„Umím od všeho něco, ale nic pořádně.“

Luci, kdybychom se vrátili úplně na začátek – věděla jsi odjakživa, že tě to potáhne směrem k IT? 

To úplně ne. Chodila jsem na německý gympl a po maturitě zamířila na vysokou školu. Vystudovala jsem ekonomiku a mezinárodní obchod a po škole jsem přirozeně směřovala tímhle směrem.  

Pracovala jsem v česko-švýcarské obchodní komoře, hodně jsem se pohybovala kolem jazyků, organizace akcí a obecnější agendy. Později mě to táhlo i k cestovnímu ruchu a průvodcovství. Byly to zajímavé role, ale dlouhodobě mi tam něco chybělo. 

Co přesně? 

Expertíza. Vždycky jsem chtěla dělat něco, v čem budu mít opravdu hlubší know-how. Něco, v čem budu expertkou. Nestačilo mi jen organizovat, propojovat nebo řešit obecné věci kolem. 🤷‍♀️ 

Už na vysoké škole mi vadilo, že to bylo hodně všeobecné. Po promoci v roce 2009 jsem měla pocit, že umím od všeho něco, ale vlastně nic pořádně do hloubky. 

Upřímně mám pocit, že v některých oborech už vysoké školy trochu ztrácejí smysl – nebo minimálně nejsou jedinou cestou. Existují pochopitelně výjimky a specializace, kde to bez nich nejde. Ale u IT a hromady dalších směrů mi dává mnohem větší smysl praktická zkušenost a vlastní iniciativa. 

„Vždycky mě táhlo mít něco, co umím opravdu dobře.“ 

Takže jsi dlouho hledala obor, který by ti seděl i do budoucna? 

Přesně tak. Zlom přišel až v Siemensu, kam jsem nastoupila do controllingu. To bylo někdy kolem roku 2017 nebo 2018. Právě tam odstartovala digitalizace a bylo čím dál jasnější, že controlling se bude postupně posouvat víc směrem k IT.  

Už tehdy se objevovala různá školení (i já absolvovala základy práce s SQL) a najednou bylo vidět, že tenhle typ práce bude čím dál víc propojený s daty. 

Postupně jsem se dostala i na roli functional consultanta. Nebyla to ještě úplně datová analytika, ale byla jsem už blíž datům – porovnávala jsem front-end s back-endem, kontrolovala, jestli se data správně načetla… Jenže ta práce mi úplně neseděla. 

„Dlouhodobě mě lákalo víc pracovat s daty. Kurz byl způsob, jak si to potvrdit.“ 

V čem konkrétně? 

Pořád jsem cítila, že jsem někde mezi. Že se kolem dat pohybuju, ale ještě to není ono. Zároveň už mi bylo jasné, že se poptávka po lidech s tímhle přesahem bude zvyšovat.  

A mě to vlastně docela bavilo – měla jsem základy SQL, pracovala jsem s Excelem, šly mi analytické a matematické věci. Tak jsem si říkala, že to zkusím víc otevřít. 

„Po kurzu mi došlo, že nejsem čistý datař, ale něco mezi.“ 

To byl ten moment, kdy ses přihlásila do kurzu od ENGETA, aby ses v datech konečně ukotvila. Jakmile jsi měla závěrečný certifikát v kapse, jak vypadaly tvoje další kroky? 

Nejdřív jsem si myslela, že půjdu směrem čistě do datové analytiky. Ale když jsem odpovídala na inzeráty, měla jsem pocit, že některé pozice jsou na mě až moc technické. Různé role kolem datové modelace nebo vyloženě back-endových věcí pro mě nebyly.  

Pak přišla nabídka od švýcarské firmy Vitra, kterou jsem znala. Jde o rodinnou firmu, která vyrábí designový nábytek už od roku 1950.  

Hledali někoho na pomezí controllingu a datové analytiky. A to mě zaujalo, protože to přesně spojovalo moji dosavadní zkušenost s něčím novým. 

Zdroj: Vitra  

Takže to nebyl úplný střih od minulosti, ale spíš logický posun? 

Přesně. A myslím, že právě to bylo důležité. Nepřesouvala jsem se někam úplně mimo. Spíš jsem navázala na to, co už jsem měla, a posunula to víc technickým směrem. 

Když jsem inzerát ukazovala manželovi, řekl mi tehdy: „To je pozice přesně pro tebe.“ 😍 

„Netušila jsem, jak kreativní a zároveň technická může být role Power BI specialisty.“ 

Co přesně děláš dnes? 

Pracuju jako Power BI specialistka. Jsme malý tým – jeden kolega má na starosti data a architekturu, já dělám reporty, modelace a podobně. Ve výsledku to znamená, že nejsem jen „technik“, ale i někdo, kdo rozumí tomu, co se v reportu vlastně zobrazuje a proč. 

Uživatelé mi řeknou, co potřebují, a já se to snažím převést do řešení. Musím se na to dívat z jejich perspektivy – jestli je to manažer, kontrolor nebo někdo jiný. A tady se mi strašně hodí ekonomický background. 

Jak moc je ta práce technická a jak moc kreativní? 

Je obojí. A právě to mě na tom baví. 😊 Je tam technická stránka – třeba psaní kódu v DAX, logika reportů, návaznosti na zdrojová data. A pak je tam kreativní stránka: jak to celé uchopit, aby to bylo přehledné, funkční a dávalo to uživatelům smysl.  

Je to jedna z nejlepších prací, jakou jsem kdy měla. ❤️ Baví mě, že něco vytvářím, že jsem prostředníkem mezi technologií a lidmi, kteří s tím pak pracují. 

Zdroj: Vitra 

„První měsíce v nové práci? Panebože, do čeho jsem se to uvrtala…“ 

Byly začátky těžké? 

Hodně. 😄 Na první týden jsem jela do Švýcarska za head of controlling, která mě zaškolovala. Byla skvělá, ale narovinu mi řekla: „Ukážu ti základní kostru, ale velkou část práce si stejně budeš muset postupně osahat sama.“  

Ze začátku pro mě bylo hrozně náročné pochopit celou datovou strukturu, odkud data přicházejí, jak se přelévají mezi systémy a jak se to pak projeví v reportu.  

Dokumentace neexistovala, každý report byl jiný, každý požadavek jiný… Stereotyp opravdu nehrozil. 

A zcela otevřeně přiznávám, že byly chvíle, kdy jsem si říkala: „Panebože, do čeho jsem se to uvrtala. Mám to zapotřebí?“ 😄 Ale tyhle myšlenky ke každé velké změně asi patří. 

Kdy sis řekla, že už si to sedá? 

Mmm, asi až postupně. Nebyl to jeden velký zlom. Spíš hodně malých „aha“ momentů. Postupně jsem začala chápat souvislosti a věci, které mi předtím nedávaly smysl. 

Doteď se stává, že mi na stole přistane úkol, se kterým si na první dobrou nevím rady. Ale beru to jako výzvu. Když něco sama objevím, přijdu na workaround nebo rozlousknu technický problém, který nebyl jasně popsaný… To mě baví. 🤓 Ten pokus–omyl. A pak ten pocit, že jsem to zvládla. 

A co jazyková bariéra? Bylo to pro tebe náročné i v tomhle ohledu? 

V němčině se domluvím bez problémů. Odborné věci a termíny jsem se ale pochopitelně musela doučit, to člověk ve slovní zásobě běžně nemá.  

Navíc Německo je obrovská země a regionální rozdíly jsou znát. To, co někdo na severu nazve jedním slovem, na jihu označují úplně jinak. Takže jo, občas jsem byla (a někdy pořád jsem) trochu zmatená, když každý používá jiný termín pro tu samou věc. 😀 

„Remote režim vyžaduje velkou míru samostatnosti.“ 

Jak pracuješ se svým týmem? 

Pracujeme remote. Mí nejbližší spolupracovníci z týmu nejsou v Česku, ale ve Švýcarsku a Berlíně. Takže to přirozeně vyžaduje velkou dávku samostatnosti. Nemůžu se kdykoliv zvednout a někoho se zeptat přes stůl.  

Na druhou stranu už jsem byla na práci na dálku zvyklá ze Siemensu, takže ten způsob fungování mi je blízký. Kolegové jsou skvělí a vždycky pomůžou, když je potřeba. Ale je pravda, že velká část práce je na mně. To je někdy náročné, ale zároveň mě to hodně posunulo. 

Moje šéfová sedí ve Švýcarsku, takže spolu nejsme v každodenním kontaktu. O to víc se snažím věci řešit nejdřív sama a kolegy zapojuji až ve chvíli, kdy si opravdu nevím rady. 

Mimochodem – jak dlouho pracuješ na současné pozici? 

Zhruba rok a půl. Za tu dobu jsem už měla i 1:1 se svojí šéfovou, která mě nabírala s tím, že jí pomůžu uvolnit ruce a převezmu část agendy. A to se podle ní přesně povedlo. 

Zároveň si hodně cení mojí samostatnosti a proaktivity – což je pro mě přirozené nastavení, takže jsme si v tomhle dobře sedly. 

„AI je fajn pomocník, ale ne kouzelná hůlka.“ 

Co AI? Jste kámošky? 

Jo, určitě. Máme licenci na Copilot, který je integrovaný i do Power BI. Někdy pomůže, jindy ne. Ale obecně mi AI hodně pomáhá hlavně s věcmi kolem DAXu nebo když si potřebuju něco rychle ověřit. 

Pořád ale platí, že když člověk nerozumí základům, AI ho nespasí. Spíš mu pomůže zrychlit práci nebo si ověřit směr. 

„Konečně se stávám expertem v určité oblasti.“ 

Když to srovnáš s předchozí prací, v čem dnes cítíš největší rozdíl? 

Že konečně dělám něco, co není jen obecné, ale můžu v tom růst a rozvíjet se. A zároveň vím, že to není slepá ulička. Power BI, reporting, data storytelling, analytické myšlení… to všechno se pořád vyvíjí. 

A to je pro mě vlastně ideální. Toužím se něco naučit, být v tom dobrá – ale zároveň nechci skončit v práci, která bude tři roky úplně stejná a repetitivní. Tady se toho pořád mění tolik, že člověk nemá šanci ustrnout. 

IT svět je jako rozjetý vlak – a pokud v něm chceš zůstat, musíš se průběžně učit a držet tempo. Někdy se mi z těch změn točí hlava, jindy za ně jsem ráda, protože mě drží ve střehu.  

Zároveň je to tvoje první zkušenost s firmou s vedením ve Švýcarsku. Vnímáš v tom nějaký rozdíl oproti firmám, kde jsi pracovala dřív? 

Ráda bych řekla, že hlavně ve výši švýcarského platu. 😀 Ale tak to úplně není. Náš tým vznikl spíš po vzoru centra sdílených služeb, takže firma na něm přirozeně šetří. 

To ale neznamená, že bych nebyla spokojená – naopak. Můj plat rozhodně převyšuje nástupní částky juniorních datových pozic v Česku, takže jsem s tím v pohodě. Nad odměnou jsem uvažovala tak, že v Power BI začínám víceméně od nuly, ale zároveň si nesu velkou přidanou hodnotu z předchozích zkušeností.  

Co ale vnímám hodně, je rozsah a množství reportů. Občas s nadsázkou říkám, že Švýcaři mají report úplně na všechno. 😀 Ta míra detailu, do jaké jsou přehledy rozpracované, mě někdy až překvapuje.  

Na druhou stranu to dává smysl – firma působí zhruba ve 20 zemích, takže už jen díky tomu to objemově naroste. 

Vypadá to, že ses ve světě reportů našla. 😍 Kdybychom se ale vrátili o krok zpět – co tě přimělo jít do našeho nejkomplexnějšího kurzu Datový analytik s Pythonem?  

Byla to kombinace několika věcí. Jednak jsem cítila, že controlling a moje dosavadní role se přirozeně posouvají víc k IT. Zároveň jsem přemýšlela, jestli zůstanu dál zaměstnaná, nebo zkusím něco jiného. V té době byly dostupné dotace přes úřad práce, takže jsem to brala jako možnost otevřít si další dveře.  

Datovka mi přišla jako super směr. SQL jsem už trochu znala a bavilo mě to. Python pro mě byl úplně nový. Říkala jsem si, že když už se ta příležitost nabízí, byla by škoda ji nevyužít. 

Měla jsi od kurzu nějaké konkrétní očekávání? 

Chtěla jsem hlavně získat pevné základy, doplnit si znalosti a mít na čem stavět. Taky jsem doufala, že si ujasním, co mi sedí, co ne a kam bych se mohla posunout… 

Po kurzu jsem měla jasno, že Python vývojářka ze mě opravdu nebude. 😅 Bylo to na mě až příliš velké sousto, do kterého jsem neměla energii se pouštět. I tak ale nelituju, že jsem si Python mohla osahat.   

Zato datová analýza mě chytla a potvrdila jsem si, že je to směr, kterým se chci vydat. 😚 

Zároveň jsem to brala i čistě pragmaticky a chtěla mít nějaké „náboje“ do CV. HR na to prostě slyší – kurz je signál, že to myslíš vážně a něco pro to děláš. 

„Online forma studia mě nakonec mile překvapila a dala mi flexibilitu.“ 

Jak náročné pro tebe studium bylo? 

Obdivuju všechny, kdo při kurzu zvládají pracovat na full-time a ještě mají rodinu. 🤯 Je to prostě druhá směna. Respektive třetí – pokud má člověk děti. Člověk přijde z práce a místo odpočinku se učí.  

Takže jo, bylo to náročné – nejen časově, ale i mentálně. Občas to do hlavy prostě nelezlo tak snadno, jak bych chtěla. Ale na druhou stranu mě to bavilo. 

Původně jsem hledala spíš prezenční formu. Nakonec mě ale online studium mile překvapilo. Obrovskou výhodou byla flexibilita – mohla jsem se na lekce připojit z chaty, z dovolené, prostě odkudkoliv.  

Co ti na kurzu sedlo nejvíc? 

Určitě ten základ. SQL pro mě bylo super, tam jsem měla už nějaké povědomí. Python byl naopak úplně nový a dost náročný. GitHub, verzování, metody… to všechno pro mě bylo neznámé. Ale byla to dobrá zkušenost. 

Konkrétně Power BI mě naučil běžné reporty a funkce, ale na to, co dělám teď v praxi, to samozřejmě nestačilo. To je něco, co ti žádný kurz v plné šíři úplně nepředá, reálná práce je vždycky o kus dál. Už jen proto, že každá firma má vždycky věci nastavené trochu jinak. Principy jsou podobné, ale realita bývá mnohem složitější. 

Takže kurz splnil, co jsi od něj potřebovala? 

Určitě, hlavně v tom smyslu, že mi pomohl posunout těžiště. Otevřel mi nový obor. Nešlo o to naučit se všechno. Spíš začít chápat, kde je moje místo a na čem můžu dál stavět. 

„Pouhým absolvováním kurzu se k ničemu neupíšeš, ale ujasníš si, kam dál.“ 

Kdybys měla něco vzkázat lidem, kteří cítí, že chtějí změnu, ale zatím se neodhodlali? 

Jakmile v sobě člověk nese tu myšlenku, že chce něco změnit, a ta nespokojenost se vrací a narůstá, tak je asi jen otázka času, kdy to vyvře. Pak už je ta změna vlastně jednodušší, než se na první pohled zdá. Hlavně se jí nebát. 

Nemusíš hned vědět, kam přesně dojdeš. Stačí vědět, že se chceš posunout – a udělat první krok.  

Kurz tě k ničemu nezavazuje. Klidně zjistíš, že to není pro tebe – a i to je cenné. Ale stejně tak ti může pomoct přesměrovat těžiště, ukázat ti nový směr nebo propojit to, co už umíš, s něčím novým.  

Máš nějakou vizi, kde se vidíš za pár let? 

Konkrétní směr nebo technologie si ale teď netroufám odhadovat. Všechno se vyvíjí tak rychle, že je klidně možné, že za pár let budu pracovat s úplně jinými nástroji než dnes. 😊 Ale určitě bych se chtěla dál posouvat v práci s daty. 

„Když vidíš příležitost, chytni ji za pačesy.“ 

Když se dnes ohlédneš zpátky, šla bys do toho znovu? 

Stoprocentně! Je to náročné, ale dává to smysl. IT i datová analytika jsou dnes (mimo jiné i díky široké nabídce online kurzů) opravdu dostupné – člověk musí hlavně chtít a být ochotný se posouvat. 

Když se na to podívám zpětně, tak to vlastně není poprvé, co jsem takhle „chytla vlnu“. Při mateřské jsem si udělala kurz na controlling, protože to tehdy hodně frčelo a dávalo mi to smysl. A teď po pár letech jsem cítila něco podobného u datové analýzy.  

Ostatně i v Siemensu jsem viděla, jak si kolegové udělali developerský kurz a v rámci firmy se posunuli směrem do IT. Těch úspěšných příběhů jsem zkrátka kolem sebe měla víc než dost – a viděla jsem, že změna je reálně možná.  

Práce s daty mě naplňuje víc, než jsem čekala. 💓 Je v ní storytelling, kreativita, technika, logika. Je to intelektuálně náročné, což mě baví. A hlavně: pořád je kam růst. 

Když to shrnu, tak pro mě byla nejdůležitější jedna věc: najít něco, v čem můžu dlouhodobě stavět expertízu. A mám pocit, že přesně to se povedlo. 🙏 

Nemusíš hned vědět, kam dojdeš 

Lucčin příběh hezky ukazuje jednu věc: v IT nemusíš začínat od nuly. Často dává největší smysl vzít to, co už umíš, propojit to a posunout o kus dál.  

Z ekonomiky, controllingu a práce s lidmi si přinesla kontext. V datech k tomu přidala nástroje a našla roli, kde to celé dává smysl dohromady. ♾️

Přemýšlíš nad podobnou změnou? 

Mrkni na kurz datové analýzy nebo si nejdřív vyzkoušej „ochutnávku“ v podobě demo lekce Datové Akademie a zjisti, jestli je datová analýza směr i pro tebe. ☺️ Případně omrkni nabídku všech našich kurzů. 😍

Přehled online kurzů

Inspiruj se dalšími příběhy. Stojí za to!