Online kurz Linuxu na 12 týdnů
Znalosti Linuxu jsou jistou vstupenkou do světa IT. Nejen že je po těchto specialistech vysoká poptávka, ale zároveň je to ideální technologie pro úplné začátečníky. Nauč se během 3měsíčního kurzu spravovat systémy a staň se Linux administrátorem.
Google, hry, aplikace jako Netflix nebo třeba Facebook fungují díky serverům. A ty běží právě na Linuxu. Stejně jako cloudové služby, které jsou čím dál populárnější. Linux aktuálně zažívá obrovský boom a svoje administrátory potřebuje stále víc firem. Linux je navíc úplně ideální pro nováčky v IT. V programování potřebuješ kreativitu, v případě Linuxu ti stačí naučit se určité postupy a příkazy. Na téhle technologii je skvělé i to, že tvoje kariéra může jít hned několika směry – od automatizace přes Network Admina až po zabezpečení.
Láká tě práce ve firmách jako IBM, AT&T nebo Kiwi.com? I tam se zaměstnali naši absolventi. Jsou z nich specialisté na zabezpečení, škálování infrastruktury, bezpečnost nebo třeba uchování dat.
Je pro tebe IT svět novinkou? Jsi tu správně!
Začneme úplně od začátku. Bude ti stačit jen notebook, připojení k internetu a chuť zapracovat na svých IT znalostech. ENGETO Akademie je jedním z nejkomplexnějších a nejoblíbenějších kurzů Linuxu v Česku. Počítej proto s tím, že toho pro tebe máme připraveno opravdu hodně. Výuka probíhá formou live webinářů, které vede zkušený lektor. A každou lekci si můžeš kdykoliv pustit ze záznamu. Získáš taky přístup na výukovou platformu, na které najdeš interaktivní cvičení, projekty a další kurzy. Nudit se rozhodně nebudeš!
Všechny důležité informace ti řekneme na první hodině, takže se ničeho neboj. Na začátku dostaneš virtuální stroj, který máš k dispozici během celého kurzu. Získáš také 8měsíční přístup do e-learningových materiálů ke kurzu. Dopředu si ale nic studovat nemusíš. 🙂
Čeká tě 12 online webinářů s lektorem po 3 hodinách, celkem tedy 36 hodin výuky. Na každé hodině ti nejdříve ukážeme nový koncept a teorii si pak hned procvičíš v připraveném prostředí – vše online, z pohodlí domova. Novou látku si tak hned osaháš v praxi. Během výuky dostaneš prostor se na cokoli zeptat, lektor ti rád se vším poradí. A pokud náhodou live webinář nestihneš, můžeš si lekci znovu pustit ze záznamu.
Všechny nové znalosti a schopnosti budeš trénovat i doma. Počítej, že ti samostudium průměrně zabere několik hodin týdně, pokud si chceš z kurzu odnést maximum. Úkoly na vzdělávacím portále ti zaručí, že budeš kurz zvládat a dobře si osvojíš látku. A pokud budeš během samostudia potřebovat pomoci, stačí napsat na Discord.
V průběhu Akademie si budeš získané znalosti průběžně procvičovat na praktických příkladech. Kromě toho tě na konci kurzu čeká vypracování komplexního závěrečného projektu, kde zužitkuješ vše, co se naučíš. K vypracovanému projektu dostaneš individuální zpětnou vazbu – zjistíš, co ti jde dobře a kde je ještě prostor se zlepšit. Můžeš využít i Live Chat podporu či komunikaci v rámci naší Discord komunity.
V rámci Akademie máš možnost získat certifikát ENGETO Certified Junior Linux Administrator (ECJLA). Podmínkou jeho získání je úspěšné přijetí závěrečného projektu lektory nejpozději 8 měsíců od první lekce. Celkově máš 3 pokusy a o certifikát se žádá online skrze výukový portál. Zadání projektu ti vysvětlí lektoři v průběhu Akademie a pokud o certifikát nestojíš, projekt vypracovávat nemusíš.
Zjistíš, co je Linux, proč je důležitý v IT a kde se s ním setkáš v praxi – od serverů přes superpočítače až po chytré telefony.
Seznámíš se s pojmem distribuce (různé „verze“ Linuxu jako Ubuntu, Debian nebo Fedora) a pochopíš rozdíl mezi grafickým prostředím (GUI) a příkazovou řádkou (CLI). Na první pohled může příkazová řádka působit složitě, ale v Linuxu je to mocný nástroj, který ti dává plnou kontrolu nad systémem a v Linuxu se bez ní neobejdeš.
Naučíš se první základní příkazy, díky kterým se začneš v systému orientovat – zjistíš, kde se nacházíš, jak pracovat s adresáři (vyzkoušíš si vytváření, mazání, kopírování a přejmenování) a jak se snadno pohybovat po adresářové struktuře. Poznáš rozdíl mezi absolutní a relativní cestou, což ti umožní rychleji a pohodlněji pracovat se soubory.
Vyzkoušíš si také, jak fungují přepínače a argumenty příkazů (např. ls -l pro detailní výpis nebo ls -la /home pro detailní výpis včetně skrytých souborů v adresáři /home).
Součástí lekce je i práce s nápovědou a manuálem, takže už od začátku budeš vědět, jak si poradit, když narazíš na něco nového nebo si zrovna nebudeš moct vzpomenout na ten správný přepínač.
V téhle lekci půjdeme o krok dál – podíváš se na to, jak je Linux uspořádaný uvnitř a jak efektivně pracovat s daty v praxi. Naučíš se hledat soubory, filtrovat data a kontrolovat prostor na disku – tedy věci, které budeš řešit při každodenní práci na serveru nebo při ladění aplikací.
Prozkoumáš nejdůležitější adresáře celého systému. Díky tomu už nebudeš bloudit – budeš vědět, kde hledat nastavení, kde se ukládají logy nebo kde se nachází uživatelská data.
Naučíš se taky řetězit příkazy – tedy posílat výstup jednoho příkazu rovnou jako vstup do jiného. Dokážeš tak řešit složitější úlohy jediným řádkem, bez nutnosti vytvářet zbytečné soubory navíc.
Seznámíš se s utility příkazy – šikovnými pomocníky, které umí rychle vyřešit jednu konkrétní věc. Například zjistit typ souboru (file), which), spočítat řádky (wc) a slova (nl), zobrazit text (echo), stáhnout data z internetu (wget) nebo restartovat systém (reboot) nebo ho vypnout (shutdown). V Linuxu se s nimi setkáš na každém kroku, protože se snadno kombinují a dávají ti do ruky obrovskou flexibilitu.
A teď to nejlepší ze všeho – naučíš se manipulovat s textem pomocí mocných nástrojů: sort pro řazení řádků, grep pro bleskové vyhledávání, uniq pro odstranění duplicit, tr pro převod znaků. Zvládneš echo pro výpis textu, wc pro počítání, diff pro porovnávání souborů nebo nl pro číslování řádků. Tahle sada je absolutně klíčová, protože v Linuxu pracuješ s textem neustále – od konfiguračních souborů přes skripty, až po logy. A až tohle všechno ovládneš, dokážeš skládat příkazy jako puzzle a tvořit řešení, která jsou elegantní, rychlá a efektivní.
Na závěr se podíváš na to, jak Linux pracuje s časem – zobrazíš kalendář (cal), aktuální datum a čas (date) a dozvíš se, co znamená Unix epoch nebo co se stane roku 2038.
Tahle lekce tě vybaví dovednostmi, které využiješ při práci se skripty, logy i při správě systému – zkrátka ve všem, co tě čeká v dalších kapitolách a samozřejmě i v každodenní praxi.
V téhle lekci začneš poznávat další praktické nástroje, které se ti budou hodit při každodenní práci s Linuxem. Začneme jednoduššími věcmi, jako je archivace a komprese souborů, což využiješ třeba při zálohování nebo sdílení dat. Ukážeme si také různé kompresní metody (gzip, bzip2, xz) a vysvětlíme, čím se liší a kdy se vyplatí je použít.
Pak se podíváme na textové editory, konkrétně vi nebo novější variantu vim, se kterými dokážeš upravit konfigurační soubory přímo v terminálu.
Dál si vysvětlíme rozdíl mezi terminálem (program – okno, ve kterém píšeš příkazy) a shellem (prostředí, které příkazy vykonává a komunikuje se systémem). Ukážeme si také, že shellů existuje víc – například bash, zsh, csh nebo fish – díky tomu pochopíš, proč se někde používá jiný shell a jaké výhody ti to může přinést v praxi.
Nakonec se dostaneme k důležitému tématu – přesměrování vstupu a výstupu. To ti pomůže pochopit, jak Linux funguje. Výstup programu si uložíš do souboru, nasměruješ ho jinam nebo naopak vezmeš soubor jako vstup do programu. Naučíš se tak řešit i složitější úlohy elegantně a bez zbytečného klikání. Díky tomu se naučíš řešit i složitější úlohy elegantně.
Tyhle principy se ti budou hodit ve všech dalších lekcích i praxi – od práce s procesy až po psaní skriptů a automatizaci.
Linux je systém, kde může pracovat víc lidí najednou – každý má svůj účet, svoje oprávnění a svoje data. Proto je správa uživatelů klíčová nejen pro bezpečnost, ale i pro spolupráci v týmu.
Začneme tím, jak zjistit informace o uživateli (id, who, whoami, users) a kde je Linux uchovává – v souboru /etc/passwd. Ten funguje jako seznam všech účtů v systému.
Pak se seznámíš s rolí superuživatele (root). Představ si, že máš klíče od všech dveří v celé budově – přesně takové pravomoci má root v systému. Dostane se kamkoliv a může změnit cokoliv. Jenže právě proto je s ním potřeba zacházet opatrně: jedna špatná akce může rozbít celý systém. Ukážeme si, jak mezi uživateli přepínat (su) a jak využít příkaz (sudo), když potřebuješ spustit příkaz s vyššími právy, i když nejsi root.
Podíváme se i na práci s hesly a jejich zabezpečením – jak nastavit nové heslo (passwd), zkontrolovat jeho platnost (chage) nebo účet deaktivovat. Nakonec se naučíš spravovat uživatele a skupiny – vytvářet je, měnit nebo mazat (useradd, usermod, groupadd, groupmod atd.).
Tohle všechno je základ, který využiješ nejen na serverech, ale i u běžné správy systému. Díky těmto znalostem zajistíš, že se do systému dostane jen ten, kdo má.
V Linuxu nepracují všichni se stejnými možnostmi – ke každému souboru je přiřazen vlastník a nastavená práva. Díky tomu systém ví, kdo může soubor číst, zapisovat do něj nebo ho spouštět. Správné nastavení práv je klíčové pro bezpečnost i spolehlivý chod aplikací.
Představ si, že máš v kanceláři zamčené šuplíky: někdo má klíče jen k jednomu, někdo ke všem a někdo žádýé. Přístupová práva v Linuxu fungují stejně – přesně určují, kdo má k čemu přístup.
V téhle lekci se naučíš měnit přístupová práva (chmod) – a to buď symbolickou notací (rwx), nebo číselnou notací (např. 755). Ukážeme si i to, jak nastavit výchozí práva nových souborů (umask).
Podíváme se i na speciální přístupová práva (setuid, setgid, sticky bit) a na Access Control List (ACL), který dovoluje ještě detailnější nastavení přístupů.
Na závěr přijde plánování úloh pomocí cron – užitečný nástroj, díky kterému se úlohy spustí automaticky v určený čas (např. záloha databáze každou noc).
Díky těmto znalostem dokážeš správně nastavit práva a plánovat úlohy – tím zajistíš, že data i systém budou chráněné a opakující se úkoly poběží samy.
V praxi testera, administrátora nebo vývojáře se často setkáš se situacemi, kdy systém zatěžuje nějaký program, aplikace zamrzne nebo je potřeba zjistit, co se děje „uvnitř“ počítače. Znalosti z téhle lekce ti dají kontrolu nad systémem – nebudeš bezradně koukat, že počítač něco dělá, ale zjistíš, co běží, co brzdí výkon a jak to ukončit nebo pustit chytřeji. To je jedna z nejcennějších dovedností v Linuxu.
Každý spuštěný program běží jako proces – a procesů mohou být stovky i tisíce najednou. Vysvětlíme si, jak procesy fungují, jak je sledovat a jak s nimi pracovat.
Představ si, že počítač je jako rušná kancelář. Každý program je jeden pracovník – někdo má vyšší prioritu (např. databáze), jiný menší (hudební přehrávač). Ty ale můžeš rozhodnout, kdo má dostat přednost, koho zastavit nebo kdo má pracovat na pozadí.
Ukážeme si rozdíl mezi statickým a dynamickým zobrazením procesů (ps, top, htop), co je adresář /proc a jak z něj vyčíst informace o běžících programech. Naučíš se posílat procesům signály (kill, pkill), nastavovat jejich prioritu (nice, renice) a rozpoznat tzv. zombie procesy. Projdeme i nástroje pro sledování využití systémových prostředků – paměti, procesoru nebo zatížení systému.
Na závěr se podíváme na joby (úlohy – procesy, které si shell pamatuje a se kterými můžeš manipulovat). Naučíš se posílat je na pozadí, vracet do popředí nebo je odpojit od terminálu, aby běžely i po odhlášení.
V praxi se bez instalace softwaru a práce se zařízeními neobejdeš – ať už na serveru, nebo na vlastním počítači. Díky znalostem z téhle lekce dokážeš rychle přidat nový program, připojit disk nebo vyřešit problém s daty. Zjistíš také, jak Linux spravuje soubory a proč je dobré rozumět inodům a linkům.
Nejprve se podíváme, jak do Linuxu přidávat a spravovat software. Všechno se řeší přes balíčkovací systém – místo hledání programů na webu stačí napsat příkaz a systém nainstaluje program i všechny potřebné součásti, bez kterých by nemohl fungovat (tzv. závislosti). Je to bezpečné, rychlé a funguje to stejně na serverech i běžných počítačích.
Ukážeme si rozdíl mezi high-level správci balíčků (např. apt, yum, dnf), které používáš pro běžnou instalaci, a low-level správci (např. dpkg, rpm), kteří pracují s jednotlivými balíčky na nižší úrovni. Naučíš se také, co jsou repozitáře – oficiální „sklady“ softwaru pro Linux.
Další část lekce se zaměří na zařízení v Linuxu. Všechno, co k systému připojíš (disk, USB, klávesnici), má svůj záznam v adresáři /dev. Dozvíš se i o tzv. pseudozařízeních – speciálních „virtuálních souborech“ jako /dev/null (funguje jako „odpadkový koš“, kam můžeš poslat data, která už nepotřebuješ) nebo /dev/zero (nekonečný zdroj nul, který se hodí pro testování). Seznámíš se i s příkazem dd, který funguje jako generátor znaků a umožňuje vytvářet testovací soubory nebo pracovat přímo s bloky dat.
Nakonec se podíváme na inody a linky. Inody jsou jako „občanské průkazy“ souborů – nesou informace o souboru (vlastník, práva, čas vytvoření). Naučíš se rozdíl mezi hardlinkem (další jméno pro stejný soubor) a symlinkem (odkaz podobný zástupci ve Windows). To ti pomůže při řešení problémů s místem na disku nebo při správě konfigurací.
V téhle lekci zjistíš, co se děje od chvíle, kdy zmáčkneš tlačítko „power“ až po plně naběhlý systém. Naučíš se pracovat se službami (services), tedy procesy, které běží na pozadí, a podíváme se i na to, jak se starat o disky a data – od formátování až po moderní správu pomocí LVM.
Začneme u boot procesu, kdy si ukážeme jednotlivé fáze startu systému. Představ si, že start počítače je jako otevírání kanceláře – nejdřív někdo odemkne dveře (BIOS/UEFI), pak se rozsvítí světla a zapne elektřina (načtení jádra systému), a nakonec se připraví pracovní stoly a nástroje, aby se dalo začít pracovat (uživatelské prostředí). Naučíš se, co jsou runlevely a jak dnes jejich roli přebírá systemd. Díky tomu pochopíš, jak Linux startuje a kde hledat příčiny problémů, když systém nenaběhne správně.
Poté se zaměříme na služby. Představ si je jako „neviditelné pomocníky“, kteří běží na pozadí – třeba webový server, databáze nebo plánovač úloh. Naučíš se s nimi pracovat přes systemctl: jak službu spustit, zastavit, restartovat nebo nastavit, aby se spouštěla automaticky při startu systému.
Další část se bude věnovat diskům. Ukážeme si, jak disk naformátovat, zkontrolovat a připojit k systému (mount, umount). Pochopíš, co znamenají zápisy v souboru /etc/fstab a proč ti usnadní práci s připojováním disků.
Nakonec se podíváme na LVM (Logical Volume Management) – chytrý způsob, jak spravovat místo na discích. Díky LVM můžeš disky rozšiřovat, zmenšovat nebo vytvářet logické oddíly bez nutnosti systém složitě přeinstalovávat. To je obrovská výhoda, pokud pracuješ se servery nebo databázemi, které potřebují hodně místa.
Většina aplikací dnes funguje díky síti – bez ní by se nedostala k databázi, API ani k samotným uživatelům. Proto je důležité rozumět tomu, co se v síti děje, a mít jistotu, že umíš zjistit, kde je problém. Často totiž nejde o chybu aplikace, ale právě o síť.
Začneme u základů: vysvětlíme si, co jsou síťová zařízení (routery, switche) a jak propojují počítače. Podíváme se na IP adresy (IPv4 i IPv6), MAC adresy a zjistíme, proč existují různé způsoby zápisu (CIDR). Dozvíš se také, co znamenají pojmy jako localhost (tvůj vlastní počítač), NAT (překlad adres) nebo ARP (mapování adres).
Následně se seznámíš s tím, jak se sítě popisují – modely TCP/IP a ISO-OSI. Díky nim pochopíš, kde může být problém, když se třeba web nenačítá. Ukážeme si také transportní vrstvu: rozdíl mezi TCP (spolehlivé spojení) a UDP (rychlé, ale méně spolehlivé).
Na závěr projdeme běžné aplikační protokoly – HTTP vs. HTTPS (proč je důležité šifrování), DNS (služba, která překládá názvy webů na IP adresy) a DHCP (služba, která automaticky přiděluje zařízením IP adresy).
Díky těmto znalostem nebudeš jen slepě čekat, že síť „nějak pojede“, ale budeš rozumět tomu, co se děje na pozadí.
Teorie je základ, ale v praxi potřebuješ hlavně nástroje, se kterými zjistíš, proč aplikace nefunguje. V téhle lekci si je všechny vyzkoušíš a naučíš se je využívat v praxi.
Začneš připojením k serveru – naučíš se používat SSH (bezpečné šifrované spojení), které je dnes standardem. Pro lepší pochopení si ukážeme si i Telnet, který posílá hesla nešifrovaně, a proto se už nepoužívá. Naučíš se pracovat s klíči, které zvyšují bezpečnost i pohodlí při přihlášení.
Pak se podíváme na diagnostiku: jak funguje ICMP a jak díky příkazům ping a traceroute zjistíš, jestli je server dostupný, kudy se k němu data dostávají a kde se spojení ztrácí.
Na závěr se seznámíš s praktickými nástroji pro práci se sítí – příkazem ip pro správu rozhraní, routovací tabulkou, nástroji jako curl (testování API), dig (ověření DNS), netstat nebo nmap (mapování portů a služeb).
Díky těmto dovednostem nebudeš v práci bezradně koukat, když aplikace nenabíhá – dokážeš rychle zjistit, jestli je problém v aplikaci, serveru nebo síti.
Shell je prostředí, které zajišťuje komunikaci mezi tebou a systémem. I když na první pohled může vypadat „jen“ jako příkazová řádka, ve skutečnosti jde o jeden z nejmocnějších nástrojů v Linuxu. Umožní ti automatizovat rutinní úkoly, psát skripty nebo pracovat efektivněji než v grafickém prostředí.
V téhle lekci se naučíš používat užitečné vychytávky, které ti zpříjemní práci: aliasy (zkratky pro často používané příkazy), expanze (hvězdičky a další zkratky pro práci se soubory), substituce (nahrazení příkazu jeho výsledkem) nebo práci s proměnnými prostředí (to jsou hodnoty, které si shell pamatuje a může je předávat programům, které spouštíš). Ukážeme si také speciální soubory, ve kterých si můžeš shell přizpůsobit podle sebe.
Tyhle znalosti využiješ v každodenní praxi – od rychlejší práce s příkazy, přes ladění konfigurací, až po psaní skriptů, které ti ušetří spoustu času.
Když se v aplikaci něco pokazí, logy jsou první místo, kam se podíváš. Logy jsou záznamy toho, co systém nebo aplikace dělají – a právě z nich zjistíš, proč něco nefunguje. V téhle lekci se naučíš, jak logy číst, filtrovat a hledat v nich chyby.
Kromě logů se podíváme i na regulární výrazy (regexy). Ty ti umožní vyhledávat složitější vzory v textu – třeba všechny e-maily v souboru, konkrétní IP adresu nebo chybové kódy. Díky tomu dokážeš i v obrovském množství dat okamžitě najít přesně to, co hledáš. Tyhle dovednosti využiješ při práci s logy, konfiguracemi nebo velkými datovými soubory.
Součástí poslední lekce bude i představení práce systémového administrátora (sysadmina). Zjistíš, co všechno tato role obnáší, jak se Linux používá při správě serverů a sítí a proč je znalost Linuxu v IT světě tak ceněná. Dozvíš se, jak vypadá každodenní práce sysadmina a jaké typy úloh můžeš řešit, pokud se vydáš touto cestou.
Předpokladem pro získání certifikátu za úspěšné absolvování Linux Akademie je odevzdání komplexního závěrečného projektu. Máš čas až 8 měsíců od první lekce a celkově máš 3 pokusy. Projektová certifikace je dobrovolná, ale rozhodně ji doporučujeme. Je to další super věc, kterou se můžeš pochlubit třeba u pohovoru na pozici na systémového administrátora. Pokud o certifikát nestojíš, projekt vypracovávat nemusíš.
Získáš pevné základy práce s Linuxovými systémy.
Naučené nástroje dokážeš efektivně používat v praxi.
Získáš portfolio projektů do CV, kterými zazáříš u pohovoru.
Otevřou se ti dveře k pozicím jako Linux administrátor (SysAdmin) nebo DevOps specialista.
Příprava portfolia a CV
Kariérní poradenství
Vojta 3 roky působil jako IT Specialista v IBM, aktuálně pracuje jako . Je velký nadšenec do Linuxu, ale nikdy nevydrží u jedné distribuce příliš dlouho a rád zkouší nové věci.
Peter se IT věnuje od dětství, profesionálně přes 15 let. Už na střední s nadšením vedl IT kroužky a doučoval kámoše – jasný důkaz, že ho učení fakt baví a nedá mu to spát. Když vypne počítač, největší radost mu dělá trávení času s rodinou.
Adam se věnuje praktické výuce správy Linuxových systémů, virtualizace a monitoringu. Do IT vstoupil jako správce, ale postupně zjistil, že ho víc než technické ladění naplňuje předávání znalostí. Má přes 5 let zkušeností, hlavně ze školního prostředí a školení dospělých, a přístup staví na praxi, ne na suché teorii. Největší radost mu dělá každý „Aha!“ moment, když student samostatně objeví řešení nebo pochopí souvislosti. Nemůže vystát odfláknuté věci, ale když vidí snahu, rád pomůže – a výuku občas odlehčí i dobrým vtípkem.
Žádné zkušenosti s Linuxem jsem před kurzem neměl. Lektoři byli vždy ochotni poradit nějaký materiál ke studiu navíc, lekci okořenili i zkušenostmi z praxe. Oceňují praktické úkoly. Z mých zkušenosti ENGETO kurzy doporučuji, vše probíhalo, jak je popsáno na webu: kurz, příprava na pohovor, doporučeni k pohovoru a samotný pohovor. V mém případě jsem si dokonce mohl vybrat ze dvou nabídek práce a nakonec i získat svoji první práci v IT.
Studoval jsem u ENGETA již dříve Python, nyní mám za sebou Linux Akademii. Jednoznačně tento kurz doporučuji – nadšení a ochotní lektoři, dostatek studijních materiálů na výukovém portálu, důraz na praxi/praktickou znalost, z každé výuky je k dispozici video záznam, který dost pomůže např. s pochopením náročnější látky. Pokud Linuxu čas věnujete a začne vás bavit (tak jako mě), odnesete si s kurzu opravdu hodně.
Ano, kurz odstartujeme pěkně od začátku. Nejprve se společně podíváme na to, co to vlastně Linux je a jak se používá. K dispozici budeš mít server na naší infrastruktuře, takže si ani nemusíš instalovat Linux na svůj počítač.
Žádný problém – naše kurzy probíhají online a webináře nahráváme, takže máš možnost si pustit záznam a látku dostudovat kdykoliv jen budeš chtít.
Součástí tvého studia je i náš online výukový portál, na kterém najdeš obsah všech lekcí, projekty a další úkoly. Pokud budeš potřebovat pomoct, stačí využít náš live chat nebo skupinu na Discordu – reagujeme zpravidla do několika hodin.
Ano, ale počítej s tím, že ti Akademie zabere 10–15 hodin týdně po dobu 12 týdnů (3 hodiny na lekci plus průměrně 12 hodin týdně samostudia). Samozřejmě tempo učení je velmi individuální, nicméně pokud máš odhodlání a vůli na sobě pracovat, určitě to zvládneš!
Linux ve svém nejpřísnějším smyslu označuje pouze jádro, tedy základní část operačního systému.
Naproti tomu GNU/Linux je kompletní operační systém, který zahrnuje toto jádro spolu se všemi nástroji a aplikacemi (např. systémovými knihovnami, kompilátory, textovými editory apod.) potřebnými k jeho plné funkčnosti.
Pro zjednodušení tedy budeme používat kratší označení Linux (i když technicky vzato máme na mysli GNU/Linux).
Přístup k materiálům máš:
V rámci Akademie máš možnost získat certifikát ECJLA. Podmínkou jeho získání je úspěšné přijetí všech projektů lektory nejpozději 8 měsíců od první lekce. Do té doby 3 pokusy a o certifikát se pak žádá online skrze výukový portál.
Zadání jednotlivých projektů ti vysvětlí lektoři v průběhu Akademie a pokud o certifikát nestojíš, projekty vypracovávat nemusíš.
Jasně, přeci tě v tom nenecháme! Pokud máš opravdu zájem, hotové všechny úkoly a projekty a tvým cílem je získat práci v IT, velice rádi ti pomůžeme. Naši absolventi mají možnost účastnit se:
No jasně! Akademii je možné uhradit na 2 splátky. Při této volbě se celková cena počítá z plné sumy (nezapočítává se žádná sleva). Každá splátka je pak ve výši poloviny ceny Akademie. Postup nákupu kurzu na splátky najdeš níže nebo prostě napiš na info@engeto.com.
Postup je následující:
Do 24 hodin na svůj e-mail obdržíš 2 faktury. První fakturu (1. splátku) uhradíš ihned. Splatnost druhé faktury (2. splátka) je 30 dnů od začátku kurzu.
Hardware: Na naši Akademii stačí mít notebook s pamětí alespoň 2 GB RAM a procesor s jedním jádrem. Pro uživatelský komfort bude ideální mít alespoň 4 GB RAM a procesor s 2 – 4 jádry. Účastníci na kurzu mají notebooky, které slouží víc než 8 let. Bude ti stačit prakticky cokoliv.
Software: Máš Windows, OS X nebo Linux? Jakýkoliv operační systém je v pohodě. Na začátku akademie dostaneš seznam programů, které je vhodné si nainstalovat a se kterými poté budeš pracovat.
Ano, kurz odstartujeme pěkně od začátku. Nejprve se společně podíváme na to, co to vlastně Linux je a jak se používá. K dispozici budeš mít server na naší infrastruktuře, takže si ani nemusíš instalovat Linux na svůj počítač.
V případě online Akademie máš možnost si pustit záznam a látku dostudovat kdykoliv budeš chtít. Součástí tvého studia je i náš online výukový portál, na kterém najdeš obsah všech lekcí, projekty i správná řešení a další úkoly. Pokud budeš potřebovat pomoct, stačí využít náš live chat – reagujeme zpravidla do několika hodin.
Ano, ale počítej s tím, že ti Akademie zabere 10–15 hodin týdně po dobu 12 týdnů (3 hodiny na lekci plus průměrně 12 hodin týdně samostudia). Samozřejmě tempo učení je velmi individuální, nicméně pokud máš odhodlání a vůli na sobě pracovat, určitě to zvládneš!
Linux ve svém nejpřísnějším smyslu označuje pouze jádro, tedy základní část operačního systému.
Naproti tomu GNU/Linux je kompletní operační systém, který zahrnuje toto jádro spolu se všemi nástroji a aplikacemi (např. systémovými knihovnami, kompilátory, textovými editory apod.) potřebnými k jeho plné funkčnosti.
Pro zjednodušení tedy budeme používat kratší označení Linux (i když technicky vzato máme na mysli GNU/Linux).
Operační systémů existuje více. Nejběžnější jsou:
Linux je operační systém, což je software, který dává počítači život. Funguje jako prostředník mezi hardwarem (klávesnicí, myší, obrazovkou) a softwarem (aplikacemi). Můžeš si ho představit jako mozek počítače, který řídí všechny procesy.
Linux je navíc open-source operační systém, což znamená, že jeho kód je volně dostupný a může být upravován komunitou programátorů po celém světě. Linux je základem mnoha různých operačních systémů, kterým se říká distribuce, jako je například Ubuntu, Fedora, CentOS nebo Debian.
V naší Linux Akademii se podrobně seznámíš s tím, co Linux nabízí, a naučíš se ho používat od základů až po pokročilé úlohy, jako je správa uživatelských účtů a souborového systému.
Linux spravuje veškeré základní funkce počítače – od správy paměti, řízení procesů až po komunikaci mezi aplikacemi a hardwarem. Umožňuje ti spouštět aplikace, spravovat soubory, připojovat se k internetu a mnoho dalšího. Je oblíbený díky své stabilitě, bezpečnosti a efektivitě.
Víc se o Linuxu dozvíš v tomto článku.
S Linuxem se setkáš napříč celým IT světem – ať už jde o servery nebo cloudové služby.
Banky, e-shopy nebo třeba startupy – ti všichni využívají Linux na svých serverech – a někdo se o tyto systémy musí starat. Jako Linux administrátor budeš mít na starost to, aby servery fungovaly hladce a bezpečně. To zahrnuje nejen nastavení a údržbu serverů, ale i opravy chyb, tvorbu a kontrolu záloh, zabezpečení systému a implementaci nových nástrojů.
To však není jediná cesta. Kariérní možnosti, kde můžeš znalosti Linuxu uplatnit, zahrnují řadu juniorních pozic – např. specialistů na různé technologie nebo pozic v oblasti supportu, ze seniorních pozic se může jednat třeba o zkušené DevOps inženýry, kteří se starají o celé infrastruktury. Ostatně právě DevOps inženýři jsou na trhu poměrně nedostatkovým zbožím a pokud se do Linuxu ponoříš naplno, může tohle být tvoje cesta.
Víc se o Linuxu dozvíš v tomto článku.
Linux vyvíjí komunita programátorů z Linux Foundation, která zastřešuje vývoj Linuxu i spousty dalších open-source projektů po celém světě.
U tzv. open-source projektu může kód upravovat a vylepšovat kdokoliv. Jinými slovy každý, kdo má znalosti a chuť, se může zapojit. To umožňuje jeho neustálé zlepšování a aktualizace.
Díky našemu partnerství s Linux Foundation máš možnost v rámci studia Linux Akademie získat oficiální LFCS certifikát.
Linux používají lidé a organizace po celém světě, od jednotlivců v domácnostech až po velké korporace nebo vládní instituce.
Je oblíbený mezi programátory, vývojáři a IT profesionály, ale také ho využívají servery, superpočítače a dokonce i některé chytré telefony (například Android je založen na Linuxu).
Zajímá tě o Linuxu víc? Mrkni k nám na blog na článek: Proč začít s Linuxem.
To záleží na tvých potřebách.
Windows je rozšířenější a podporuje větší množství softwaru a her, což ho činí vhodnějším pro běžné uživatele a hráče.
Linux je zase známý svou stabilitou, bezpečností a flexibilitou, což ho činí ideální volbou pro servery, vývojáře a uživatele, kteří chtějí větší kontrolu nad svým systémem.
Mimochodem – pokud máš doma starý notebook, s Linuxem ti poběží o dost rychleji než s Windows. Samozřejmě za předpokladu, že zvolíš minimalistickou distribuci Linuxu. Takové zařízení se pak bude dát ještě pár let pohodlně používat.
Linux je operační systém, který je zdarma. Existuje mnoho jeho distribucí, které si můžeš stáhnout a používat bezplatně, jako je například Ubuntu, Fedora, nebo Debian.
Kromě Linuxu existují i další operační systémy, které jsou zdarma. Například: FreeBSD, ReactOS, Haiku a další.
Linux je zdarma díky své open-source povaze. To znamená, že kód je veřejně dostupný a každý ho může používat, upravovat a sdílet. Neexistuje žádná firma, která by za něj účtovala poplatky a prodávala ho (jako je tomu například u Windows nebo maxOS), což ho činí dostupným pro všechny.
Linux je úplně zdarma. Můžeš si ho stáhnout z oficiálních webových stránek příslušné distribuce a používat ho bez jakýchkoliv nákladů.
Domácí uživatelé ocení Linux pro jeho bezpečnost, stabilitu a přizpůsobitelnost. Linux je méně náchylný na viry a malware, což znamená méně starostí o zabezpečení. Navíc je zdarma a nabízí širokou škálu aplikací, které si můžeš přizpůsobit podle svých potřeb.
Programátoři preferují Linux díky jeho mocnému terminálu, široké podpoře vývojových nástrojů a snadné kompatibilitě s serverovými prostředími. Linux poskytuje ideální prostředí pro programování a testování aplikací, zejména pokud pracuješ na serverových projektech.
Firmy mohou na Linuxu ušetřit náklady na software, těžit z jeho vysoké bezpečnosti a stability a přizpůsobit systém svým specifickým potřebám. Linux je také dominantní v serverových a cloudových prostředích, což z něj dělá ideální volbu pro firemní infrastrukturu.
V Linux Akademii se dozvíš, jak Linux efektivně využít v domácím, vývojářském i firemním prostředí, a získáš praktické dovednosti potřebné pro správu tohoto systému.
Pro začátečníka je nejlepší zvolit Ubuntu nebo Linux Mint. Tyto systémy jsou uživatelsky přívětivé, mají širokou podporu a spoustu zdrojů, které ti pomohou začít.
Nejjednodušší způsob, jak si vyzkoušet Linux bez nutnosti instalace, je použít Live USB nebo Live CD/DVD. Tento postup ti umožní spustit Linux přímo z USB disku nebo CD/DVD bez nutnosti instalace na pevný disk tvého počítače. Stačí stáhnout obraz ISO z oficiální stránky vybrané distribuce, například Ubuntu, a vytvořit bootovací médium pomocí nástroje jako Rufus. Poté restartuješ počítač, nabootuješ z USB nebo CD/DVD a můžeš si Linux vyzkoušet, aniž bys zasahoval do svého stávajícího operačního systému. Tento způsob je ideální, protože si můžeš systém prohlédnout a otestovat, aniž bys cokoliv měnil na svém počítači.
Pokud se ti Linux zalíbí, můžeš ho později nainstalovat na pevný disk. A to tak, že nahradíš svůj stávající operační systém Linuxem (během instalace vybereš možnost „Vymazat disk a nainstalovat Linux“).
V naší Linux Akademii se při výuce připojíš na naše linuxové stroje. Jde o jednu z dalších variant, kdy není nutné nic instalovat. Linux si tak budeš moct vyzkoušet a experimentovat s ním, aniž by došlo k zásahu do hlavního systému tvého počítače. Navíc můžeš systém snadno vypnout a znovu spustit, kdykoliv budeš potřebovat.
Pro starší počítače jsou ideální lehčí distribuce Linuxu, jako je Xubuntu, Lubuntu nebo Puppy Linux. Tyto systémy jsou navrženy tak, aby byly nenáročné na výkon, ale přitom poskytovaly plnohodnotný zážitek.
Většina distribucí Linuxu má v nastavení možnost přepnout klávesnici na českou. Stačí jít do nastavení >> Klávesnice nebo Jazyk a přidat českou klávesnici jako jednu z možností.
Chceš si pojistit, že o nic nepřijdeš? Zálohování Linuxu lze provést pomocí nástrojů jako rsync, Timeshift nebo pomocí terminálových příkazů. Můžeš zálohovat celé systémy nebo jen vybrané soubory a složky.
Kopírování souborů v Linuxu můžeš provést buď přes grafické rozhraní (pravé tlačítko >> Kopírovat/Vložit), nebo pomocí příkazu cp (jako copy) v terminálu.
Můžeš taky mrknout na blogový článek, kde rozebíráme 4 linuxové příkazy, které nedají nováčkům spát.
Adresář v Linuxu vytvoříš jednoduše pomocí příkazu mkdir v terminálu. Například příkaz mkdir Novy_Adresar vytvoří složku s názvem „Novy_Adresar“.
Root je uživatel s nejvyššími oprávněními v Linuxu. Tento uživatel má plnou kontrolu nad systémem a může provádět jakékoliv změny, včetně těch, které by běžný uživatel provádět nemohl. Root je v podstatě správce systému.
Ubuntu je jedna z nejoblíbenějších distribucí Linuxu. Je známá svou uživatelskou přívětivostí a je ideální pro začátečníky i pokročilé uživatele. Nabízí pravidelné aktualizace a silnou komunitu, která ti může pomoci s jakýmkoliv problémem.
Přístup k materiálům máš:
Stačí se ozvat na čísle +420 773 087 597 nebo na e-mailu info@engeto.com.
