Front-end Developer Akademie

Dokonce úplně nejvhodnější! Akademii startujeme od úplných začátků, takže se nemusíš bát ničeho záludného. 🙂

Ano! 😍 A je to za nás úplně skvělá příležitost, jak si vzdělání a lepší pracovní příležitosti ještě víc zpřístupnit.

Takže – ENGETO je v e-shopu Úřadu práce registrované jako vzdělávací zařízení. Znamená to, že Úřad práce hradí až 82 % z ceny našich kurzů. Kurzy v databázi vyhledáš pod stejným jménem, jako na našem webu. Zobrazí se ti ale pouze v případě, že do začátku zbývá 30 a více dní. Níže jsme ti sepsali podrobnější informace:

• Jak vyhledat kurzy ENGETA v databázi Úřadu práce
• Základní požadavky Úřadu práce k proplacení kurzů
• Samotná databáze Úřadu práce
• Informace od MPSV a Úřadu práce: stránka Jsem v kurzu

Pokud budeš mít jakýkoliv dotaz, určitě se nám ozvi, rádi poradíme. 🙂

V případě online Akademie máš možnost si pustit záznam a látku dostudovat kdykoliv budeš chtít. Součástí tvého studia je i náš online výukový portál, na kterém najdeš obsah všech lekcí, projekty i správná řešení a další úkoly. Pokud budeš potřebovat pomoct, stačí využít náš live chat – reagujeme zpravidla do několika hodin.

Hardware: Na naši Akademii stačí mít notebook s pamětí alespoň 4 GB RAM a procesor s jedním jádrem. Pro uživatelský komfort bude ideální mít alespoň 8 GB RAM a procesor se 4mi jádry. Účastníci na kurzu mají notebooky, které slouží víc než 8 let. Bude ti stačit prakticky cokoliv.

Software: Máš Windows (ideálně verze 11 a novější), OS X nebo Linux? Jakýkoliv operační aktuální systém je v pohodě.

Ano, ale počítej s tím, že ti Akademie zabere cca 10–15 hodin týdně po dobu 18 týdnů (3 hodiny na lekci plus minimálně 10 hodin týdně samostudia). Pokud máš odhodlání a vůli na sobě pracovat, určitě to zvládneš! 🙂

O certifikaci ECJWD můžeš požádat po absolvování celého kurzu Front-end Developer Akademie a odevzdání všech projektů, kdy jsou projekty ohodnocené lektorem jako splněné. Na odevzdání máš 8 měsíců od začátku Akademie a celkově 3 pokusy.

Pro získání certifikátu tedy nemusíš skládat žádnou certifikační zkoušku. Po splnění kritérií jen kontaktuješ studijní koordinátory, kteří ti certifikát vystaví.

Přístup k materiálům máš:

• 4 měsíce od první lekce u měsíčních kurzů (typicky React kurz)
• 8 měsíců od první lekce 3měsíční Akademie
• 12 měsíců od první lekce 6měsíčních kurzů (Datový analytik s Pythonem, Tester s Pythonem)

No jasně! Akademii je možné uhradit na 2 splátky. Při této volbě se celková cena počítá z plné sumy (nezapočítává se žádná sleva). Každá splátka je pak ve výši poloviny ceny Akademie. Postup nákupu kurzu na splátky najdeš tady nebo prostě napiš na info@engeto.com.

Úkolem front-end developera je přeměnit návrh webové stránky (často vytvořený designérem) na skutečný, funkční web. Používá k tomu různé programovací jazyky, jako jsou HTML, CSS a JavaScript.

HTML používá na to, aby postavil „kostru“ stránky (texty, odkazy, obrázky), CSS použije na to, aby té „kostrě“ dal „oblečení“ (styly, barvy, rozložení) a JavaScript dodává stránce „život“ (interakce, animace, dynamické změny bez nutnosti obnovovat stránku).

Zajímá tě, jaké technologie musí front-end vývojář ovládat? Přečti si tento článek u nás na blogu.

Každá z těchto pozic má své specifické zaměření a vyžaduje odlišné sady dovedností.

Ve zkratce:

• Front-end developer vytváří uživatelské rozhraní webových stránek/aplikací s použitím HTML, CSS a JavaScriptu. Jednoduše řečeno na to, co uživatel vidí na obrazovce.
• Back-end developer vyvíjí a udržuje serverovou stranu webových aplikací, databáze a integraci serveru pomocí jazyků jako PHP, Ruby, Python, Java, zajišťuje funkčnost a bezpečnost na pozadí webové stránky/aplikace. Tedy části, které uživatel nevidí, ale jsou nezbytné pro její funkčnost.
• Full-stack developer ovládá široké spektrum technologií a dovedností od front endu přes back end, umí postavit a spravovat kompletní webové aplikace samostatně. Web developer je širší termín zahrnující všechny výše zmíněné pozice, které se podílejí na vytváření webových stránek a aplikací.

Web developer je širší termín zahrnující všechny výše zmíněné pozice, které se podílejí na vytváření webových stránek a aplikací.

Co dělá front-end developer, back-end developer a full-stack developer, v čem se liší jejich náplň práce a potřebné znalosti rozebíráme v tomto blogovém článku.

Front-end je vše, co vidíš na obrazovce. Ve světě webu je to právě ta část, kterou vidí a se kterou interaguje návštěvník stránky/aplikace: design, rozložení, animace a všechno, co se děje, když na něco klikneš nebo po stránce pohybuješ.

Back-end zahrnuje servery, databáze a aplikace, které běží na pozadí webové stránky/aplikace. Tedy části, které uživatel přímo nevidí ani s nimi interaguje, ale které jsou nezbytné pro její funkčnost.

Takže zatímco front-end je to, s čím přímo „komunikuješ“ na webové stránce, back-end je všechno, co se musí stát v pozadí, aby web mohl správně fungovat. Obě tyto části spolu úzce spolupracují.

JavaScript běží hlavně v prohlížečích a oživuje webové stránky/aplikace přidáním interaktivních a dynamických prvků (jako jsou formuláře, galerie obrázků nebo třeba animace), které dělají z procházení webu zážitek. S pomocí JavaScriptu můžeš taky programovat online hry, vytvářet aplikace, které fungují i offline, nebo dokonce vyvíjet komplexní webové aplikace, jako jsou sociální sítě nebo e-shopové platformy.

Naproti tomu Java je programovací jazyk, který se využívá pro budování komplexních aplikací běžících na serverech nebo v mobilních zařízeních, kde se klade důraz na bezpečnost, výkon a škálovatelnost.

Přestože mají Java a JavaScript něco málo společného a mohou se doplňovat ve vývoji moderních aplikací, jsou to velmi rozdílné jazyky určené pro odlišné účely. A to, že mají společnou část názvu, je spíše historickou náhodou než ukazatelem jejich podobnosti. Detailní představení JavaScriptu – co umí, na co se používá a jak se liší od Javy rozebíráme u nás na blogu v tomto článku.

JavaScript je pro naprosté začátečníky ideální volbou. Stejně tak nešlápneš vedle, pokud si vybereš Python. Detailněji se výběru programovacího jazyka věnujeme v tomto článku u nás na blogu: Jaký programovací jazyk si vybrat?

HTML (HyperText Markup Language) je standardní jazyk a základní kámen pro tvorbu a strukturování obsahu na internetu. Pomocí HTML můžeš vytvářet webové stránky, určit, kde bude text, obrázky, odkazy na jiné stránky apod. Každý prvek na stránce je definován pomocí HTML značek (tagů), které říkají webovému prohlížeči, jak má daný obsah zobrazit.

Více detailů o HTML se dozvíš v tomto článku.

CSS (Cascading Style Sheets) v překladu znamená „kaskádové styly“. Je to jazyk, který se používá pro popis vzhledu a formátování dokumentů napsaných převážně v jazyku HTML nebo XML. CSS definuje, jak by webové stránky měly vypadat na straně uživatele – tedy jaké barvy, fonty, rozměry a další stylové prvky by měly mít jednotlivé části stránky.

Podrobnosti o CSS dozvíš v tomto článku.

Skriptování, především prostřednictvím JavaScriptu, je neoddělitelnou součástí front end vývoje moderních webových stránek. Skriptování umožňuje vývojářům a administrátorům psát krátké programy (skripty), které mohou spouštět aplikace, manipulovat s daty, komunikovat s jinými programy a provádět mnoho dalších operací.

Skript je soubor napsaný v programovacím jazyce, který automaticky provádí úlohy bez toho, aniž by je uživatel musel provádět ručně. Můžeš si to představit jako soubor instrukcí, který říká počítači nebo programu, co má dělat, krok za krokem. Skripty se často používají pro automatizaci opakujících se úkolů, zpracování dat, správu systémů, vytváření webových stránek a aplikací, a mnoho dalších věcí.

Skriptovací jazyky vykonávají automatizované úkoly. Jsou obvykle jednodušší a flexibilnější než jiné programovací jazyky. Mezi populární skriptovací jazyky patří:

• JavaScript: Jeden z nejpopulárnějších jazyků pro webové stránky, který umožňuje vytvářet interaktivní a dynamické uživatelské rozhraní.
• Python: Velmi oblíbený jazyk pro automatizaci, zpracování dat, vědecký výpočet a mnoho dalších úkolů díky své jednoduchosti a čitelnosti.
• Bash (Shell script): Používá se v Unixových a Linuxových operačních systémech pro automatizaci úkolů na úrovni operačního systému.
• PHP: Skriptovací jazyk na straně serveru, široce používaný pro vývoj webových aplikací. Ruby: Jazyk známý svou jednoduchostí a produktivitou, často používaný pro webové aplikace.