První dny v nové IT práci: Co čekat a jak se z toho nezbláznit 

První job v IT? Mix nadšení, stresu, euforie… a hlavně pochybností. Možná máš pocit, že ostatní jsou napřed, všechno ti trvá a nikdy je nedoženeš. Klid – tím si prošel každý. Co tě čeká? Poradíme ti, jak tuhle etapu zvládnout co nejvíc v klidu a bez zbytečného stresu. A přidáme i onboardingové zkušenosti z praxe od těch nejpovolanějších – našich absolventů. 💙 

💬 „Mám za sebou první dva měsíce na pozici juniorního vývojáře. Jsem úplně pomalej, mám pocit, že kolegové jsou o světelné roky napřed a fakt mě začíná žrát impostor syndrom…“  

Zní ti to povědomě? Pak máme dobrou zprávu – většina IT juniorů si první týdny v práci připadá úplně stejně. A víš co? Je to úplně normální.  

Začátky v IT nejsou přímá, ani jednoduchá cesta. A výsledky? Ty se nedostaví ihned – ale přijdou. Budeš mít hlavu jako balón, všechno ti bude připadat nové a často i dost nepochopitelné. 🤯 Není se čemu divit. Začátky jsou náročné v každé práci. A v IT to platí dvojnásob. Co pomáhá? Ptej se. Komunikuj. Oslavuj malé úspěchy. A hlavně – obrň se trpělivostí. 

Ne každý musí procházet obdobím totálního tápání. Jestli se cítíš v pohodě a věci ti dávají smysl, super! 😊 Drž se toho.

Ale pokud to drhne a všechno ti přijde těžké – tyhle pocity po IT kurzu v praxi zažívá spousta lidí. Tak co s tím? 🙌 

Co se od tebe doopravdy očekává 

Rozhodně ne to, že od prvního týdne budeš refaktorovat monolit nebo nasazovat back-endy do produkce. Většina firem dobře ví, že první týdny – a často i měsíce – jsou hlavně o tom: 

• Pochopit firemní architekturu a technologický stack – zjistit, jaké frameworky, knihovny, databáze a další technologie firma používá, jak se kód strukturuje a jak spolu jednotlivé části systému spolupracují. 

• Osahat si další používané nástroje – například Jira, Confluence, GitLab, Slack, Notion, Asana a další, které pomáhají s organizací práce. 

• Seznámit se s interním workflow – jak vypadá cesta úkolu od zadání až po nasazení do produkce. 

• Poznat svůj tým a způsob komunikace – kdo je kdo, jaké jsou role a jak spolu lidé komunikují. 

• Zorientovat se, kdo je za co zodpovědný a kde hledat odpovědi – naučit se, kam se obracet, když něco nevíš nebo potřebuješ pomoc. 

V některých firmách tě například 3–6 měsíců ani nepočítají do sprintů. Až časem, postupně, dostaneš větší odpovědnost a prostor ukázat, co v tobě je. Je to běh na delší trať. A je úplně v pořádku, že to ze startu drhne. 

Nečekej, že tě někdo povede za ručičku 

Spousta firem má onboarding dobře zpracovaný – využívají k tomu videa, tutoriály, interní wikipedie, checklisty, user stories a další. A hodně si cení lidí, kteří si zvládnou informace dohledat sami, aniž by je někdo vodil za ruku.  

Jenže když onboarding nefunguje, jak má, začínají se objevovat problémy na obou stranách: 

• Nedostatečné zaučení vede k tomu, že junior klade velké množství dotazů. Ne proto, že by nechtěl pracovat, ale protože nemá dost informací a postrádá kontext. To může zpomalovat práci celého týmu a přetěžovat mentory i seniorní vývojáře. 

• Špatně nastavený onboarding někdy může vést i k opačnému extrému – k úplné pasivitě. Někteří začátečníci se bojí ptát nebo čekají na jasné zadání a místo hledání odpovědí sami pasivně čekají. Nízká samostatnost a proaktivita přitom brzdí jejich učení i celkovou adaptaci v týmu. 

Kvalitní onboarding je balanc mezi: 

• jasným vedením a podporou samostatnosti, 

• strukturou a prostorem pro vlastní iniciativu. 

Mrkni na příběh naší absolventky Marušky, ve které sdílí zkušenosti, pochyby i to, co jí pomohlo vydržet a co by poradila všem nováčkům v IT. 

Běžný den programátora 

Ani po zaučení, když už dostaneš na práci první větší úkoly, nepočítej s tím, že budeš 8 hodin v kuse sedět a psát kód. Realita vypadá spíš takhle: 

• 2–4 hodiny hluboké práce (kódění, debugging, testy), 

• zbytek času: schůzky, rešerše, čtení dokumentace, meetingy, stand-upy, pomoc kolegům, code review, e-maily, Slack, kafíčka. ☕️

A někdy jen posloucháš, co se kolem děje, a snažíš se všechno vstřebat. To je taky práce. Mentální náročnost adaptace v novém prostředí je obrovská. 

Kolik času vývojáři tráví programováním 

Samotnému kódování věnují už zaběhlí vývojáři překvapivě málo času. Práce programátora je totiž daleko pestřejší než jen „psaní kódu“. Pokud vycházíme z běžné osmihodinové pracovní doby, typický den může podle průzkumu zahrnovat například: 

• Kódování cca 53 minut  
• Debuggingu cca 43 minut  
• Komunikace a meetingy cca 58 minut 
• Návrh a architektura cca 29 minut 
• Code review cca 24 minut 
• A další aktivity 

Neznamená to ale, že „se nepracuje“ – naopak. Vývojáři řeší spoustu dalších aktivit: domlouvání zadání, plánování, rešerše, ladění problémů, dohledávání informací, učení se nových technologií nebo mentoring.  

A především – každý den je jiný. Stejně jako každý projekt nebo firemní zvyklosti. 

Jak vypadá zaučení – korporát, malá firma a start-up 

Každá firma to má jinak – záleží na lidech, kultuře i konkrétní IT roli. Ale zhruba se dá říct, že zaučení (onboarding) může v různých organizacích vypadat přibližně takhle. 

Korporát: 

• onboarding dokumentace, procesy, checklisty, 

• buddy program, pravidelné 1:1, školení, 

• práce na menších úkolech pod dohledem, 

• vyšší míra formality, ale i stabilnější prostředí. 

„Firma měla dobře promyšlený onboarding. Hodně jsem se naučil sám díky firemní wiki a user stories, které mě postupně připravily na reálné projekty a těžší úkoly. Na pravidelných schůzkách s mentorem jsme řešili, kam jsem se posunul a co mě čeká dál. K ruce jsem měl i buddyho – zkušenějšího kolegu, který mi pomáhal s učením i adaptací.“ 

– Pavel, absolvent Python Akademie

 

Malá firma: 

• často žádný formální onboarding, 

• všechno řešíš „za pochodu“, ale máš přístup ke všemu, 

• můžeš rychle růst, ale taky se ztratit, 

• bližší vztahy s kolegy, často víc neformální kultura. 

„Kolega, který mě měl zaučovat, se těsně před mým nástupem zranil – a nikdo jiný to převzít nemohl. Místo dvouměsíčního onboardingu jsme zvládli jen pár krátkých callů a pak už to bylo na mně. Byl to nečekaný skok do vody. Hodně jsem se ptala lidí z jiných oddělení, dohledávala si informace a časem si to sedlo. Zpětně jsem ráda, že jsem neměla všechno naservírované na stříbrném podnose – naučilo mě to samostatnosti. A ChatGPT? V začátcích největší parťák, doteď se k němu vracím.“ 

– Míša, absolventka Datové Akademie

Startup: 

• mix chaosu a kreativity, 

• všechno je MVP, všechno se mění a všechno je tak trochu tvůj job, 

• víc autonomie, ale i víc zodpovědnosti, 

• pokud tě baví dynamika a růst, může tě to nakopnout. 

„Požadavky na produkt se měnily skoro denně a do toho jsem se teprve zaučoval do všech nástrojů – slušná divočina. Naštěstí jsem v tom nebyl sám, v týmu jsme byli 2 vývojáři a s kolegou jsme si práci skvěle rozdělovali. Pořád to občas jede ve zběsilém tempu, ale časem mám pocit, že mám pevnější půdu pod nohama. A i když se věci mění pořád, právě v tom je to kouzlo – nejsme zkostnatělá firma, kde se všechno řeší přes osm koleček, ale umíme jednat hned.“ 

– Alexandr, absolvent Python Akademie 

Řekni si o feedback 

Spousta nováčku si myslí, že selhávají nebo jim to nejde, jak by si představovali, jen protože jim nikdo neřekl opak. Zpetná vazba někdy nemusí přijít sama od sebe – občas si o ni musíš říct. A není to trapné, právě naopak. 

Možná zjistíš, že jsi přesně tam, kde máš být. A ten obří kámen, co ti sedí na zádech? Spadne dolů. 😚 

Tohle ti pomůže víc než nekonečné přemítání, jestli „to bylo dost dobrý“. 

Připomínej si úspěchy 

Zapisuj si úspěchy. I ty malé! 😉  

V pondělí ti něco nešlo, ve středu už to máš hotové. Dneska jsi úplně jinde než před měsícem – jen na to často zapomeneš, protože se soustředíš na to, co ještě neumíš. Proto se hodí si to čas od času aktivně připomenout. 

Učení po večerech 

Spousta lidí si tímhle projde a nemá smysl tvrdit opak. Začátky v IT jsou náročné. A ne málo. Pokud chceš uspět, často to znamená ohnout záda. Může to znamenat: 

• učení po večerech, o víkendech nebo během dojíždění do práce,  

• čtení dokumentace před spaním  

• nebo ladění bugů mezi večeří a spánkem. 😴

Co říkají průzkumy? 

• Učit se po práci je běžné – podle JetBrainsJetBrains věnuje 41 % vývojářů týdně učení 3–8 hodin, 30 % dalších pak 1–2 hodiny. 

• Stack Overflow Survey 2024 ukazuje, že jen 11 % vývojářů po práci vůbec nekóduje. Zbytek? Kóduje buď pro radost, nebo proto, že musí držet krok. 

• U juniorů je tlak ještě větší – chtějí rychle dohnat znalosti, zapadnout, ukázat, že na to mají. Není výjimkou, že v diskuzích zmiňují i 13+ hodin samostudia týdně. To je na jednu stranu obdivuhodné, na druhou nebezpečné. 

🔥 Právě tahle kombinace práce a studia je důvod, proč víc než polovina juniorů zažívá vyhoření (Nucamp, 2023). Pamatuj, že tohle není jediná cesta a není nutné se u toho zničit. 

Jasně, pokud tě to baví – jdi do toho a klidně si zkoušej věci kolem, klidně i po večerech. Ale pozor – nedělej to ze strachu, že se bojíš vyhazovu. 

A hlavně – dej si čas i na odpočinek a tvoje záliby. Jinak ti hrozí klasická past: vyhoření dřív, než se do toho dostaneš.  

Víc než počet probdělých nocí tě zachrání to, že se učíš chytře, systematicky a s podporou. 💡 Využívej krátké sloty, microlearning, poznámky, aktivní přístup. 

Učení by mělo mít místo i během pracovní doby – od zaměstnavatele není fér očekávat, že si vše doplníš doma. Rovnováha mezi prací, učením a osobním životem je zásadní pro dlouhodobou spokojenost i výkon. 

Realita očima tech leada 

Když firma nabírá juniory, nehledá hotové vývojáře. Hledá lidi s potenciálem. Do detailu o tom mluvíme v tomhle článku. 

Tvoje práce není od prvního týdne přepisovat celý kód. Máš prostor se učit. A pokud ti dávají další školení nebo mentoring? Je to dobré znamení. Znamená to, že do tebe chtějí investovat. Protože v tobě něco vidí – i když ty to zatím nevidíš. 

Pamatuješ na citaci z úvodu tohoto článku? 

💬 „Mám za sebou první dva měsíce na pozici vývojáře. Jsem úplně pomalej, mám pocit, že kolegové jsou o světelné roky napřed, a fakt mě začíná žrát impostor syndrom…“ 

Co k začlenění juniorů do dev týmu říkají leadeři? 

• „Takovýhle pocit měl každý junior, kterého jsme kdy najali.“ 

• „Nepočítáme je do sprintu dřív než po 4 měsících.“ 

• „Někteří se chytnou dřív, jiní až za rok. Ale všichni začínali stejně: zmatkem, hledáním, pochybnostmi. Nikdo nečeká, že to zvládneš hned.“ 

Tenhle typ podpory je super. Ale pokud ho v týmu nemáš, zkus najít spojence – klidně i napříč firmou. Lidi z HR, jiné juniory, přístupného seniora nebo mentora. Není to o tom být samostatný/á za každou cenu – ale vědět, kdy si říct o pomoc. 

Kolega, ChatGPT nebo obojí 

Někdy je rychlejší a efektivnější zeptat se kolegy, než sáhodlouze vysvětlovat kontext AI. Časem poznáš, kdy se co víc vyplatí. Často se to dá i kombinovat – člověk poradí s kontextem firmy, AI s technickým detailem. 

Kdy za kolegou? 

• Potřebuješ vysvětlit nástroj, kus kódu nebo firemní proces.  

• Hledáš zkušenost z praxe nebo reálný postup/projekt. 

• Ladíte problém ve dvou nebo brainstormujete. 

• Jde o firemní specifika nebo citlivé info, které AI nepatří. 

Kdy využít umělou inteligenci? 

• Potřebuješ rychle dohledat syntaxi, princip nebo příklad. 

• Hledáš dokumentaci, best practices nebo rychlé shrnutí. 

• Chceš automatizovat opakované věci (např. generování šablon). 

• Kolega není online ani v kanclu a ty potřebuješ pomoct ihned.  

Rady od našich absolventů IT kurzů 

Kdo jiný ví, jak vypadá začátek v IT, než ti, co tím sami prošli? Jak se s onboardigem poprali naši absolventi – a co by dnes poradili nováčkům jako jsi ty? 

➡️ „Nejdůležitější je se nevzdat a dát tomu čas.“ 

➡️ „Pořád dokola si zkoušej psát a číst kódy. Zajímej se a hledej si odpovědi. Nebo se rovnou obrať na seniorní kolegy.“ 

➡️ „Srovnávat se s kolegy, kteří za sebou mají 10+ let praxe, dokáže napáchat víc škody než užitku.“ 

➡️ „Když něčemu nerozumíš, nech to plavat a dej si odstup. Za pár měsíců to zkus znovu – někdy to klikne a všechno do sebe zapadne.“ 

➡️ „Rozšiřuj si obzory svým vlastním tempem a ber to postupně. Každý z nás má jiné možnosti.“ 

➡️ „Nejhorší je předstírat, že všemu rozumíš. Pak v tom zbytečně plaveš.“ 

➡️ „Žádná otázka není hloupá.“ 

➡️ „Nezapomínej na sebe, rodinu a své koníčky.“ 

A hlavně si pamatuj: nejsi pozadu. Jsi na startovní čáře. A děláš první kroky správným směrem. Je super mít v týmu někoho, kdo tě inspiruje. Ale tvůj jediný soupeř? To jsi ty včera. 😊 

Pokud máš pocit, že to ještě pořád trochu drhne u technických věcí, omrkni naše IT kurzy a Akademie, díky kterým získáš kvalitní základy.

Zobrazit IT kurzy

Shrnutí 

• Začátky v IT nejsou procházka růžovým sadem – a je fér to říct nahlas. 🙏 Počítej s tím, že to nebude přímá, ani jednoduchá cesta. 

• Většina junior developerů se učí i po práci, často večer nebo o víkendech a nosí si práci domů. Ale pokud to děláš jen ze strachu, že ti ujíždí vlak, koleduješ si o vyhoření. 

• Buď proaktivní, ptej se, zkoušej si věci bokem, hledej odpovědi, popros o zpětnou vazbu. Ale nezapomeň ani na odpočinek. Růst v IT se dá zvládnout i zdravě. 

• Přijmi, že seniorní kolegy možná nikdy úplně nedoženeš – a to je naprosto v pořádku. Tvůj jediný soupeř? Ty včera. 

• Dej si na adaptaci a zaučení čas – trvá měsíce (někdy i rok), než se z tebe stane plnohodnotný člen týmu. 

Omrkni další články HR seriálu 

1. díl: Stav IT trhu práce 2024: Jak zaujmout jako juniorní uchazeč, jaké trendy a výzvy očekávat  

2. díl: Jak napsat životopis pro (nejen juniorní) IT pozice  

3. díl: Jak se připravit na IT pohovor?  

4. díl: Kde hledat a jak najít práci v IT?  

5. díl: Co dělat, když hledání práce nejde podle plánu?  

6. díl: Jak firmy využívají AI a co to znamená pro tvoji IT kariéru? 

7. díl: Měkké dovednosti v IT: Proč se bez nich neobejdeš a jak je rozvíjet