puppy Linux. Tyto systémy jsou navrženy tak, aby byly nenáročné na výkon, ale přitom poskytovaly plnohodnotný zážitek.

Jak v Linuxu přepnout klávesnici na českou?

Většina distribucí Linuxu má v nastavení možnost přepnout klávesnici na českou. Stačí jít do nastavení >> Klávesnice nebo Jazyk a přidat českou klávesnici jako jednu z možností.

Jak zálohovat Linux?

Chceš si pojistit, že o nic nepřijdeš? Zálohování Linuxu lze provést pomocí nástrojů jako rsync, Timeshift nebo pomocí terminálových příkazů. Můžeš zálohovat celé systémy nebo jen vybrané soubory a složky.

Jak kopírovat v Linuxu?

Kopírování souborů v Linuxu můžeš provést buď přes grafické rozhraní (pravé tlačítko >> Kopírovat/Vložit), nebo pomocí příkazu cp (jako copy) v terminálu.

Můžeš taky mrknout na blogový článek, kde rozebíráme 4 linuxové příkazy, které nedají nováčkům spát.

Jak vytvořit adresář v Linuxu?

Adresář v Linuxu vytvoříš jednoduše pomocí příkazu mkdir v terminálu. Například příkaz mkdir Novy_Adresar vytvoří složku s názvem „Novy_Adresar“.

Co je to root Linux?

Root je uživatel s nejvyššími oprávněními v Linuxu. Tento uživatel má plnou kontrolu nad systémem a může provádět jakékoliv změny, včetně těch, které by běžný uživatel provádět nemohl. Root je v podstatě správce systému.

Co znamená Ubuntu?

Ubuntu je jedna z nejoblíbenějších distribucí Linuxu. Je známá svou uživatelskou přívětivostí a je ideální pro začátečníky i pokročilé uživatele. Nabízí pravidelné aktualizace a silnou komunitu, která ti může pomoci s jakýmkoliv problémem.

Jaroslav Tylich | ENGETO

Máš dotazy? Ozvi se studijnímu koordinátorovi!

Jaroslav Tylich Vácha

Stačí se ozvat na čísle +420 773 087 597 nebo na e-mailu info@engeto.com.