Helča má dnes za sebou 8+ let zkušeností v IT a my jsme opravdu rádi za to, že jsme byli u jejích začátků. Aktuálně se Helča pyšní zkušenostmi s manuálním i automatizovaným testováním a vedením QA týmu. V rozhovoru sdílí svůj příběh i cenné postřehy, které často přijdou vhod každému, kdo se v IT teprve rozkoukává. Přečti si víc!
Ředitelka odboru testování jazyků v Centru jazykového vzdělávání Univerzity obrany
Aktuálně:Quality Assurance Talent Lead v Untis GmbH
Absolvovala:
Vůbec ne. Technologie mě bavily, ale že bych se jimi někdy živila? To mě dlouho nenapadlo. Měli jsme doma Pentium 150, což v té době byla celkem vzácnost a většina mých pokusů končila tak, že jsem smazala něco, co jsem neměla. 😂
Vyrůstala jsem v době, kdy se od holek spíš očekávalo, že zamíří na humanitní obory, ne do techniky. A navíc jsem si myslela, že IT = programování. Což je představa, která dodnes spoustu lidí odrazuje. Přitom v tak širokém oboru, jakým je IT, se může najít úplně každý.
Vydala jsem se cestou pedagogiky se zaměřením na jazyky – angličtinu a němčinu. Následně jsem několik let zajišťovala jazykové testování pro Ministerstvo obrany České republiky a pracovala na rozvoji testování jazykových dovedností na pc. Stala jsem se ředitelkou odboru testování jazyků v centru jazykového vzdělávání. Mimo jiné kvůli toxickému prostředí a šikaně na pracovišti jsem se ve svých 34 letech rozhodla pro změnu. A jsem za to nesmírně vděčná!
Ano! Bavíme se asi o roce 2017. Bylo to v brněnském Impact Hubu, kde probíhaly prezenční kurzy. Potkala jsem se tam s Filipem a Marianem (zakladateli ENGETA). Tehdy jsem ještě věřila tomu, že na IT nemám. Ale oni mě podpořili a nakopli. Nebýt našich rozhovorů s Filipem u kafe, dost možná se do IT nikdy neponořím…
Oba pro mě byli nesmírně inspirativní – a nešlo jen o samotnou náplň kurzu, ale hlavně o tu energii a motivaci, která z nich vyzařovala. Potkat takové lidi na začátku nové kariérní cesty bych přála každému, kdo o sobě pochybuje.
U kávy jsem jim říkala o mojí tehdejší náročné situaci v práci a líčila jim, že jsem takový počítačový samouk. Několik let jsem třeba provozovala e-shop, kde jsem si vše nastavovala a řešila sama – bez IT vzdělání.
Řekli mi tehdy: zkus to, mohlo by tě to bavit. A měli pravdu. ☺️ Moje pochybnosti nezmizely, ale dokázala jsem udělat první krok. V IT jsem se nakonec fakt našla. A proto od té doby všude, kudy chodím, o ENGETU mluvím jako o srdeční záležitosti. Fakt to tak vnímám.
Možná trochu paradoxně – největším přínosem pro mě bylo uvědomění si, co dělat nechci. 🙃 A i když to tak nemusí působit, je to obrovsky důležitý krok. Programování mě úplně neoslovilo, zato svět testování softwaru mě nadchnul.
Za kurzy Pythonu, Linuxu i Javy jsem opravdu vděčná – daly mi pevné základy a pomohly mi lépe chápat technický kontext. Developeři mě teď jen tak neobalamutí. 😅 Když je potřeba, spoustu věcí si dokážu sama najít a vyřešit. Ale zároveň vím, že programování asi nebude úplně moje parketa – a to je taky v pořádku.
Jinak kurzy hodnotím na výbornou. Dodnes si vybavuji super přístup, skvělá atmosféra a taky hromadu tištěných materiálů! 😃 Při mém prvním kurzu Linuxu byl totiž vzdělávací ENGETO portál ještě v plenkách.
Mám blízko k analytickému myšlení a hledání souvislostí – a troufnu si říct, že mi to jde dobře. Baví mě rozebírat existující věci na menší části, hledat chyby a nacházet možnosti, jak něco vylepšit. Věřím, že právě díky schopnosti vidět celek a přemýšlet v kontextu mám v tomhle směru silnou stránku.
Naopak začít úplně od nuly, s čistým listem papíru, pro mě bývá mnohem větší výzva.
Začínala jsem v CGI jako manuální testerka. Oslovili mě přes LinkedIn. Nutno dodat, že to byla úplně jiná doba a hlad po ajťácích byl velký. Teď je konkurence větší, takže věřím tomu, že získat první práci v IT může chvíli trvat.
I proto je důležité být dobře připravený – nejen technicky, ale i po stránce kariérního poradenství, třeba jak se prezentovat na pohovoru nebo kde vůbec hledat smysluplné příležitosti. Každopádně já se tehdy ocitla ve správný čas na správném místě.
Odepsala jsem jim, že mě nabídka těší, ale polovinu věcí neumím a nemám žádné zkušenosti. 🤭 Přesto jsme si plácli. Krátce po nástupu jsem zjistila, že jsem se zbytečně podceňovala.
Lidi někdy přehánějí, co všechno umí. Já to měla přesně naopak – bála jsem se, že toho umím málo. Ale ukázalo se, že nejsem vůbec tak marná, jak jsem si myslela. Uměla jsem toho dost a zbytek se doučila.
Příjemné zjištění bylo, že v testování můžu zužitkovat i věci, které dřív považovala za okrajové – jazykové znalosti, komunikační schopnosti, cit pro detail nebo analytické myšlení.
Myslím, že právě tyhle „měkčí“ dovednosti dnes často rozhodují o tom, jestli je člověk v týmu úspěšný.
Korporátní prostředí pro mě jako juniorku bylo skvělým odrazovým můstkem – měla jsem kolem sebe zkušené kolegy, kteří měli prostor mě vést a díky znalosti němčiny jsem se dostala k zajímavým projektům i za hranicemi ČR. Práce mě bavila, tým byl fajn a spoustu jsem se toho naučila.
Po několika letech jsem ale začala přemýšlet, jestli bych se nechtěla posunout směrem, kde budu víc vnímat konkrétní dopad své práce. A tak jsem kývla na nabídku z rakouské firmy Untis, kde jsem teď blíž produktům i uživatelům.
Untis vyvíjí software pro školy – specializuje se na vývoj softwarových řešení pro školní rozvrhy a organizaci výuky. Používá je většina škol v Rakousku i Německu, takže má naše práce reálný dopad na učitele, studenty i rodiče. A to mě na tom baví nejvíc – že děláme něco, co lidem opravdu ulehčuje každodenní život.
Do firmy jsem nastoupila jako manuální tester, později jsem se dostala i k automatizaci a dnes vedu kolegy především z QA týmu. Starám se o strategii testování, mentoring, rozvoj kolegů a hledání nových talentů. Přitom ale dál testuju.
Přesně tak. Baví mě to a zároveň mi to pomáhá držet krok s dobou. Bez každodenního kontaktu s realitou člověk rychle ztratí kontakt s tím, co jeho tým opravdu potřebuje. Protože jestli se něčeho bojím, pak toho, že mi ujede vlak. Vidím to hlavně u mladších kolegů – nové znalosti nasávají jako houba a držet krok s moderními technologiemi se pro ně zdá být větší hračka.
Učím se hlavně tehdy, když narazím na konkrétní problém, který potřebuju vyřešit. V tu chvíli se do tématu ponořím – třeba do security testingu – ale jen do takové hloubky, jaká mi dává smysl pro danou situaci. Nejedu od A do Z, spíš si to uchopím po svém, v kontextu, který zrovna dává smysl. A to mi zatím funguje nejlíp.
A zdroje? YouTube, články, ChatGPT – i na vzdělávání. Ale vždycky si informace ověřuju.
Určitě. AI je velké téma i u nás – zatím nemáme jednotný systém, ale začínají probíhat diskuze, jak s nástroji jako ChatGPT nebo MS Copilot pracovat bezpečně a efektivně. Mým úkolem je být v tomhle směru o krok napřed a pomáhat týmu připravit se na výzvy, které přijdou.
Dokud nebude vyřešená otázka bezpečnosti, využíváme AI s opatrností, ale rozhodně to podporujeme. Pro náš produkt je to důležitá věc.
Taky hodně řešíme, jak se QA proměňuje pod vlivem AI. Dřív se kladl důraz na nástroje a technické dovednosti, dnes je mnohem důležitější mindset, komunikace a schopnost chápat souvislosti.
Pracuju z domova a jednou týdně jezdím do kanceláře – fungujeme v agilních týmech, takže máme pravidelné týmové dny. Dojíždět bych mohla i častěji, klidně každý den – z Brna je to hodina a půl autem. Ale já patřím k těm lidem, kterým práce z domova vyhovuje víc. 😊 Doma jsem soustředěnější a produktivnější. A jasně, někdy je super potkat se osobně – zvlášť když potřebujeme v týmu přijít s novými nápady. Ale celkově jsem ráda za tuhle flexibilitu, neměnila bych.
Zvědavost. Začala jsem s testováním po třicítce. Dnes, o 8 let později, vedu tým a pořád se učím. Pořád mám pocit, že je co objevovat. A když vidím, jak mé vedení pomáhá novým testerům růst a jaký má náš produkt dopad, dává mi to smysl. Taky mi hodně pomáhá, že mě práce fakt baví. Nechodím do ní jen kvůli výplatě ani proto, že bych musela – ale protože mi dává smysl a naplňuje mě.
Rozhodně! A kdyby to šlo, vstoupila bych do IT oboru ještě dřív. 😊 Vysokou školu po mně v IT nikdy nikdo nechtěl… A dneska vím, že důležitější než titul je chuť se učit a zkoušet nové věci.
Asi nečekej zázraky na počkání? IT není jednoduchý přestup z nevyhovující práce. Rozhodně to nebude zadarmo, ale začít v jakémkoliv oboru od nuly je dřina. Chce to kurzy, čas, hledání vlastní cesty a realistická očekávání. U mě to byla kombinace odvahy, píle a lidí, kteří mě v klíčový moment podpořili.
Ale rozhodně to není jen o technických znalostech. Dnes je třeba umět přemýšlet – adaptovat se, pracovat s kontextem, chápat cílového uživatele.
Obecně si myslím, že pokud člověk není ten typ, co od patnácti ví, že bude právník, měl by si toho vyzkoušet co nejvíc. A IT na tohle nabízí obrovský prostor. Díky agilním týmům a různorodým rolím dnes můžeš pracovat v technologiích, i když třeba neprogramuješ – můžeš být tester, scrum master, produkťák nebo třeba UXák.
Takže: vyzkoušej klidně víc směrů. Možná zjistíš, že ti to docela jde, ale nemusí to být nutně „match“ na první dobrou. Ne každý kurz musí vést k přesné specializaci. Někdy ti jednoduše pomůže pochopit, kam dál.
Ale ať už se rozhodneš pro jakoukoli roli, hlavní je, že tě to bude bavit. 🙏 Když je člověk šikovný, uplatní se kdekoliv.
Určitě! Juniorům v týmu prostor dáváme – a rádi. Doporučuju sledovat volné pozice na našich kariérních stránkách, čas od času se něco objeví. A kdo ví – třeba se opravdu potkáme!
ENGETO mi před lety otevřelo dveře do IT světa, a tak by bylo prima mít možnost tu šanci předávat dál. 😊❤️
Helčin příběh ukazuje, že do IT se může dostat člověk i bez technického vzdělání. Stačí mít chuť učit se a zkoušet nové věci. Právě testování je skvělý odrazový můstek pro ty, kdo chtějí do IT – a rozhodně to nemusí být konečná. Odsud se můžeš časem vydat dál – třeba k oblasti, která ti bude dávat větší smysl.
👉 Přihlas se do Testing Akademie a udělej první krok.
🎓 Díky programu Jsem v kurzu můžeš získat dotaci až 82 % na studium.
Držíme palce! A třeba se brzy uslyšíme i tvůj příběh! 😊
Erika měla za sebou úspěšnou kariéru v mezinárodní politice, ale po rodičovské dovolené zjistila, že její místo už v týmu není. Zkrácený úvazek? Skoro nemožné. Hledala cestu, jak se profesně posunout a zároveň zůstat flexibilní. Díky ENGETU ovládla Excel, SQL a Power BI a dnes tyto dovednosti využívá každý den. 🚀 Čti víc!
Z bývalého technika a projektového manažera v automobilovém průmyslu se nestal vývojář – a možná ani nestane. Ondrův příběh ukazuje, že vzdělání v IT není jen o změně kariéry, ale také o usnadnění každodenního života a posílení kompetencí v současné práci. Co ho motivovalo? Přečti si víc!
Ze skladníka se díky vlastní píli a podpoře zaměstnavatele stal juniorním programátorem. Začínal přitom úplně od nuly. Přečti si Danův příběh o cestě do IT!