Termíny
,

Během práce v gastronomii začala z legrace chodit na doučování matematiky. Teď pracuje jako developerka v České spořitelně

Katka studovala finštinu a dlouhé roky pracovala v gastronomii. A opravdu velkou shodou náhod se dostala do IT. Dnes pracuje jako developerka v České spořitelně a patří tak mezi početnou skupinu těch, kteří se rozhodli opustit původní profesi. Jak její cesta do IT začala? Hezky česky u piva.

„Nikdy jsem neměla technický talent nebo jsem to tak minimálně nevnímala. Třeba v matice jsem byla vždycky docela slabá oproti ostatním a tíhla spíš k humanitním oborům,“ popisuje Katka, která se po střední škole pustila do studia finštiny. To ale nedokončila a začala pracovat v gastronomii. „Bylo to pro mě nejjednodušší, protože už během vysoké jsem měla brigádu v gastru, a tak jsem zůstala tam, kde jsem to znala. A musím říct, že gastro možná dalo víc mně než já jemu. Byla to dennodenní práce s lidmi, díky čemuž jsem se naučila komunikovat a být trochu sebejistější. Bývala jsem dřív taková zakřiknutá šprtka.“ 😀 

Osobnost mnohdy vítězí nad znalostmi

Katka ve svém příběhu nakousla téma, na které v ENGETU narážíme docela často. Že v Česku chybí tisíce ajťáků, to je fakt, který určitě nečteš poprvé. Spousta lidí si ale myslí, že potřebuje nějaké vrozené dovednosti, aby se do IT mohli dostat. A tak to často ani nezkusí. Mají obavu, že bariéra vstupu je příliš vysoká. „Kolem IT oboru se vznáší taková zajímavá aura. Lidé si IT mnohdy představí jako totálně technickou práci, ke které potřebují nějaké superschopnosti. A že je to spíš pro chlapy a introverty. Když se řekne ajťák, ještě i v roce 2022 slýcháme, že to je ten týpek, co opravuje počítače,“ doplňuje Marián, jeden ze zakladatelů našeho ENGETA. 

Přehled kurzů

A stále vídáme překvapené výrazy, když říkáme, že firmy především na juniorní pozice hledají hlavně „dobré“ osobnosti. Lidi, kteří mají chuť a motivaci se učit, chtějí na sobě pracovat a jsou odhodlaní dohnat to, co jim chybí ve znalostech. Jak kdysi řekl Zdeněk Pohlreich – práce se dá naučit, osobnost se ale formuje těžko. A to platí jak v gastru, tak v IT i dalších oborech. Právě chuť nevzdat se a naučit se něco nového je to, co dostalo Katku až do České spořitelny.  

„Když už jsem byla v gastru nějakou dobu, začala jsem pociťovat, že ty možnosti jsou dost omezené a že lítat po třicítce po place začíná být náročný. A tak jsem přemýšlela, co jiného bych mohla dělat. Konkrétní představu jsem ale neměla. Jednou jsem šla s kolegyní z práce na pivo. Tehdy studovala na ČVUT a nějak jsme se začaly bavit o matematice. Vůbec jsem se nechytala. Dělala jsem si z toho legraci, že bych potřebovala asi nějaké doučování a ona mi tehdy taky z legrace řekla, že má kamaráda, který se doučováním živí. Po těch pivech mi to přišlo jako super nápad, klukovi jsem napsala a domluvili jsme se. Asi z toho ze začátku měl srandu, protože servírka, která se ve volném čase chce učit matematiku, to není úplně běžná věc,“ usmívá se Katka a pokračuje ve vyprávění:  

„Trochu překvapivě mi to docela šlo a tak jsem si uvědomila, že mám asi širší možnosti a že když nebudu překladatelka ani servírka, můžu dělat i něco techničtějšího. Můj učitel po nějakém čase nastoupil do práce a přestal na mě mít čas a já začala hledat, kde bych mohla pokračovat. Našla jsem školu MATHPOINT, která se v Praze specializuje na doučování matematiky. Tehdy tam začínali i s kurzy programování a já si říkala, proč to vlastně nezkusit.“

Někdy prostě stačí jen vytrvat. Nevzdat se a zkusit i to, co se ti zdá složité. U drtivé většiny dalších IT škol se dočteš, že ajťákem může být každý, kdo má zájem a chce se tomu věnovat. A my to můžeme z vlastní zkušenosti jen potvrdit. „IT je strašně široký obor, ve kterém máš nespočet možností. Zdaleka to není o tom, že musíš 8 hodin v kuse jen hledět do kódu,“ přibližuje Filip, druhý ze zakladatelů a technický lídr ENGETA. 

Matematická průprava Katce podle jejích slov pomohla, nevnímá to ale jako nutnost. „Ten styl přemýšlení a řešení problémů je podobný, ale není to tak, že by člověk musel něco takového mít. Žádné speciální předpoklady podle mě potřeba nejsou. Logické myšlení, chuť se to naučit a to je tak všechno. 🙂 Já sama jsem se nedostala dál než za učivo střední školy, rozhodně si před spaním nepočítám integrály,“ směje se Kačka.

Z gastra do IT díky pár větám na pivě

Během kurzů Katka dál pracovala na full-time. Výhodou bylo určitě to, že v gastru funguje krátký a dlouhý týden, a tak ti každý týden zbyde pár dnů volna, kdy se můžeš věnovat, čemu chceš. 

„Ze začátku jsem si ani nedovedla představit, že mi bude stačit to, co se naučím v tom kurzu. Programovací jazyk C, se kterým jsem začala, navíc není moc do praxe. Je to trochu relikt, ale na druhou stranu se naučíš ty základní principy a je pro tebe pak snazší se učit to ostatní, populární. A zrovna na Cčku je toho postaveného opravdu hodně. Všechno, co se učíš dál, už ti pak přijde relativně jednoduché.

Naprosto rozumím tomu, proč si lidé vybírají jako úvodní jazyk Python. Velmi snadno se učí a je to jako by člověk skládal něco z LEGA. Na Pythonu je super, že rovnou naprogramuješ nějakou aplikaci, která hned funguje. To může být skvělá motivace – okamžitě vidíš výsledky svojí práce. U starších, složitějších jazyků to má člověk kolikrát tendenci vzdát, protože se zasekne a neví, kudy kam. 

Čím víc se toho ale učíš, tím víc vnímáš, kolik toho neumíš. A to může být docela nápor na sebevědomí. 😀 Chvilku jsem měla pocit, že se musím učit pořád dál a dál, že se ještě nemůžu nikam přihlásit. Měla jsem trochu mindrák z toho, že půjdu na pohovor a řeknu, že jsem servírka, co se volném čase učí programovat a oni se mi vysmějí. Toho jsem se hodně bála a pak jsem zjistila, že to bylo zbytečné,“ vypráví Katka. 

Její zkušenost z pohovoru v České spořitelně byla nad očekávání příjemná a dopadla lépe, než si myslela. Vyprávěla o tom, co dělá a ukazovala svůj projekt, který považovala za hloupost. A na pohovoru to tak i upřímně řekla. „O nic mi nešlo, protože jsem vůbec nepočítala s tím, že by o mě měli zájem. A tak jsme mluvila hodně otevřeně. Je taky potřeba říct, že já sama jsem se vlastně neodhodlala nikdy – mám kamarádku, která ve Spořce pracuje, a to ona do mě pořád šila, že si jen nevěřím a že to mám zkusit. Právě ona mě doporučila. Vůbec jsem si nevěřila a říkala jsem si, že mě přeceňuje,“ popisuje Katka. 

Zmíněný projekt byla konzolová aplikace – mobilní hra Had. A i to otevřelo Katce dveře do Spořky. „Viděli, že mě IT zajímá, že se tomu snažím věnovat, a tak mi jako juniorovi dali šanci.“ Pracuje teď jako Developer ETL pod vedením zkušeného kolegy. „Bála jsem se toho, že mě přijímali na pozici developera a já přitom neměla žádnou komerční praxi. Bála jsem se, že mi to budou lidi vyčítat. Absolutně jsem se neviděla jako programátor. Teď zpětně mi přijde legrační, jak moc jsem se bála,“ říká Katka.

Představovala si, že v IT pracují samí chlapi, introverti s kapucí na hlavě, kteří nechtějí s nikým mluvit. Jednoduše si vybavte všechny ty stereotypy, které o IT mezi lidmi kolují. Ty měla v hlavě i Katka. „A nakonec to tak vůbec není. Moje kolegyně vystudovala taky finštinu. Děláme si srandu z toho, že k nám do týmu už nemůže nastoupit nikdo, kdo finštinu nestudoval. 😀 Kolegyně má každopádně kurz Pythonu a taky začínala úplně od nuly. Byla jsem ráda, že v tom nejsem sama. A všichni byli připraveni na to, že mi budou pomáhat. Mám pocit, že jsem svůj tým trochu vyhrála v loterii.“ 🙂

Musíš počítat s tím, že v praxi jsou programy a úkoly hodně komplexní. Naučíš se určité věci v nějakém měřítku, prakticky to pak nabobtná, toho se ale nesmíš leknout. Je to tak navíc v každém oboru. 🙂 Pokud máš podporu kolegů, není ani velký rozdíl mezi absolventem vysoké školy s IT zaměřením a absolventem kurzu. Každý začíná na bodu nula – nikdo daný projekt nezná, málokdo má komerční praxi. Důležité je nevzdat se. 

Zaškolování bývá v IT na top úrovni

Náklady a energie, kterou musí firmy a recruiteři vynaložit na ukořistění nového talentu, jsou (nejen v IT) vysoké. Trvá spoustu dní, než se najde ten pravý kandidát a než pohovory dospějí do zdárného konce. Proto se pak firmy zpravidla snaží, aby vybraný člověk co nejrychleji zapadl, v daném prostředí se mu líbilo a nepokukoval po práci jinde

„Ve Spořce jsem hrozně spokojená. Kolektiv je super a Spořka jako zaměstnavatel taky, takže bych případně novou pozici určitě hledala tady. Skvělé je, že tu máme takzvaného Chapter Leada. Ten se stará o to, abychom nezakrněli, snaží se nám práci zpestřit a rozvíjet nás. V rámci mého rozvoje mě jakoby půjčil na jiný projekt, kde se učím C#, a strašně mě ta pestrost baví,“ popisuje svoji zkušenost Katka. 

Konkrétně ve Spořce nemá striktně určenou pracovní dobu a když se potřebuje doučit nějaké informace, nikdo nad ní nestojí a nenadává, že není produktivní. Mají tam super developerskou komunitu a různé skupiny rozdělené podle jednotlivých jazyků. Když má člověk nějaký dotaz nebo ho něco zajímá, může se kamkoliv podívat a probrat s danými lidmi, co potřebuje. „Spořka je zaměstnavatel, který opravdu vnímá, že se zaměstnanci vzdělávají i pro něj. Čím lepší a zkušenější jsou, tím je lepší naše společnost. Snaží se nám proto ve vzdělávání vyjít maximálně vstříc,“ doplňuje Vendula Malechová, Engagement Expert v České spořitelně.

A jak probíhá takový typický Katčin den? Pracuje s databázemi a vždy řeší dílčí úkoly určitého kvartálního releasu. Má vždy zadanou sadu úkolů, ke kterým musí vymyslet řešení, sepsat dokumentaci, napsat kód, otestovat na první úrovni a pak to předat testerům, kteří už testují detailně. „Testing je hrozně důležitý. Jsou to lidi, ke kterým mám velký respekt, protože bez nich by se projekty těžce posouvaly. Spousta z nich jsou podle mě skvělí programátoři. Vidí do mojí práce a mají v tom daném programovacím jazyku skvělé vyjadřovací schopnosti,“ chválí Katka. 

Zajímá tě víc o tom, jak to funguje ve společnosti jako je Spořka? Mrkni na tohle video!

Práce v IT jako jeden velký benefit

Na IT si spousta lidí pochvaluje relativně velkou míru svobody, kterou mají. Máš zodpovědnost za to, aby byl výsledek dodaný v daný termín, ale to mezi si do určité míry můžeš časově rozvrhnout podle sebe. 

Měla jsem ten typ zaměstnání, kde opravdu musíš přijít na minutu přesně a už 5 minut před otevíračkou být ready v uniformě. U IT vnímám, že nám toho projde mnohem víc. 😀 Jo, někdy musíš zůstat v práci dýl, ale jindy zase odejdeš dřív. A když ti to uprostřed dne nemyslí, tak se prostě zvedneš a jdeš s kolegy na kávu, kde teda stejně probíráte pracovní věci, ale pomůže to a pak jde najednou všechno líp. Pracuješ ve vlastním režimu, ve vlastním tempu a jsi pán svého času. Na to jsem dřív nebyla zvyklá,“ vypráví Katka.

A jak je to s tím často zmiňovaným platovým ohodnocením? Je pravda, že lidí v IT je nedostatek a firmy se o talenty kolikrát přetahují. A tím, že je tak vysoká poptávka, finanční nabídky jsou často prostě tak dobré, aby byly dostatečně zajímavé. Pokud si ale představuješ, že nastoupíš na juniorní pozici a nabídnou ti 100 000 Kč, asi přijde zklamání. 

„Ajťáci budou vždycky potřeba, takže když v tom oboru jsi, práci vždycky najdeš. Je pak otázka, jestli chceš být ten ajťák, který stráví deset let na jednom projektu a nic jiného neumí. Ten když se pak hlásí někde jako senior a čeká, že dostane seniorní peníze, ale vlastně v životopise má jen jednu židli, tak to potom asi může být ostrý střet s realitou. Když máš ale vůli se něco nového učit a tvoje portfolium je široké, tvoje uplatnitelnost je obrovská,“ doplňuje Katka.  

Zadarmo to ale nebude

Může to znít všechno idylicky, zase taková brnkačka to ale není. Pokud se chceš v IT někam dostat, musíš na sobě pořád pracovat a vzdělávat se. A to se týká i angličtiny, která spoustě uchazečů o práci chybí, přitom je její základní znalost poměrně nezbytná

„Kdybych byla člověk, který neumí vůbec nic, a měla si dát jednu radu, tak by to určitě bylo, abych se naučila anglicky. Zdrojů na internetu je naštěstí spousta. V IT budeš angličtinu prostě dřív nebo později potřebovat. V češtině je zdrojů relativně málo a když už pak něco děláš a potřebuješ si dohledat další informace, tak v češtině najdeš setinu toho, co v angličtině. 

V našem týmu mluvíme česky, ale máme spoustu kolegů ze zahraničí, třeba z Vídně, protože vlastníkem Spořky je rakouské ERSTE. Máme možnost se s kolegy vyměnit a pracovat právě ve Vídni, takže tam je angličtina nutností.  

Ještě když jsem studovala na filozofické fakultě, tak jsem byla půl roku ve Finsku a musím říct, že ta zkušenost je hodně cenná. To člověka hrozně posune, i když třeba ne studijně, tak lidsky určitě. Že se najednou ocitneš v úplně novém prostředí, kde fungují trošku jiné principy, jiná pravidla a jsi tam sám za sebe, je obrovská škola,“ říká Katka, která dodnes nechápe, jak se od studia finštiny dostala do IT. „Přijde mi úplně neuvěřitelný, kde teď jsem oproti tomu, kde jsem byla. Možná by stačilo zakopnout o jiný kámen a byla bych zase úplně jinde,“ shrnuje. 

Podtrženo, sečteno – tohle ti chybět nesmí

Motivace a chuť se dál učit. To je nezbytná výbava, jakou chce na pohovoru vidět asi každá firma. „Ze svojí vlastní zkušenosti vím, že než tě začne něco bavit, musíš se tomu prvně věnovat. Bez toho to prostě nezjistíš. Dřív jsem si myslela, že někde existuje nějaká ideální práce jen pro mě a já na to musím přijít. A až na to přijdu, tak v tom budu fakt dobrá. Pak jsem zjistila, že hledat motivaci někde zvnějšku je blbost. Když s něčím začneš, přetrpíš úvodní fáze nezdaru a pak ti to aspoň trochu půjde, bude tě to i bavit. Jen musíš vydržet. 

Věř si a neboj se. Nikdo ti nemůže slíbit, že to bude jednoduchý, ale rozhodně to bude zkušenost. I když to nevyjde, tak budeš vědět, co udělat příště jinak. Všichni lidi, se kterýma budeš pracovat, někdy začínali a neuměli nic. Člověk nic neztratí tím, že něco zkusí,“ zakončuje a vzkazuje ti Katka, které bychom tady závěrem i moc rádi poděkovali za parádní rozhovor. 🙂

Tento článek jsme napsali společně s profíky z firmy

Tady se nudit nebudeš. Spořka je velká banka s velkými možnostmi, kde se člověk může učit od profesionálů a pracovat s nejmodernějšími technologiemi. A po práci zažít pořádnou legraci!

Související články

Přidej se k 12 000+ odběratelům

Tvůj e-mail za zprávu o termínech, pracovních nabídkách nebo novinkách v ENGETU. Pojď do toho!