Testing Akademie

Jasně! Kurz odstartujeme pěkně od začátku a všechno ti vysvětlíme. Budeš mít sice výhodu, pokud se aspoň maličko orientuješ v nějakém programovacím jazyku, ale nutné to není. Počítej s tím, že pokud si chceš z kurzu odnést maximum, nestačí si ho jen odsedět. Bude potřeba plnit domácí úkoly a věnovat i nějaké hodiny samostudiu. 🙂

Ano! 😍 A je to za nás úplně skvělá příležitost, jak si vzdělání a lepší pracovní příležitosti ještě víc zpřístupnit.

Takže – ENGETO je v e-shopu Úřadu práce registrované jako vzdělávací zařízení. Znamená to, že Úřad práce hradí až 82 % z ceny našich kurzů. Kurzy v databázi vyhledáš pod stejným jménem, jako na našem webu. Zobrazí se ti ale pouze v případě, že do začátku zbývá 30 a více dní. Níže jsme ti sepsali podrobnější informace:

• Jak vyhledat kurzy ENGETA v databázi Úřadu práce
• Základní požadavky Úřadu práce k proplacení kurzů
• Samotná databáze Úřadu práce
• Informace od MPSV a Úřadu práce: stránka Jsem v kurzu

Pokud budeš mít jakýkoliv dotaz, určitě se nám ozvi, rádi poradíme. 🙂

Žádný problém – naše kurzy probíhají online a webináře nahráváme, takže máš možnost si pustit záznam a látku dostudovat kdykoliv jen budeš chtít.

Součástí tvého studia je i náš online výukový portál, na kterém najdeš obsah všech lekcí, projekty a další úkoly. Pokud budeš potřebovat pomoct, stačí využít náš live chat nebo skupinu na Discordu – reagujeme zpravidla do několika hodin.

Co se týče absencí, dej si pozor v případě, že budeš na kurz čerpat dotaci Jsem v kurzu. To musíš pak splnit 80% docházku, tedy zúčastnit se 80 % živých lekcí. 🙂

Hardware: Na naši Akademii stačí mít notebook s pamětí alespoň 4 GB RAM a procesor s jedním jádrem. Pro uživatelský komfort bude ideální mít alespoň 8 GB RAM a procesor se 4mi jádry. Účastníci na kurzu mají notebooky, které slouží víc než 8 let. Bude ti stačit prakticky cokoliv.

Software: Máš Windows (ideálně verze 11 a novější), OS X nebo Linux? Jakýkoliv operační aktuální systém je v pohodě.

Ano! Spousta našich studentů to tak má. 🙂 Počítej ale s tím, že ti kurz zabere celkově až 10 hodin týdně po dobu 10 týdnů (cca 2,5 hodiny na lekci plus několik hodin samostudia týdně). Pokud máš odhodlání a vůli na sobě pracovat, určitě to zvládneš!

V rámci Akademie máš možnost získat certifikát ECJT (ENGETO Certified Junior Tester). Podmínkou jeho získání je úspěšné přijetí všech projektů lektory nejpozději 8 měsíců od první lekce. Do té doby máš 3 pokusy a o certifikát se pak žádá online skrze výukový portál.

Zadání jednotlivých projektů ti vysvětlí lektoři v průběhu Akademie a pokud o certifikát nestojíš, projekty vypracovávat nemusíš.

Žádný problém! Akademii můžeš uhradit na 2 splátky. Při této volbě se nezapočítává se žádná sleva, každá splátka je tedy ve výši poloviny plné ceny Akademie. Postup nákupu kurzu na splátky najdeš tady.

Testování softwaru je klíčová činnost v procesu vývoje softwaru, která zajišťuje, že výsledný produkt je kvalitní, bezpečný a splňuje specifikované požadavky. Jedná se o systematický proces, který se zaměřuje na identifikaci chyb, problémů a nedostatků vytvořeného softwaru před jeho finálním nasazením nebo uvedením na trh.

Testování obvykle provádějí specializovaní testovací inženýři, SW testeři nebo QA testeři, případně analytici, kteří používají různé metody a nástroje k zjištění chyb. V některých případech mohou být do testování zapojeni i samotní vývojáři, kteří provádějí jednotkové testování svého kódu.

Testovat se dá všechno – od malých aplikací až po velké operační systémy. Provádí se buď manuálně nebo automatizovaně, často pomocí speciálních nástrojů pro testování softwaru jako jsou například Selenium (pro automatizaci webových aplikací), JIRA (pro správu chyb a testovacích cyklů) nebo TestRail (pro správu testovacích případů a testovacích plánů).

Efektivní testování softwaru pomáhá předcházet nákladným opravám chyb po uvedení produktu na trh, zvyšuje uživatelskou spokojenost a pomáhá udržet reputaci firmy tím, že zajišťuje vysokou kvalitu produktu. Testování je navíc nezbytné pro splnění regulačních standardů v některých průmyslových odvětvích.

Práce testera zahrnuje plánování testů, tvorbu testovacích scénářů, samotné testování softwaru, hledání a zaznamenávání chyb, a následné ověřování oprav.

Tester pracuje v týmu s vývojáři a projektovými manažery, aby zajistil, že výsledný software je co nejkvalitnější.

Detailní popis práce testera a jeho typickou denní náplň jsme detailně popsali v tomto článku.

Tester obvykle začíná s analýzou požadavků na software, na základě kterých vytváří testovací plány. Poté provádí různé typy testů (například funkční, integrační, výkonnostní) a zapisuje výsledky. Pokud najde chybu, zaznamená ji do systému pro sledování chyb a komunikuje ji vývojovému týmu. Tester také často pracuje na automatizaci opakujících se testů, k tomu už využívá znalost některého programovacího jazyka (např. Pythonu).

Více informací o práci testera zjistíš v tomto článku.

Tester je častou vstupní bránou do světa IT. Na pozici manuálního testera totiž nepotřebuješ žádné předchozí zkušenosti s programováním.

Pro začátek by manuální (= ruční) tester měl znát nástroje pro testování softwaru, rozumět různým testovacím metodikám a umět identifikovat a dokumentovat chyby v softwaru. Taky je důležité, aby měl dobré analytické dovednosti, aby mohl efektivně analyzovat požadavky a chyby.

Pokud se chceš o testerské pozici dozvědět více informací, mrkni na náš článek Jak se stát SW testerem.

Ovšem znalost alespoň jednoho programovacího jazyka (např. Pythonu) může být v testingu velmi užitečná – díky tomu můžeš začít při práci využívat poloautomatizované a automatizované testy. Jako automatizační tester vytváříš skripty a využíváš testovací software k automatizaci opakovaných úkolů v testovacím procesu, což ti práci výrazně urychlí a usnadní. Díky tomu jsi pro firmu cennější a užitečnější, takže porosteš nahoru i platově. Pokud ti dává smysl si kromě testingu rovnou osvojit i znalost Python (který je sám o sobě populární), mohl by tě zajímat náš komplexní kurz Tester s Pythonem.

Software tester je profesionál, který se specializuje na ověřování a zajišťování kvality softwarových aplikací. Jeho úkolem je zajistit, že software, který projde jeho rukama, je bez chyb, funguje podle specifikací a splňuje potřeby uživatelů. Detailněji se o pozici SW testera dočteš v tomto článku. A pokud dáváš spíš přednost videu, mrkni sem.

Práce software testera spočívá – jak už název napovídá – v testování softwaru. Tedy zajištění, že software neobsahuje chyby a nezpůsobuje uživatelům/zákazníkům problémy v aplikacích nebo systémech před uvedením na trh.

Role SW testera je nepostradatelnou součástí IT týmu – dohlíží na to, že konečný produkt je bezpečný, spolehlivý a splňuje očekávání klientů. Po vydání softwaru ovšem práce testera nekončí – neustále je co zlepšovat, optimalizovat a nesmíme opomenout na aktualizace softwaru, jejichž ostré nasazení taky podlého důkladnému procesu testování.

Tester aplikací se zaměřuje konkrétně na testování softwarových aplikací na různých zařízeních a platformách, aby se ujistil, že aplikace běží správně, rychle a bez chyb. Provádí různé typy testů, od uživatelských testů až po testy výkonnosti, pomáhá vylepšit uživatelskou zkušenost s aplikací apod.

O dalších testerských pozicích se dočteš v našem článku o testingu.

QA engineer (Quality Assurance Engineer, do češtiny překládaný jako specialista na zajištění kvality, je člověk, který se zaměřuje na zajištění kvality softwarových produktů. Nejde jen o testování samotného softwaru, ale i o zajištění, že celý proces vývoje software je efektivní a splňuje stanovené standardy kvality.

QA engineer často pracuje na vylepšení procesů vývoje softwaru, definuje testovací strategie a plány, a implementuje různé metody pro automatizované testování. Je zodpovědný za to, aby produkt vyšel z vývoje bez chyb a splňoval požadavky klientů. QA engineer taky úzce spolupracuje s vývojáři a působí jako most mezi technickými týmy a zákazníky nebo klienty, aby zajistil, že všechny strany jsou spokojené s konečným produktem.

Role QA engineer se může lišit v závislosti na velikosti a typu projektu, ale obecně jsou tyto osoby klíčové pro udržení vysoké úrovně kvality v jakémkoli softwarovém projektu.

Co se týče vzdělání a dovedností, QA inženýr potřebuje kombinaci technických, analytických a komunikačních dovedností.

O dalších pozicích, které s testingem souvisí, se detailně dočteš v tomto článku.

Jako juniorní tester softwaru se primárně věnuješ základním testovacím úkolům, včetně:

• ručního testování,
• provádění testovacích scénářů dle specifikací,
• identifikace jednoduchých chyb (bugů) a jejich záznamu.

Zároveň se seznamuješ s různými testovacími nástroji a softwary pod vedením zkušenějších kolegů. Zapisuješ výsledky svých testů a podílíš se na přípravě testovací dokumentace. Účastníš se také týmových schůzek, kde se učíš od svých kolegů a sděluješ informace o svých pokrocích a výsledcích.

Více se o typickém dni testera dozvíš v tomto článku. Případně mrkni na webinář: Jak se stát SW testerem.

Manuální tester (tzv. klikač) hraje klíčovou roli v procesu vývoje softwaru. Jeho úkolem je zajistit, že výsledný software funguje správně a neobsahuje žádné chyby před jeho uvedením na trh. Manuální tester aplikaci ručně proklikává a hledá chyby (proto se mu přezdívá manuální).

Existují také testeři, kteří dokáží psát automatizované testy – ty aplikaci proklikávají samy (k tomu už ovšem potřebují přesah do programování, např. znalost programovacího jazyka Python). Využívají k tomu testovací skripty a specializované nástroje.

Přestože automatizace testování nabývá na popularitě, manuální testování je stále nezbytné pro ověření uživatelského zážitku a interakce s aplikací.

Zjisti víc o pozici manuální testera a náplni jeho každodenní práce v našem článku: Jak se stát softwarovým testerem.

Testování mobilních aplikací zahrnuje testování na různých zařízeních a operačních systémech, ověření funkčnosti, použitelnosti a výkonu, testování na různých síťových připojeních a kontrolu kompatibility s různými verzemi OS.

Otestovat webovou stránku znamená zkontrolovat, jestli se správně zobrazuje na různých zařízeních a prohlížečích, má funkční všechny odkazy a je použitelná pro konečné uživatele.

Tento proces zahrnuje několik kroků:

Testování funkčnosti: Ověřuje se, zda všechny funkce na webu pracují, jak mají.

Testování uživatelského rozhraní: Zjišťuje se, jak web vypadá a jak je snadné ho používat.

Testování kompatibility: Testuje se, jestli web správně funguje na různých zařízeních a v různých prohlížečích.

Testování výkonu: Ověřuje se, jak rychle se stránky načítají a jak web zvládá velké množství návštěvníků.

Každý z těchto testů pomáhá zajistit, že web je kvalitní a bude správně fungovat pro každého, kdo ho si ho zrovna prohlíží.

V dubnu 2024 se výdělky na různých pozicích spojených s testováním softwaru na pracovním portálu Jobs.cz pohybovaly mezi 45 000 až 100 000 Kč, v závislosti na požadovaných zkušenostech a náplni práce.

Podle serveru platy.cz se mzda/plat SW testerů pohybuje v rozmezí 40 693 až 81 793 Kč. Jako IT tester, kdy pracuješ s poloautomatizovanými testy, se rozmezí zvyšuje na 41 942 Kč až 102 578 Kč.

Detailní a aktuální info o tom, kolik berou testeři, se dozvíš v tomto článku.

Tohle téma jsme od A do Z obsáhli v článku Jak se stát testerem, takže pokud tě zajímají detaily, můžeš se do něj začíst.

Ve stručnosti:

Nemusíš být hned od začátku programátor, ale mít alespoň základní přehled o programování (například Python nebo JavaScript) se ti může hodit. Některé firmy tě možná budou chtít poslat na kurzy programování, protože rozšíření tvých znalostí a dovednosti znamená, že můžeš například pracovat i s poloautomatizovanými testy.

Pokud za sebou máš aspoň základní zkušenost s testováním nebo kurz zaměřený na testování, ukážeš tím zaměstnavatelům, že máš o obor opravdu zájem.

A pokud jde o technické dovednosti, znalost SQL (jazyk pro práci s databázemi) je velmi žádaná. S tímto nástrojem budeš umět lépe pracovat s daty, což je pro testování klíčová dovednost.

Důležitá je i angličtina (minimálně na úrovni B1), zvlášť pokud máš v plánu pracovat ve větší, mezinárodní společnosti.

Testing Akademie je super volbou, jak si začít budovat cestu k tomu stát se skvělým testerem softwaru a mít solidní základy, na kterých můžeš dál stavět.

SQL, což je zkratka pro Structured Query Language, je programovací jazyk speciálně navržený pro správu a manipulaci s daty uloženými v relačních databázích. Umožňuje uživatelům vytvářet, upravovat a spravovat databázové struktury a data. S jeho pomocí můžeš provádět různé operace, jako je vkládání, aktualizace, mazání a dotazování dat, což zahrnuje i složité analýzy a agregace dat. A to vše za účelem získání specifických informací z obrovského množství dat. SQL je standardizovaný a podporován mnoha databázovými systémy, jako jsou MySQL, PostgreSQL, SQL Server a další, což ho činí univerzálním nástrojem především v oblasti databázové správy. Své využití ale najde i v jiných oblastech – od web developmentu přes testing až po bezpečnost.

Chceš se o SQL jazyce, který najde široké uplatnění nejen v datové analýze, ale třeba i testingu nebo bezpečnosti chceš dozvědět víc? Hledej tutoriály a materiály dostupné online – třeba náš krátký online kurz zdarma: Základy SQL – nebo se přihlas do naší Datové Akademie.

SQL, neboli Structured Query Language, vyvinuli v roce 1974 Donald D. Chamberlin a Raymond F. Boyce ve výzkumném středisku IBM. Jazyk byl původně navržen pro systém zvaný System R, který byl prototypem první relační databáze. SQL se rychle stal standardem pro manipulaci a dotazování dat v relačních databázích, a dnes je široce používán po celém světě.

Přečti si v tomto článku, kde všude najde uplatnění a proč hraje klíčovou roli při efektivní práci s daty.

MySQL je relační databázový systém, což znamená, že ukládá data ve strukturované formě v tabulkách a umožňuje jejich vzájemné propojení. Je velmi populární pro svou otevřenost, vysokou výkonnost a flexibilitu při použití v různých aplikacích – od webových stránek po komplexní informační systémy.

SQL, což znamená Structured Query Language (strukturovaný dotazovací jazyk), je nástroj, pomocí kterého mluvíš s databázemi. Když potřebuješ z databáze něco zjistit nebo do ní něco zapsat, napíšeš dotaz v SQL. Tento dotaz říká databázi, co máš na mysli, třeba jako „Ukaž mi všechny objednávky nad 1 500 Kč!“ a SQL se postará o zbytek. Základní informace o tom, jak SQL funguje, najdeš v tomto blogovém článku.

Databáze SQL je místo, kde se ukládají a spravují data pomocí SQL. Můžeš si to představit jako elektronický souborový systém, kde jsou všechny informace pečlivě uspořádané, aby bylo snadné najít to, co potřebuješ, když to potřebuješ. Příklad jednoduché databáze najdeš v tomto článku u nás na blogu.

SQL se používá všude, kde lidé potřebují ukládat a získávat informace z databáze efektivně. Od velkých bank přes e-shopové platformy až po zdravotnické systémy. V podstatě v každém odvětví, které pracuje s daty, najdeš SQL, protože je to univerzální nástroj pro práci s daty.

Své uplatnění SQL najde v širokém spektru IT oblastí – např. v bezpečnosti, data science a analýze dat, testování… Ale taky v rámci web developmentu, e-commerce platformách nebo třeba logistiky při řízení zásob.

Detailní info o využití SQL v praxi najdeš v tomto článku u nás na webu.

Mezi běžně používané nástroje patří Selenium pro automatizované testování webových aplikací, JIRA pro správu chyb a projektů, Jenkins pro kontinuální integraci, Postman pro testování API a JUnit pro testování v Javě.

Regresní testování je typ testování, který ověřuje, že nové změny nebo opravy v softwaru neovlivnily již existující funkčnosti. Provádí se často po každé aktualizaci nebo úpravě softwaru.

Manuální testování je testery prováděno ručně, zatímco automatizované testování využívá skripty a nástroje k provádění testů automaticky. Automatizované testování je vhodné pro opakované a časově náročné testy.

Dokumentace chyb je klíčová pro sledování a opravu problémů. Pomáhá vývojářům pochopit, kde se chyba nachází, jak ji reprodukovat a jaký má vliv na software. Dobře zdokumentovaná chyba urychluje proces jejího odstranění.

Mezi hlavní výzvy patří neustálé změny v softwaru, složitost aplikací, nedostatek času na testování, potřeba testování na různých platformách a zařízeních a udržení aktuálnosti automatizovaných testů.

Testovací plán je dokument, který popisuje rozsah, přístup, zdroje a časový plán zamýšlených testovacích aktivit. Definuje cíle testování, kritéria úspěchu a specifikuje zdroje a harmonogram.

Přístup k materiálům máš:

• 4 měsíce od první lekce u měsíčních kurzů (typicky React kurz)
• 8 měsíců od první lekce 3měsíční Akademie
• 12 měsíců od první lekce 6měsíčních kurzů (Datový analytik s Pythonem, Tester s Pythonem)