Vibe coding – nový přístup k programování pomocí AI – si získává začátečníky i zkušené vývojáře, protože umožňuje tvořit rychle a bez bariér. Ale má to i své limity. Proč vibe coding frčí a kde má svoje hranice? Mrkni na výhody i úskalí stylu programování s AI. 👇
Vibe coding ve zkratce? Běžným jazykem napíšeš, co má vzniknout a AI (např. ChatGPT) kód vytvoří za tebe. Tvojí rolí je zadávat, testovat a upravovat výsledek.
👍 Proč to dává smysl: Vibe coding je fajn start pro začátečníky, kteří si chtějí vyzkoušet tvorbu projektů bez nutnosti učit se programovací jazyky od píky. Umožní ti rychle testovat nápady, experimentovat a tvořit. Zkušenějším vývojářům může pomoct zrychlit prototypování a ulevit od rutinní práce.
❌ Kde narazíš: Pro komerční projekty nebo seriózní kariéru v IT to nestačí. Kód musíš časem pochopit, umět ho upravit, testovat a udržovat. Vibe coding není zkratka k reálné praxi v IT – ale může to být odrazový můstek.
Může člověk úplně vypadnout z rovnice a nechat všechno na AI? Ne tak docela. Lidský dohled je pořád klíčový – kvůli kvalitě, bezpečnosti, smysluplnosti i širšímu kontextu toho, co a proč se vlastně tvoří.
„Programování s AI je dialog. Nejsi to už jen ty a tvůj editor – je tu další hlas, který ti našeptává. Někdy ti ukáže zkratku, jindy tě svede z cesty. Klíčová dovednost dnešního vývojáře? Vědět, kdy ho poslechnout – a kdy se zastavit a přemýšlet sám.“
– Jakub Málek, Front-end Developer v ENGETU
Zajímá tě, jaké měkké dovednosti jsou u lidí v IT žádané? 💬 Přečti si rozhovor s Lenkou Skalickou, která působí jako Talent Acquisition Consultant v CGI a kariérní poradkyní v ENGETU.
Vibe coding (nebo také vibecoding) je moderní způsob, jak tvořit software s pomocí AI. Místo psaní kódu od nuly jen popíšeš, co chceš vytvořit – například „aplikaci na sledování úkolů“. AI nástroje (např. Copilot, ChatGPT nebo Cursor) pak vygenerují kód, který můžeš dál upravovat, testovat nebo rovnou použít.
Programování je díky tomu:
Nemusíš rozumět tomu, jak kód funguje. Stačí říct, co má dělat. Ale pozor – bez pochopení kódu je vibe coding spíš slepá ulička než zkratka. ❗
Má to i své háčky – často je potřeba počítat s tím, že se v kódu objeví nějaké bugy nebo nedokonalosti. Výsledkem tak může být nespolehlivý kód, který se hůř udržuje, složitě opravuje nebo obsahuje části převzaté z licenčně problematických zdrojů – což může přinést i právní rizika.
„Při vibe codingu nemusíš umět programovat – často stačí mít nápad a trochu trpělivosti.“
– Kevin Roose, The New York Times, 27. února 2025
Termín vibe coding zpopularizoval vývojář a AI guru Andrej Karpathy v únoru 2025. Popsal ho s nadsázkou jako způsob práce, kdy „jen zadáváš, kopíruješ, vkládáš… a ono to většinou funguje.“
Tenhle přístup si rychle získal vývojářskou komunitu a stal se neformálním výrazem pro styl, při kterém se víc tvoří a míň stresuje. Už v březnu téhož roku se vibe coding objevil i ve slovníku Merriam-Webster jako „slangový a trendový výraz“ z IT světa. Jo, fakt. Už je to oficiální. 😄
Možná si říkáš, že to není žádná novinka – AI při programování už možná využíváš delší dobu a usnadňuješ si tím část práce. Rozdíl je hlavně v míře kontroly:
„Vibe coding není jen o používání AI při programování. Je to spíš o tom, že AI nahrazuje technické znalosti – a člověk jen doufá, že to nějak dopadne.“
– Uživatel Redditu – PsychonautAlpha
Takže by se dalo říct, že vibe coding je programátorská verze „AI umělce“. 🧑🎨
Když Karpathy poprvé mluvil o vibe codingu, měl na mysli způsob práce zkušeného vývojáře, který AI používá jako nástroj pro zrychlení a zjednodušení práce. Věděl, co chce, rozuměl kódu a AI mu pomáhala tvořit rychleji, s lehkostí a nadhledem.
Jenže jak se tenhle pojem začal šířit, význam se změnil. ↗️
Postupně ho začali přebírat lidé mimo IT – často ti, kdo programovat neumí, ale chtějí něco vytvořit. Pro ně je vibe coding spíš způsob, jak se AI nechat vést, zkoušet, promptovat a „něco vyrobit“ – bez znalosti kódu.
Dnes tedy vibe coding označuje:
Vibe coding jede na vlně „nejdřív tvoř, výsledek můžeš ladit později“. Hodí se na rychlé prototypování, podporuje kreativitu a skvěle zapadá do agilního vývoje. Ale pozor – AI sice píše kód, ale směr, kvalitu i smysl musí pořád držet člověk. ⚠️
„Vibe coding může být vhodný například pro malé podnikatele, kteří si chtějí vytvořit třeba jednoduchý web bez toho, aby platili vývojáře. Tam to dává smysl. Ale pokud chceš vytvářet komplexnější IT projekty, nebo se tím dokonce živit, jen s AI si nevystačíš. Dřív nebo později narazíš na moment, kdy ti to přestane dávat smysl. A pokud nevíš, co se v kódu děje, nedokážeš ho opravit, přepsat ani poznat, že je něco špatně.“
– Matěj Švéda, Full-stack Developer v ENGETU
Má pořád smysl učit se kódovat? Nahradí AI programátory? Co to znamená pro tvoji IT kariéru? 🤔 Přečti si článek o tom, jak firmy a vývojáři využívají AI.
Vedle technických skillů je čím dál důležitější umět dobře vést AI – testovat její výstupy, přesně promptovat a vnímat souvislosti. Tohle se stává novou dovedností, kterou firmy začínají oceňovat.
Vibe coding přináší do vývoje něco, co tu dřív chybělo – rychlost myšlenky. ⏰ Nápad, který by dřív ležel týdny v šuplíku nebo potřeboval zkušeného vývojáře, teď můžeš během pár hodin převést do fungujícího prototypu. To otevírá prostor k experimentování.
Co dřív zabralo týden, zvládneš s pomocí AI za jedno odpoledne. Stačí správně popsat, co chceš – a můžeš si „naklikat“ funkční demo, které testuješ nebo rovnou ukážeš týmu. I úplný začátečník si může zkusit vytvořit aplikaci, která reaguje, počítá nebo zobrazuje data.
Už nepotřebuješ umět programovací jazyk, syntax ani framework. To mění pravidla hry nejen pro nováčky (v určitém bodě se ovšem bez znalosti kódu neobejdeš), ale i pro zkušené vývojáře.
Vibe coding může působit jako osvobozující způsob vývoje, ale má i svá úskalí – hlavně pokud se na AI spoléháš bez kontroly nebo hlubší znalosti kódování. ❌
Lidský dohled je zásadní – pro bezpečnost, výkon i srozumitelnost výsledku. Bez něj vibe coding snadno sklouzne k „AI experimentu“, který nikdo nechce udržovat.
AI sice zvládne napsat funkční kód, ale často je zbytečně složitý, neefektivní nebo obsahuje chyby, které na první pohled nejsou vidět. To může vést k vyšší zátěži systému, pomalejší aplikaci nebo zbytečnému plýtvání zdroji. 😒 A bez kontroly od zkušeného vývojáře se snadno dostaneš do situace, kdy aplikace vypadá, že funguje – ale pod kapotou se hroutí. Proto je důležité vše testovat, optimalizovat a revidovat.
A co víc – testování vibe-coded aplikací je o to složitější, protože nevíš přesně, co se v kódu děje. Můžeš narazit na skrytá chování, která AI vygenerovala „bokem“. 🤯
Prompt ti kód napíše, ale nezkontroluje za tebe, jestli dává smysl, jestli spolu věci správně komunikují, nebo jestli nebude problém v integraci. A na to už potřebuješ znalosti – třeba při testování, debugování nebo když něco přestane fungovat.
Bez dokumentace, struktury a osvědčených postupů je výsledek těžko udržitelný. U větších projektů to vede k technickému dluhu – kód se špatně opravuje, nerozumí mu nikdo jiný než AI – a i ta už si ho „nepamatuje“. 🤪
🍝 Spaghetti kód
Když AI vede někdo bez zkušeností, často vzniká tzv. spaghetti code – tedy nepřehledný a špatně struktorovaný kód, který se těžko ladí, upravuje i rozšiřuje. Čím větší projekt, tím větší problém. AI neudrží konzistenci napříč více soubory bez velmi přesného vedení. To může vést k technickému dluhu, který se prodraží hlavně ve chvíli, kdy se má aplikace rozvíjet dál.
Generovaný kód často neprojde žádnou bezpečnostní kontrolou. Chybí mu např. ochrana proti běžným útokům (např. SQL injection) – což je problém zejména u aplikací pracujících s citlivými daty.
AI navíc může vytvořit kód, který porušuje licence nebo čerpá části kódu z jiných projektů, což může vést k právním potížím – hlavně v komerčním prostředí. 🫣
V březnu 2025 přinesl magazín Analytics India konkrétní příklad z praxe: „Nedávno jeden uživatel na síti X nasadil pomocí nástroje Cursor vlastní SaaS aplikaci vyvinutou za pomoci AI. O pár dní později sdílel, že se někdo pokouší najít bezpečnostní chyby v jeho aplikaci. Hned následující den oznámil, že čelí útoku.“
Vibe coding si poradí se základními a běžnými frameworky, ale u reálných aplikací s novými nebo složitějšími technickými požadavky začíná narážet na své limity.
AI kód nemusí pasovat do existujících projektů – chybí mu kontext, často nepočítá s napojením na další služby nebo knihovny. V legacy systémech tak může způsobit víc škody než užitku.
Pokud se chceš do vibe codingu ponořit naplno, tyhle AI nástroje se staly komunitními stálicemi a stojí za vyzkoušení:
Začni jednoduše, ale s jasným zadáním. 😊 Místo „Udělej web“ rovnou AI nástroji řekni, co na něm má být a jak má vypadat. Buď konkrétní a neboj se zkoušet. Pokud chceš vědět víc, klidně se ptej, proč AI něco napsala, nebo si nechej části kódu vysvětlit.
| 💡 TIP: Buď konkrétní a udávej směr. AI má tendenci generovat složitější nebo zbytečně komplikovaný kód, pokud jí nedáš jasné zadání. Čím konkrétnější budeš, tím lepší výsledek dostaneš. 👉 Místo: „Vytvoř jednoduchý formulář“ zkus: „Vytvoř jednoduchý kontaktní formulář v Reactu se dvěma vstupy a tlačítkem Odeslat“. Tím, že AI napovíš co chceš, ale i jak to má udělat – výrazně zvýšíš šanci, že kód bude jednoduchý, přehledný a správný. |
Jak by mělo zadání vzorového promptu vypadat? 🧐 Prompt by měl být konkrétní, dávat smysl v daném kontextu a směřovat k jasnému cíli.
V rukách zkušeného člověka může být vibe coding silný nástroj. Ale sám o sobě není kouzelná hůlka. A v rukách začátečníka bez kontroly? Často rychlá jízdenka do technického dluhu.
Na druhou stranu vibe coding může být tvůj první vstupní bod do IT. Může ti pomoct začít, zbavit se strachu, zkoušet a tvořit. A to je skvělé. 😍 Ale pokud chceš v IT dlouhodobě růst, budeš potřebovat mnohem víc než jen dobrý prompt.
„AI ti může dát křídla, ale nenaučí tě, jak se udržet ve vzduchu. Vibe coding je skvělý způsob, jak překonat počáteční strach a získat sebevědomí. Ale pokud zůstaneš jen u něj, stavíš si dům z prefabrikovaných dílů, aniž bys chápal, jak drží pohromadě. V IT je dlouhodobý růst postavený na zvědavosti, pochopení a schopnosti se ptát – ne jen na schopnosti zadat správný prompt.“
– Jakub Málek, Front-end Developer v ENGETU
Říkáme to na rovinu:
Pokud chceš prorazit v IT, samotná AI tě tam nedostane. 😶
Je to výborný nástroj – ale jen když znáš základy, umíš správně zadat prompt a poznáš, kdy ti AI radí nesmysly. Časem bys měl být tím, kdo AI nástroje vede – ne tím, kdo se jich drží jako berličky.
Začátečníky může programování s AI svádět k tomu neřešit, jak věci doopravdy fungují. Jenže pokud se spoléháš jen na výstup, zpomaluješ svůj růst. 🐢 Snadno přehlédneš, že ti chybí základy – třeba v testování, debuggingu nebo logice aplikace. A bez hlubšího porozumění se dál nepohneš.
Umělá inteligence může být tvůj studijní sparring partner, mentor i debugger – pokud ji vedeš správně. Můžeš se od ní učit, zkoumat, co vytvořila, nechat si vysvětlit syntax atd. Ale zodpovědnost za výsledek? Ta je pořád na tobě.
Tohle téma vnímáme hlavně jako příležitost k inovacím. 🚀
„Vibe Coding: I’m a Developer Now“ je fiktivní titul, který koluje internetem jako vtip mezi programátory. 📘
Obálka napodobuje styl známé edice technických knih od O’Reilly, ale místo odborného obsahu zobrazuje postavičku s prázdným výrazem, jak kouká do notebooku – a to dokonale vystihuje vibe kódování v rukou nevývojářů. Ten pocit, když nevíš, proč to funguje. Ale funguje to, tak dobrý! 😅
Čeká tě první IT práce? Mrkni na tipy od absolventů, co čekat, co je normální – a proč nejsi pozadu, i když to tak cítíš.
Pro ENGETO studenty spouštíme AI mentora – chytrého pomocníka, který při studiu poradí 24/7. Vysvětlí látku, navrhne řešení a ví, kde v kurzu právě jsi.
Potkej se s IT komunitou, načerpej inspiraci z praxe a poslechni si 8 lightning talks o datech, AI a bezpečnosti. Uvidíme se 20. 6. v Praze?