Účetní v PPG
Aktuálně:QA Engineer v Solitea Česká Republika, a.s.
Absolvovala:
Jsem bakalářkou v oboru Francouzský jazyk a literatura a také bakalářkou z Japanistiky. V magisterském studiu jsem se věnovala učitelství francouzštiny pro střední školy. Poté jsem pokračovala i na doktorském studiu, ale jen rok a půl.
Na doktorském studiu jsem učila studenty vysoké školy. To mě docela bavilo, ale učit na střední škole mě příliš nelákalo. V rámci doktorátu jsem pracovala s databázemi, to mě zajímalo mnohem víc. To bylo asi poprvé, kdy jsem nahlédla do IT.
Na doktorátu jsem skončila a našla jsem práci jako účetní ve francouzské firmě. Jak jsem do práce více pronikla, zjistila jsem, že nemají nic automatizované. Všechno dělali ručně. Tehdy jsem využila některé znalosti z doktorského studia a pustila se do zefektivnění jejich systému. A zjistila jsem, že tahle informatická část mě baví víc než vše, co jsem dělala doposud. Návrat k účetnictví mě už nenaplňoval.
Přemýšlela jsem nad tím, co mě v práci nejvíc bavilo. Zjistila jsem, že to byly právě ty analytické IT části jako databáze, SQL nebo automatizování. Mou další motivací pro změnu práce bylo IT pracovní prostředí, o kterém mi říkali kamarádi. Hlavně to, jak se k nim chovají zaměstnavatelé, mi přišlo super. Když jsem to porovnala se svými pracovními zkušenostmi, řekla jsem si, že chci IT zkusit taky. Hned jak jsem se rozhodla, začala jsem aktivně vyhledávat na internetu možnosti, kde získám potřebné znalosti. Zjistila jsem, že otevíráte kurz programování, a tak jsem se přihlásila.
Když jsem přišla na první hodinu, nevěděla jsem ani, co je to integer. Programovací jazyk Python jsem si brzy oblíbila, dobře se učí. Nicméně začátky programování nejsou jednoduché asi v žádném programovacím jazyce.
Ze začátku ano, protože jsem byla úplný začátečník. Musela jsem se naučit, jak správně analyticky přemýšlet, jak rozdělit problém na menší části a vyřešit ho. Hodně jsem se také naučila z domácích úkolů, které jsme dostávali spolu s materiály po každé lekci. Nemůžu říct, že jsem kurzem programování v Pythonu prošla snadno, zabralo to samozřejmě i hodně času. Spousta lidí ale při studiu vysoké školy pracuje, myslím, že je to podobné. Nejdůležitější je chtít, pak se to určitě dá zvládnout.
Naopak, otevřel se mi nový svět a já najednou věděla, kolik se toho musím ještě doučit. Pokračovala jsem ve vzdělávání a naučila se základy manuálního a automatizovaného testování, SQL a GIT.
Byla jsem v kontaktu s mentory z ENGETA, protože jsem se IT opravdu chtěla věnovat. Domluvili mi pohovor ve spřátelené firmě, která hledala člověka na junior pozici. Pohovor byl super, opravdu jsem si ho užila. Několik hodin jsem strávila logickými hádankami a testy, zda se pro tuto práci hodím. Vlastně až na pohovoru jsem zjistila, jakou pozici chtějí obsadit. Chtěli testera a v ten moment mi došlo, že to je to, čemu bych se ráda dále věnovala. Bohužel mě tehdy těsně nepřijali, ale nebylo to zklamání. Konečně jsem totiž věděla, co chci dělat.
S lidmi z ENGETA jsme mluvili o neúspěšném pohovoru a já jim vylíčila, jak mě zaujalo testování. K mé radosti zjistili, že po tomto odvětví je mezi jejich partnery poptávka, a tak mně a dalším několika absolventům nabídli mimořádný kurz testování. Vytvořili ho kvůli nám, byl opravdu intenzivní, taková
„nalejvárna“ informací. Dozvěděla jsem se hrozně moc, takže když jsem šla na svůj druhý pohovor, cítila jsem se dobře připravená.
Všechno jsem si zopakovala a prošla si veškeré materiály. Nakonec po mně ale ani žádné odborné znalosti nechtěli. Zajímalo je hlavně to, jakými kurzy jsem prošla a kde jsem pracovala. Vzhledem k tomu, že se firma zabývá bankovnictvím, byla moje praxe a znalost účetnictví velkou výhodou. Když mě přijali, měla jsem ohromnou radost.
Praxe je samozřejmě trochu jiná, než jak si to člověk ze začátku představuje. Kurzy mě naučily tu nejdůležitější teorii. Šlo hlavně o postupy, jak se tester na danou věc musí dívat. Jaké věci jsou v testování důležité, na co si dávat pozor. Pořád mám materiály z kurzů a často z nich čerpám i teď v práci.
Ze začátku jsem za sebou měla zkušeného kolegu, který mi radil, když bylo třeba. Ale zhruba po dvou měsících mě takříkajíc „hodili do vody“, protože se očekávalo, že už budu schopná pracovat sama. A asi to bylo dobře, zvládla jsem to.
Začala jsem tam pracovat začátkem června, takže tam pracuji přes půl roku. Za celou tu dobu jsem se nesetkala s tím, že by se někdo vyptával na moje vzdělání nebo se na mě díval skrz prsty. Myslím, že v informatice nevadí, když někdo studoval něco jiného. Spíš je to v práci přidaná hodnota, protože tak člověk nahlíží na problém jinak. To na IT miluju, nezáleží totiž na tom, odkud člověk přišel. Záleží jen na tom, kolik toho ví.
Skvěle, ajťáci jsou strašně zlatí. Z mužského kolektivu jsem ze začátku měla trochu strach. Ale mile mě to překvapilo. S klukama je vážně sranda, v práci panuje kamarádská atmosféra a rádi se potkáme i po práci. V týmu je nás 20 a jsme tam dvě holky.
Chtěla bych se vrhnout do automatizace. Nicméně ani do budoucna by mi nevadilo zůstat testerkou. Vidím tam stále prostor pro osobní růst a nové výzvy.
Určitě ano, v práci se jako holka cítím bezvadně. Prerekvizita je snad jen jediná, a to analytické myšlení. Pokud přemýšlíte analyticky, máte vyhráno, všechno ostatní se totiž dá dohnat.
Jsem teď opravdu spokojená. V ENGETU to bylo super v tom, že jsem tam cítila individuální přístup. Dozvěděla jsem se všechno, co bylo třeba, abych mohla kompletně změnit zaměstnání, a tím i svůj život. Pomohli mi urychlit moji cestu, zprostředkovali mi i testerský kurz, který tam do té doby nedělali. To vše jen proto, že ve mně viděli potenciál a chuť se tomu věnovat. Samozřejmě to nebylo jednoduché, stálo mě to hodně sil, ale vytrvala jsem a vyplatilo se.
Helča jde příkladem ostatním mladým holkám, maminkám na mateřské nebo i starším ženám, které přemýšlejí nad tím, že by chtěly zkusit něco nového.
Přemýšlíš nad změnou svého kariérního života? Nikdy není pozdě začít, přihlas se na naše kurzy programování a kdo ví? Třeba další rozhovor uděláme právě s tebou! 🙂
Erika měla za sebou úspěšnou kariéru v mezinárodní politice, ale po rodičovské dovolené zjistila, že její místo už v týmu není. Zkrácený úvazek? Skoro nemožné. Hledala cestu, jak se profesně posunout a zároveň zůstat flexibilní. Díky ENGETU ovládla Excel, SQL a Power BI a dnes tyto dovednosti využívá každý den. 🚀 Čti víc!
Z bývalého technika a projektového manažera v automobilovém průmyslu se nestal vývojář – a možná ani nestane. Ondrův příběh ukazuje, že vzdělání v IT není jen o změně kariéry, ale také o usnadnění každodenního života a posílení kompetencí v současné práci. Co ho motivovalo? Přečti si víc!
Ze skladníka se díky vlastní píli a podpoře zaměstnavatele stal juniorním programátorem. Začínal přitom úplně od nuly. Přečti si Danův příběh o cestě do IT!